Česká ekonomika je v Evropské unii jediná, která se ještě nevzpamatovala z pandemie. Reálný hrubý domácí produkt totiž doposud nepřesáhl úroveň z posledního kvartálu 2019, což se už všem ostatním unijním ekonomikám povedlo, upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. České firmy i domácnosti se totiž stále bojí utrácet.
„Spotřeba domácností představuje asi pětačtyřicet procent české ekonomiky a posledních šest kvartálů má výrazně jiný vývoj než ve zbytku Evropy,“ říká Sklenář. Svůj podíl na tom podle něj má často zmiňovaná vysoká inflace a propad reálných příjmů, ale hlavním důvodem je spotřebitelské chování.
„České domácnosti v průměru odkládají dvanáct procent svých příjmů. Během covidu to stouplo na dvacet. Jinde v Evropě začaly domácnosti tyto přebytky po pandemii utrácet, v Česku začaly naopak spořit, jako bychom měli stále lockdown,“ uvádí Sklenář.
Kromě domácností však šetří i tuzemské firmy. „Společnostem po covidu rostou zisky i marže, ale neinvestují. Jsme v bizarní situaci, kdy český firemní sektor má v bankách víc vkladů než úvěrů,“ líčí ekonom. Tento rozdíl má podle něj v současnosti hodnotu 180 až 200 miliard korun.
„Firmy mají v bankách zhruba 1 500 miliard a z toho třetina jsou termínované vklady. To je po úsporách domácností další zdroj kapitálu, který v ekonomice je, a čeká se jen na to, až se dá do pohybu,“ říká. Problémem tedy není nedostatek prostředků, ale spíš jejich využití.
Jako pozitivní příklad využití českého kapitálu Sklenář zmiňuje trh Start na pražské burze. Nejmladší ze čtyř tamních trhů určený malým a středním podnikům funguje přes pět let. Jeho výhodou jsou minimální náklady pro firmy upisující své akcie, nevyžaduje například mezinárodní účetní standardy IFRS.
„Tržní kapitalizace Startu je zhruba čtrnáct miliard korun, což není mnoho, ale znamená to, že i zdejší nepříliš rozvinutý kapitálový trh se posouvá dopředu. V posledních čtyřech pěti letech se v Česku rozvíjí i startupové podhoubí,“ vyjmenovává ekonom. Loni se do nadějných českých startupů investovalo dohromady 37 miliard korun.
Roste jak počet jednotlivých transakcí, tak jejich průměrná velikost. „Navíc startupy už v Česku zaměstnávají podle odhadů 150 tisíc lidí, takže začínají mít i makroekonomický význam,“ dodává.
Pozitivní zprávou z hlediska využití tuzemského kapitálu je podle Sklenáře i to, že zatímco v roce 2005 dávalo Česko na vědu a výzkum řádově jedno procento HDP, dnes dává dvě. „Negativní zpráva je, že průměr zemí OECD jsou asi tři procenta,“ uzavírá.
