Minimální mzda od ledna vzroste z letošních 17 300 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce.
O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Upravuje to vládní nařízení, které začne platit 1. ledna. Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112,50 Kč. Měsíčně je to růst z nynějších 17 300 na 18 900 korun. Pracovník by měl mít 16 442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat čtyřiceti jedna procentům průměrné mzdy.
Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na čtyřicet pět procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl pak zůstat.
Nejnižší zaručená mzda je stejná jako minimální mzda a také se stejně zvyšuje. Druhý stupeň zaručené mzdy se podle nařízení od ledna upraví z letošních 17 900 na 19 500 korun, třetí stupeň pak z 19 700 na 21 300 korun a poslední osmý stupeň z 34 600 na 37 800 korun.
Ministr práce Marian Jurečka už dříve uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či v kultuře. První tři stupně zaručené mzdy podle šéfa resortu pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.
Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc.
Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.
Pravidelnou valorizaci minimální mzdy a podobu zaručených mezd má nastavit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.
Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na šedesáti procentech mediánu hrubé mzdy či na padesáti procentech průměrné hrubé mzdy.
Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna – a to o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Minimální mzda se tak v příštích letech měla postupně dostat buď na čtyřicet pět procent průměrné mzdy, nebo na padesát procent. Tripartita se neshodla, kabinet se pak přiklonil k nižší verzi.
