Ekonomická krize letos vyvolá v některých odvětvích silnější propouštění, než na jaké byli Češi zvyklí z předchozích let. O žádné velké zemětřesení ale nepůjde.
Shodují se na tom personalisté, podle nichž se chystají propouštět nižší jednotky procent firem. „Na základě našich zkušeností a výsledků nedávných průzkumů neočekáváme, že by mělo dojít k masivnímu propouštění či hromadnému krachování firem,“ je přesvědčený Martin Jánský, ředitel personální agentury Randstad.
Krize se podle něj fatálně dotkne jen některých zranitelných podniků, protože tuzemsko do recese vstoupilo se zdravým trhem práce. Bude ale samozřejmě záležet na dalším vývoji cen především v energetice a na inflaci. Největší skepse proto panuje v energeticky náročnějších sektorech, zejména v průmyslu.
„K propouštění může docházet ve farmacii, zdravotnických prostředcích a podobných oblastech, nebo v určitých výrobních segmentech,“ doplňuje Sándor Bodnár, ředitel společnosti Hays pro Česko a Rumunsko. Upozorňuje přitom, že v Česku během krize skončilo také několik IT startupů. Vzhledem k počtu otevřených pracovních míst v oboru se ale odborníci a odbornice z nich obvykle snadno uplatní. Dlouhodobě chybí lidé v Java developmentu, IT bezpečnosti a také analytici i salesforce vývojáři a vývojářky.
„V odvětví je hlad po kvalifikovaných zaměstnancích dlouhodobý a letos z důvodu zvyšujícího se důrazu na digitalizaci ještě poroste. Obecně platí vysoký zájem o kvalifikované pracovníky,“ souhlasí Jánský.
Některé IT a také zmiňované farmaceutické společnosti tedy mohou i během krize aktivně nabírat. „Více než dříve záleží na obchodní strategii té které firmy a na tom, jaký vliv na její profitabilitu má růst cen energií, zboží a jeho dostupnost, popřípadě do jaké míry byla daná společnost závislá na východních trzích,“ dodává Bodnár, který poptávku očekává i v inženýringu, obchodu, financích a účetnictví, marketingu či logistice.
V Česku dlouhodobě panuje nízká nezaměstnanost, a právě díky velkému množství volných míst by měla letos růst jen pozvolna: podle odhadů na úroveň čtyř až 4,5 procenta. V prosinci stoupla na 3,7 procenta, předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta.
Když už bude nějaká firma nucena snižovat stavy, podle marketingové ředitelky společnosti Grafton Jitky Součkové nevyhodí více než pět procent zaměstnanců. Celkem se podle analýzy Graftonu chystá propouštět patnáct procent sledovaných firem.
„Pokud bychom měli hovořit o firmách, kde by mělo docházet k propouštění na kvalifikovaných pracovních místech, bude se jednat o nižší jednotky procent,“ přidává své odhady Bodnár.
Češi se tedy v roce 2023 nemusejí obávat hromadného propouštění, zároveň se ale většina z nich nemůže těšit na závratný růst mezd. Loni se mzdy zvyšovaly v průměru okolo deseti procent, letos podle Bodnára tempo zpomalí na odhadem pět až osm procent.
Zaměstnanci by přitom na své výplatní pásce rádi viděli částku, která by jejich mzdu dorovnala na úroveň inflace. Její průměrná míra za rok 2022 přesáhla patnáct procent. Loni si však zvýšení mezd, které by inflaci pokrylo, mohlo podle průzkumu společnosti Randstad dovolit jen sedm procent firem.
Pro letošek personalisté neočekávají vyšší číslo. „Vlivem ekonomické situace a z ní vyplývající opatrnosti firem nepředpokládáme, že by se letos počet podniků přidávajících na úroveň inflace výrazně zvýšil,“ domnívá se Jánský.
Jako vždy ale záleží na konkrétním odvětví a pozici. U obchodních rolí v technickém segmentu, logistice či e-commerce, popřípadě v online marketingu lze podle Bodnára z důvodu vysoké poptávky očekávat zvýšení mezd o deset procent.
Častou strategií je podle něj také individuální růst mezd, obvykle na pozicích, které jsou pro chod společnosti či konkrétního oddělení nebo projektu kritické. „Tam se opět pohybujeme okolo deseti až dvanácti procent,“ uzavírá.