V ruce těžký kufr, v hlavě touhu po úspěchu. S tímto závažím vstoupil jistý mladík z Loun před sto padesáti lety na americkou půdu a s jeho příchodem přišly hezké časy. Nebo se aspoň na ubíhající čas hezky dívalo. Josef Bulova založil kultovní značku hodinek, kterou dnes zná celý svět.
Co víc, značka dokonce hranice pozemského světa opustila: s hodinkami Bulova se prošel po Měsíci astronaut David Scott, vedoucí mise Apollo 15. Není to zdaleka jediný unikát, který se s hodinkami nesoucími jméno svého zakladatele pojí.
Vlastní hvězdnou misi započal vyučený zlatník z lounské
židovské komunity v devatenácti, kdy se ocitl za Atlantikem. Věren
svému řemeslu pracoval zprvu coby řadový dělník u šperkařské
firmy Tiffany, v roce 1875 se osamostatnil a otevřel si zlatnický
krámek na dolním Manhattanu, v nenápadné uličce Maiden Lane.
Právě tam jeden ze zaměstnanců panu majiteli navrhl, ať zkusí
vyrábět hodiny – geneze velkých příběhů někdy začíná
docela prostě, neokázale, stojí u ní náhoda. Tik tak, tik tak,
od zaměstnancovy rady se začal počítat čas, v němž začal
Josef Bulova naplňovat americký sen.
Stolní hodiny, jemné kapesní hodiny… Bulova s nůší kreativních nápadů zákazníky zaujal a tím si zajistil slušný odbyt. Ano, americký sen se čím dál víc zhmotňoval a ve smyslu selfmademana – muže deroucího se ze skromných poměrů na úplný vrchol – zůstal americkým, i když se přesunul na jiný kontinent.
Tik tak, tik tak. Je rok 1912 a Bulova je zpátky v Evropě: ve
švýcarském Bielu zakládá hodinářskou fabriku, která se ničemu
jinému než hromadné výrobě chronometrů nevěnuje. Tohle před
ním dosud nikdo neudělal a díky tomu se stal český rodák jedním
z největších producentů hodinek na planetě.
Zakladatel firmy Josef Bulova. | Foto Wikipedia
Standardizovaná výroba a do té doby nebývalá přesnost byly
přelomové v tom, že jednotlivé komponenty byly zaměnitelné s
díly v jakýchkoliv jiných hodinkách Bulova, což velmi
usnadňovalo případnou opravu. Pro zákazníky, kteří si pořídili
například luxusní kousek s drahokamy, nebyla tato skutečnost
zanedbatelná.
Šperky v hodinkách, respektive hodinky rovnou jako šperk, se hodily tím spíš, že Bulova přišel v roce 1924 s kolekcí dámských hodinek. I to byl průlomový počin, trefil se do doby zkracujících se sukní i účesů.
Švýcarskou preciznost, důraz na techniku a špičkové provedení skloubil Bulova s tím, co bylo vlastní Americe – s marketingem a výjimečným „čichem“ na to, co si doba žádá. Tik tak, tik tak, čas kapesních hodinek vypršel, vládu převzaly praktičtější náramkové, takže právě na ty byla rychle zaměřena výroba.
Co se týká marketingových aktivit, měl pan Josef zdatného pomocníka: syn Arde byl zároveň pravým synem Ameriky a celou Ameriku dokázal probouzet nebo ji posadit k večeři. „Tón oznámil osm hodin podle času Bulova,“ znělo rozlehlým územím Spojených států v roce 1926. Šlo o první rozhlasovou reklamu v zemi.
O rok později vstoupila firma na burzu, ovšem s letem vzhůru nespojila pouze růst akcií: na počest premiérového transatlantického letu Charlese Lindbergha z New Yorku do Paříže dala Bulova na trh speciální edici s portrétem letce. I to byl důkaz podnikatelské prozíravosti – 5000 původně vyrobených kusů zmizelo za tři dny a během dalších let jich byl prodán desetinásobek.
Televizní reklama na hodinky Bulova. | Foto Wikipedia
Na následnou hospodářskou recesi reagoval byznysmen s českými kořeny tím, že maloobchodníkům poskytoval produkty, které mohli splácet v průběhu času, jejž jim jeho hodinky pochopitelně přesně odměřily.
Jenže čas odměřuje i lidský život. Lze ho sice zavřít do
drobného strojku a přinutit ho, aby pod jeho sklíčkem běhal,
avšak nemůžete jej zastavit: Josef Bulova umírá v listopadu
1935, jeho krédo ale nadále žije – kvalita před kvantitou,
perfekcionismus před masovou produkcí.
Společnost také dál sázela na reklamu a po té první v
rozhlase vstoupila premiérově i do televize: jednoduchý obrázek
hodin a mapy USA se objevil v červenci 1941 během přenosu
baseballové ligy.
Tik tak, tik tak, Americe to chvíli trvá, ale když se vydá
skoncovat s Hitlerem, je s ním amen. Až do Loun sice US Army
nedojde, ale do obnovení vlády spravedlnosti a pořádku se zapojí
i Arde Bulova, syn tamějšího rodáka: kromě vojenských hodinek
ukazujících führerovi, jak se mu nemilosrdně a nevyhnutelně
krátí čas, se podílí i na výrobě leteckých nástrojů či
pojistek do torpéd.
Osud svobodného světa visel ve válečných letech na vlásku. Hodinky Bulova začaly v říjnu 1960 pracovat bez vlásku. I bez setrvačníku, tedy věcí, které byly po 300 let nezbytnými součástkami chodu hodin. Revoluční novinka Accutron švýcarského vynálezce Maxe Hetzela uváděla časomíru do pohybu díky elektronické ladičce a čas šel najednou měřit s dosud nevídanou přesností.
https://www.instagram.com/p/BKlrpIHAxi-/?utm_source=ig_web_copy_link
Zlomová technologie vedla ke spolupráci s NASA při letech do vesmíru, konkrétně na Měsíc. Oficiálním partnerem kosmického programu se nakonec stala konkurenční Omega, ale když se Davidu Scottovi, sedmému pozemšťanovi na Měsíci, Omegy porouchaly, vzal si záložní Bulovy. Ty byly později vydraženy za 1,625 milionu dolarů a jsou nejdražší věcí z majetku astronauta, jež byla kdy prodána v aukci.
K trvalým hitům Bulovy, která se v lednu 2008 stala za 250
milionů dolarů součástí japonské společnosti Citizen, patří
právě reedice „měsíčních“ hodin. Vydána byla i limitovaná
edice s podpisem zakladatele firmy. Podnikatele původem z Loun.
Stvořitele legendy, která se dotkla hvězd.
