100 nejbohatších lidí světa 2017
Pozor! Prohlížíte si verzi žebříčku z roku 2017. Aktuální ročník najdete zde.
Bill Gates není jen nejbohatší muž světa, ale také člověk, který řídí největší světovou charitativní nadaci a jejím prostřednictvím zachraňuje životy v rozvojovém světě – tím, že se pokouší minimalizovat výskyt dětské obrny, malárie a také rozšiřovat možnosti očkování. Nadace Billa a Melindy Gatesových se ale angažuje i doma v Americe, kde usiluje o zlepšení veřejného vzdělávacího systému. Jak ale manželé loni přiznali, je to pro ně velká výzva. V červnu nechal Bill Gates postavit v jednom z manhattanských mrakodrapů kurník, aby nejen tamním byznysmenům ukázal, jak snadné je chovat slepice. Právě tito opeřenci mají podle něj schopnost účinně bojovat se světovou chudobou. Jak Gates od té doby opakovaně řekl, chovat slepice je levné a nenáročné a ptáci se navíc snadno a rychle množí. "Neexistuje investice s větším procentem návratnosti než chov kuřat," tvrdí zakladatel Microsoftu. Z čela jeho představenstva odešel před třemi lety, nadále ale zůstává řadovým členem boardu i technologickým poradcem. I v roce 2016 Gates pokračoval v prodávání svých akcií Microsoftu a ke konci září mu ve společnosti, kterou založil v roce 1975, patřilo už jen 2,5 procenta. Investice si naopak zachovává v Canadian National Railway, ve výrobci traktorů Deere & Co. nebo v autoprodejnách AutoNation. Loni v prosinci představil společně se zhruba dvacítkou dalších světových miliardářů plány na zřízení nového venture fondu na podporu rozvoje výroby čisté energie. Měl by se jmenovat Breakthrough Energy Ventures.
Věštec z Omahy, jak se Warrenu Buffettovi už dlouho přezdívá, se loni přeci jen trochu spletl. V amerických prezidentských volbách vsadil na Hillary Clinton a část uplynulého roku strávil agitováním za její zvolení. Kromě toho slíbil, že zveřejní svá daňová přiznání, pokud to samé udělá i Donald Trump. Na rozdíl od nového amerického prezidenta si nemyslí, že by Amerika potřebovala udělat znovu skvělou. "Děti, které se dnes rodí, jsou vůbec ta nejšťaštnější skupina v historii," napsal ve svém tradičním dopise podílníkům Berkshire Hathaway. "Uplynulých 240 let to byla velká chyba, pokud jste vsadili proti Americe, a ani teď není čas s tím začínat," stálo ještě v dopise. Buffettův optimismus dává smysl, protože pochází od jednoho z nejúspěšnějších investorů světové historie. Cena akcií jeho holdingu Berkshire Hathaway se skoro nemění a zůstává vysoká. Vrásky může Buffettovi aktuálně kromě nového prezidenta přidělávat jen dění kolem banky Wells Fargo, v níž Berkshire Hathaway ovládá přibližně 10 % akcií a která má za sebou skandál s vytvořením dvou milionů falešných účtů na jména skutečných klientů, kteří o tom neměli ani tušení. Kromě Wells Fargo má Berkshire Hathaway podíly například i v Coca-Cole nebo American Express, patří jí pojišťovna Geico, řetězec fastfoodových restaurací Dairy Queen nebo výrobce oblečení Fruit of the Loom. Loni v červenci si Buffett neodpustil své "letní obdarovávání" a Nadaci Billa a Melindy Gatesových a charitativním projektům svých příbuzných věnoval skoro tři miliardy dolarů v akciích Berkshire Hathaway. Buffett sám je proslulý svou skromností, stále žije v Omaze, a to v domě, který si v roce 1958 koupil za 31 500 dolarů.
Jeff Bezos aktuálně bohatne nejrychleji ze všech světových miliardářů a za poslední rok si ke svému jmění připsal rekordních takřka 30 miliard dolarů. Cenu akcií Amazonu žene nahoru zejména jeho výpočetní a cloudová divize Amazon Web Services, a tak se mohl Bezos na loňském zasedání akcionářů Amazonu vytahovat tím, že jeho společnost dosáhla 100miliardových prodejů v historicky nejkratším čase (tuhle metu si odškrtla už v roce 2015). Pro velké zisky je ale někdy potřeba hodně riskovat a Jeff Bezos si to moc dobře uvědomuje. "Jsme to nejlepší místo na světě pro neúspěch (a máme v tom hodně velkou praxi!), ale neúspěch a inovace jsou dvojčata, která od sebe nemůžete oddělit," napsal loni v dopise svým zaměstnancům. Bezos vyrostl s matkou a adoptivním otcem, přistěhovalcem z Kuby, a v roce 1994 opustil místo v lukrativím hedgeovém fondu v New Yorku, aby zkusil prodávat knihy přes internet. Dnes si na Amazonu můžete objednat prakticky cokoliv. Kromě internetu je velkou Bezosovou vášní také vesmírné cestování. Jeho další společnost Blue Origin se snaží stejně jako SpaceX Elona Muska vyvinout raketu, která by dokázala ze Země létat opakovaně a vozit turisty do vesmíru. A možná vás nepřekvapí, že coby fanoušek Star Treku se loni objevil v zatím posledním snímku znovuobnovené série (film Star Trek: Do neznáma). Jen jste ho asi nepoznali. Hrál totiž mimozemského člena Hvězdné flotily.
Zakladatel Zary je nejbohatším mužem v Evropě a stále i nejbohatším maloobchodníkem světa. Oblečení začal vyrábět v malé rodinné firmě v roce 1963, dlouho předtím, než se svou tehdejší ženou založil zmíněnou Zaru – to bylo až v roce 1975. V polovině osmdesátých let se jeho obchody rozšířily po Španělsku a o další čtyři roky později expandoval i do Ameriky. Dnes do jeho oděvního impéria Inditex kromě Zary patří taky značky Massimo Dutti a Pull&Bear. Za svůj úspěch vděčí strategii, která maloobchodní průmysl svého času dost překvapila (nízké výdaje na reklamu, agresivní expanze a kontrola dodavatelského řetězce), ale dodnes funguje. Daniel Piette, módní ředitel v Louis Vuitton, jednou Inditex nazval "pravděpodobně nejinovativnější, ale také nejdestruktivnější maloobchodní společností světa". Amancio Ortega překvapivě vydělával i během finanční krize, kterou si Španělsko před časem prošlo. V letech 2009–2014 si připsal 45 miliard dolarů. Akcie Inditexu se jednoduše chovaly opačně než zbytek burzy. Ortega z jeho čela sice odešel už v roce 2011, stále si ale ročně na dividendách přijde na více než 400 milionů dolarů. Své peníze rád investuje do nemovitostí po celém světě (má rád místa jako Barcelona, Miami, Chicago a další) a jeho portfolilo má hodnotu přes 8 miliard dolarů.
Mark Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chan se definitivně přidali do klubu světových miliardářů, kteří jsou odhodlaní zachránit svět. Loni v září slíbili, že v nadcházejících deseti letech věnují celkem tři miliardy dolarů na výzkumy, které by mohly vést k tomu, že by se na konci tohoto století daly léčit či ještě lépe vymýtit veškeré nemoci. Je to už jejich druhá výrazná filantropická iniciativa. V roce 2015 dvojice ohlásila, že se během svého života vzdá 99 % svých akcií Facebooku, aby pomohla "zvýšit lidský potenciál". Cena akcií sociální sítě za rok od jejich vystoupení (mezi prosincem 2015 a 2016) vzrostla o 15 %, takže zatím roste i částka, kterou by na bohulibé účely měli věnovat. Letos v březnu manželé také ohlásili, že čekají druhé dítě – podle všeho opět holčičku.
Nejbohatší Mexičan nezažívá úplně nejlepší období. Během prvních čtyř dnů po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zchudnul o pět miliard dolarů, což ale není moc ve srovnání s propadem, který zažil na přelomu let 2015 a 2016. Tehdy přišel kvůli kombinaci několika faktorů (nejvýznamnější byly problémy jeho latinskoamerického telekomunikačního kolosu América Móvil) o 27 miliard dolarů a zchudnul nejvíc ze všech boháčů v našem žebříčku. Ještě v roce 2013 přitom stál v jeho čele. América Móvil ale samozřejmě není jeho jediným byznysem. Slim Helú je například největším akcionářem New York Times. V novinách, které Donald Trump nenávidí, má skoro 17% podíl. A kromě jiných podniků vlastní také majoritní podíl v průmyslovém konglomerátu Grupo Carso, ve finanční skupině Grupo Financiero Inbursa anebo v infrastrukturní společnosti Ideal.
Larry Ellison pokračuje v tom, co začal v roce 2015, a to znamená, že se snaží aktivity svého softwarového obra Oracle rozšířit i o cloudový byznys a přímo tak konkurovat Amazonu a jeho službám Web Services. V červnu Oracle oznámil, že za necelých deset miliard dolarů koupí cloudovou společnost NetSuite. A můžete se vsadit, že za tím nápadem stál Ellison. Z pozice CEO společnosti se sice stáhl už v roce 2014, pořád je ale předsedou představenstva a také dohlíží na technologický vývoj. Není se co divit, Oracle založil už v roce 1977 poté, co si vyzkoušel, jaké to je programovat databáze pro CIA. Ellison dlouhodobě podporuje medicínský výzkum a v květnu oznámil, že věnuje 200 milionů dolarů Univerzitě Jižní Kalifornie na její zkoumání možností léčby rakoviny.
Starší z bratrů Kochových už 50 let řídí společnost, kterou dnes známe jako Koch Industries. Předchůdkyni stomiliardového konglomerátu, který podniká v ropném, chemickém, energetickém, hnojařském, stavebnickém, papírenském i finančním průmyslu, založil Charlesův otec Fred už v roce 1940 jako rodinnou firmu, která se specializovala na rafinaci ropy. Charles se do jejího čela dostal po smrti otce v roce 1967 a časem přibral do podniku i bratra Davida, který vede chemickou část byznysu. Společně vybudovali firmu, která je dnes druhou největší soukromou společností v USA. Charles Koch je také výraznou postavou americké politiky a dlouholetým (i finančním) podporovatelem republikánů. Loňské prezidentské volby, kdy se rozhodovalo mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clinton, ale popsal jako rozhodování se mezi rakovinou a infarktem.
David Koch spolu se svým bratrem Charlesem ovládá Koch Industries, druhou největší soukromou americkou společnost (každému patří 42 %). V roce 1940 ji založil jejich otec Fred, který přišel s vylepšenou metodou rafinování ropy. Zatímco Charles Koch je předsedou představenstva, David dohlíží na chemickou sekci byznysu. A stejně jako bratr je aktivní v americké politice, v roce 1980 se dokonce coby kandidát libertariánské strany pokoušel ucházet o post viceprezidenta USA. Loni odmítl podporovat – finančně i jakkoliv jinak – jak Donalda Trumpa, tak Hillary Clinton a místo toho se s bratrem začali soustředit na volby do Kongresu. David Koch má také filantropickou tvář, ke konci roku 2015 dal na dobročinné účely už miliardu dolarů. V mládí byl také úspěšným sportovcem, konktrétně basketbalistou. V univerzitním týmu MIT držel 46 let rekord v počtu nastřílených bodů.
Bývalý starosta New Yorku loni intenzivně zvažoval, že by se znovu zapojil do politiky a coby nezávislý kandidát se ucházel o post amerického prezidenta. Nakonec ale podpořil Hillary Clinton. "Pojďme zvolit příčetnou a kompetentní osobu," řekl na demokratickém sjezdu v červenci. Jak ale víme, ani jeho podpora demokratům nepomohla. Michael Bloomberg se dva roky poté, co v roce 2013 skončilo jeho starostování v New Yorku, vrátil do čela mediální společnosti, jež nese jeho jméno a v níž vlastní 88% podíl. A tlačí ji zpět ke kořenům, tedy k finančnímu a byznysovému zpravodajství. A vychází mu to, tržby společnosti rostou a Bloombergovo jmění taky. Politika mu ale, jak bylo patrné i před loňskými volbami, nedá spát a svými penězmi podporuje to, co ho zajímá – třeba větší kontrolu zbraní nebo boj se změnou klimatu. Nedávno se také stal vyslancem Světové zdravotnické organizace. Kariéra Michaela Bloomberga začala v roce 1966, kdy nastoupil coby řadový zaměstnanec do investiční banky Salomon Brothers. Postupně se v ní vypracoval až na pozici vedoucího obchodování s akciemi. Z banky ale odešel v roce 1981 a v tom stejném roce založil spolu s Tomem Secundou, Chuckem Zegarem a Duncanem MacMillanem agenturu Bloomberg.
"Mou prací je vzbuzovat v lidech touhu," řekl kdysi Bernard Arnault a dodnes se toho drží. Stojí totiž v čele francouzského koncernu LVMH, pod který spadají ty nejluxusnější značky světa jako Louis Vuitton, Christian Dior, Dom Pérignon, Bulgari, Fendi, Givenchi nebo Sephora, ale i Moët Chandon či Hennessy. Celkem LVMH patří 70 značek a 3700 obchodních domů a Arnault ho řídí už od roku 1989. Jeho rodina přitom původně úspěšně podnikala ve stavebnictví, on sám ale v roce 1984 za 15 milionů dolarů koupil firmu, pod kterou spadal Christian Dior – značka, ze které plyne většina jeho současného bohatství. Kromě toho drží podíl v řetězci supermarketů Carrefour. Arnault je také vášnivým sběratelem umění. Díky jeho osobnímu zájmu se v roce 2014 v Paříži otevřela budova Nadace Lousie Vuittona, kterou navrhl americko-kanadský architekt Frank Gehry a v níž jsou k vidění jak sbírky LVMH, tak Arnaultovy osobní.
Jeden ze zakladatelů Googlu je už druhým rokem CEO skupiny Alphabet, která od restrukturalizace v roce 2015 zastřešuje jak Google, tak jeho sesterské projekty, jako jsou třeba Google Fibre (poskytovatel superrychlého internetu) nebo Verily (vědecká laboratoř), a akvizice, kterou představuje například výrobce chytrých termostatů a bezpečnostních zařízení Nest. Loni v únoru Alphabet poprvé zveřejnila hospodářské výsledky i těchto "postranních" projektů. Za rok 2015 měla souhrnné tržby 448 milionů dolarů, což jsou v porovnání se skoro 75 miliardami, které si připsal Google, drobné. Tyto společnosti sice nejsou výdělečné, jejich smysl je ale v něčem jiném – Page a jeho obchodní partner Sergej Brin se jejich prostřednictvím snaží vybudovat o něco lepší svět. Kromě práce v Alphabet se Page podle médií angažuje i ve vývoji létajících aut a údajně financuje startupy Kitty Hawk a Zee.Aero.
Spoluzakladatel Googlu a aktuální prezident skupiny Alphabet Sergej Brin je nejbohatším přistěhovalcem v USA. Se svými rodiči (oba byli aktivní akademici) opustil Rusko v době, kdy mu bylo šest let a kdy v zemi sílily antisemitské nálady a rodina se stala terčem útlaku. O 30 let později, v roce 2009, daroval první miliardu dolarů organizaci Hebrew Immigrant Aid Society, která jim pomohla najít nový domov právě v USA. Co se práce v Googlu týče, Brin dlouhá léta vede tajemnou sekci Google X (dnes jen X), z níž pocházejí smolné brýle Google Glass nebo také projekt samořiditelných aut. S Larrym Pagem se potkal při studiích na Stanfordu a Google založili v roce 1998.
Liliane Bettencourt spolu se svými dětmi vlastní 33 % gigantu L'Oréal, který založil její otec Eugene Schueller v roce 1907. Velká dáma francouzské kosmetiky už ale L'Oréal od roku 2011 neřídí. Její dcera Françoise Bettencourt-Meyers ji tehdy nechala zbavit svéprávnosti. Stárnoucí dámu, která trpí demencí, v čele firmy nahradil vnuk Jean-Victor Meyers. I přesto zůstává Liliane Bettencourt nejbohatší ženou světa. V roce 2015 padl rozsudek ve složitém případu nazývaném "Affaire Bettencourt", v rámci kterého bylo obviněno několik lidí ze zneužívání mentálního stavu dědičky, snahy o vyvedení stovek milionů eur z jejího majetku i z neprůhledného politického financování. Soud uznal vinnými osm lidí, některé poslal do vězení, jiným rozdal pokuty. Odvolací jednání o rok později některé tresty zmírnilo. Bývalého pokladníka někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nakonec soud, stejně jako jiné tribunály samotného Sarkozyho o něco dříve, veškerých podezření zbavil.
Rob Walton strávil skoro čtvrt století ve funkci předsedy představenstva řetězce Wal-Mart – postu, který převzal dva dny po smrti svého otce Sama v roce 1992. Před dvěma lety nástupnictví předal svému zeti Gregorymu Pennerovi, zůstává ale v představenstvu firmy. Do něj v červnu přibyl i jeho synovec Steuart Walton. Rob společně se svými sourozenci a dědici jejich zesnulého bratra Johna vlastní ve Wal-Martu nadpoloviční podíl. Oblíbený americký řetězec založil v roce 1962 Robův otec Sam a jeho bratr Bud a Američany si takřka okamžitě získali příznivými cenami a rodinným přístupem. Do něj patří i okamžik, kdy Sam v roce 1984 splnil slib, který dal svým zaměstnancům, a poté, co Wal-Mart dosáhl dobrých finančních výsledků, si s nimi na Wall Street zatančil polynéský tanec hula.
Jim Walton je nejmladší ze čtyř dětí Sama Waltona, zakladatele populárního amerického obchodního řetězce Wal-Mart. Loni ale své místo v podniku po deseti letech opustil a pozici v představenstvu přenechal svému synovi Steuartovi. Tento krok je součástí širšího plánu předávání otěží další – už třetí – generaci Waltonů. Dohromady vlastní dědici Sama Waltona více než polovinu akcií Wal-Martu, a to prostřednictvím dvou skupin: Walton Enterprises a trustu Walton Family Holdings. Jim Walton i nadále stojí v čele rodinné banky Arvest, která působí v Arkansasu, Kansasu, Oklahomě a Missouri.
Jediná dcera zakladatele Wal-Martu Sama Waltona se v rodinném byznysu neangažuje a místo toho se plně věnuje umění. Její soukromá sbírka je od roku 2011 k vidění v muzeu, které otevřela v rodném Bentonville v Arkansasu. Vstup je zdarma a kromě obrazů Andyho Warhola, Normana Rockwella nebo Georgie O’Keeffe si tu můžete prohlédnout i vilu od Franka Lloyda Wrighta, kterou sem nechala v roce 2013 přestěhovat z New Jersey. Společně se svými bratry Robem a Jimem a rodinou posledního sourozence, bratra Johna, který zemřel při letecké nehodě v roce 2005, vlastní nadpoloviční podíl populárního amerického obchodního řetězce.
Wang Ťien-lin je nejbohatším mužem Číny a v posledních měsících tvrdě pracoval na tom, aby posílil pozici svého realitně-zábavně průmyslového kolosu Dalian Wanda. V říjnu proto navštívil Los Angeles a oznámil, že dá 40% slevu všem produkcím, které budou chtít natáčet své filmy nebo seriály v jeho novém megastudiu ve městě Čching-tao. Tento krok přišel poté, co v lednu 2016 koupil známou losangeleskou produkční společnost Legendary Entertainment. A už v roce 2012 do svého impéria začlenil i řetězec amerických kin AMC Theatres. Zajímá se ale i o politiku, v prosinci varoval čerstvě zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že pokud bude bránit zahraničním firmám, aby kupovaly ty americké, tak by to mohlo ohrozit tisícovky pracovních míst – třeba právě v kinech AMC. Wang Ťien-lin strávil mládí v armádě a své jmění vybudoval v realitách. Jeho Dalian Wanda Commercial Property je největší čínskou developerskou společností, která se specializuje na výstavbu a provoz obchodních center. V září se odhlásila z hongkongské burzy a předpokládá se, že se znovu nechá zapsat v pevninské části Číny. V květnu Ťien-lin také otevřel zábavní park Wanda City v Nan-čchangu a plánuje jich otevřít ještě dalších 15 v Číně a pět v zahraničí.
Nejbohatší muž Hongkongu, který je i jedním z nejvlivnějších asijských tycoonů, má podíly ve všem možném – od přístavů přes telekomunikace až po maloobchod a reality. Jeho společnosti zaměstnávají na 290 tisíc lidí v 50 různých státech. V posledních letech se Li Ka-šing stále častěji zaměřuje na Evropu, v níž za uplynulých pět let investoval více než 28 miliard dolarů. Mezi jeho poslední investice ale patří ta do Postal Savings Bank of China nebo pětimiliardový obchod s australskou společností Duet, jež se zaměřuje na rozvod elektřiny a ropy. Příběh o tom, jak se dostal ke svému jmění, má všechny rysy hollywoodského slaďáku: Li Ka-šingova rodina opustila Čínu během čínsko-japonské války (která termínově zhruba odpovídá druhé světové), jeho otec zemřel v době, kdy mu bylo dvanáct, a malý Li proto odešel ze školy a začal pracovat jako učeň v továrně. Ve čtrnácti získal práci na plný úvazek ve firmě na výrobu plastů a s know-how, které tam získal, založil později vlastní byznys. Ten se soustředil na výrobu plastových hraček, předmětů každodenní potřeby i květin.
Sheldon Adelson platí v americké politice za těžkou váhu a samozřejmě se angažoval i v loňských prezidentských volbách – už v květnu slíbil podporu Donaldu Trumpovi, nakonec mu ale věnoval jen pět milionů dolarů, což jsou pro tohoto krále lasvegaských kasin drobné (zejména ve srovnání s tím, že při posledních volbách podpořil republikánského kandidáta 100 miliony dolarů). Letos se ale – stejně jako třeba bratři Kochové – zaměřil spíš na podporu republikánských kandidátů do Kongresu, jimž věnoval napříč USA 40 milionů dolarů. Kromě toho také hodně investoval do svého hazardního impéria Las Vegas Sands, což je největší řetězec kasin v USA. V září také otevřel nový, Paříží inspirovaný, rezort v Macau, který ho stál necelé tři miliardy dolarů. Macao sice v posledních letech kvůli přísnému dohledu čínských protikorupčních úřadů trochu ztrácí dech, i tak ale zůstává největších světovým hazardním trhem. Pod drobnohled se dostala i Las Vegas Sands, kvůli vztahům s vládními představiteli Macaa, a v dubnu loňského roku zaplatila 9milionovou pokutu. V březnu jmenoval Adelson svého zetě CFO Las Vegas Sands. Sám je synem přistěhovalců z Litvy a Walesu, jako malý spával na zemi v nevábném bytě v bostonském činžáku a svůj první byznys - novinový stánek - rozjel, když mu bylo dvanáct let.
Energický exšéf Microsoftu se teď věnuje hlavně svému basketbalového týmu Los Angeles Clippers, který v srpnu 2014 vydražil za rekordní dvě miliardy dolarů. Největší část jeho jmění ale pořád leží v softwarové společnosti, kterou vedl mezi lety 2000 až 2014. V Microsoftu si Ballmer drží čtyřprocentní podíl, který ho díky slušným finančním výsledkům v minulém roce vrátil do top dvacítky nejbohatších Američanů. Zato sázka na Twitter, ve kterém předloni koupil 4 %, mu příliš nevyšla. "Dostal jsem cennou lekci. Zjistil jsem, že nechci být investor," komentoval loni v květnu tento krok vedle. Syn švýcarského imigranta se rovněž přiznal, že se svým spolužákem z Harvadu Billem Gatesem se už příliš často nevídá. Společně s ženou Connie se věnuje filantropii, především podpoře znevýhodněných studentů.
Sendviče z Burger Kingu, koblihy z Tim Hortons, kečup z KraftHeinz. Jorge Paulo Lemann je vládcem fastfoodového impéria, které ale vyrostlo na chmelovém základu. Díky svému podílu v největším výrobci piva na světě Anheuser-Bush InBev, který vlastní skrz investiční skupinu 3G Capital společně s dalšími brazilskými miliardáři Carlosem Sicupirou a Marcelem Herrmannem Tellesem, je nejbohatším mužem v rodné Brazílii. Ve světovém žebříčku miliardářů vyšplhal letos nahoru i díky úspěšné, více než 100miliardové fúzi s úhlavním rivalem SABMiller. Mezi pozoruhodné Lemannovy investice patří rovněž nový tenisový týmový turnaj Laver Cup, jehož první ročník se odehraje v září 2017 v Praze. Lemann, sám bývalý úspěšný daviscupový reprezentant, žije od roku 1999 ve švýcarském Curychu.
První čínský byznysmen, který se kdy objevil na obálce Forbesu, rozšiřuje základy svého e-commerce impéria Alibaba. V následujících 20 letech plánuje ve skupině vytvořit 10 milionů výdělečných byznysů a 100 milionů pracovních míst. Kromě e-commerce (a odrážení nařčení z prodeje padělků) se Alibaba soustředí i na film. V říjnu 2016 filmová divize holdingu uzavřela spojenectví se společností Stevena Spielberga Amblin Partners. Ma doufá, že podíl ve Spielbergově podniku dá jeho dosud ne příliš úspěšnému úsilí v zábavním průmyslu potřebný impulz. Jack Ma investuje také do vína. Loni koupil další vinařství v okolí Bordeaux a prostřednictvím Alibaby uspořádal první ročník "online vinařského festivalu" v Číně. Alibaba je i novým sponzorem příštích šesti olympijských her. Dvanáctiletou dohodou se zařadil po bok společností Visa, McDonald’s a Coca-Cola.
Lord David Thomson s rodinou zdědil vydavatelské impérium, které založil jeho děda Roy Thomson. Největší porci majetku tvoří 58 % v mediálním domě Thomson Reuters, kde David působí jako předseda představenstva. Podíl v Reuters spravuje holding Woodbridge, který řídí Davidův bratr Peter. Do rodinného majetku spadá také podíl ve společnosti Strategic Hotels & Resorts nebo kanadském deníku The Globe and Mail. David Thomson s rodinou je nejbohatším Kanaďanem, spoluvlastní hokejový tým NHL Winnipeg Jets, vlastní kolekci umění včetně děl Pabla Picassa a nejlepší světovou kolekci anglického malíře Johna Constabla.
V Německu existují dvě miliardářské rodiny, obě s příjmením Albrecht a s bohatstvím, za které vděčí supermarketům. Beate Heister a Karl Albrecht ml. vlastní Aldi Süd, která řídí supermarkety v jižním Německu a okolo 1500 obchodů v USA. Jejich bratranec Theo Albrecht ml. spravuje diskonty Aldi Nord a populární americký řetězec Trader Joe’s. Řetězec Aldi založili bratři Karl starší a Theo starší po druhé světové válce, aby si jej v roce 1961 rozdělili na dvě části. Karl si vzal obchody v jižním Německu a práva na Aldi ve Velké Británii, Austrálii a v USA, zatímco Theo dostal severní Německo a zbytek Evropy. Beata Heister v Aldi nikdy nepracovala, Karl mladší ve firmě vystřídal několik pozic, ale kvůli rakovině (kterou porazil) z práce odešel. Aldi Süd je vlastněná (zřejmě ze 75 procent) rodinnou nadací Siepmann Foundation, zbytek je v rukou charitativních organizací, které podporují výzkum kardiovaskulárních chorob a kulturní projekty. Výsledky hospodaření firma úzkostlivě tají.
Za své místo mezi miliardáři vděčí sladkostem Milky Way, bonbonům M&M’s nebo rýži Uncle Ben’s. Jacqueline Mars vlastní třetinu v největším výrobci cukrovinek na světě, který nese příjemní jejího dědečka. Ten rodinný byznys rozjel ve své kuchyni už v roce 1911. Jacqueline se do vedení Marsu zapojila v roce 1982, na starost tu měla vývoj a marketing nových produktů. Do roku 2016 působila v představenstvu firmy, která zaměstnává přes 75 tisíc lidí. Třetinu v Mars vlastní i její bratr John, poslední sourozenec Forrest ml. zemřel v červenci 2016 ve věku 84 let. Představenstvu nyní šéfuje jeho dcera Victoria. Jacqueline miluje koně a působí jako členka správní rady amerického jezdeckého týmu nebo v představenstvu Muzea výtvarného umění, Washingtonské národní opery či Národního archivu.
Bratr miliardářky Jacqueline a Forresta ml., který zemřel v červenci ve věku 84 let, zdědil část největšího výrobce sladkostí na světě v roce 1999 po smrti svého otce Forresta staršího. Mars s tržbami 35 miliard dolarů stojí za známými cukrovinkami, jako jsou Snickers, Milky Way nebo bonbony M&M’s. Kromě toho vyrábí i rýži Uncle Ben’s nebo krmiva Pedigree a Whiskas. V březnu 2016 udělala firma nemyslitelné a podpořila snížení množství přidaného cukru ve svých výrobcích. Jacqueline i John se už řídících funkcí v Marsu vzdali, představenstvu v současnosti šéfuje dcera Forresta mladšího Victoria. S manželkou Adrienne letos v červnu John Mars oslaví už 59. výročí svatby.
Phil Knight má za sebou velkou životní změnu. V červnu 2016 oficiálně opustil post předsedy představenstva Nike, sportovního gigantu, který založil před 52 lety. Knightův syn Travis v červnu za 1,2 miliardy dolarů ovládl hlasovací práva k většině Knightových akcií prostřednictvím rodinného trustu. Experti tento krok analyzují jako jedno z dějství komplikovaného převodu rodinného majetku a pravděpodobně i jako způsob, jak se vyhnout placení tučné darovací daně. Knight, syn vydavatele novin, se na oregonské univerzitě věnoval atletice, pak odešel studovat obchod na Stanford. Po promoci v roce 1964 spolu se svým trenérem Billem Bowemanem založili Blue Ribbon Sports. Oba do firmy na začátku vložili 500 dolarů. Tento byznys v roce 1978 Knight přejmenoval na Nike podle řecké bohyně vítězství.
Hlasitý zastánce uprchlíků v září 2016 přislíbil, že prostřednictvím své nadace investuje 500 milionů dolarů do společností založených uprchlíky a migranty, obzvlášť těch, kteří svůj nový život vybudovali v Evropě. George Soros podporuje uprchlické organizace dlouhodobě, téma uprchlické krize je pro něj velmi osobní. Byznysmen židovského původu přežil nacistickou okupaci Budapešti a z Maďarska nakonec uprchl před komunistickou vládou. Než v roce 1947 začal studovat London School of Economics, pracoval jako nosič kufrů na nádraží a číšník. Později se přesunul na Wall Street, kde v roce 1969 s 12 miliony dolarů založil hedgeový fond, později známý jako Quantum Fund. Těžkou váhou ve světě investic zůstává dodnes. Rodinná firma Soros Fund Management spravuje aktiva v hodnotě 30 miliard dolarů. Podruhé za poslední dva roky měl ale Soros problém s hledáním nového investičního ředitele. Ted Burdick v srpnu odstoupil po pouhých osmi měsících ve funkci.
Maria Franca Fissolo je vdovou po Michelu Ferrerovi, který zemřel na Valentýna roku 2015 a který dovedl společnost Ferrero Group na špičku mezi výrobci sladkostí. Nejznámějšími výrobky Ferrera jsou čokoládová pomazánka Nutella, čokolády Kinder nebo bonbony Tic-Tac. V roce 1987 Ferrero jmenoval své syny Pietra a Giovanniho výkonnými řediteli. Pietro zahynul při cyklistickém tréninku v roce 2011, firmu od té doby vede Giovanni a stále ujišťuje, že Ferrero uchová v rodinném držení.
Maa Chua-tchenga doma v Číně znají pod přezdívkou Mr. Pony. V roce 1998 vybudoval internetovou společnost Tencent, kterou dodnes řídí. Vlastní největší čínský portál, jeho aplikace pro rychlé zasílání zpráv QQ.com patří mezi deset největších stránek na světě. Vydělává na online hrách a aplikacích na psaní krátkých zpráv, které fungují jako platforma pro spoustu dalších funkcí, například nakupování na webu. Nejznámější z aplikací je WeChat, který celosvětově používá zhruba 800 milionů lidí a funguje taky jako mobilní peněženka a sociální síť. Loni Chua-tcheng převedl zhruba 100 milionů akcií v hodnotě dvou miliard dolarů do své charitativní nadace.
Lee Shau Kee je jedním z nejbohatších pronajímatelů nemovitostí v Hongkongu, jeho impérium však zahrnuje i energetiku a hotel. Investoval například do IFC – Mezinárodního finančního centra, které se skládá ze dvou mrakodrapů s hotelem Four Seasons a velkým obchodním centrem. Jedna ze staveb je se 412 metry druhou nejvyšší ve městě. Vyrůstal v rodině, která si maso nebo ryby mohla dovolit jen dvakrát měsíčně, a možná už tehdy se formovala jeho touha po úspěchu. "Když jsem byl mladý, na prvním místě byl byznys, pak bohatství, zdraví a nakonec rodina," říká. "Teď je prvním zdraví." Mezi veřejně obchodované společnosti, které mu patří, jsou i Miramar Hotel a Hong Kong and China Gas. Byznys začínal spolu s Kwokem Tak Sengem, jenž založil Sun Hung Kai Properties, a všichni jeho synové se řadí mezi světové miliardáře. Patří mezi mecenáše univerzity v Oxfordu, na vzdělávání věnoval přes 400 milionů dolarů.
Indický miliardář Mukeš Ambani spustil v Indii cenovou válku. Tentokrát ne na trhu s ropou a plynem, kde vybudoval svůj gigant Reliance Industries, ale v hyperkonkurenčním sektoru telekomunikací. Ambani v loňském září přišel s novým hráčem Reliance Gio, který nabízí novým zákazníkům širokopásmové 4G telefonické služby zdarma. Už v únoru překonal hranici 100 milionů klientů. Ambaniho impérium, které se chlubí tržbami ve výši 44,7 miliardy dolarů, kromě toho společně s BP vede arbitráž s indickou vládou ohledně pobřežních ropných polí KG-D6. Jeho dvojčata Akaš a Iša, která studovala v Americe, sedí v představenstvu zmíněné telekomunikační dceřinky Jio a obchodní sítě Reliance Retail. Spravují i společnost Network18, která v Indii vydává tamní mutaci Forbesu a jeho další licenční tituly. Ambaniho žena Nita je zase členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Na začátku prosince 2016 naklusal Son do Trump Tower na Manhattanu a slíbil prezidentu Trumpovi, že jeho telekomunikační firma Softbank proinvestuje v USA 50 miliard dolarů a vytvoří 50 tisíc pracovních míst. Prostředky budou pocházet z fondu, který byl představen v říjnu s částečnou podporou Saúdské Arábie. V červenci Softbank koupila britského výrobce polovodičů ARM Holdings za 32 miliard dolarů (v hotovosti), což je dosud její největší akvizice. Aby měla dostatek prostředků k nákupu, prodala Softbank část svého 32% podílu v čínském e-shopu Alibaba (do kterého v době jeho zrodu investovala a po vstupu na burzu na něm vydělala hodně peněz), stejně jako 72 procent akcií finské herní společnosti Softcell. Sona fascinuje robotika – v roce 2014 představil humanoidního robota jménem Pepper, který údajně jako první stroj dokáže rozpoznat lidské emoce. Baví ho taky filmy a poté, co se mu nepovedlo získat DreamWorks, investoval čtvrt miliardy dolarů do studia Legendary Entertainment, které má na kontě třeba vesmírný hit Interstellar. Son většinu času tráví v Kalifornii, kde vlastní dům za 100 milionů dolarů.
K velkému bohatství stačí i jen malé kousky plastu. Důkazem je Kjeld Kirk Kristiansen a jeho Lego – aktuálně největší výrobce hraček na světě, alespoň co se obratu týče. V tomto směru přeskočila dánská firma i americké kolosy jako Mattel nebo Hasbro, k čemuž přispěly i tematické kolekce typu Star Wars nebo Jurský park, které v roce 2015 navýšily prodeje o 23 procent. Společnost dnes vyrobí tolik kostek, že by poskládané za sebou dokázaly 24krát obtočit zeměkouli. Kjeld Kirk Kristiansen v Legu vlastní 75% podíl a kromě něj vlastní i 30 % společnosti Merlin Entertainment, do níž patří i slavná vosková muzea Madame Tussauds.
Nejbohatší Němec je jedním z největších světových výrobců kuličkových ložisek a strojních součástek. Zřídkakdy komunikuje s médii a ví se toho o něm docela málo, třeba že sloužil u vojenského letectva a vystudoval právo v USA. Jedno je ale jisté: nebojí se využít finanční pákový efekt při lovu byznysových trofejí. V roce 2008 si Schaeffler spolu se svou matkou půjčil 15 miliard dolarů na to, aby koupili poloviční podíl výrobce pneumatik Continental AG. Globální krize pak Schaefflera málem položila, ale oklepal se a od té doby vzrostla hodnota akcií Continentalu dvacetinásobně. Je předsedou dozorčí rady Schaeffler Group (vlastní v ní 80 %, jeho matka zbytek), která zastřešuje podniky působící v automobilovém průmyslu a letectví a zaměstnává 80 tisíc lidí ve 170 továrnách v 49 zemích.
Narodil se v Sýrii, vyrůstal v Libanonu a teď je nejbohatším bankéřem světa. V roce 2014 se vrhnul na trh s banány zakoupením poloviny firmy Chiquita Brands International a do svého realitního portfolia přidal londýnský mrakodrap, kterému přezdívají Okurka, v hodnotě 1,1 miliardy dolarů. Bankéř, který řídí největší brazilské bankovní a investiční impérium Safra Group, předsedá všem společnostem Safry, mezi nimi Safra National Bank of New York a Banco Safra se sídlem v Sao Paulu. V roce 1955 se přestěhoval do Brazílie a založil Banco Safra, která je v současnosti osmou největší brazilskou bankou. Ve Švýcarsku vlastní J. Safra Sarasin, banku, která vznikla sloučením několika evropských bank. V roce 2013 Safrovi koupili více než tucet nemovitostí po celých Spojených státech, především v New Yorku.
Susanne Klatten je nejbohatší Němkou díky podílu v automobilce BMW, který zdědila po rodičích Herbertu a Johanně Quandtových. Susanne a její bratr Stefan dohromady vlastní bezmála polovinu společnosti. Klatten je ekonomka s titulem MBA a vlastní taky podíly v chemické a farmaceutické korporaci Altana, ve větrných elektrárnách Nordex AG, u producenta karbonu a grafitu SGL (v této firmě je od roku 2013 předsedkyní dozorčí rady). Klatten žije v Bad Homburgu, druhý domov má v Kitzbühelu, kde je občas k vidění s manželem Janem po boku. Jinak si velmi střeží soukromí.
Od roku 2013, kdy Michael Dell stoprocentně ovládl svou počítačovou společnost, hovoří o výhodách soukromého vlastnictví. "Dell má teď svobodu v dlouhodobých vizích. Už žádný tlak na vývoj a růst, abychom naplnili kvartální čísla," tvrdil. V září udělala společnost další krok k ještě větší samostatnosti, když za 60 miliard dolarů koupila společnost EMC specializující se na ukládání dat. Dell svou společnost založil s tisícovkou dolarů na koleji univerzity v Texasu, když mu bylo 19 let. O čtyři roky později šel na burzu, kde firmu ohodnotili na 85 milionů dolarů, a než se stal znovu stoprocentním vlastníkem, vyrostla její hodnota na 25 miliard. V Dellu vlastní 70 procent akcií, zbytek plyne z nemovitostí a jeho investiční firmy MSD Capital, která se zabývá bankovnictvím, energetikou a automobilovým průmyslem. V únoru 2014 si navíc do portfolia přidal podíl v přepravci ropy StealthGas Inc. Dell vlastní dům a ranč v Austinu v Texasu v hodnotě 100 milionů dolarů a nemovitosti na Havaji za 58 milionů. Přes nadaci Michael & Susan Dell Foundation podporuje vzdělání v Americe a v Indii.
Laurene Powell Jobs, vdova po Stevu Jobsovi, pokračuje ve své filantropické práci i v investování a advokacii. Založila a řídí organizaci Emerson Collective, která se soustředí na využití podnikání při pomoci studentům s nedostatečným příjmem, podobný cíl má i její program College Track. Po svém manželovi Stevu Jobsovi zdědila velký podíl ve společnosti Disney (se 7,8 % je největším individuálním akcionářem ve společnosti) a podíl v Applu. Je členkou správní rady Stanfordovy univerzity.
Prostřednictvím Access Industries Len Blavatnik ovládá diverzifikované portfolio aktiv, která se klenou od komodit, technologií až po mediální startupy. Blavatnik se narodil na Ukrajině, vyrostl v Moskvě, v roce 1978 emigroval to Ameriky a získal tituly na Kolumbii a Harvardu. Již coby americký občan investoval do postsověstských energetických společností a do hliníku, firmy LyondellBassell a později se pustil i na pole médií a komunikace. Největší zlom přišel v roce 2013, kdy prodal svůj 12,5% podíl v ruské ropné společnosti TNK-BP za sedm miliard dolarů, které investoval do digitálního světa. V roce 2011 koupil za 3,3 miliardy dolarů Warner Music a od té doby získal několik velkých jmen – například Coldplay, Pink Floyd nebo Davida Guettu – díky akvizici Parlophonu. V roce 2014 převzal britskou mediální a sportovně analytickou společnost Perform za více než 1 miliardu dolarů. Investoval do tří webů pro streamování hudby, francouzský Deezer, Spotify Daniela Eka a Beats Music, do kterého dal 60 milionů dolarů. Jediné, co mu loni nevyšlo, byl bankrot Boomerang Tube, firmy na výrobu trubek pro ropné společnosti, do které dříve investoval 200 milionů dolarů. Blavatnik vlastní nemovitosti v Londýně, New Yorku, Paříži, na francouzské Riviéře, Bahamách či v americké Montaně. Přesto zůstává věrný svým průmyslovým kořenům. Většina jeho bohatství plyne z podílu ve veřejně obchodovaném chemickém gigantu LyondellBasell. Během festivalu v Cannes každoročně organizuje spolu s Harveym Weinsteinem slavnostní večeři na své jachtě a věnuje se filantropii, uděluje například cenu pro mladé vědce.
S Billem Gatesem se Allen spřátelil v Seattlu na střední škole. V roce 1975 spolu založili Microsoft, který Allen opustil o osm let později, poté co mu byla diagnostikována Hodgkinova choroba (kterou překonal). Mezitím rozdělil majetek mezi technologie, média, energetiku a nemovitosti v Seattlu. Vlastní firmu, která chce posílat lidi do vesmíru. Dvakrát překonal rakovinu, hraje na kytaru v rockové kapele Underthinkers a na akcích, jako je olympiáda v Soči nebo filmový festival v Cannes, se ukazuje s jednou ze svých tří megajachet. První sportovní tým – basketbalisty Portland Trail Blazers – si koupil v roce 1988 za 70 milionů dolarů. V roce 1997 se nechal přemluvit místnímí politiky ke koupi týmu amerického fotbalu Seattle Seahawks, který byl před krachem a za který dal 288 milionů. Ale byla to dobrá investice - celek má dnes hodnotu 2,2 miliardy dolarů. Třetím Allenovým týmem jsou fotbalisté Seattle Sounders, nejcennější klub ligy klasického fotbalu v USA s hodnotou 285 milionů dolarů. Na výzkum mozku, umělou inteligenci, vzdělání a ochranu životního prostředí už věnoval 2 miliardy dolarů.
Stefan Persson se nejbohatším Švédem stal v křesle ředitele společnosti Hennes & Mauritz (H&M), která prodává levné, ale šik oblečení. Jeho otec Erling řetězec založil v roce 1947, Stefan firmu zdědil a nyní v ní stále vlastní 28 procent akcií a 70 procent hlasovacích práv. Po 16 letech na nejvyšším řídícím postu předal v roce 1998 žezlo synovi Karlu-Johanovi, rovněž miliardáři. Přes společnost Ramsbury Property prodává prvotřídní reality napříč Evropou od Oxford Street v Londýně přes římskou Via del Corso po Champs-Elysée v Paříži. Persson je majitelem 3,5 tisíce hektarů ve Wiltshiru nedaleko hampshirské vesnice Linkelhotu, kterou koupil v roce 2009. Persson miluje sjezdové lyžování, tenis a golf.
Theo Albrecht mladší a jeho bratr Berthold zdědili v roce 2010 po svém otci německý řetězec supermarketů Aldi Nord a americký řetězec obchodů s potravinami Trader Joe’s. O dva roky později zemřel v pětaosmdesáti letech i Berthold a jeho podíl zdědila jeho žena Babette a jejích pět dětí. Řetězce mají kolem 5300 poboček v devíti zemích Evropy a ve Spojených státech a dohromady mají tržby kolem 35 miliard dolarů. Aldi Nord patří rodinné nadaci, která vyplácí dividendy, a tato nadace by měla zabránit rozpadu firmy mezi jednotlivé členy rodu. Theo Albrecht starší nadaci založil na začátku sedmdesátých let poté, co byl unesen. Značka Aldi vyrostla na základech malého obchůdku v německém Essenu založeného v roce 1913, který bratři v roce 1961 rozdělili. Theo starší získal obchody na severu Německa a ve zbytku Evropy, Karl dostal obchody na jihu Německa s právem otevřít pobočky ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Austrálii. Theo navíc v roce 1971 koupil americký Trader Joe’s. Albrechtové na veřejnosti nevystupují a o jejich soukromí se toho mnoho neví.
Vliv investora s modrou krví, prince Alvalída bin Talála Al-Saúda, sahá do mnoha soukromých i veřejných podniků od Ameriky přes Evropu po Blízký východ prostřednictvím jeho společnosti Kingdom Holding, jejíchž pět procent se obchoduje na burze v Saúdské Arábii. Jelikož se jedná o velmi malou část firmy, při odhadování hodnoty princova majetku s celým holdingem nakládáme jako se soukromou firmou – počítáme tak hodnotu majetku a neřídíme se cenou na trhu. Princ vlastní podíly ve Twitteru, Citigroup, v hotelové síti Four Seasons a taky v přepychovém hotelu Hotel George V v Paříži nebo hotelu Savoy v Londýně. V únoru 2015 Alvalíd rozjel v Bahrajnu Al Arab, arabský zpravodajský kanál, který však vláda údajně kvůli licenčním problémům zavřela pouhých 24 hodin po spuštění. V roce 2013 princ Alvalíd žaloval Forbes za urážku na cti způsobenou naším článkem.
Jmění ruského podnikatele a většinového vlastníka plynařského gigantu Novatek v prosinci vzrostlo poté, co čínská státní společnost Sinopec zaplatila 1,3 miliardy dolarů za 10% podíl v petrochemické společnosti Sibur, kterou Michelson kontroluje. Sankce, které Spojené státy a Evropská unie uvalily v červenci 2014 na Rusko kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, se dotkly i Novateku. Ten vytvořil společnost Yamal, ve které se spojil s pařížskou Total SA a čínskou National Petroleum Corp., a spolu by se měly podívat na obrovské zásoby zemního plynu v severozápadní Sibiři. Michelson je zapálený sběratel umění a sponzoruje muzea v Rusku i USA.
Majetek Stefana Quandta výrazně vzrostl poté, co zdědil další část podílu ve firmě vyrábějící vozy BMW, Mini a Rolls-Royce od své matky, která v roce 2015 zemřela. Quandt je tak majitelem podílu v BMW ve výši 25,6 procenta a spolu se sestrou Susanne sedí v dozorčí radě; Stefan je zároveň zástupce ředitele a podle mnohých se v brzké době stane předsedou představenstva. Vlastní holdingovou společnost Delton AG, jejíž tržby přesahují dvě miliardy dolarů a která mimo jiné zahrnuje továrnu na výrobu homeopatik a logistickou společnost.
Charlie Ergen znovu nabyl post CEO operátora Dish Networks v roce 2015, téměř čtyři roky poté, co odstoupil z pozice předsedy představenstva firmy. Společnot Dish Networks, kterou založil, má 14 milionů předplatitelů. Je synem rakouského nukleárního fyzika, který pracoval v Národní laboratoři v Oak Ridge v americkém Tennessee. Tam Ergen vyrůstal. Charles Ergen byl dříve profesionálním karetním hráčem, satelity začal prodávat se svou manželkou na začátku 80. let přímo na ulici z nákladního vozu.
Kvantový král a teoretický matematik Simons se stáhl ze svého hedgeového fondu Renaissance Technologies, který spravuje aktiva v hodnotě 32 miliard dolarů, už v roce 2010. Ale ve svých 80 letech dál hraje ve firmě důležitou roli. Jeho největší fond Renaissance Institutional Equities vzrostl v první polovině roku 2016 o 14 %. O Renaissance Technologies se toho moc neví, její know-how je přísně střeženým tajemstvím. Simonsova investiční strategie je známá pod názvem Medallion, ale pro veřejnost je to v podstatě černá skříňka. Simons vystudoval bostonskou MIT, během války ve Vietnamu pracoval pro armádu a dešifroval kódované zprávy nepřítele. Pak vedl katedru matematiky na Státní univerzitě v New Yorku a v roce 1982 založil hedgeový fond Renaissance se sídlem v New Yorku, který využívá počítačové modelování pro hledání nedostatků u vysoce likvidních cenných papírů a zajistil mu místo v žebříčku miliardářů. Simons přispěl 2,1 miliardy dolarů na charitu, předsedá společnosti Math for America a podporuje výzkum autismu.
Del Vecchiův brýlařský gigant Luxottica oznámil v lednu plány na fúzi s francouzským výrobcem Essilor a italského osmdesátníka tak posadil do čela největšího světového výrobce a prodejce slunečních a dioptrických brýlí. Společnost s názvem EssilorLuxottica kontroluje 27 procent světového trhu (světová dvojka Johnson & Johnson má 3,9% podíl). Del Vecchio založil firmu v roce 1961 a později koupil populární brandy Ray-Ban a Oakley i síť obchodů Sunglass Hut a LensCrafters. Pro další velké značky (Bulgari, Chanel, Armani, Ralph Lauren) brýle vyrábí. Del Vecchio je navíc majitelem pojišťovny Assicurazioni Generali a francouzské společnosti s nemovitostmi Foncière des Régions. Vyrůstal v chudobě, v sedmi letech ho po smrti jeho otce matka poslala do sirotčince. Ve 14 se vyučil v továrně na výrobu součástek do aut a brýlí a vlastní firmu založil, když mu bylo dvacet pět. Jeho syn Claudio vlastní americký řetězec s pánskou módou Brooks Brothers.
Narodil se do chudé rodiny ocelářů, teď jim šéfuje v ruském konglomerátu Severstal, kde je majoritním akcionářem. Ruský oligarcha Alexej Mordašov je známý svými úzkými vazbami na Vladimira Putina. V roce 2015 po 19 letech opustil pozici šéfa Severstalu. Vlastní také podíl v největší turistické skupině světa TUI Group, stejně tak jako v těžařských a strojírenských firmách.
Ding se v roce 2003 stal nejbohatším Číňanem a také prvním tamním miliardářem z oblasti online her.
Schwarz Group, do které patří Lidl a Kaufland a kterou založil Dieterův otec Josef na konci třicátých let, má dnes tržby přesahující 90 miliard dolarů. Lidl je v Německu po Aldi druhým největším řetězcem. Schwarz se v žebříčku Forbesu objevuje pravidelně od devadesátých let, ale v roce 1999 byl vyřazen, když Lidl přepsal na charitativní nadaci. O čtyři roky později se vrátil zpět, jelikož se ukázalo, že Nadace Dietera Schwarze není charitativní nadací, ale společností s ručením omezeným s dobročinným účelem. Dividendy jdou na podporu dobročinných projektů, ale Schwarz má nad majetkem nadále kontrolu a může ho kdykoli prodat. Nadace podporuje vzdělávání, vědecké projekty. V roce 2011 otevřel univerzitní kampus pro studenty práva a ekonomie. Za scé charitativní projekty byl v Německu mnohokrát oceněn. Schwarz se zcela vyhýbá jakékoliv publicitě, je přes 50 let ženatý a má dvě dcery.
Ray Dalio založil a vede Bridgewater Associates, největší hedgeový fond na světě, který obhospodařuje více než 160 miliard dolarů. Loni prožíval opět bouřlivý rok. Jeho největší hedgeový fond Pure Alpha sice v první polovině roku 2016 propadl v hodnotě, v druhé polovině se ale odrazil k růstu a nakonec o 2,4 procenta posílil. To se povedlo i jeho sedmdesátimiliardovému fondu All Weather, který po předešlých propadech dokázal loni navýšit hodnotu o více než 11 procent. Dalio také zamíchal s managementem svého fondu. Z pozice ředitele sesadil jeho dlouholetého rivala Grega Jensena, který ale nakonec ve firmě zůstal jako investiční ředitel. Roli CEO dočasně převzal sám Dalio a pro svůj fond stále hledá nového šéfa.
Carl Icahn se vždy pasoval do role muže, který stojí vždy mimo dění, to se ale změnila s nástupem jeho přítele Donalda Trumpa do funkce prezidenta. Trumpově administrativě nyní radí například s otázkami kolem regulací. V otázce dohledu finančního trhu se například snaží nově definovat hlavní kontrolní role americké Komise pro cenné papíry (SEC). Carl Icahn v posledních letech sledoval pokles jeho majetku. V roce 2015 jeho investiční fond ztratil přes 18 procent hodnoty, v roce 2016 pokles pokračoval více než 20% tempem. Postavení Icahna v energetice a komoditách bylo podlomeno klesajícími cenami surovin. Rodilý newyorčan už roky otřásá americkým korporátním světem, když ovládl několik na burze obchodovaných firem.
Indický miliardář se udržel na pozici druhého nejbohatšího Inda díky oživení poptávky a cen oceli. Jeho ocelářský konglomerát ArceloMittal, který v roce 2015 prodělal 7,9 miliardy dolarů, loni vykázalzizk 1,8 miliardy dolarů, což byl první čistý zisk od roku 2011. Největší světový výrobce oceli musel v posledních letech bojovat například s převisem nabídky kvůli exportu oceli z Číny. Nyní se spolu s italskými ocelárnami Marcegaglia uchází o koupi ztrátových hutí Ilva. Arcelor také plánuje, že vybuduje nové světové sídlo umístěné v Lucembursku.
Serge Dassault řídí Groupe Dassault, leteckou, softwarovou a mediální společnost. Zdědil ji po svém otci Marcelu Dassaultovi, který ji v roce 1929 založil jako Dassault Aviation, společnost orientovanou výlučně na letectví pro armádu či podnikání. Pod Sergovým vedením ale společnost expandovala i do dalších odvětví. Vlastní vinařství Chateau Dassault a třetí největší aukční síň ve Francii Artcurial.
Vladimír Lisin nabyl svého bohatství díky oceli, železnici a nákladní logistice. Původně začínal jako mechanik v hlubinném dole, po škole pracoval na Sibiři jako ocelář. Zlom přišel v roce 1991, kdy byl jeho šéf jmenován ministrem pro metalurgii. Tehdy s ním Lisin přišel do Moskvy. O rok později už se připojil k obchodní společnosti Trans-World Group, která začala dominovat ruským exportům hliníku a oceli. Spravoval továrny, a když se jeho partneři rozhodli na začátku tisíciletí oddělit, získal většionvý podíl v ocelárnách Novolipetsk Steel. Ovládá také Universal Cargo Logistic Holding. Poblíž Moskvy také vybudoval největší zbraňařský komplex v Evropě. Loni v lednu si pak na Světovém ekonomickém fóru v Moskvě postěžoval, že ruské firmy nebyly a nejsou vybaveny na to, aby mohly vyrábět sportovní střelné zbraně, proto se toho musel zhostit sám.
Jeden z nejvlivnějších ruských miliardářů, který má blízko k Vladimiru Putinovi a proto se nevyhnul sankcím. Gennadij Timčenko podniká v různých subjektech petrochemie, dopravy a stavebnictví. Spoluvlastní například plynárenskou společnost Novatek, petrochemickou firmu Sibur Holding, provozovatele železniční dopravy Transoil, stavební firmu STG Group. Podíl v pojišťovně Sogaz a dalších firmách prodal před dvěma lety. Je také spoluzakladatelem největší mezinárodní energetické společnosti Gunvor Group, jejíž 43% podíl se mu záhadně podařilo prodat den předtím, kdy na něj měly dolehnout protiruské sankce. Timčenko se angažuje také v Kontinentální hokejové lize, kde působí na pozici předsedy představenstva. Je prezidentem hokejového týmu SKA Petrohrad a spolumajitelem finského hokejového klubu Jokerit Helsinky.
Wang Wej je předsedou logistické společnosti S.F. Express, která doručuje zboží po celé Číně a k tomu do dalších minimálně 45 zemí světa. Narodil se v Šanghaji, ale jako dítě se přestěhoval do Hongkongu a právě na přeshraničním doručování postavil svůj byznys, na jehož rozjezd si v roce 1993 od otce půjčil 13 tisíc dolarů. V 90. letech fungoval S.F. Express ještě načerno, protože licenci doručovat balíčky držela jen čínská pošta, ale dnes Wej provozuje 36 letadel a zhruba 15 tisíc vozidel. V únoru společnost vstoupila v Šen-čenu na burzu, čímž hodnota akcií vzrostla o 59 procent, a to Weje vystřelilo na pozici třetího nejbohatšího muže v zemi.
Většina jmění Tadašhijo Janaie je svázaná k akciím jeho firmy Fast Retailing. Společnost, která vlastní světově známou značku Uniqlo, ale musela kvůli silnému jenu a slabým prodejům v USA snížit odhady budoucích příjmů o 40 procent. Japonský podnikatel je ale věčným optimistou, a tak stále předpovídá, že se Fast Retailing stane do roku 2020 nejvytší obchod s oblečením.
Charoen Sirivadhanabhakdi je etnický Číňan pocházející z 11 sourozenců. Jeho otec byl chudý pouliční prodavač, ale to vše už je dávno pryč. Nyní se Sirivadhanabhakdimu přezdívá thajský pivní král a do jeho portfolia patří například pivo Chang beer, které je dlouholetým sponzorem anglického fotbalového klubu Everton. Jeho Thai Beverage je největší nápojovou společností v Thajsku. Loni tké posílil v maloobchodě když za 6,3 miliardy dolaru koupil řetězec Big C Supercentre.
Francouzský magnát společně se svou rodinou vlastní řadu těch nejluxusnějších světových značek. Pane mu říkají Gucci, Stella McCartney, Alexander McQueen nebo Yves Saint Laurent. Syn obchodníků se dřevem, který nedostudoval střední školu, vlastní také aukční síň Christie’s a sám umění vášnivě rád sbírá. Jeho osobní kolekce, umístěná v jeho domě v Benátkách, čítá na 3000 kusů a patří do ní i díla Picassa, Mondriana nebo Jeffa Koonse.
Čtyři bratři řídí nadnárodní konglomerát Hinduja Group, jehož zájmy sahají od bankovnictví až po dopravu, energetiku, technologie a média. Srichand & Gopichand & Prakash & Ashok Hindujovi pocházejí z Indie, i když od roku 1979 sídlí v Londýně. Za vzestup v miliardářském žebříčku však klan Hindujů vděčí především skvěle fungující indické automobilce Ashok Leyland, která vyrábí trucky. Do podnikání firmy se zapojuje i nová generace, děti všech bratrů, dcery Shanu a Vinoo a synové Sanjay, Dheeraj, Ajay a Ramkrishan.
Realitní magnáti, bratři David a Simon Reubenovi v prosinci prodali 49 procent data byznysového centra GlobalSwitch čínským investorům Elegant Jubilee za téměř 3 miliardy dolarů. Bratři také zaplatili 800 milionů dolarů za slavné newyorské hotely Plaza, v držení mají i Grosvenor House Hotel v Londýně nebo marinu v italském San Remo. David a Simon pocházejí z Indie, vyrostli ale v Británii. Mladší Simon kromě podnikání v realitách začínal i jako dovozce koberců, starší David se věnuje obchodu s kovy. Společně pak založili firmu Transworld, která v těchto obchodech pokračovala, a to zejména v devadesátých letech s Ruskem a Kazachstánem, později se přeorientovali na realitní a investiční trh. Oba bratři platí za velké filantropy, vyhlášení jsou i tím, že si bedlivě střeží své soukromí.
Donald Bren je největší americký hráč v realitách a poslední roky jeho majetek roste díky stoupající ceně nemovitostí. Jeho společnosti Irvine Company patří 500 kancelářských budov, 40 obchodních center, skoro 60 tisíc bytů, dále mariny, golfová hřiště a hotely, a to převážně v jižní Kalifornii. Expanduje i do Silicon Valley, kde nakoupil kancelářské prostory, obchody a byty v Santa Clara. Vlastní také 97% podíl v manhattanské firmě Met Life Building.
Někdejší nejbohatší Rus má hodně široké portfolio svých aktivit. Patří mu podíly v železářském gigantu Metalloinvest, druhém největším mobilním operátorovi MegaFon či byznysovém deníku Kommersant. Kromě toho je také členem několika ruských vládních orgánů. Proslavil se také brzkou investicí do Facebooku (svůj podíl už ale prodal) a drží akcie čínské Alibaby, stejně jako výrobce telefonů Xiaomi. A kdyby vám to přišlo málo, má i akcie fotbalového Arsenalu a nedávno se stal prezidentem Mezinárodní šermířské federace (FIE).
Lee Kun-hee je předsedou představenstva největšího jihokorejského konglomerátu Samsung, který se zabývá vším od textilu, IT služeb až po pojišťovnictví, volný čas, spotřebitelskou elektroniku a stavebnictví. V květnu 2014 ale prodělal ve svém domě srdeční infarkt a v podstatě od té doby nejsou dostupné zprávy o jeho zdravotní kondici. Samsung Electronics tak nyní fakticky vede jeho syn Jay Y. Lee, který je viceprezidentem společnosti. Rodina Kun-Hee mezitím konsolidovala své byznysové aktivity a nyní se snaží si udržet kontrolu nad celou skupinou Samsung Group.
Vzhledem k tomu, že čtyřiašedesátiletý Thomas Kwok byl za uplácení odsouzený v roce 2014 k 5 letům vězení a nejstarší bratr Walter se věnuje vlastním projektům, zůstává 62letý Raymond jediným předsedou Sun Hung Kai Properties, jedné z největších hongkongských developerských a realitních společností. Původně se o její vedení dělil právě s Thomasem a stejně jako on byl i Raymon obviněný z korupce, soud ho ale nakonec všech podezření zprostil a odsoudil jen staršího bratra. Kwokovi zdělili veřejně obchodovanou Sun Hung Kai Properties po smrti svého otce v roce 1990 a většina jejich investic zůstává v Hongkongu, kde se angažují například v projektu Světového finančního centra, k němuž patří jedna z nejvyšších budov světa. V poslední době se ale firma snaží expandovat i do vnitřní Číny.
Další hongkongský miliardář, který zbohatl na realitním trhu. Joseph Lau převedl v březnu 2017 tříčtvrteční podíl v Chinese Estates, jedné z největších hongkongských realitních společností, na svou ženu a syna kvůli vážným zdravotním problémům. Joseph Lau je také vášnivým sběratelem drahým kamenů, jednoznačně nejcennějším kouskem v jeho sbírce je 12karátový modrý diamant, který koupil za necelých 50 milionů dolarů pro svou sedmiletou dceru Josefínu. Jde o historicky nejdražší diamant, jaký se kdy prodal ve veřejné aukci. Kromě kamenů Lau sbírá i obrazy, doma mu visí kousky od Warhola, Gaugina nebo Hockneyho v celkové hodnotě přesahující jednu miliardu dolarů.
Je nejbohatší Australankou navzdory poklesu ceny železné rudy, jenž v posledních letech zasáhl její jmění. Zadlužený podnik Hancock Prospecting převzala po svém otci Langu Hancockovi a v průběhu několika let se jí ho podařilo kompletně přebudovat. Největší část jmění pochází ze spojení s britskou nadnárodní těžařskou společností Rio Tinto s centrálou v Londýně a australském Melbourne. Dalším jejím velkým byznysovým projektem je Roy Hill, důl v západní Austrálii, ze kterého se vyváží železná ruda do Asie. Rinehart má také podíl v televizi Ten a věnovala více než 30 milionů dolarů na rozvoj australského olympijského plaveckého, volejbalového a veslařského týmu. Její kariéru poznamenaly soudní spory o majetek se svými čtyřmi dětmi.
Technologický magnát Azim Premji rozšiřuje své impérium Wipro s ročními tržbami 7,7 miliardy dolarů. Naposledy koupil za 500 milionů dolarů americkou firmu Appirio. Wipro zahájilo svou činnost v roce 1945 pod názvem Western Indian Vegetable Products a původně vyráběla potravinářské oleje. Azim Premji byznys převzal v roce 1966 po smrti svého, do portfolio přidal několik polévek ,ale zbohatl až s transofrmací firmy na softwarovou společnost. Loni v čele firmy oslavil 50 let.
Marcel Hermann Telles vděčí za většinu svého jmění největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev, jehož část ovládá prostřednictvím společnosti 3G Capital, již vlastní společně s dalšími brazilskými miliardáři Carlosem Sicupirou a Jorge Paulo Lemannem. Tohle trio také vsadilo na občerstvovací byznys a vlastní podíly ve skupině Restaurant Brands International, pod kterou spadají třeba řetězce Burger King nebo Tim Hortons. Od roku 2013 také společně s Warrenem Buffettem a jeho Berkshire Hathaway vlastní kečupářskou legendu H. J. Heinz.
Alekperov řídí Lukoil, největší ruskou firmu podnikající v oblasti těžby a zpracování ropy. Společnost, založená v roce 1991, má centrálu v Moskvě a provozuje ropné rafinérie na Ukrajině, v Bulharsku, Rumunsku a spoluvlastní taky rafinérii v Nizozemsku a v Itálii. Firma prodává benzín a naftu kromě Ruska v dalších více než dvaceti zemích. Do prosince roku 2014 i v Česku, poté odkoupila čerpací stanice Lukoil firma Mol Česká republika. Do českých médií se Lukoil dostal tím, že sponzoroval například překlad a ruské vydání kontroverzní knihy Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta, která bagatelizuje dopady globálního oteplování. V roce 2014 zasáhly firmu americké sankce. Alekperov napsal knihu Ropa Ruska: Minulost, současnost a budoucnost a založil nadaci na podporu sociálního podnikání s názvem Naše budoucnost.
Spolu se svými bývalými spolužáky, miliardáři Germanem Chanem a Alexejem Kuzmičevem, sdílí Michail Fridman kontrolu nad největší finanční skupinou investující do průmyslu v Rusku Alfa Group. V roce 2013 spolu s Viktorem Vekselbergem a Leonardem Blavatnikem prodal podíl v TNK-BP státní ropné společnosti Rosněfť za 28 miliard dolarů. Fridman si z obchodu odnesl 5,1 miliardy. Ten samý rok Alfa Group peníze použila k založení nové firmy LetterOne Holdings S.A., která má mít na starosti její zahraniční majetek a akvizice. V roce 2011 poskytovatel telekomunikačních služeb VmpelCom, který patří Alfě, koupil telekomunikační holding patřící egyptskému miliardáři Naguibovi Sawirisovi a stal se šestou největší telekomunikační firmou na světě. Dál vlastní podíl v největším ruském řetězci X5. Minulý rok v únoru investoval 200 milionů dolarů do Uberu a v říjnu 2016 se stala Alfa Bank Group partnerem italské UniCredit. Fridman se narodil na Ukrajině a kvůli studiím se přestěhoval do Moskvy. S Chanem a Kuzmičevem založil Alfa-Eco pro obchod s komoditami v roce 1989. O dva roky později založili Alfa Bank, která je dnes největší soukromou bankou v Rusku.
Abigail Johnson pokračuje v rodinné tradici finančního uskupení Fidelity Investments, které založil její dědeček Edward C. Johnson. Její tatínek Edward "Ned" Johnson je šéfem dozorčí rady a Abigail, která v roce 1988 získala titul MBA na Harvardu, vede společnost jako CEO od roku 2014 a patří jí odhadovaných 24 procent podílu (rodině Johnsonových dohromady patří 49 procent). Fidelity funguje především jako podílový fond, ale využívá i další finanční nástroje.
Shapoorji Pallonji Group, jedna z největších firem tohoto indicko-irského mogula, která minulý rok oslavila 150 let existence. Její realitní část se nedávno společně s dalšími třemi společnostmi pustila do projektu, jehož cílem je za 200 milionů dolarů postavit na 20 tisíc levných bytů dostupných pro běžné Indy. I tak ale Mistryho největší bohatství spočívá v jeho 18,4% podílu v holdingu Tata Sons, kterému předsedá jeho syn Cyrus. Druhý potomek, syn Shapoor, vede právě Shapoorji Pallonji Group. V letošním roce získal Mistry nejvyšší státní indické vyznamenání Padma Bhushan.
Vladimir Potanin je veterán ruského byznysu. Už v roce 1991 se coby bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničních ekonomických vztahů SSSR potkal se svým pozdějším partnerem Michailem Prochorovem. O dva roky později spoluzaložili banku Uneximbank, na kterou se začaly nabalovat další společnosti jako těžařský holding Interros, k němuž se později přidala ještě Norilsk Nickel a ropná společnost Sidanco. Všechno za poměrně podezřelých okolností. V roce 2007 se partnerství Potanina a Prochorova rozpadlo a Potanin si ponechal kontrolu nad Interrosem. Kromě podnikání se Potanin několikrát angažoval jako náměstek ruských ekonomických ministrů a fandí také zimním sportům – z vlastních i vypůjčených peněz vybudoval lyžařský resort Rosa Hutor, v němž se zčásti odehrávala i olympiáda v Soči. V roce 2014 se Potanin rozvedl se svou ženou Natálií, která po něm chtěla polovinu majetku, miliardář jí nabídl 140 milionů. Nyní je už Potanin podruhé ženatý.
Wenyin vlastní 99 procent společnosti Amer International, která obchoduje s kabely a s mědí a zaměstnává více než 15 tisíc lidí. V roce 2015 vzrostly tržby podniku o 10 procent a vyšplhaly se na 47,8 miliard dolarů. Jméno nese firma po svém zakladateli Ameru Semiconductorovi, který jí založil před šesti lety.
Elon Musk, zakladatel a CEO vesmírné společnosti SpaceX a elektromobilů Tesla Motors, se dostal minulý rok do zpráv z několika důvodů – kvůli smrti řidiče, jehož samořízené vozidlo Tesla Model S nerozpoznalo kamion na křižovatce, pro spektakulární explozi rakety Falcon 9, ale hlavně se svým vizionářským prohlášením, že chce do deseti let dostat lidi na nejbližší sousední planetu. Jeho cílem je do 40 až 100 let vybudovat na Marsu kolonii s populací milion lidí. Už se mu podařilo uzavřít kontrakt s NASA na dodávky pro Mezinárodní vesmírnou stanici za 1,6 miliardy dolarů. Do SpaceX on sám investoval ze svých zisků 100 milionů dolarů a od investorů – Googlu a Fidelity – získal v lednu 2015 investici ve výši jedné miliardy dolarů. Díky těmto prostředkům byla firma oceněná na přibližně 10 miliard dolarů. Mezi první Muskovy byznysové počiny patří spoluzaložení PayPalu.
Ital Stefano Pessina stojí poslední rok v čele amerického lékárenského řetězce Walgreen. Od roku 2012, kdy skupina Walgreen koupila 45% podíl v jeho britských lékárnách Boots, byl jeho největším individuálním akcionářem. Později se společnost rozhodla koupit i zbývajících 55 % a Pessina se díky tomu stal místopředsedou Walgreenu. Do jeho pravomocí ale spadaly i ty, které tradičně vykonává CEO, což mátlo nejednoho obchodního partnera. Vše se vyjasnilo ke konci roku 2014, kdy se Pessina stal hlavou Walgreen Boots Alliance i formálně. Než se pustil do podnikání v lékárenství, tak se Stefano Pessina živil jako jaderný inženýr. Pak se ale začal angažovat v umírajícím rodinném podniku Alliance UniChem Group, který z domovské Neapole v roce 2006 dostal díky spojení právě s lékárnami Boots až do Velké Británie. Z nově vytvořené Alliance Boots se po zafinancování z fondu KKR stala čistě soukromá společnost (investor Pessinovi na odkup společnosti poskytl 22 miliard dolarů) a dodnes jde o největší evropské akviziční skoupení akcií jedné firmy.
Je ředitel největší mexické těžařské korporace Grupo México, která je zároveň třetím největším světovým producentem mědi. On a jeho rodina vlastní téměř polovinu společnosti, kterou tvoří Americas Mining Corporation (doly v Mexiku, Peru a ve Spojených státech), Infraestructura y Transportes México (dvě mexické železnice), a taky 30 procent v Grupo Aeroportuario del Pacífico, která řídí letiště. V roce 2014 čelila Americas Mining Corporation skandálu, když z jejího dolu v severním Mexiku unikly chemikálie a zamořily dvě okolní řeky. Firma musela odškodnit lidi ze zamořených oblastí částkou ve výši 150 milionů dolarů.
Do Ameriky přišel úplně chudý, protože jeho rodiče – maďarští aristokraté – přišli kvůli Sovětům téměř o všechen majetek. Po emigraci pracoval jako kreslíř architektonických návrhů a poté jako programátor. V roce 1977 získal místo na americké burze The American Stock Exchange, kde se podílel na vývoji bezpečnostních standardů pro elektronické obchodování. Nyní vlastní majoritní podíl v makléřské společnosti Interactive Brokers Group.
Majetek farmaceutického magnáta Dilipa Shanghviho se předloni propadl, protože jeho hlavní firma Sun Pharmaceutical Industries oznámila v posledním čtvrtletí pokles čistého zisku o 46 procent na 72 milionů dolarů. Mohou za to náklady spojené s akvizicí a následnou fúzí konkurenčních Ranbaxy Industries, které koupil za své čtyři miliardy dolarů. Ale i tak Sun zůstává nejcennější farmaceutickou společností Indie. Vyrábí generické verze takových léků, jako je Doxil pro pacienty s rakovinou, který vyrábí Johnson & Johnson, a Prandin pro cukrovkáře od Novo Nordisk. V minulém roce koupil 14 léčiv od japonského Novartisu za 293 milionů dolarů. Shanghvi Sun založil jako výrobce psychiatrických léčiv před 32 lety a zvětšil ji do dnešní podoby díky akvizicím. V září minulého roku koupil Insite Vision, amerického výrobce očních přípravků, za 45 milionů dolarů. Shanghvi zaplatil také 270 milionů dolarů za 23% podíl v elektrárenské společnosti Suzlon Energy. Jeho syn Aalok, který v Sunu řídí mezinárodní marketing, spoluzaložil firmu na výrobu solárních panelů PV Powertech.
Fontbona zdědila majetek po svém zesnulém manželovi Andrónicu Luksici, jenž vybudoval chilskou těžařskou společnost Antofagasta Plc. Ona a její dva synové, Jean-Paul a Andronico, mají podíl taky ve firmě Quiñenco, která vyrábí pivo a dále se zaměřuje na oblast bankovnictví, dopravy a energetiky. Jean-Paul řídí Antofagasta Plc a Andronico zase Quiñenco. Do rodinného jmění patří taky hotely v Chorvatsku - Adriatic Luxury Resorts a Laguna Porec. V roce 2015 darovala Fontbona 4,3 milionu dolarů nadaci Chilean Telethon, která podporuje handicapované děti.
Dietrich Mateschitz si jednoho dne v 80. letech usmyslel, že začne prodávat tehdy nepříliš známé energetické drinky. A vybudoval jednu z nejznámějších nápojových značek světa – Red Bull. Tahle společnost, která má hodnotu přes šest miliard dolarů, loni prodala rekordních 5,9 miliardy plechovek populární kofeinem a taurinem obohacené limonády. Red Bull je aktivní ve 166 zemích světa a největší růst aktuálně zaznamenává v Indii a Japonsku. Čína, ačkoliv je součástí regionu, odkud recept na povzbuzující nápoj pochází, je pro Red Bull zatím zakázaným územím a společnost tu nemá žádné zastoupení. Dietrich Mateschitz Red Bull založil v roce 1987, tedy v době, kdy se lidé nakopávali stále ještě starým dobrým hrnkem kafe. “Když jsme začínali, tak jsme si popravdě řekli: pro Red Bull neexistuje žádný trh, ale my si ho vytvoříme,” říká Mateschitz dnes. A taky že to udělal. Po krátkém hledání ideálního receptu se Mateschitz spojil s thajským byznysmenem Chaleem Yoovidhyaou, který se v té době také snažil prodávat sladké povzbuzující nápoje, a v nově vznikající společnosti si každý rozdělili 49 %. Zbylá dvě získal Yoovidhyaův syn. Partneři se rozhodli svou značku podporovat agresivním marketingem a v průběhu let se dopracovali k tomu, že za reklamu utráceli až 30 % zisků. Mezi nejznámější sponzorské akce Red Bullu patří partnerství s Felixem Baumgartnerem, který v roce 2012 skálal na Zemi ze stratosféry. Mateschitz sám začal po čase žít ve velkém, stejně jako jeho značka, vlastní například sbírku historických letadel nebo soukromou ponorku.
Hammovo jmění kolísá už několik let s tím, jak se mění cena ropy. Z 18,7 miliard v roce 2014 na 7,4 miliard v září 2015 a opět zpět na 13,1 miliard v září 2016. Před dvěma lety se v rozvodovém řízení vypořádal se svojí bývalou manželkou šekem v hodnotě 975 milionů dolarů. Harold Hamm vyrůstal v chudé rodině zemědělce. V roce 1966 založil svou první společnost Hamm Tank Trucks, jež zajišťuje dopravní služby producentům ropy a zemního plynu. Hamm vyniká taky ve frakování ropy. Jeho společnost Continental Resources vyprodukuje 200 000 barelů za den, většinu v oblasti severní Dakoty.
BAT. To je název pro tři největší čínské internetové společnosti – Tencent Holdings, Alibaba Group a populární vyhledávač Baidu, který založil a řídí právě Robin Li. Přechod uživatelů ze stolních počítačů na chytré telefony přiměl Baidu k tomu, aby se i tahle firma více zaměřila na e-comerce, videa a další aktivity, jako jsou například doručování jídla nebo nákup vstupenek na různé kulturní události. Robin Li tím sice v roce 2015 přišel o část zisků, ale z dlouhodobého hlediska očekává nárůst offline služeb na internetu.
Průmyslník Melničenko vlastní většinový podíl v Eurochemu (hnojiva), SUEKu (uhlí) a SGK (energetika). Společnost Eurochem obchoduje s dusíkem a fosfátovými hnojivy. Melnichenko už ve věku 23 let založil banku MDM, jež se stala jednou z největších ruských bank. Vlastní jednu z nejluxusnějších jachet na světě “Sailing Yacht A”, za kterou zaplatil 450 milionů dolarů. Ponorka od francouzského designéra Philippa Starcka má heliport, garáže pro čtyři automobily a vlastní ponorku.
Thiele měl být podle přání svého otce právník, ale on sám měl jako mladý docela jinou vizi. Do firmy Knorr-Bremse Group nastoupil ve 28 letech jako odborník přes techniku a postupně se díky svým schopnostem a ambicím dostal až do vedení. Nyní patří jeho společnost ke světovým lídrům výrobců brzd pro vlaky a komerční motorová vozidla. Jenom v Číně zaměstnává kolem pěti tisíc zaměstnanců. Svůj úspěch postavil Thiele kromě jiného i na masivních investicích do vývoje (za rok 2014 to bylo 300 milionů eur). Nadšeně investuje také v Rusku, a to do drážních systémů. Do karet mu ale nehrají protiruské sankce, kvůli nimž přišel v roce 2015 údajně o 60 procent svých investic.
Mediální magnát se vrátil minulý rok do čela televize Fox News, kterou vlastní. Do vedení se dostal poté, co musel její dosavadní šéf rezignovat kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Kabelová síť spadá pod jeho mediální holding 21st Century Fox, do jejíhož portfolia patří také kanál FX, Fox a Hollywoodské filmové studio. Murdoch vlastní také společnosti News Corporation a společně tyto dvě firmy ovládají devět satelitních televizních stanic, 40 televizních stanic, 100 kabelových kanálů, 40 knižních vydavatelství, 175 novinových periodik a jedno filmové studio. Jeho aktiva tvoří největší mediální síť vlastněnou jedním člověkem, a proto je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě. Murdoch svou úspěšnou mediální kariéru započal, když mu bylo 22 let. V té době zdědil od svého otce dvoje noviny. V lednu minulého roku obletěla celý svět zpráva, že se Murdoch zasnoubil s bývalou supermodelkou Jerry Hall. Jeho jméno je taky často spojované se skandálem s odposlechy z roku 2011.
Francouzský miliardář a telekomunikační magnát Patrick Drahi je často přezdívaný jako “kabelový kovboj”. Založil společnost Altice, pod kterou patří největší poskytovatel kabelové televize ve Francii - Numericable (vlastní v ní přesně 75 procent). V roce 2015 odstartoval své tažení do Spojených států, kde ovládl americkou kabelovou společnost Suddenlink, za kterou vyplatil osm miliard dolarů. Drahi většinou nakupuje firmy v potížích a většinou na dluh. Následně do jejich vedení povolá zkušené manažery, jejichž cílem je snížit náklady a vrátit podnik zpět k zisku. Do jeho portfolia patří taky telekomunikační společnost Portugal Telecom. Obdiv k jeho obchodním taktikám neskrývají ani jiní kabeloví magnáti jako je třeba John Malone (UPC), který o něm prohlásil, že je génius.
Jeden z nejznámějších a také nejkontroverznějších amerických manažerů hedgeových fondů se po kariéře plné kotrmelců zdá se uklidnil a začal se soustředit na zvětšování vlastního jmění. Nezabránil mu v tom ani skandál kolem jeho společnosti SAC Capital, která se v roce 2013 přiznala k nelegálnímu vnitřnímu obchodování a musela vyplatit své investory. Následnici SAC Capital, společnosti Point 72 Asset Management, se nicméně daří. Cohen sám nikdy nebyl ani obviněn, několik zaměstnanců SAC ale bylo odsouzeno. Ke svému současnému jmění se Cohen vypracoval v podstatě od píky. Jeho otec pracoval jako dělník v oděvní továrně v jedné z horších manhattanských čtvrtí. Snad i proto Cohen od mala toužil po bohatství a neváhal se proto s penězi, které měl od rodičů na zaplacení školného, účastnit pokerových turnajů. Dařilo se mu v nich a on sám dodnes věří, že právě díky nim se naučil riskovat, což mu později vyneslo místo na Wall Street. Když v roce 1992 zakládal SAC Capital, měl na to našetřeno už 20 milionů dolarů. Dnes se Cohen snaží očistit své jméno a vzbudit v bývalých partnerech opět důvěru.
Nejbohatší Filipínec bohatne paralelně s tím, jak se rozrůstají jeho veřejně obchodované společnosti SM Investments a SM Prime Holding – za loňský rok to bylo o 17, respektive 20 %. Obě se soustředí zejména na retailový a bankovní sektor. I když dnes už rodinné impérium řídí jeho potomci, Sy bývá často viděn, jak se ve své oblíbené havajské košili prochází po obchodních centrech, která mu patří. V rámci expanze naplánované do roku 2020 chtějí SM Investnments a SM Prime Holding kolem vybraných center postavit samostatná "mikro města". Vyčleněný rozpočet na jejich výstavbu je zhruba 11 miliard dolarů. Kromě toho má Sy také podíl v energetické společnosti National Grid Corp, která zásobuje elektřinou celé Filipíny.
Jak už její jméno napovídá, Charlene de Carvalho-Heineken za své postavení jedné z nejbohatších žen světa vděčí 25% podílu v nizozemském pivovaru Heineken, který před více než deseti lety zdědila po svém otci. Mluvit o své roli v pivovaru nebo o tom, co následovalo po smrti otce, začala ale až teprve nedávno. V rozhovoru pro média popsala, jak v roce 2002 nastoupila do vedení Heinekenu bez jakékoli předchozí byznysové zkušenosti. Za vůbec to nejdůležitější rozhodnutí z té doby považuje jmenování nového ředitele Heinekenu Jeana-Francoise van Boxmeera. Ten později utratil skoro 30 miliard dolarů v akvizicích jen proto, aby udržel krok s konkurenty SAB Miller a Anheuser-Busch InBev. Heineken nyní prodává více než 170 pivních značek do více než 65 zemí světa. A ve firmě se kromě Charlene angažují i její manžel a syn.
Zdroj Rausingova bohatství, společnost Tetra Pack – Tetra Laval, vznikl už v roce 1944, kdy firmu ve Švédsku založil Rausingův otec. Hans Rausing ji později zdělil společně s bratrem Gadem, kterému v 90. letech svůj podíl prodal za zhruba sedm miliard dolarů – a to proto, aby se ve Švédsku vyhnul vysokým daním. Dnes Rausing žije ve Velké Británii, kde vlastní rozsáhlé pozemky ve Wardhurstu ve východním Sussexu a věnuje se na nich chovu jelenů a kanců. Kromě toho vlastní pozemky ještě na Novém Zélandu, Barbadosu a v Londýně a investuje do společnosti Ecolean, která se specializuje na výrobu ekologicky šetrných materiálů. Jeho dcera Sigrid podporuje liberální a lidskoprávní projekty. Rodina má na kontě ale taky jeden skandál – v roce 2012 zemřela na předávkování manželka Hanse mladšího. Ten, sám také drogově závislý, s její mrtvolou ještě osm týdnů žil ve společné domácnosti, než se na všechno přišlo. V roce 2013 byl propuštěn z odvykacího léčení a znovu se oženil.
Ronald Perelman se i po sedmdesátce stále aktivně zapojuje do svého podnikání. Kromě marketingové a kuponové společnosti Valassis Communications vlastní také výrobu hazardních zařízení Scientific Games, medicínskou společnost TransTech Pharma (vyrábí lék na cukrovku a Alzheimera) a 75 % farmaceutické společnosti vTv Therapeutics, která byla v září 2015 oceněna na 300 milionů dolarů. Tentýž rok všechny šokoval, když oznámil, že se stane předsedou nejznámější americké koncertní síně Carnegie Hall. Ve funkci ale nevydržel dlouho, nerozuměl si s tamním představenstvem, které považoval za netransparentní, a tak se rozhodl pro odchod. Za své jmění vděčí tzv. leverage buyouts, kdy soukromí investoři vykupují firmy pomocí vypůjčeného kapitálu. Část zisků směřuje na podporu dobročinných projektů. Například v roce 2010 založil Ronald O. Perelman Heart Institute, do kterého investoval 50 milionů dolarů, v roce 2013 daroval 25 milionů dolarů své alma mater – Pensylvánské univerzitě a minulý rok v červnu oznámil investici ve výši 75 milionů dolarů do stavby kulturního centra ve World Trade Center na Manhattanu.
Brazilský podnikatel a držitel několika světových rekordů v podvodním rybolovu zbohatl díky podílu v největším pivovarnickém koncernu světa Anheuser-Busch InBev, v němž vlastní zhruba 3% podíl a do jehož portfolia patří značky Budweiser, Corona, Stella Artois, Beck’s, Hoegaarden, Leffe a řada dalších. Carlos Alberto Sicupira vlastní také akcie ve společnosti Restaurant Brands International, do které patří franšízy Burger King a Tim Hortons. V roce 2013 koupila jeho společnost 3G Capital, kterou vlastní ještě s několika dalšími brazilskými miliardáři, společně s Berkshire Hathaway Warrena Buffetta potravinářského výrobce kečupů a konzerv H.J. Heinz & Company za 23 miliard dolarů. Heinz se spojil s Kraft v roce 2015, vytvořil KraftHeinz, pátý největší potravinový a nápojový koncern na světě. V Brazílii je Sicupira známý i pro svůj kontrolní podíl v low-cost prodejce Lojas Americanas a realitní investiční firmě Sao Carlos Empreendimentos e Participaçoes.
Přes pět dekád buduje Philip Anschutz jmění v ropě, na železnici, v telekomunikacích, realitách a zábavě. V Los Angeles ovládl sport a vlastní hokejisty Kings, taky třetinu basketbalového týmu Lakers a navrch halu Staples Center, ve které hrají. Jeho filmová společnost produkovala sérii Letopisy Narnie, k tomu vlastní hudební produkční společnost AEG Live. Ve Wyomingu plánuje vybudovat největší větrnou farmu na světě. Aby zajistil, že všechny tyto klenoty zůstanou v držení jeho nebo jeho potomků, "zamknul" majetek na 100 let do rodinného trustu. Zapálený filantrop věnoval do rodinné nadace miliardu dolarů a věnoval kolekci zhruba 400 děl do American Museum of Western Art v Denveru.
Klaus-Michael Kuehne vstoupil do dopravní a logistické společnosti Kuehne + Nagel svého dědečka v roce 1958. O osm let později se stal jejím CEO. Prostřednictvím holdingové společnosti ovládá 53% firmy, která má 66.000 zaměstnanců ve více než 100 zemích. V současné době je již jen čestným předsedou firmy a užívá si života ve Švýcarsku, kde vlastní chatu ve lyžařském letovisku Lenzerheide, a teplého počasí na španělském ostrově Mallorca v rezidenci na na vrcholu kopce s výhledem na přístav Andratx. Často návštěvuje svůj rodný Hamburk, pomáhá financovat a řídit městský fotbalový klub Hamburger Sport-Verein. V roce 2003 založil na Technické univerzitě v Hamburku Školu logistiky, později přejmenovanou na Kuehne Logistics University. Podporuje rovněž Švýcarský federální technologický institut v Curychu (ETHZ) a Technickou univerzitu v Berlíně. Na Mallorce proměnil 600 let starý hrad Castell Son Claret na hotel a otevřel ho v květnu 2013. Bezdětný jedináček už rozhodl, že po jeho smrti bude jeho majetek spravovat charitativní nadace Kuehne-Stiftung, která má své sídlo ve Švýcarsku.