Zapomeňte na skleníky ze zavařovaček, roztlučte sádrové trpaslíky, zapomeňte na rajčata. Doba Přemka Podlahy, který od osmdesátých let český národ přesvědčoval, že kvalita zahrady se hodnotí podle váhy sklizených okurek, je dávno pryč.
S tím trpaslíkem by to možná bylo moc kruté. Ani zahradní architekt Leffler vám trpaslíka na zahradě nerozmělní na sádrovou drť. Na to je moc velký pacifista. A psycholog. A rokenrolová hvězda. Ano, pořád je v plánu se bavit o zahradách.
Začneme od konce. Tím rokenrolem. Nebo ještě něčím tvrdším, takže hardcore punkem. To byl totiž styl kapely, v jejímž čele Ferdinand Leffler kdysi stál. Kapela už neexistuje a to, že se jmenovala Lus3, což vám ve věku mezi dvaceti a třiceti pořád přijde jako dostatečně punkový název, taky není to hlavní.
Důležité ale je, že nepřímo stojí za jednou z prvních Lefflerových zakázek. Právě po jednom z koncertů totiž za Ferdinandem přišly kamarádky, které živí interiérový design.
