100 nejbohatších lidí světa 2016
Zobrazit aktuální žebříček »
Některé věci se zkrátka nemění. Třeba to, že Bill Gates je stále nejbohatším člověkem na světě, ačkoliv se jeho majetek od posledního vydání žebříčku o 4,2 miliardy zmenšil. Loňský rok byl pro Gatese významný z několika důvodů. Microsoft oslavil 40 let, nadace, kterou založil společně s manželkou Melindou, má za sebou 15 let působení a on sám se přesunul do klubu šedesátníků. Začátkem roku 2015 manželé Gatesovi v rámci svých filantropických aktivit vytyčili další velkou etapu – boj se světovou chudobou. "Životy lidí v chudých zemích se v příštích 15 letech zlepší rychleji než kdykoliv jindy v historii," tvrdí. Od května nadace podporuje monitorovací síť výskytu nemocí v Africe a jižní Asii, aby se předešlo příští epidemii eboly nebo SARS. V následujícím měsíci pak Melinda Gates oznámila investici ve výši 776 milionů dolarů, kterou nadace v průběhu příštích šesti let věnuje na snížení dětské úmrtnosti způsobené podvýživou. Gatesovým osobním tématem jsou čisté energie a boj proti změnám klimatu. Společně s Markem Zuckerbergem a dalšími miliardáři v listopadu zformovali koalici pro investice do výzkumu alternativních energií. Mezitím Bill Gates pokračuje v divesticích do Microsoftu. V roce 2015 prodal akcie v hodnotě přes 1,5 miliardy dolarů.
"Pan Zara" je nejbohatším maloobchodníkem na světě. V říjnu 2015 se synovi španělského železničáře na čtyři hodiny podařilo získat i titul nejbohatšího muže planety. Vděčí za to zejména svému oděvnímu impériu Inditex, do kterého patří i zmíněný řetězec Zara (ten založil v roce 1975 se svou dnes už bývalou ženou, která doma vyráběla spodní prádlo a župany). Recept na úspěch Inditexu je léta dobře známý: omezený rozpočet na reklamu, agresivní expanze, kontrola vlastního dodavatelského řetězce. Z čela firmy se stáhl už v roce 2011, ale stále si v ní drží 59% podíl. V posledních letech investoval miliardy z dividend Inditexu do realit v Madridu, Barceloně, Londýně, Chicagu, Miami a v New Yorku. Ortega je známý jako skromný člověk s jednoduchým životním stylem, který za žádnou cenu nevyhledává pozornost veřejnosti a médií.
Legendární investor a další skromný muž ve špičce nezpomaluje ani v 85 letech. V srpnu dokonce uzavřel nejvýznamnější akvizici vůbec, když jeho holding Berkshire Hathaway koupil předního výrobce leteckých dílů Precision Castparts za 37 miliard dolarů (jeden výrobní závod má firma i v Plzni). V poslední době často spolupracuje s 3G Capital – brazilskou investiční firmou, ve které má podíl několik brazilských miliardářů včetně Jorgeho Paula Lemanna. Společně loni zkompletovali třeba fúzi Kraft Foods a Heinz, čímž dali vzniknout páté největší potravinářské firmě na světě. Pro Buffetta bude rok 2016 zajímavý z hlediska amerických prezidentských voleb. "Věštec z Omahy" totiž patří mezi nejhlasitější podporovatele kandidatury Hillary Clinton, kterou podpořil i finančně. Kromě toho jako proponent filantropického hnutí Giving Pledge daroval akcie Berkshire Hathaway v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na charitu. Celkem na dobročinné účely věnoval už 25,6 miliardy. Buffett pořád tvrdí, že jeho nejlepší investicí byla koupě knihy jeho učitele z Kolumbijské univerzity Benjamina Grahama "Inteligentní investor” v roce 1949.
Mexický telekomunikační magnát má díky América Móvil pod palcem přes 300 milionů zákazníků v 19 zemích Latinské Ameriky a Karibiku. Kromě toho investuje do ropné produkce, zdravotní péče, potravinářství, nemovitostí, médií nebo finančních služeb. Na rok 2015 ale nebude vzpomínat v dobrém. Na jeho telekomunikační impérium v Mexiku dopadly účinky nových antimonopolních opatření a nepomohlo ani oslabující mexické peso. América Móvil dokonce poprvé za posledních 14 let evidoval ve třetím čtvrtletí ztrátu v hodnotě 170 milionů dolarů. Náladu Slimovi nezvedly ani ceny zlata, které spadly na šestileté minimum. Akcie jeho těžební společnosti Minera Frisco tím pádem klesly o víc než 50 %. I z tohoto důvodu Slim zchudnul nejvíc ze všech boháčů v žebříčku. Mexičan se ale drží toho, co umí nejlépe: levně koupit a draze prodat. Na začátku roku se stal nejvýznamnějším individuálním investorem deníku New York Times, když navýšil svůj podíl ze 7 % na 17 %. Na jaře pak realitní společnosti propojené s holdingem Grupo Carso zakoupily budovu sídla Pepsi v Somersu (za 87 milionů dolarů) a Marquette Building, symbol centra Detroitu (za 5,7 milionu dolarů). Carlos Slim má ale i filantropickou tvář, jeho nadace podpořila neziskovku Autism Speaks – společně se podílí na překladu informací o autistických poruchách a vzdělávacích nástrojů do španělštiny.
V Amazonu to pod vedením Jeffa Bezose bzučí jako v úle. V červenci investory potěšil lepším než očekávaným ziskem ve výši 92 milionů dolarů za druhé čtvrtletí - což nakoplo nejen ceny akcií, ale i samotného Bezose, majitele 18% podílu v Amazonu. Rázem se stal pátým nejbohatším mužem planety. V uplynulém roce rodák z Albuquerque sázel na rozvoj nových technologií. Amazon v létě představil plán bezpečného letového provozu dronů, které mají v rámci programu Prime Air brzy začít doručovat balíčky zákazníkům. Bezos ale chce letět ještě dál, až do vesmíru. Jeho firma Blue Origin v roce 2015 třikrát úspěšně otestovala suborbitální dopravní systém nazvaný New Shepard. A neodpustil si přitom trochu veřejného pošťuchování s dalším miliardářem a pionýrem soukromé vesmírné dopravy Elonem Muskem. Práce v Amazonu ale není zřejmě procházka růžovou zahradou, jak v srpnu ukázala kontroverzní reportáž deníku New York Times. Zaměstnanci tohoto e-commerce obra jsou podle novinářů vystaveni extrémnímu tlaku a nekonečným pracovním hodinám. V odpovědi publikované v "jeho" deníku Washington Post pak Bezos prohlásil, že popsanou firmu nepoznává, ale uznal, že každý zaměstnanec zažívající podobné podmínky "by byl blázen, kdyby zůstal".
Na rok 2015 bude zakladatel a šéf nejpoužívanější sociální sítě na světě vzpomínat v dobrém. A nejen proto, že Facebook v srpnu překonal hranici 1 miliardy uživatelů, kteří síť používají denně. V prosinci se Mark Zuckerberg stal poprvé otcem. Dcera dostala jméno Maxima a manželé Zuckerbergovi při té příležitosti oznámili založení vlastní filantropické iniciativy, do které převedou 99 % svých facebookových akcií. V případě Facebooku nezaznamenal Zuckerberg v uplynulém roce téměř nic než úspěch, hravě překonával očekávání Wall Streetu a celkové roční příjmy dosáhly téměř 18 miliard dolarů. Až 80% podíl na tom má mobilní reklama. Reklamní platformu dostala i další síť ve facebookovém vlastnictví – Instagram, který překonal hranici 400 milionů aktivních uživatelů měsíčně. V březnu je plánováno uvedení Oculus Rift, prvního masově uvedeného zařízení pro virtuální realitu. Jediná významnější porážka Zuckerberga potkala v Indii. Jeho služba Free Basics (dříve Internet.org), která si klade za cíl rozšiřovat mobilní internetové připojení v rozvojových zemích, podle indických úřadů porušuje principy internetové neutrality. Jinak řečeno – služba podle regulátorů nabízí přístup jen k určitému výseku "internetu" za nerovných podmínek.
Z pozice CEO softwarového obra Oracle Larry Ellison ustoupil už v roce 2014. To mu ale nebrání v tom, aby držel (alespoň některé) opratě firmy pevně v rukou. V červnu oznámil rozšíření cloudového byznysu, čímž se fakticky postavil čelem Amazonu a jeho cloudovým službám Web Services. Stagnující příjmy Oraclu by čerstvý cloudový vítr potřebovaly jako sůl. Ellison položil základy firmy v 70. letech a chytře tak využil narůstajícího hladu po zákaznických databázích. Předtím programoval databáze třeba pro CIA. Oba Ellisonovi potomci dělají kariéru v Hollywoodu - dcera Megan produkovala filmy American Hustle nebo 30 minut po půlnoci, zatímco syn David má na kontě nové díly Mission Impossible nebo World War Z. Ellison miluje jachty, létání a filantropii. Je jedním ze 40 miliardářů, kteří v roce 2010 podepsali filantropickou výzvu Giving Pledge. Podporuje medicínský výzkum a zachování divoké přírody.
Bývalý starosta New Yorku znovu zvažoval vstup na politickou scénu, tentokrát jako případný kandidát na prezidenta USA. Kromě toho Michaela Bloomberga stále zaměstnává vedení finanční a mediální společnosti, která nese jeho jméno. Od návratu na post CEO na začátku roku 2015 vyměnil šéfa zpravodajství a ohlásil návrat ke kořenům, tedy k vylepšení byznysového zpravodajství. Bloomberg svými miliony dolarů stále do politiky zasahuje – podporuje například větší kontrolu držení zbraní. Za celý svůj život daroval už 3,7 miliardy dolarů. V dubnu 2015 si koupil druhou londýnskou rezidenci, když za bývalý dům spisovatelky Mary Ann Evansové (alias George Eliota) zaplatil 25 milionů dolarů. Připojí ho tak k nemovitostem na Manhattanu, v Hamptons, Coloradu nebo na Bermudách.
Jeden z politicky nejvlivnějších miliardářů v USA přirovnává své tažení za menší vládu a ekonomickými svobodami k hnutí za občanská práva. "Pomůžete nám zachránit naši zemi?" hřímal Koch směrem k davu na srpnové konferenci Freedom Partners Policy Leaders, které se účastnili i uchazeči o republikánskou nominaci Marco Rubio a Ted Cruz. Mimochodem, Donald Trump mezi pozvanými nebyl. Kochův stroj na vliv financují tržby Koch Industries, kde Charles Koch stále působí jako předseda představenstva. Tento post si drží už od roku 1967, kdy hodnota společnosti dosahovala 50 milionů dolarů. Aktuálně je druhou největší americkou společností v soukromém vlastnictví a její hodnota činí 100 miliard dolarů. Velkou většinu svého byznysu Charles vlastní společně se starším bratrem Davidem, který se stará o chemickou divizi.
Nejbohatší obyvatel města New York stejně jako jeho bratr Charles vlastní 42 procent Koch Industries - firmy, která je zapojená do ropného, chemického, energetického, hnojařského, stavebnického, papírenského, rančerského i finančního byznysu. Zatímco Charles je předseda představenstva, David má na starosti chemický byznys. Společně vytrvale podporují Republikánskou stranu. David Koch je také aktivní ve filantropii, celkem na dobročinné účely daroval už 1,2 miliardy dolarů. Podpořil například přestavbu Metropolitního muzea umění - za příspěvek 65 milionů dolarů tu po něm pojmenovali prostranství před budovou.
Nejbohatší žena na světě loni oslavila už 93. narozeniny. Za svůj úctyhodný majetek vděčí kolosu L’Oréal. Tuto kosmetickou společnost, kterou založil její otec Eugene Schueller v roce 1907, již neřídí – její dcera Françoise Bettencourt Meyers ji u soudu zbavila svéprávnosti. Bettencourt trpí stařeckou demencí, takže na její místo v únoru 2012 nastoupil tehdy pětadvacetiletý vnuk Jean-Victor Meyers. Před dvěma lety švýcarská firma Nestlé oznámila prodej svých osmi procent, čímž Bettencourtovi za 3,4 miliardy eur zvýšili vlastní podíl ve společnosti na 33 procent. Soud v Bordeaux stále rozhoduje v komplikovaném případu, souhrnně označovaném jako "Affaire Bettencourt", v rámci kterého bylo obviněno deset lidí – propletenec zahrnuje zneužití slabosti dědičky, včetně vyvedení stovek milionů eur z jejího majetku, i podezření z neprůhledného politického financování.
Larry Page v roce 2015 změnil místo, ale jen zdánlivě – ze CEO Googlu je šéf skupiny Alphabet. Ta v sobě zahrnuje právě Google, experimentální laboratoř X, dceřiné firmy typu Google Fiber a relativně nedávné akvizice Calico nebo Nest. V srpnu svůj "googlovský" post předal tehdejšímu šéfovi produktu Sundaru Pichaiovi. A Alphabet se pod novým vedení daří. Na začátku února překonala Apple v pomyslném boji o nejhodnotnější značku planety – její tržní hodnota se pohybuje okolo 560 miliard dolarů. Larry Page založil Google v roce 1998 společně se spolužákem ze Stanfordu Sergejem Brinem a byl vůbec prvním CEO firmy až do roku 2001. Po "ztracené" dekádě na pozici šéfa produktů se v roce 2011 vrátil na googlovský post číslo jedna. Poslední dva roky připravoval Pichaie na převzetí řízení firmy a zároveň se začal více soustředit na rozvoj dlouhodobé strategie.
Rodák z Moskvy je druhým spoluzakladatelem Alphabet, nejhodnotnější společnosti na světě. Ta zahrnuje Google, YouTube, Calico, které hledá elixír mládí, nebo Nest, vývojáře chytrých termostatů a bezpečnostních zařízení. Brina nejvíc zaměstnává působení v tajnůstkářské laboratoři s názvem X, která pracuje na experimentech typu Google Glass nebo samořídící auta. V osobním životě se ale Brinovi v roce 2015 nedařilo – v květnu se potichu rozvedl s matkou svých dvou potomků Anne Wojcicki, CEO genetického startupu 23andMe.
Jestli někdo udává trendy a obchoduje s luxusem, pak je to tento Francouz. Bernard Arnault dohlíží na impérium, které zahrnuje 70 brandů včetně Dom Pérignon, Bulgari, Louis Vuitton, Fendi a Sephora a 3700 obchodních domů. Luxusní konglomerát LVMH řídí už od roku 1989. Arnault, jehož rodina úspěšně podnikala ve stavebnictví, se do podnikání pustil v roce 1984, kdy za 15 milionů dolarů koupil firmu, pod kterou spadal například Christian Dior, značka, ze které plyne většina Bernardova bohatství. Kromě toho drží podíl v řetězci supermarketů Carrefour. Jeho dvě starší děti se aktivně zapojily do rodinného byznysu – syn Antoine dohlíží na italskou módní značku Loro Piana a výrobce obuvi Berlutti a dcera Delphine působí na postu viceprezidentky Louis Vuitton, největšího a nejvýnosnějšího byznysu LVMH. Další tři děti má Arnault se svou druhou ženou, koncertní pianistkou Helene Mercier.
Je nejmladším z potomků zakladatele ikonického amerického řetězce Wal-Mart Sama Waltona. Jim působí v představenstvu rodinné byznysu, který eviduje tržby ve výši 486 miliard dolarů ročně. Jeho bratr Rob v létě 2015 po 23 letech opustil post CEO. Waltonovi vlastní 51 % akcií Wal-Martu prostřednictvím dvou skupin: Walton Enterprises a trustu Walton Family Holdings. Forbes odhaduje výši podílu Jima Waltona ve Wal-Martu na 12,8 %. Loňský rok se akciím řetězce moc nedařilo, zejména vlivem nepříznivé situace na klíčových trzích (Brazílie a Čína). V roce 2016 Wal-Mart plánuje zvýšit minimální mzdy na alespoň 10 dolarů za hodinu, aktivisté ovšem volali po nárůstu na minimálně 15 dolarů za hodinu. Jim Walton je také předsedou a šéfem banky Arvest, která má pobočky v Arkansasu, Kansasu, Oklahomě a Missouri.
Do klubu nejbohatších patří díky podílu v megařetězci Wal-Mart, který založil její otec Sam Walton v roce 1962. Oproti svým bratrům Robovi a Jimovi se Alice Walton do chodu společnosti aktivně nezapojuje a místo toho se soustředí na umění. Její soukromá sbírka je k vidění v muzeu, které před čtyřmi lety otevřela v rodném Bentonville v Arkansasu. Vstup je zdarma a kromě obrazů Andyho Warhola, Normana Rockwella nebo Georgie O’Keeffe si tu můžete prohlédnout i vilu od Franka Lloyda Wrighta, kterou sem nechala v roce 2013 přestěhovat z New Jersey. V prezidentském souboji podporuje kandidaturu Hillary Clinton.
Po téměř čtvrtstoletí Rob Walton opustil funkci předsedy představenstva řetězce Wal-Mart – tedy post, který převzal dva dny po smrti otce Sama v roce 1992. Nejstarší syn nástupnictví předal svému zeťovi Gregorymu Pennerovi a společně s bratrem Jimem zůstává v představenstvu. Loni akcie Wal-Martu spadly o 15 %, čímž Waltonovi dohromady přišli o téměř 16 miliard dolarů – dohromady v řetězci drží 51% podíl. V Americe se jedná o nejpopulárnější a nejúspěšnější obchodní řetězec s tržbami 486 miliard dolarů. Rob navíc vlastní podíl v Hyatt Hotels v hodnotě 600 milionů dolarů. V roce 2012 údajně na závodní dráze rozbil své Shelby Daytona Cobra Coupe, kterých se vyrobilo jen pět a jež mělo hodnotu 15 milionů dolarů.
Wang Ťien-lin je nejbohatším mužem Číny. Jeho majetek se za uplynulý rok téměř zdvojnásobil díky úspěšnému vstupu na burzu jeho realitní společnosti Dalian Wanda, která čítá 125 nákupních center a 68 pětihvězdičkových hotelů, a Wanda Cinema Line, největšího čínského řetězce kin. V lednu zajel na nákupy do Španělska, když si pořídil 20 % týmu Atlético Madrid. Za 650 milionů dolarů si koupil organizátora extrémních triatlonových závodů Ironman. Wang Ťien-lin se loni nevyhnul kontroverzím – jeho syn S'-cchung v květnu na sociálních sítích zveřejnil fotku svého psa s chytrými hodinkami Apple Watch na předních tlapkách, což mýty o rozmazlených potomcích čínských miliardářů zrovna nerozptýlilo.
Lemann je nejbohatším Brazilcem díky svému podílu v největším výrobci piva na světě Anheuser-Bush InBev, který vlastní skrz investiční skupinu 3G Capital společně s dalšími brazilskými miliardáři Carlosem Sicupirou a Marcelem Herrmannem Tellesem. AB InBev má pro rok 2016 velké plány. Mimo jiné chce dokončit fúzi s hlavním rivalem SABMiller. Lemann má podíl i v holdingu Restaurant Brands International, který vlastní Burger King nebo kanadský kavárenský řetězec Tim Hortons. V červenci 2013 3G Capital spolu s Warrenem Buffettem koupili výrobce kečupů H.J. Heinz za 23 miliard dolarů. Lemann původně toužil po kariéře tenisty, dotáhl to až na turnaj ve Wimbledonu. Od roku 1999, kdy se někdo pokusil unést jeho děti, žije ve Švýcarsku.
Nejbohatší muž Hong Kongu během posledních 12 měsíců přišel o téměř 6 miliard dolarů a je na tom nejhůře za poslední čtyři roky. Hlavní viník? Ceny akcií kanadského ropného gigantu Husky Energy, do kterého investoval před téměř 30 lety, ztratily téměř polovinu své hodnoty. Li je ale stále jedním z nejvlivnějších asijských tycoonů s podíly ve všem možném - od přístavů přes telekomunikace po nemovitosti a maloobchod. Jeho dva největší holdingy CK Hutchinson a Cheung Kong zaměstnávají 290 tisíc osob. V září musel Li Ka-šing jako obyvatel Hongkongu odrážet pochybnosti o své loajalitě vůči čínskému režimu, za kterými stála státem kontrolovaná čínská média. V říjnu se v USA podrobil úspěšné operaci páteře.
Beate Heister a Karl Albrecht jr. jsou dětmi Karla Albrechta staršího, který zemřel v červenci 2014 ve věku 94 let. Karl Albrecht sr. se svým bratrem Theem, který zemřel před pěti lety, započali v Německu po druhé světové válce revoluci maloobchodního prodeje potravin založením Aldi, levného supermarketu podobného americkému Wal-Martu. V roce 1961 si bratři rozdělili vlastnictví – Karl si vzal obchody v jižním Německu a práva na Aldi ve Velké Británii, Austrálii a v USA, zatímco Theo dostal severní Německo a zbytek Evropy. Karl odstoupil z vedení Aldi v roce 2002, v roce 2013 pak zemřela jeho manželka Maria. Firma úzkostlivě tají údaje o svém hospodaření a podle posledních veřejných zpráv jí v roce 2014 tržby vzrostly meziročně o 31 %, zato příjmy klesly o 4 % na 360 milionů dolarů. Beata v Aldi nikdy nepracovala, Karl junior ve firmě vystřídal několik pozic, ale kvůli rakovině (kterou porazil) z práce odešel. Aldi Süd je vlastněná (zřejmě ze 75 procent) rodinnou nadací Siepmann Foundation, zbytek je v rukou charitativních organizací.
Miliardy Sheldona Adelsona mají původ v Las Vegas Sands, největší síti kasin v Americe, a s nimi si kupuje vliv u republikánů (při minulých prezidentských volbách jim věnoval 100 milionů). Jako malý spával na zemi v jednom bostonském činžáku a svůj první novinový stánek si ve 12 letech koupil za 200 dolarů, které si půjčil od strýce. V následujících dekádách budoval jmění provozem různých prodejních automatů, prodejem reklamy v novinách, organizováním veletrhů. V roce 1995 prodal za 862 milionů dolarů práva na svou technologickou konferenci Comdex a pak vrazil 1,5 miliardy do výstavby kasin. Za posledních 12 měsíců hodnota jeho jmění klesla o 6 miliard, protože cena akcií Las Vegas Sands se propadla o čtvrtinu. Na vině je zpomalení byznysu v Macau (tamní největší kasino se pyšní vlastními vodními kanály, gondolami a umělým nebem), o něž se postarala čínská politická elita, která si posvítila na korupci.
George Soros je muž, který nastavil pravidla, jak uspět s hedgeovými fondy. Muž židovského původu přežil nacistickou okupaci Budapešti, uprchl před komunistickou vládou z Maďarska, pracoval jako nosič kufrů na nádraží a číšník a v roce 1947 začal studovat London School of Economics, kde zároveň působil jako vrátný. Proslul finančními spekulacemi, v roce 1992 donutil Bank of England k devalvaci britské libry. Soros není zapojen do denního řízení své rodinné firmy Soros Fund Management, o tu se v současnosti stará Ted Burdick. V současné době věnuje většinu svého času dobročinnosti a politice. Stoupenec demokratické strany vložil svůj vliv i peněženku do podpory prezidentské kandidátky Hillary Clinton, které zatím poslal sedm milionů dolarů. Na své filantropické projekty dosud vynaložil 11 miliard dolarů a v září 2013 se oženil s brazilskou herečkou Tamiko Bolton.
Nike se obul do změny. Magnát a filantrop Phil Knight po 51 letech, v nichž vedl slavnou značku sportovního oblečení, loni v červnu oznámil, že opouští křeslo předsedy. Ve stejnou dobu do vedení firmy přišel Knightův syn Travis a majitel převedl svůj většinový podíl na nový subjekt s názvem Swoosh LLC. Knight, syn vydavatele novin The Oregon Journal, se na oregonské univerzitě věnoval dráhové atletice, pak odešel studovat obchod na Stanfordu a po promoci v roce 1964 spolu s trenérem a vkladem 500 dolarů založil Blue Ribbon Sports. Nejdříve ho živil prodej japonských běžeckých bot z kufru auta, o 14 let později zvolil pro svou firmu jméno podle řecké bohyně vítězství a studentovi grafického designu zaplatil za dnes ikonické logo 35 dolarů. Na burzu vstoupil v roce 1980, loni značka vykázala čistý zisk přes 3,2 miliardy dolarů. Knight investuje stovky milionů dolarů z vlastní kapsy do své alma mater, Stanfordu letos poslal 400 milionů dolarů, což je největší individuální dar v dějinách školy.
Lord David Thomson s rodinou zdědil mediální a vydavatelský dům, který založil jeho děda Roy Thomson. Přes soukromou firmu Woodbridge, kterou řídí Davidův bratr Peter a spoluvlastní ji celkem sedm vnoučat-dědiců, vlastní 57 procent Thomson Reuters. Akcie Thomson Reuters tvoří 70 procent rodinného majetku, do nějž spadá také podíl ve společnosti Strategic Hotels & Resorts a kanadské agentuře The Globe and Mail. David Thomson s rodinou je nejbohatším Kanaďanem, spoluvlastní hokejový tým NHL Winnipeg Jets, vlastní kolekci umění včetně děl Pabla Picassa a nejlepší světovou kolekci anglického malíře Johna Constabla.
Steve Ballmer sice v roce 2014 po 14 letech opustil pozici CEO u Microsoftu, ale dál si drží čtyřprocentní podíl. "A to bude platit, dokud akcie nedám na charitu nebo neumřu," pronesl. Ve společnosti je dnes největším individuálním podílníkem, dokonce významnějším než spoluzakladatel společnosti Bill Gates. Pod jeho taktovkou sice Microsoft vydělal 120 miliard dolarů, ale také se propadl za Google, Apple a další firmy. Jen pár dní po jeho odchodu Microsoft koupil Nokii za 7,2 miliardy dolarů. Ballmerovým hlavním zájmem je dnes basketbalový tým Los Angeles Clippers, který v srpnu 2014 vydražil za dvě miliardy dolarů, což je historicky nejvyšší suma zaplacená za tým NBA. S ženou Connie se věnuje filantropii, loni poslal 11 milionů na podporu znevýhodněných studentů s touhou studovat technické obory nebo ve zdravotnictví.
Jacqueline si místo mezi miliardáři vysloužila stejně jako její bratři John a Forrest díky dědictví po svém otci a dědovi, který založil dnes největšího výrobce sladkostí na světě – společnost Mars. Jejich otec Forrest starší zemřel v roce 1999 a trojici sourozenců zanechal firmu, která zaměstnává přes 75 tisíc lidí. Ikonou firmy jsou tyčinky Mars, Milky Way nebo Snickers, bonbony M&M's se začaly vyrábět v roce 1941 a během druhé světové války byly prodávány jen a pouze armádě. Jacqueline je členem správní rady amerického jezdeckého týmu a členkou představenstva Muzea výtvarného umění a Národní sportovní knihovny.
Další z dědiců největší firmy vyrábějící sladkosti na světě Mars s tržbami 33 miliard dolarů, ji vlastní se svými sourozenci Forrestem mladším a Jacqueline. Všichni mají řídící funkce, ale neodpovídají za každodenní operace. Mars založil v roce 1911 jejich děda Frank Mars, v budování značky pokračoval jejich otec Forrest a třetí generace Marsů spravuje (podle Forbesu) sedmou největší společnost drženou soukromníky. John se svou ženou Adrienne podporují Národní knihovnu Fred W. Smith pro studium života George Washingtona v Mount Vernonu.
Forrest Mars mladší vlastní a řídí největšího výrobce sladkostí na světě Mars spolu se svými dvěma sourozenci Johnem a Jacqueline. Tržby společnosti dosahují 33 miliard dolarů. Jejich děda Frank začal s výrobou čokolády v roce 1911 v kuchyni doma v Tacomě ve státě Washington. Jejich otec Forrest starší se do firmy zapojil o 18 let později, v době, kdy vynalezli sladem ochucený nugát, který se stal základem pro tyčinky Milky Way a Snickers. Později přišla firma s Twix nebo M&M's, kterých se dnes denně v Americe vyrábí 400 milionů kusů. Mars není jen o sladkostech, do skupiny patří i Uncle Ben's a krmiva pro domácí zvířata Pedigree a Whiskas. Forrest podporuje památkovou péči a od roku 2012 je členem správní rady Colonial Williamsburg Foundation. V roce 2013 daroval milion dolarů na historickou rekonstrukci místního starého trhu.
Maria Franca Fissolo je vdovou po Michelu Ferrerovi, který zemřel loni na Valentýna a který dovedl společnost Ferrero Group na špičku mezi výrobci sladkostí. Jeho otec Pietro během druhé světové války v Albě v severní Itálii vynalezl Nutellu – potýkal se s nedostatkem kakaa, a tak ho nahradil oříšky. Michele vybudoval ikonickou značku, pod kterou patří mimo jiné Kinder nebo Tic-Tac. V roce 1987 Ferrero jmenoval své syny Pietra a Giovanniho výkonnými řediteli. Pietro zahynul při cyklistickém tréninku v roce 2011, Giovanni dál ujišťuje, že firmu uchová v rodinném držení.
Lee Shau Kee je jedním z nejbohatších pronajímatelů nemovitostí v Hongkongu, jeho impérium však zahrnuje i energetiku a hotel. Investoval například do IFC, Mezinárodního finančního centra, které se skládá ze dvou mrakodrapů s hotelem Four Seasons a velkým obchodním centrem. Jedna ze staveb je se 412 metry druhou nejvyšší ve městě. Vyrůstal v rodině, která si maso nebo ryby mohla dovolit jen dvakrát měsíčně a možná už tehdy se formovala jeho touha po úspěchu. "Když jsem byl mladý, na prvním místě byl byznys, pak bohatství, zdraví a nakonec rodina. Teď je prvním zdraví." Mezi veřejně obchodované společnosti, které mu patří, jsou i Miramar Hotel a Hong Kong and China Gas. Byznys začínal spolu s Kwokem Tak Sengem, jenž založil Sun Hung Kai Properties, a všichni jeho synové se řadí mezi světové miliardáře. Patří mezi mecenáše univerzity v Oxfordu, na vzdělávání věnoval přes 400 milionů dolarů.
Stefan Persson se nejbohatším Švédem stal v křesle ředitele společnosti Hennes & Mauritz (H&M), která prodává levné, ale šik oblečení. Jeho otec Erling řetězec založil v roce 1947, Stefan firmu zdědil a nyní v ní stále vlastní 28 procent akcií a 70 procent hlasovacích práv. Po 16 letech na nejvyšším řídícím postu předal žezlo synovi Karlu-Johanovi, rovněž miliardáři. Přes společnost Ramsbury Property prodává prvotřídní reality napříč Evropou od Oxford Street v Londýně přes římskou Via del Corso po Champs-Elysée v Paříži. Persson je majitelem 3,5 tisíce hektarů ve Wiltshiru nedaleko hampshirské vesnice Linkelhotu, kterou koupil v roce 2009. Persson miluje sjezdové lyžování, tenis a golf.
Jack Ma je bývalým učitelem angličtiny, ale jeho jazykem je teď globální byznys. A jak opakují jeho kritici – hlavně s padělaným zbožím největších světových značek. Ma se však brání: "Prodej podezřelého zboží od třetích stran je rizikem každého obchodníka na světě, včetně eBay a Amazonu." Zakladatel a ředitel elektronické tržnice Alibaba, která momentálně funguje ve více než 240 zemích světa, je symbolem čínského růstu a jako vůbec první Číňan se dostal i na obálku amerického Forbesu. Ma vytvořil sportovní divizi, investoval do filmu Mission Impossible a v roce 2014 vstoupil na newyorskou burzu, kde ziskem 21,8 miliardy dolarů vytvořil historický rekord. Pod palbou nařčení, že prodává napodobeniny, cena akcií skupiny většinu minulého roku klesala a padla i pod hodnotu, s níž vstoupila na burzu.
Theo Albrecht mladší a jeho bratr Berthold zdědili v roce 2010 po svém otci německý řetězec supermarketů Aldi Nord a americký řetězec obchodů s potravinami Trader Joe’s. O dva roky později zemřel v pětaosmdesáti letech i Berthold a jeho podíl zdědila jeho žena Babette a jejích pět dětí. Řetězce mají kolem 5300 poboček v devíti zemích Evropy a ve Spojených státech a dohromady měly tržby na 40 miliard dolarů. Aldi Nord patří rodinné nadaci, která vyplácí dividendy, a tato nadace by měla zabránit rozpadu firmy mezi jednotlivé členy rodu. Theo Albrecht starší nadaci založil na začátku sedmdesátých let, poté co byl unesen. Značka Aldi vyrostla na základech malého obchůdku v německém Essenu založeného v roce 1913, který bratři v roce 1961 rozdělili. Theo starší získal obchody na severu Německa a ve zbytku Evropy, Karl dostal obchody na jihu Německa s právem otevřít pobočky ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Austrálii. Theo navíc v roce 1971 koupil americký Trader Joe’s. Albrechtové na veřejnosti nevystupují a o jejich soukromí se toho mnoho neví.
Od roku 2013, kdy Michael Dell stoprocentně ovládl svou počítačovou společnost, hovoří o výhodách soukromého vlastnictví. "Dell má teď svobodu v dlouhodobých vizích. Už žádný tlak na vývoj a růst, abychom naplnili kvartální čísla," tvrdil. V říjnu udělala společnost další krok k ještě větší samostatnosti, když za 67 miliard koupila společnost EMC specializující na ukládání dat. Dell svou společnost založil s tisícovkou dolarů na koleji univerzity v Texasu, když mu bylo 19 let. O čtyři roky později šel na burzu, kde firmu ohodnotili na 85 milionů dolarů, a než se stal znovu stoprocentním vlastníkem, vyrostla její hodnota na 25 miliard. V Dellu přesto tkví jen 4,5 miliardy dolarů z jeho majetku, zbytek plyne z nemovitostí a jeho investiční firmy MSD Capital, která se zabývá bankovnictvím, energetikou a automobilovým průmyslem. V únoru 2014 si navíc do portfolia přidal podíl v přepravci ropy StealthGas Inc. Dell vlastní dům a ranč v Austinu v Texasu v hodnotě 100 milionů dolarů a nemovitosti na Havaji za 58 milionů. Přes nadaci Michael & Susan Dell Foundation daroval přes miliardu dolarů, zaměřuje se hlavně na vzdělání v Americe a v Indii.
V roce 2008 byl Mukeš Ambani se 43 miliardami pátým nejbohatším mužem na světě a titulem nejbohatší Ind se honosil po skoro celou dekádu, přestože akcie jeho ropného giganta Reliance Industries dostaly kvůli nižším výkupním cenám ropy tvrdou ránu. Během poklesu produkce jeho pobřežních ropných polí KG-D6 vláda schválila zdvojnásobení ceny plynu od dubna 2014. Za takové rozhodnutí Ambani dlouho lobboval spolu s BP a opět se objevil názor, že naschvál snižoval výkon své produkce. Firma, která má tržby 62,2 miliardy dolarů připravuje ve své sesterské telekomunikační společnosti Reliance Jio zavedení 4G sítě. Jeho dvojčata Akaš a Iša, která studovala v Americe, sedí v představenstvu telekomunikační Reliance a spravují i společnost Network18. Ta v Indii vydává tamní mutaci Forbesu a jeho další licenční tituly. Ambani je vegetarián a miluje zvířata, proto nedávno zakázal ve svém řetězci Reliance Retail prodej nevegetariánských výrobků.
Firmu Luxottica, která má dnes tržby 9,7 miliardy dolarů, založil Leonardo Del Vecchio v roce 1961 a od té doby sedí v jejím čele. Jde o největšího výrobce a producenta slunečních a dioptrických brýlí na světě. Vlastní Ray-Ban, Oakley, Sunglass Hut a LensCrafters. Del Vecchio je navíc majitelem pojišťovny Assicurazioni Generali a francouzské společnosti s nemovitostmi Fonciere des Régions. Vyrůstal v chudobě, v sedmi letech ho po smrti jeho otce matka poslala do sirotčince. Ve 14 se vyučil v továrně na výrobu součástek do aut a brýlí a vlastní firmu založil, když mu bylo dvacet pět. Dnes vyrábí brýle snad pro všechny luxusní značky na světě včetně Burberry, Bulgari, Chanel, Coach, DKNY, Dolce & Gabbana, Armani, Prada, Ralph Lauren, Tiffany a Versace. Jeho syn Claudio vlastní americký řetězec s pánskou módou Brooks Brothers.
Susanne Klatten je nejbohatší Němkou díky podílu (12,6 %) v automobilce BMW, který zdědila po svém otci Herbertu Quandtovi. Susanne, její bratr Stefan a jejich matka Johanna Quandt dohromady vlastní polovinu společnosti. Klatten je ekonomka s titulem MBA a vlastní podíly v chemické a farmaceutické korporaci Altana, ve větrných elektrárnách Nordex AG, u producenta karbonu a grafitu SGL (v této firmě je od roku 2013 předsedkyní dozorčí rady) a v biotechnologické nizozemské firmě Paques. Klatten žije v Bad Homburgu, druhý domov má v Kitzbühelu, kde je občas k vidění s manželem Janem po boku. Jinak si velmi střeží soukromí.
Nejbohatší Němec je jedním z největších světových výrobců kuličkových ložisek a strojních součástek. Zřídkakdy komunikuje s médii a ví se toho o něm docela málo, třeba že sloužil u vojenského letectva a vystudoval právo v USA. Jedno je ale jisté: nebojí se využít finanční pákový efekt při lovu byznysových trofejí. V roce 2008 si Schaeffler spolu se svou matkou půjčil 15 miliard dolarů na to, aby koupili poloviční podíl výrobce pneumatik Continental AG. Globální krize pak Schaefflera málem položila, ale oklepal se a od té doby vzrostla hodnota akcií Continentalu osmnáctinásobně. Je předsedou dozorčí rady Schaeffler Group (vlastní v ní 80 %, jeho matka zbytek), jejíž tržby za rok 2013 dosáhly 15,4 miliardy a která zastřešuje podniky působící v automobilovém průmyslu a letectví a zaměstnává 80 tisíc lidí ve 170 továrnách v 49 zemích.
S Billem Gatesem se Allen spřátelil v Seattlu na střední škole. V roce 1975 spolu založili Microsoft, který opustil o osm let později, poté co mu byla diagnostikována Hodgkinova choroba. Mezitím rozdělil majetek mezi technologie, média, energetiku a nemovitosti v Seattlu. Vlastní firmu, která chce posílat lidi do vesmíru. Dvakrát překonal rakovinu, hraje na kytaru v rockové kapele Underthinkers a na akcích, jako je olympiáda v Soči nebo festival v Cannes, se ukazuje s jednou ze svých tří megajachet. První sportovní tým – basketbalisty Portland Trail Blazers – si koupil v roce 1988 za 70 milionů dolarů. Za tým amerického fotbalu Seattle Seahawks dal v roce 1997 zhruba čtyřnásobek, investoval dalších 130 milionů do stadionu a investice se mu vrátila. Přestože hráče Seattlu kupoval před krachem, předloni se jim podařilo porazit Denver Broncos a získat svůj první prsten na Super Bowlu. Dnes má tým hodnotu 1,3 miliardy dolarů. Třetím Allenovým týmem jsou fotbalisté Seattle Sounders, nejcennější klub ligy klasického fotbalu v USA s hodnotou 175 milionů dolarů. Na výzkum mozku, umělou inteligenci, vzdělání a ochranu životního prostředí již věnoval okolo 1,5 miliardy dolarů.
Vliv investora s modrou krví, prince Alvalída bin Talála Al-Saúda, sahá do mnoha soukromých i veřejných podniků od Ameriky přes Evropu po Blízký východ prostřednictvím jeho společnosti Kingdom Holding, jejíchž pět procent se obchoduje na burze v Saúdské Arábii. Jelikož se jedná o velmi malou část firmy, při odhadování hodnoty princova majetku s celým holdingem nakládáme jako se soukromou firmou – počítáme tak hodnotu majetku a neřídíme se cenou na trhu. Princ vlastní podíly ve Twitteru, Citigroup, v hotelové síti Four Seasons a taky v přepychovém hotelu Hotel George V v Paříži nebo hotelu Savoy v Londýně. V únoru 2015 Alvalíd rozjel v Bahrajnu Al Arab, arabský zpravodajský kanál, který však vláda údajně kvůli licenčním problémům zavřela pouhých 24 hodin po spuštění. V roce 2013 princ Alvalíd žaloval Forbes za urážku na cti způsobenou naším článkem.
Narodil se v Sýrii, vyrůstal v Libanonu a teď je nejbohatším bankéřem světa. V roce 2014 se vrhnul na trh s banány koupí poloviny firmy Chiquita Brands International a do svého realitního portfolia přidal londýnský mrakodrap Gherkin v hodnotě 1,1 miliardy dolarů. Bankéř, který řídí největší brazilské bankovní a investiční impérium Safra Group, předsedá všem společnostem Safry, mezi nimi Safra National Bank of New York a Banco Safra se sídlem v Sao Paulu. V roce 1955 se přestěhoval do Brazílie a založil Banco Safra, která je v současnosti osmou největší brazilskou bankou. Ve Švýcarsku vlastní J. Safra Sarasin, banku, která vznikla sloučením několik evropských bank. V roce 2013 Safrovi koupili více než tucet nemovitostí po celých Spojených státech, především v New Yorku.
Carl Icahn si dál udržuje pověst nejbohatšího muže z Wall Street. Jeho investičnímu fondu se v první polovině roku 2015 opravdu dařilo a zvrátil negativní čísla z předchozího roku. Problém přišel odjinud, akcie jeho veřejně obchodované společnosti Icahn Enterprises výrazně klesly. Icahn i nadále sází na společnost Apple a stále se drží některých investic do energetiky, které těžce zasáhl pokles cen ropy. Donald Trump, jenž se uchází o republikánskou prezidentskou nominaci, navrhl, že by chtěl Icahna do své vlády coby ministra financí. Investor to z počátku odmítal, ale později připustil, že by takovou nabídku přijal. V září Icahn zveřejnil na svých internetových stránkách video, v němž řekl, že souhlasí s Trumpem, i když ne ve všem.
Majetek farmaceutického magnáta Dilipa Shanghviho se loni propadl, protože jeho hlavní firma Sun Pharmaceutical Industries oznámila v posledním čtvrtletí pokles čistého zisku o 46 procent na 72 milionů dolarů. Mohou za to náklady spojené s akvizicí a následnou fúzí konkurenčních Ranbaxy Industries, které koupil za své čtyři miliardy dolarů. Ale i tak Sun zůstává nejcennější farmaceutickou společností Indie (nedávná tržní kapitalizace: 30,5 miliardy dolarů). Vyrábí generické verze takových léků, jako je Doxil pro pacienty s rakovinou, který vyrábí Johnson & Johnson, a Prandin pro cukrovkáře od Novo Nordisk. Shanghvi Sun založil jako výrobce psychiatrických léčiv před 32 lety a zvětšil ji do dnešní podoby díky akvizicím. V září koupil Insite Vision, amerického výrobce očních přípravků, za 45 milionů dolarů. Shanghvi zaplatil také 270 milionů dolarů za 23% podíl v elektrárenské společnosti Suzlon Energy. Jeho syn Aalok, který v Sunu řídí mezinárodní marketing, spoluzaložil firmu na výrobu solárních panelů PV Powertech.
Laurene Powell Jobs, vdova po Stevu Jobsovi, pokračuje ve své filantropické práci i v investování a advokacii. Založila a řídí organizaci Emerson Collective, která se soustředí na využití podnikání při pomoci studentům s nedostatečným příjmem. Podobný cíl má i její program College Track. Patří mezi hlavní sponzory Ready for Hillary podporující Hillary Clinton jako prezidentskou kandidátku. Pravidelně jezdí do Kongresu debatovat o možnostech občanství pro děti ilegálních imigrantů – jak říká, je plýtvání nevyužít lidský kapitál, na kterém můžeme pracovat. Po svém manželu Stevu Jobsovi zdědila velký podíl v Disneym a podíl v Applu. Je členkou správní rady Stanfordovy univerzity.
Ma Chua-tchenga doma v Číně znají pod přezdívkou Mr. Pony. V roce 1998 vybudoval internetovou společnost Tencent, kterou dodnes řídí. Vlastní největší čínský portál, jeho aplikace pro rychlé zasílání zpráv QQ.com patří mezi deset největších stránek na světě. Vydělává na online hrách a aplikacích na psaní krátkých zpráv, které fungují jako platforma pro spoustu dalších funkcí, například nakupování na webu. Nejznámější z aplikací je WeChat, který je populární zejména v Číně a celosvětově ho používá zhruba 600 milionů lidí. Tencent Games je největší herní komunitou v Číně. V dubnu Tencent koupil za 400 milionů dolarů podíl v čínské platformě 58.com a také za 126 milionů dolarů i téměř 15 % ve firmě Glu, která vyvíjí mobilní hry.
Hodnota majetku Dietera Schwarze opět klesla, přesto jeho Schwarz Group, do které patří Lidl a Kaufland a kterou založil Dieterův otec Josef na konci třicátých let, má dnes tržby přesahující 92 miliard dolarů. Lidl je v Německu po Aldi druhým největším řetězcem. Schwarz se v žebříčku Forbesu objevuje pravidelně od devadesátých let, ale v roce 1999 byl vyřazen, když Lidl přepsal na charitativní nadaci. O čtyři roky později se vrátil zpět, jelikož se ukázalo, že Nadace Dietera Schwarze není charitativní nadací, ale společností s ručením omezeným s dobročinným účelem. Dividendy jsou na podporu dobročinných projektů, ale Schwarz má nad majetkem nadále kontrolu a může ho kdykoli prodat. Nadace podporuje vzdělávání, vědecké projekty. V roce 2011 otevřel univerzitní kampus pro studenty práva a ekonomie. Schwarz se zcela vyhýbá jakékoli publicitě, je ženatý více než 50 let a má dvě dcery.
Devadesát procent majetku Stefana Quandta pochází z aut – BMW, Mini a Rolls-Royce. Stefan je dědicem podílu v BMW ve výši 17,4 procenta, který zdědil po svém otci Herbertovi. Spolu s matkou Johannou a sestrou Susanne (obě jsou miliardářky) dohromady drží 50 procent automobilky. Stefan a jeho sestra Susanne sedí v dozorčí radě BMW; Stefan je zároveň zástupce ředitele, podle mnohých se v brzké době stane předsedou představenstva. Vlastní holdingovou společnost Delton AG, jejíž tržby přesahují dvě miliardy dolarů a která mimo jiné vyrábí homeopatika. V říjnu 2013 celá rodina věnovala 945 000 dolarů křesťanskodemokratické straně kancléřky Merkelové.
Ray Dalio založil a vede Bridgewater Associates, největší hedgeový fond na světě, který obhospodařuje 154 miliard dolarů. Loni prožíval bouřlivý rok. Jeho největší hedgeový fond Pure Alpha mu vynesl 4,7 % a Pure Alpha Major Markets dalších 10,6 %. Naopak sedmdesátimiliardový All Weather fond ztratil již druhý rok 7 %. Hodně se mluví i o rozbrojích mezi Daliem a "následníkem trůnu" Gregem Jensenem, který by ho měl vystřídat na postu šéfa Bridgewater. Dalio si také začal budovat velkou filantropickou nadaci, která nyní spravuje majetek ve výši 842 milionů dolarů.
Kvantový král a teoretický matematik Simons se stáhl ze svého hedgeového fondu Renaissance Technologies, který spravuje aktiva v hodnotě 29 miliard dolarů, už v roce 2010. Ale ve svých skoro 80 letech dál hraje ve firmě důležitou roli. Má za sebou dobrý rok, jeho fondům se dařilo, na rozdíl od většiny konkurence. Renaissance Institutional Equities navýšil o 17 % a Renaissance Institutional Diversified Alpha o 16 %. O Renaissance Technologies se toho moc neví, její know-how je přísně střeženým tajemstvím. Simonsova investiční strategie je známá pod názvem Medallion, ale pro veřejnost je to v podstatě černá skříňka. Simons vystudoval bostonskou MIT, během války ve Vietnamu pracoval pro armádu a dešifroval kódované zprávy nepřítele. Pak vedl katedru matematiky na Státní univerzitě v New Yorku a v roce 1982 založil hedgeový fond Renaissance se sídlem v New Yorku, který využívá počítačové modelování pro hledání nedostatků u vysoce likvidních cenných papírů a zajistil mu místo v žebříčku miliardářů. Simons přispěl jednu miliardu dolarů na výzkum autismu.
Otto Group je po Amazonu druhým největším prodejcem zboží na internetu. V roce 1949 firmu v Hamburku založil Werner Ott jako zásilkový obchod. Pohybuje se také v oblasti nemovitostí a finančnictví. Wernerův syn Michael, předseda dozorčí rady, odstoupil z místa ředitele po šestadvaceti letech v roce 2007 a věnuje se napřílad podpoře ochrany Elbe, německé části řeky Labe. Impérium v současné době neřídí žádný z členů německé rodiny, CEO je Hans-Otto Schrader. V rodině vyrůstá nová budoucí hvězda, syn Benjmain – zástupce již třetí generace ve firmě začal pracovat v oddělení online obchodu. Michaelův bratr Alexander řídí rodinnou ECE Group, která staví a řídí obchodní centra (pod správou jich má nyní 189), transportní komplexy, logistická centra, kancelářské komplexy i průmyslové a další stavby. S odhadovanou hodnotou devět miliard dolarů tvoří přibližně polovinu rodinného majetku. K tomu vlastní Paramount Investment Group s 18 kancelářskými nemovistmi v New Yorku, Washingtonu a San Franciscu s plochou okolo 1,3 milionu metrů čtverečních, přibližná hodnota Ottova podílu jsou dvě miliardy. K tomu rodině patří i 8300 bytů a 140 tisíc metrů čtverečních průmyslových ploch v Torontu a jeho okolí.
Navzdory slabší nigerijské měně a sporům v severní části NigérieA liko Dangote stále zůstává zdaleka nejbohatším mužem Afriky. Má tři hlavní zdroje svého bohatství: prodej cukru, cementu a mouky. V roce 2015 otevřela jeho Dangote Cement nové cementárny v Kamerunu, Etiopii, Zambii a Tanzanii. Celkově Dangote Cement produkuje více než 30 milionů tun ročně a má v plánu toto množství do roku 2018 zdvojnásobit. Dangote vlastní téměř 91 % z veřejně obchodované Dangote Cement prostřednictvím holdingové společnosti. Ostatní společnosti v Dangote Group – která působí v 15 afrických zemích – produkují sůl, cukr a mouku. Kromě toho má i významné těžařské aktivity. Předloni oznámil, že v rodné Nigérii vybuduje petrochemický komplex a rafinerii za devět miliard dolarů. Buduje obří rýžové pole. Akcie jeho holdingu Dangote Group se obchodují na lagoské burze.
Prostřednictvím Access Industries Len Blavatnik ovládá diverzifikované portfolio aktiv, která se klenou od komodit, technologií až po mediální startupy. Blavatnik se narodil na Ukrajině, vyrostl v Moskvě, v roce 1978 emigroval to Ameriky a získal tituly na Kolumbii a Harvardu. Již coby americký občan investoval do postsověstských energetických společností a do hliníku, firmy LyondellBassell a později se pustil i na pole médií a komunikace. Největší zlom přišel v roce 2013, kdy prodal svůj 12,5% podíl v ruské ropné společnosti TNK-BP za sedm miliard dolarů, které investoval do digitálního světa. V roce 2011 koupil za 3,3 miliardy dolarů Warner Music a od té doby získal několik velkých jmen – například Coldplay, Pink Floyd nebo Davida Guettu – díky akvizici Parlophonu. V roce 2014 převzal britskou mediální a sportovně analytickou společnost Perform za více než 1 miliardu dolarů. Investoval do tří webů pro streamování hudby, francouzský Deezer, Spotify Daniela Eka a Beats Music, do kterého dal 60 milionů dolarů. Jediné, co mu loni nevyšlo, byl bankrot Boomerang Tube, firmy na výrobu trubek pro ropné společnosti, do které dříve investoval 200 milionů dolarů. Blavatnik vlastní nemovitosti v Londýně, New Yorku, Paříži, na francouzské Riviéře, Bahamách či v americké Montaně. Přesto zůstává věrný svým průmyslovým kořenům. Většina jeho bohatství plyne z podílu ve veřejně obchodovaném chemickém gigantu LyondellBasell. Během festivalu v Cannes každoročně organizuje spolu s Harveym Weinsteinem slavnostní večeři na své jachtě a věnuje se filantropii, uděluje například cenu pro mladé vědce.
Donald Bren je největší americký hráč v realitách a poslední roky jeho majetek roste díky stoupající ceně nemovitostí. Jeho společnosti Irvine Company patří 500 kancelářských budov, 40 obchodních center, skoro 50 tisíc bytů, dále golfová hřiště a hotely, a to převážně v jižní Kalifornii. Expanduje i do Silicon Valley, kde nakoupil kancelářské prostory, obchody a byty v Santa Clara. Vlastní také 97% podíl v manhattanské firmě Met Life Building.
Technologický magnát Azim Premji se může radovat. Premji převzal rodinnou firmu Wipro v osmdesátých letech, kdy vyráběla rostlinné oleje, a zcela ji předělal. Začal sestavovat počítače a později i psát programy. Dnes je z Wipro největší IT firma v Indii a jeho zisky rostou ročně o desítky procent. V posledním čtvrtletí 2015 Wipro hlásí opět růst o 10 % v tržbách na 1,9 miliardy dolarů. Stalo se tak díky novým zakázkám od mezinárodních klientů, jako jsou ABB či Philip Morris. V červenci koupil Premji za 95 milionů dolarů dánskou designovou firmu Designit. Wipro se také stalo digitálním partnerem a sponzorem fotbalové Chelsea v britské Premier League. Syn Rishad, který řídí strategii a také dohlíží na stomilionový venture kapitálový fond, byl jmenován do správní rady v květnu.
Serge Dassault je členem francouzského senátu a zároveň řídí Groupe Dassault, leteckou, softwarovou a mediální společnost. Zdědil ji po svém otci Marcelu Dassaultovi, který ji původně založil jako Dassault Aviation, společnost orientovanou výlučně na letectví pro armádu či podnikání. Pod Sergovým vedením ale společnost expandovala i do dalších odvětví. V roce 2004 koupila francouzský deník Le Figaro a pokračovala i nákupem dalších médií, dnes sdružených v Le Groupe Figaro. Groupe Dassault nadále těží zejména z výroby komponentů pro letadla i kosmický průmysl prostřednictvím belgické firmy S.A.B.C.A. Vlastní vinařství Chateau Dassault a třetí největší aukční síň ve Francii Artcurial.
Zakladatel a generální ředitel společnosti Fast Retailing i nadále jede na vlně obliby mezi zákazníky, kteří hledají cenově dostupný styl. Jeho hlavní značka Uniqlo zvýšila v roce 2014 celosvětové prodeje o 65 %. V obchodech zavedl přísnou firemní kulturu, která se projevuje i tím, že každý zaměstnanec musí povinně na tříměsíční firemní školení. Prosazuje a podporuje ženy, například tím, že jim umožňuje pracovat na zkrácené úvazky. První Uniqlo otevřel jako malý obchůdek v roce 1984. Fast Retailing je na nejlepší cestě stát se největší světovou oděvní firmou a předběhnout H&M či Inditex. Janaiovi synové Kazumi a Koji vlastní každý více než 1 miliardu dolarů; jejich akcie jsou součástí otcova celkového čistého jmění.
Čtyři bratři řídí nadnárodní konglomerát Hinduja Group, jehož zájmy sahají od bankovnictví až po dopravu, energetiku, technologie a média. Srichand & Gopichand & Prakash & Ashok Hindujovi pocházejí z Indie, a i když od roku 1979 sídlí v Londýně, na svou vlast nezapomněli – ani byznysově. Nalákala je nová propodnikatelsky orientovaná vláda, a tak se Hindujové rozhodli investovat 10 miliard dolarů do tamní infrastuktury a elektrické sítě. Za vzestup v miliardářském žebříčku však klan Hindujů vděčí především skvěle fungující indické automobilce Ashok Leyland, která vyrábí trucky. Do podnikání firmy se zapojuje i nová generace, děti všech bratrů, dcery Shanu a Vinoo a synové Sanjay, Dheeraj, Ajay a Ramkrishan.
V posledních měsících se jeden z nejbohatších Číňanů rozhodl převést takřka 500 milionů dolarů v akciích ze svých osobních fondů do rodinných trustů. A analytici tento krok shodně ohodnotili jako přípravu na rozdělování dědictví, což vzhledem k Chengově věku dává smysl. V lednu navíc jeho společnosti prodaly několik rozjetých realitních projektů, které k rodinnému jmění přidaly 1,5 miliardy dolarů. Cheng Yu-tung si tím vynahradil slabý rok, který předvedly jeho dvě největší společnosti New World Development a Chow Tai Fook Jewellery Group. Obě firmy vede Chengův syn Henry a na vysokých pozicích se angažuje i jeho šestatřicetiletý vnuk Adrian. Další z rodinných společností, na hazard se specializující CTF Enterprises, se loni zapojila do budování nových kasin v australském Brisbane a ve Vietnamu.
Ruský podnikatel a většinový vlastník plynařského gigantu Novatek, chemického holdingu Sibur a malé banky Pervobank. Sankce, které Spojené státy a Evropská unie uvalily v červenci 2014 na Rusko kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, se dotkly i Novateku. Spoluvlastníkem Novateku a Siburu je totiž miliardář a blízký přítel prezidenta Putina Jevgenij Timčenko. Novatek vytvořil společnost Yamal, ve které se spojil s pařížskou Total SA a čínskou National Petroleum Corp., a spolu by se měly podívat na obrovské zásoby zemního plynu v severozápadní Sibiři. I přes sankce se projekt posouvá kupředu. Novatek požádal ruský stát o podporu ve výši 2,3 miliardy dolarů. Odhadovaná cena celého projektu je 27 miliard dolarů. Čínské banky údajně plánují investovat více než 10 miliard. Michelson je zapálený sběratel umění a sponzoruje výstavy v Rusku i USA.
Realitní magnáti, bratři David a Simon Rubenovi, agresivně rozšiřují své impérium. Nedávno vyrazili na nákupy do londýnského West Endu, kde mimo jiné utratili 70 milionů dolarů za 125leté nájemní smlouvy na kancelářské budovy a 100 milionů za parkoviště ve čtvrti Mayfair. Bratři také zaplatili 800 milionů dolarů za slavné newyorské hotely Plaza. Ty se v současné době přestavují z někdejšího domova slavného básníka George Gordona Byrona do osmipokojových rodinných domů s bazénem a saunou. Daří se jim také rozšiřovat jejich datový byznys. Jejich společnost Global Switch působí i v Hongkongu, Sydney a Amsterodamu. David a Simon pocházejí z Indie, vyrostli ale v Británii. Mladší Simon kromě podnikání v realitách začínal i jako dovozce koberců, starší David se věnuje obchodu s kovy. Společně pak založili firmu Transworld, která v těchto obchodech pokračovala, a to zejména v devadesátých letech s Ruskem a Kazachstánem, později se přeorientovali na realitní a investiční trh. Oba bratři platí za velké filantropy, vyhlášení jsou i tím, že si bedlivě střeží své soukromí. David žije v Monaku a na Floridě; Simon v Monaku.
Ital Stefano Pessina stojí poslední rok v čele amerického lékárenského řetězce Walgreen. Od roku 2012, kdy skupina Walgreen koupila 45% podíl v jeho britských lékárnách Boots, byl jeho největším individuálním akcionářem. Později se společnost rozhodla koupit i zbývajících 55 % a Pessina se díky tomu stal místopředsedou Walgreenu. Do jeho pravomocí ale spadaly i ty, které tradičně vykonává CEO, což mátlo nejednoho obchodního partnera. Vše se vyjasnilo ke konci roku 2014, kdy se Pessina stal hlavou Walgreen Boots Alliance i formálně. Než se pustil do podnikání v lékárenství, tak se Stefano Pessina živil jako jaderný inženýr. Pak se ale začal angažovat v umírajícím rodinném podniku Alliance UniChem Group, který z domovské Neapole v roce 2006 dostal díky spojení právě s lékárnami Boots až do Velké Británie. Z nově vytvořené Alliance Boots se po zafinancování z fondu KKR stala čistě soukromá společnost (investor Pessinovi na odkup společnosti poskytl 22 miliard dolarů) a dodnes jde o největší evropské akviziční skoupení akcií jedné firmy.
Spolu se svými bývalými spolužáky, miliardáři Germanem Chanem a Alexejem Kuzmičevem, sdílí Michail Fridman kontrolu nad největší finanční skupinou investující do průmyslu v Rusku Alfa Group. V roce 2013 spolu s Viktorem Vekselbergem a Leonardem Blavatnikem prodal podíl v TNK-BP státní ropné společnosti Rosněfť za 28 miliard dolarů. Fridman si z obchodu odnesl 5,1 miliardy. Ten samý rok Alfa Group peníze použila k založení nové firmy LetterOne Holdings S.A., která má mít na starosti její zahraniční majetek a starat se o zahraniční akvizice. V roce 2011 poskytovatel telekomunikačních služeb VmpelCom, který patří Alfě, koupil telekomunikační holding patřící egyptskému miliardáři Naguibovi Sawirisovi a stal se šestou největší telekomunikační firmou na světě. Dál vlastní podíl v největším ruském řetězci X5. Fridman se narodil na Ukrajině a kvůli studiím se přestěhoval do Moskvy. S Chanem a Kuzmičevem založil Alfa-Eco pro obchod s komoditami v roce 1989. O dva roky později založili Alfa-Bank, která je dnes největší soukromou bankou v Rusku.
Dietrich Mateschitz si jednoho dne v 80. letech usmyslel, že začne prodávat tehdy nepříliš známé energetické drinky. A vybudoval jednu z nejznámějších nápojových značek světa – Red Bull. Tahle společnost, která má hodnotu přes šest miliard dolarů, loni prodala neuvěřitelných 5,4 miliardy plechovek populární kofeinem obohacené limonády. Red Bull je aktivní ve 166 zemích světa a největší růst aktuálně zaznamenává v Indii a Japonsku. Čína, ačkoliv je součástí regionu, odkud recept na povzbuzující nápoj pochází, je pro Red Bull zatím zakázaným územím a společnost tu nemá žádné zastoupení. Dietrich Mateschitz Red Bull založil v roce 1987, tedy v době, kdy se lidé nakopávali stále ještě starým dobrým hrnkem kafe. “Když jsme začínali, tak jsme si popravdě řekli: pro Red Bull neexistuje žádný trh, ale my si ho vytvoříme,” říká Mateschitz dnes. A taky že to udělal. Po krátkém hledání ideálního receptu se Mateschitz spojil s thajským byznysmenem Chaleem Yoovidhyaou, který se v té době také snažil prodávat sladké povzbuzující nápoje, a v nově vznikající společnosti si každý rozdělili 49 %. Zbylá dvě získal Yoovidhyaův syn. Partneři se rozhodli svou značku podporovat agresivním marketingem a v průběhu let se dopracovali k tomu, že za reklamu utráceli až 30 % zisků. Mezi nejznámější sponzorské akce Red Bullu patří partnerství s Felixem Baumgartnerem, který v roce 2012 skálal na Zemi ze stratosféry. Mateschitz sám začal po čase žít ve velkém, stejně jako jeho značka, vlastní například sbírku historických letadel nebo soukromou ponorku.
Abigail Johnson pokračuje v rodinné tradici finančního uskupení Fidelity Investments, které založil její dědeček Edward C. Johnson. Její tatínek Edward "Ned" Johnson je šéfem dozorčí rady a Abigail, která v roce 1988 získala titul MBA na Harvardu, vede společnost jako CEO od roku 2014 a patří jí odhadovaných 24 procent podílu (rodině Johnsonových dohromady patří 49 procent). Fidelity funguje především jako podílový fond, ale využívá i další finanční nástroje.
K velkému bohatství stačí i jen malé kousky plastu. Živým důkazem toho je právě Kjeld Kirk Kristiansen a jeho Lego – aktuálně největší výrobce hraček na světě, alespoň co se obratů týče. V tomto směru přeskočila tahle dánská firma i americké kolosy jako Mattel nebo Hasbro. Kjeld Kirk Kristiansen v Legu vlastní 75% podíl a společnost si neutuchající slávu zajišťuje zejména edicemi Star Wars, Lego Friends nebo Lego Movie. Kromě Lega vlastní Kristiansem i 30 % společnosti Merlin Entertainment, do níž patří i slavná vosková muzea Madame Tussauds.
Další hongkongský miliardář, který zbohatl na realitním trhu. To je Joseph Lau, jenž vlastní nadpoloviční podíl v Chinese Estates, jedné z největších hongkongských realitních společností. Ve svém portfoliu má kromě tamních realit i majetek v Londýně a i díky nim si meziročně na konto připsal zhruba čtyři miliardy dolarů. Joseph Lau je také vášnivým sběratelem drahým kamenů, jednoznačně nejcennějším kouskem v jeho sbírce je 12karátový modrý diamant, který koupil za necelých 50 milionů dolarů. Jde o historicky nejdražší diamant, jaký se kdy prodal ve veřejné aukci. Kromě kamenů Lau sbírá i obrazy, doma mu visí kousky od Warhola, Gaugina nebo Hockneyho v celkové hodnotě přesahující jednu miliardu dolarů.
Šestý vévoda z Westminsteru je nejbohatším majitelem půdy ve Velké Británii. Přeje mu příznivý vývoj na realitním trhu v Londýně, a to i přesto, že vzhledem ke slabší libře se hodnota jeho jmění zmenšila. Grosvenor vlastní zejména pozemky v lukrativní čtvrti Belgravia, která přiléhá k Buckinghamskému paláci. Jeho rodina má ale rozsáhlé pozemky po celé Anglii, ve Skotsku i ve Španělsku. Společnost Grosvenor Group vlastní nemovitý majetek v hodnotě 20 miliard dolarů po celém světě. V roce 2013 se jeho syn Earl stal jedním ze sedmi kmotrů prince George, syna vévody a vévodkyně z Cambridge. Grosvenorova dcera Edwina pro změnu pracuje na reformě britského vězeňského systému.
Vzhledem k tomu, že čtyřiašedesátiletý Thomas Kwok je za uplácení odsouzený k 5 letům vězení a nejstarší bratr Walter se věnuje vlastním projektům, zůstává 62letý Raymond jediným předsedou Sun Hung Kai Properties, jedné z největších hongkongských developerských a realitních společností. Původně se o její vedení dělil právě s Thomasem a stejně jako on byl i Raymon obviněný z korupce, soud ho ale nakonec všech podezření zprostil a odsoudil jen staršího bratra. Kwokovi zdělili veřejně obchodovanou Sun Hung Kai Properties po smrti svého otce v roce 1990 a většina jejich investic zůstává v Hongkongu, kde se angažují například v projektu Světového finančního centra, k němuž patří jedna z nejvyšších budov světa. V poslední době se ale firma snaží expandovat i do vnitřní Číny.
Marcel Hermann Telles vděčí za většinu svého jmění největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev, jehož část ovládá prostřednictvím společnosti 3G Capital, již vlastní společně s dalšími brazilskými miliardáři Carlosem Sicupirou a Jorge Paulo Lemannem. Tohle trio také vsadilo na občerstvovací byznys a vlastní podíly ve skupině Restaurant Brands International, pod kterou spadají třeba řetězce Burger King nebo Tim Hortons. Od roku 2013 také společně s Warrenem Buffettem a jeho Berkshire Hathaway vlastní kečupářskou legendu H. J. Heinz.
Nejbohatší Filipínec bohatne paralelně s tím, jak se rozrůstají jeho veřejně obchodované společnosti SM Investments a SM Prime Holding – za loňský rok to bylo o 17, respektive 20 %. Obě se soustředí zejména na retailový a bankovní sektor. I když dnes už rodinné impérium řídí jeho potomci, Sy bývá často viděn, jak se ve své oblíbené havajské košili prochází po obchodních centrech, která mu patří. V rámci expanze naplánované do roku 2020 chtějí SM Investnments a SM Prime Holding kolem vybraných center postavit samostatná "mikro města". Vyčleněný rozpočet na jejich výstavbu je zhruba 11 miliard dolarů. Kromě toho má Sy také podíl v energetické společnosti National Grid Corp, která zásobuje elektřinou celé Filipíny.
Jeden z nejznámějších a také nejkontroverznějších amerických manažerů hedgeových fondů se po kariéře plné kotrmelců zdá se uklidnil a začal se soustředit na zvětšování vlastního jmění. Nezabránil mu v tom ani skandál kolem jeho společnosti SAC Capital, která se v roce 2013 přiznala k nelegálnímu vnitřnímu obchodování a musela vyplatit své investory. Následnici SAC Capital, společnosti Point 72 Asset Management, se nicméně daří. Cohen sám nikdy nebyl ani obviněn, několik zaměstnanců SAC ale bylo odsouzeno. Ke svému současnému jmění se Cohen vypracoval v podstatě od píky. Jeho otec pracoval jako dělník v oděvní továrně v jedné z horších manhattanských čtvrtí. Snad i proto Cohen od mala toužil po bohatství a neváhal se proto s penězi, které měl od rodičů na zaplacení školného, účastnit pokerových turnajů. Dařilo se mu v nich a on sám dodnes věří, že právě díky nim se naučil riskovat, což mu později vyneslo místo na Wall Street. Když v roce 1992 zakládal SAC Capital, měl na to našetřeno už 20 milionů dolarů. Dnes se Cohen snaží očistit své jméno a vzbudit v bývalých partnerech opět důvěru.
Shapoorji Pallonji Group, jedna z největších firem tohoto indicko-irského mogula, letos oslaví 150 let existence. A v dobré kondici. Její realitní část se nedávno společně s dalšími třemi společnostmi pustila do projektu, jehož cílem je za 200 milionů dolarů postavit na 20 tisíc levných bytů dostupných pro běžné Indy. I tak ale Mistryho největší bohatství spočívá v jeho 18,4% podílu v holdingu Tata Sons, kterému předsedá jeho syn Cyrus. Druhý potomek, syn Shapoor, vede právě Shapoorji Pallonji Group.
Zdroj Rausingova bohatství, společnost Tetra Pack – Tetra Laval, vznikl už v roce 1944, kdy firmu ve Švédsku založil Rausingův otec. Hans Rausing ji později zdělil společně s bratrem Gadem, kterému v 90. letech svůj podíl prodal za zhruba sedm miliard dolarů – a to proto, aby se ve Švédsku vyhnul vysokým daním. Dnes Rausing žije ve Velké Británii, kde vlastní rozsáhlé pozemky ve Wardhurstu ve východním Sussexu a věnuje se na nich chovu jelenů a kanců. Kromě toho vlastní pozemky ještě na Novém Zélandu, Barbadosu a v Londýně a investuje do společnosti Ecolean, která se specializuje na výrobu ekologicky šetrných materiálů. Podobně smýšlí i jeho syn Hans, který se na University of London věnuje projektu na zachování mizejících světových jazyků. Zatímco jeho dcera Sigrid podporuje liberální a lidskoprávní projekty, Hans Rausing je donátorem britské Konzervativní strany a rodina má na kontě i jeden skandál – v roce 2012 zemřela na předávkování Hansova žena. Ten, sám také drogově závislý, s její mrtvolou ještě osm týdnů žil ve společné domácnosti, než se na všechno přišlo. V roce 2013 byl propuštěn z odvykacího léčení a znovu se oženil.
Někdejší nejbohatší Rus má hodně široké portfolio svých aktivit. Patří mu podíly v železářském gigantu Metalloinvest, druhém největším mobilním operátorovi MegaFon či byznysovém deníku Kommersant. Kromě toho je také členem několika ruských vládních orgánů. Proslavil se také brzkou investicí do Facebooku (svůj podíl už ale prodal) a drží akcie čínské Alibaby, stejně jako výrobce telefonů Xiaomi. A kdyby vám to přišlo málo, má i akcie fotbalového Arsenalu.
Jak už její jméno napovídá, Charlene de Carvalho-Heineken za své postavení jedné z nejbohatších žen světa vděčí 25% podílu v nizozemském pivovaru Heineken, který před více než deseti lety zdědila po svém otci. Mluvit o své roli v pivovaru nebo o tom, co následovalo po smrti otce, začala ale až teprve nedávno. V rozhovoru pro média popsala, jak v roce 2002 nastoupila do vedení Heinekenu bez jakékoli předchozí byznysové zkušenosti. Za vůbec to nejdůležitější rozhodnutí z té doby považuje jmenování nového ředitele Heinekenu Jeana-Francoise van Boxmeera. Ten později utratil skoro 30 miliard dolarů v akvizicích jen proto, aby udržel krok s konkurenty SAB Miller a Anheuser-Busch InBev. Heineken nyní prodává více než 170 pivních značek do více než 65 zemí světa. A ve firmě se kromě Charlene angažují i její manžel a syn.
Charles "Charlie" Ergen platí za jednoho z nejtvrdších obchodníků v americkém televizním byznysu. Na začátku roku 2015 získal zpět post ředitele DISH Networks, který před čtyřmi lety dobrovolně opustil. V posledním roce se pak Ergen zaměřil hlavně na bezdrátové přenosy, do modernizace technologií DISH Networks už vložil přes deset miliard dolarů. Americký miliardář je synem rakouského jaderného fyzika, který se do USA přistěhoval těsně před vypuknutím druhé světové války. Po vysoké škole se z Ergena na čas stal "profesionální" gambler, za počítání karet ho ale vyhostilo nejedno lasvegaské kasino. V roce 1980 začal společně s manželkou Cantey a ještě jedním přítelem prodávat domácí televizní satelity. Postupem času z prodejny, kterou byl kufr jejich tehdejší dodávky, vybudovali dnešní DISH. Ergen je také vášnivým horolezcem, podíval se i na vrchol Mount Everestu.
Ronald Perelman se i po sedmdesátce stále aktivně zapojuje do svého podnikání. Kromě marketingové a kuponové společnosti Valassis Communications vlastní také výrobu hazardních zařízení Scientific Games, medicínskou společnost TransTech Pharma (vyrábí lék na cukrovku a Alzheimera) a 75 % farmaceutické společnosti vTv Therapeutics, která byla v září minulého roku oceněna na 300 milionů dolarů. Minulý rok všechny šokoval, když oznámil, že se stane předsedou nejznámější americké koncertní síně Carnegie Hall. Ve funkci ale nevydržel dlouho, nerozuměl si s tamním představenstvem, které považoval za netransparentní, a tak se rozhodl pro odchod. Za své jmění vděčí tzv. leverage buyouts, kdy soukromí investoři vykupují firmy pomocí vypůjčeného kapitálu. Část zisků směřuje na podporu dobročinných projektů. Například v roce 2010 založil Ronald O. Perelman Heart Institute, do kterého investoval 50 milionů dolarů, a v roce 2013 daroval 25 milionů dolarů své alma mater – Pensylvánské univerzitě.
Vladimir Potanin je veterán ruského byznysu. Už v roce 1991 se coby bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničních ekonomických vztahů SSSR potkal se svým pozdějším partnerem Michailem Prochorovem. O dva roky později spolu založili banku Uneximbank, na kterou se začaly nabalovat další společnosti jako těžařský holding Interros, k němuž se později přidala ještě Norilsk Nickel a ropná společnost Sidanco. Všechno za poměrně podezřelých okolností. V roce 2007 se partnerství Potanina a Prochorova rozpadlo a Potanin si ponechal kontrolu nad Interrosem. Kromě podnikání se Potanin několikrát angažoval jako náměstek ruských ekonomických ministrů a fandí také zimním sportům – z vlastních i vypůjčených peněz vybudoval lyžařský resort Rosa Hutor, v němž se zčásti odehrávala i olympiáda v Soči. V roce 2014 se Potanin rozvedl se svou ženou Natálií, která po něm chtěla polovinu majetku, miliardář jí nabídl 140 milionů. Nyní je už Potanin podruhé ženatý.
Vybudoval jednu z největších privátních realitních společností v USA – Related Companies se sídlem v New Yorku a s pobočkami v Bostonu, Chicagu, Los Angeles, Las Vegas, Miami, San Franciscu, Abú Dhabí, Londýně, Sao Paulu a Šanghaji. Stephen Ross aktuálně buduje jeden z největších newyorských rezidenčních projektů o velikosti 11 hektarů s názvem Hudson Yard a rozpočtem 15 miliard dolarů, který by měl být dokončen v roce 2024. Mimo jiné je také majitelem týmu amerických fotbalistů Miami Dolphins, do kterého investoval 400 milionu dolarů ze svých vlastních zdrojů na rekonstrukci stadionu.
Doktor, který zbohatl na vývoji revoluční databáze propojující veškeré informace o nemocničních pacientech, již má na starosti jeho farmaceutické impérium NantWorks. To je Patrick Soon-Shiong. V červenci minulého roku investovala softwarová firma Allscripts Healthcare Solutions do jedné z jeho společností NantHealth 200 milionů dolarů, a tím zvedla její hodnotu na dvě miliardy dolarů. Číňan Soon-Shiong se narodil v Jihoafrické republice, ale působí v Kalifornii. Je také minoritním akcionářem basketbalového týmu Los Angeles Lakers a v budoucnu plánuje následovat Warrena Buffetta a Billa Gatese a věnovat polovinu svého majetku na dobročinné účely.
Sonův telekomunikační gigant Softbank kdysi dávno investoval do neznámého čínského e-commerce projektu Alibaba. O trochu později, konkrétně v září 2014, se mu to hodně vyplatilo. Alibaba vstoupila na burzu a Softbank, která v ní drží 32% podíl, spadly do klína nemalé peníze. A i přesto, že hodnota akcií Alibaby od té doby výrazně poklesla, Masajoši Son vytrvale prohlašuje, že na svém podílu ve firmě nehodlá nic měnit a považuje ho za dlouhodobou investici. K té taktice ho prý neinspiroval nikdo jiný než trpělivý Warren Buffett. Kromě toho chce jeden z nejbohatších Japonců investovat 10 miliard dolarů do indických startupů. Tím ale šíře zájmů Masajošiho Sona nekončí. Fascinuje ho například i robotika – v roce 2014 představil humanoidního robota jménem Pepper, který údajně jako první stroj dokáže rozpoznat lidské emoce. A Sona baví i filmy, poté, co se mu nepovedlo získat DreamWorks, investoval čtvrt miliardy dolarů do studia Legendary Entertainment, které má na kontě třeba nejnovější Godzillu nebo vesmírný hit Interstellar. Sonův sen je podílet se i na obsahu nových filmů. A jak vás už asi napadlo, většinu svého času Son tráví v Americe, konkrétně v Kalifornii, kde vlastní dům za 100 milionů dolarů.
Thiele měl být podle přání svého otce právník, ale on sám měl jako mladý docela jinou vizi. Do firmy Knorr-Bremse Group nastoupil ve 28 letech jako odborník přes techniku a postupně se díky svým schopnostem a ambicím dostal až do vedení. Nyní patří jeho společnost ke světovým lídrům výrobců brzd pro vlaky a komerční motorová vozidla. Jenom v Číně zaměstnává kolem pěti tisíc zaměstnanců. Svůj úspěch postavil Thiele kromě jiného i na masivních investicích do vývoje (za rok 2014 to bylo 300 milionů eur). Nadšeně investuje také v Rusku, a to do drážních systémů. Do karet mu ale nehrají protiruské sankce, kvůli nimž přišel v roce 2015 údajně o 60 procent svých investic.
Francouzský magnát společně se svou rodinou vlastní řadu těch nejluxusnějších světových značek. Pane mu říkají Gucci, Stella McCartney, Alexander McQueen nebo Yves Saint Laurent. Syn obchodníků se dřevem, který nedostudoval střední školu, vlastní také aukční síň Christie’s a sám umění vášnivě rád sbírá. Jeho osobní kolekce, umístěná v jeho domě v Benátkách, čítá na 2000 kusů a patří do ní i díla Picassa, Mondriana nebo Jeffa Koonse. Pinaultův syn Francois-Henri má pro změnu slabost pro krásné ženy – aktuálně je ženatý s mexickou herečkou Salmou Hayek a alimenty na společného syna platí kanadské supermodelce Lindě Evangelistě.
Jeden z nejlepších současných manažerů hedgeových fondů a zakladatel společnosti Appaloosa Management. Prozíravé manažerské počínání v době finanční krize udělalo z Davida Teppera investiční legendu a dalo by se říct, že snad i nejlepšího investora své generace. V minulém roce, kdy mnoho hedgeových investorů prodělávalo, on získával. Dokázal tím, že si umí poradit i v době nestability trhu. Tepper se angažuje také filantropicky. Daroval například 67 milionů dolarů Carnegie Mellon University.
Jeden z nejvlivnějších ruských miliardářů, který má blízko k Vladimiru Putinovi. Gennadij Timčenko podniká v různých subjektech petrochemie, dopravy a stavebnictví. Spoluvlastní například plynárenskou společnost Novatek, petrochemickou firmu Sibur Holding, provozovatele železniční dopravy Transoil, stavební firmu STG Group nebo pojišťovnu Sogaz. Je také spoluzakladatelem největší mezinárodní energetické společnosti Gunvor Group, jejíž 43% podíl se mu záhadně podařilo prodat den předtím, kdy na něj měly dolehnout protiruské sankce. Timčenko se angažuje také v Kontinentální hokejové lize, kde působí na pozici předsedy představenstva. Je prezidentem hokejového týmu SKA Petrohrad a spolumajitelem finského hokejového klubu Jokerit Helsinky.
Brazilský podnikatel a držitel několika světových rekordů v podvodním rybolovu zbohatl díky podílu v největším pivovarnickém koncernu světa Anheuser-Busch InBev, do jehož portfolia patří značky Budweiser, Corona, Stella Artois, Beck’s, Hoegaarden, Leffe a řada dalších. Carlos Alberto Sicupira vlastní také akcie ve společnosti Restaurant Brands International, do které patří franšízy Burger King a Tim Hortons. V roce 2013 koupila jeho společnost 3G Capital, kterou vlastní ještě s několika dalšími brazilskými miliardáři, společně s Berkshire Hathaway Warrena Buffetta potravinářského výrobce kečupů a konzerv H.J. Heinz & Company za 23 miliard dolarů.
Shiv Nadar založil IT společnost HCL Group, jejíž roční příjmy se dnes pohybují okolo sedmi miliard dolarů. Jeho jmění loni výrazně vzrostlo díky dceřiné softwarové společnosti HCL Technologies, která zaznamenala čistý zisk 1,2 miliardy dolarů z tržeb ve výši šest miliard dolarů. V nedávné době navázal Nadar spolupráci se společností HCL TalentCare, která se specializuje na rozvoj dovedností čerstvých absolventů. Dále také založil fond s investicí 500 milionů dolarů na podporu startupů a amerických zdravotnicko-technologických společností.
Do Ameriky přišel úplně chudý, protože jeho rodiče – maďarští aristokraté – přišli kvůli Sovětům téměř o všechen majetek. Po emigraci pracoval jako kreslíř architektonických návrhů a poté jako programátor. V roce 1977 získal místo na americké burze The American Stock Exchange, kde se podílel na vývoji bezpečnostních standardů pro elektronické obchodování. Nyní vlastní majoritní podíl v makléřské společnosti Interactive Brokers Group.
BAT. To je název pro tři největší čínské internetové společnosti – Tencent Holdings, Alibaba Group a populární vyhledávač Baidu, který založil a řídí právě Robin Li. Přechod uživatelů ze stolních počítačů na chytré telefony přiměl Baidu k tomu, aby se i tahle firma více zaměřila na e-comerce, videa a další aktivity, jako jsou například doručování jídla nebo nákup vstupenek na různé kulturní události. Robin Li tím sice v minulém roce přišel o část zisků, ale z dlouhodobého hlediska očekává nárůst offline služeb na internetu.
Alain Wertheimer vlastní společně s bratrem Gerardem francouzskou luxusní značku Chanel. On sám je předsedou představenstva a žije v USA, zatímco jeho bratr Gerard bydlí ve Švýcarsku. Luxusní módní řetězec založil v roce 1909 jejich dědeček Pierre Wertheimer, který tenkrát vyplatil zakladatelku Gabrielle Coco Chanel. Oba bratři mají společného koníčka – jezdectví. Jejich koně vyhráli například francouzské derby Prix du Jockey Club a americký pohár Breeders’ Cup Turf.
Gerard Wertheimer vlastní společně s bratrem Alainem francouzskou luxusní značku Chanel. On sám bydlí ve Švýcarsku, odkud na značku dohlíží, zatímco jeho bratr je předsedou představenstva společnosti a žije v Americe. Luxusní módní řetězec založil v roce 1909 jejich dědeček Pierre Wertheimer, který tenkrát vyplatil zakladatelku Gabrielle Coco Chanel. Oba bratři mají společného koníčka - jezdectví. Jejich koně vyhráli například francouzské derby Prix du Jockey Club a americký pohár Breeders’ Cup Turf.
Narodil se do chudé rodiny ocelářů, teď jim šéfuje v ruském konglomerátu Severstal, kde je majoritním akcionářem. Ruský oligarcha Alexej Mordašov je známý svými úzkými vazbami na Vladimira Putina, kterému v polovině ledna minulého roku slíbil, že se vyhne investicím, jež si prezident nepřeje. Oznámil také, že se jeho společnost Severstal zbavuje všech aktivit v Severní Americe a nadále se bude věnovat už jen investicím do ruské ekonomiky. Kromě ocelářských a těžebních aktivit se Mordašov angažuje také na poli sdělovacích prostředků. V roce 2013 koupil společně s finančníkem a osobním bankéřem Putina Jurijem Kovalčukem poloviční podíl v Tele2 Russia (4. největší ruský operátor). Společně vlastní také akcie v Bank Rossiya, kterou postihly sankce od Ameriky.
Charoen Sirivadhanabhakdi je etnický Číňan pocházející z 11 sourozenců. Jeho otec byl chudý pouliční prodavač, ale to vše už je dávno pryč. Nyní se Sirivadhanabhakdimu přezdívá thajský pivní král a do jeho portfolia patří například pivo Chang beer, které je dlouholetým sponzorem anglického fotbalového klubu Everton. Jeho Thai Beverage je největší nápojovou společností v Thajsku. Do roku 2020 má v plánu zdvojnásobit zisky firmy na 10 miliard dolarů.
Elon Musk buduje inovativní automobilku zaměřenou na výrobu elektromobilů Tesla Motors a společnost Space X, se kterou má v budoucnu v plánu obydlit Mars. Podařilo se mu napřílad uzavřít kontrakt s NASA na dodávky pro Mezinárodní vesmírnou stanici za 1,6 miliardy dolarů. Do SpaceX on sám investoval ze svých zisků 100 milionů dolarů a od investorů – Googlu a Fidelity – získal v lednu 2015 investici ve výši jedné miliardy dolarů. Díky těmto prostředkům byla firma oceněná na přibližně 10 miliard dolarů. Mezi první Muskovy byznysové počiny patří spoluzaložení PayPalu.
Nejbohatší Čech Petr Kellner skončil s majetkem odhadovaným na 10,6 miliardy dolarů na 96. místě, naposledy byl tak vysoko v roce 2011. Za růstem jeho jmění stojí především rozdělení telekomunikační skupiny O2 na retailovou část O2 Czech Republic a na infrastrukturní společnost Cetin. Po tomto kroku ceny akcií obou firem rychle rostly, což se meziročně projevilo ve zvýšení Kellnerova jmění. Kellner kromě růstu akcií v telekomunikacích bojuje za zdravější splátkový Home Credit, jehož dříve táhnul dolů ruský trh zasažený tamní krizí. Loni na sklonku roku ale poprvé v historii firmy objem nových úvěrů získaných v Číně, kde Home Credit rychle expanduje, překonal Rusko, a negativní vliv ruského trhu se tak pomalu vytrácí. Pro letošek se očekává návrat do černých čísel.
Je považován za jednoho z nejvlivnějších mužů planety. Založil vydavatelství News Corporation, kterému navzdory skandálu s odposlechy z roku 2011 stále předsedá. V minulém roce se vzdal vedení v mediálním holdingu 21st Century Fox, ale zůstává v představenstvu společně se svým synem Lachlanem. Pozici CEO převzal jeho druhý syn James. Murdoch svou úspěšnou mediální kariéru započal, když mu bylo 22 let. V té době zdědil od svého otce dvoje noviny. Aktuálně vlastní rodina Murdochů 120 novinových titulů v pěti zemích a obrovskou síť kabelových televizí v Americe a Evropě. V lednu tohoto roku obletěla celý svět zpráva, že se Murdoch zasnoubil s bývalou supermodelkou Jerry Hall.
Viktor Vekselberg, ruský podnikatel židovského původu, který obchoduje s hliníkem, titanem, naftou a zemním plynem, se narodil na Ukrajině a svůj první milion vydělal prodejem mědi ze starých kabelů. V devadesátých letech založil holding SUAL, který se v roce 2007 spojil s firmou UC Rusal zpracovávající hliník a těžební firmou Glencore, čímž vznikl největší producent hliníku na světě UC Rusal, v němž ještě pořád část vlastní. Od roku 2010 vede Vekselberg Skolkovo, ruskou obdobu amerického Silicon Valley. Z tohoto fondu už vytěžil tři granty pro své firmy, přičemž největší částka – 13 milionů dolarů – putovala do energeticko-technologické společnosti Hevel. V roce 2013 spolu s Michailem Fridmanem a Leonardem Blavatnikem prodal ruskou státní ropnou společnost Rosněfť TNK-BP za 28 miliard dolarů. Jemu za obchod připadlo sedm miliard. Část hotovosti dal za čtvrtinu ve švýcarské ocelářské firmě Schmolz+Bickenbach. Patří mu i velká sbírka umění včetně devíti Fabergého vajec, která koupil za 100 milionů dolarů od rodiny Forbesových a odvezl ji zpět do Ruska. Na podzim 2014 je vystavil ve svém muzeu v Petrohradu spolu s dalšími uměleckými předměty.
Lukas Walton v tichosti zdědil jmění, když jeho otec, dědic Wal-Martu John Walton, zemřel při leteckém neštěstí v roce 2005. Lukas získal jednu třetinu otcova majetku, který zahrnuje akcie Wal-Martu a výrobce solárních panelů First Solar. Jeho Matka Christy získala zhruba šestinu, zbytek majetku putoval na charitativní účely. Vnukovi zakladatele Wal-Martu Sama Waltona diagnostikovali v mládí rakovinu, díky organické dietě ji však porazil. Vyrůstal ve Wyomingu a Kalifornii a studoval přírodní vědy a ekonomii na Colorado College, kde v roce 2010 promoval. Víc se toho ale o něm neví, ve firmách kontrolovaných Waltonovou rodinou nepracuje, ale říká se o něm, že je aktivní investor a filantrop zaměřený na životní prostředí.
Dlouholetý zaměstnanec Googlu se v létě, při restrukturalizaci společnosti Sergeje Brina a Larryho Page, stal předsedou představenstva nově vzniklého konglomerátu Alphabet. Naprostá většina Schmidtova majetku pochází právě z Googlu, nyní Aplhabet, v roce 2015 se ale dařilo i jeho soukromým investičním podnikům. V letech 2001-2011 byl Schmidt výkonným ředitelem Googlu, předtím působil jako šéf softwarové firmy Novell a šéf technologií ve firmě vyrábějící počítače Sun Microsystems. Vystudoval elektroinženýrství na Princetonu a na univerzitě v Berkeley si pak dodělal doktorát z informatiky. V únoru minulého roku jeho rodinná nadace věnovala kalifornskému akváriu Monterey Bay Aquarium 10 milionů dolarů na propagaci udržitelné konzumace potravin z mořských živočichů.