Americká firma Koloma má možná na dosah revoluci v zelené energetice, plánuje totiž získávat čistý vodík z podzemních nalezišť. A přelomový byznys přilákal investorskou smetánku světa – nejdříve Billa Gatese a nyní i Amazon Jeffa Bezose.
Jen málokdy se stává, aby investice bývalého nejbohatšího muže světa Billa Gatese ušla pozornosti veřejnosti. V případě hledačů zeleného vodíku, americké firmy Koloma, se to však téměř povedlo, tedy do momentu, než na její existenci upozornil americký Forbes.
Společnost z Denveru si loni v červenci došla pro investici přesahující dvě miliardy korun, největším investorem byla právě Gatesova Breakthrough Energy Ventures.
V aktuálním, druhém investičním kole teď do Kolomy poputuje přes 5,7 miliardy korun. Mezi investory je například Amazonem zřízený klimatický fond či fond pro udržitelnou leteckou dopravu založený United Airlines.
Startup z amerického státu Colorado má v plánu získávat z podzemí přirozeně se tvořící zásoby vodíku. Ten se tak liší například od „modrého“ či „šedého“ vodíku, které se uměle vyrábějí.
„Ložiska najdete na každém kontinentu. Rozsah toho, kolik vodíku můžeme takto najít, je obrovský,“ tvrdí spoluzakladatel a CTO Kolomy Tom Darrah, mimo jiné geolog s šestnácti patenty na způsoby, jak „geologický“ vodík z podzemí získat.
Ačkoli se o potenciálně výnosném prvku v podzemí ví už dlouhou dobu, až u Kolomy to vypadá, že by ho mohla přetavit ve skutečný byznys. A právě proto, aby si ponechala náskok, poslední dva roky operovala téměř v naprosté tajnosti.
Na světlo světa se dostává až nyní v době, kdy na americkém Středozápadě provádí první vrty a testuje vzorky nalezeného plynu a kamenů.
Hlavní inženýr Kolomy Darrah využil know-how důlních společností hledajících ložiska zemního plynu či ropy, aby uměl předpovědět, kde se přirozeně se tvořící vodík vyskytne.
Fakt, že se vodík v podzemních ložiscích přirozeně kupí, se investorům během posledního roku usadil pevně v mysli. Jde totiž o surovinu, která má potenciál zahýbat více než třiadvacetibilionovým trhem „čisté“ energie.
Poslední vodíkový zářez si teď připsala Albánie, kde výzkumníci začátkem února nalezli v dole na chrom historicky největší naleziště vodíku na světě. Kouzlo tohoto plynu spočívá opět v jeho přírodním původu – blíže k povrchu ho ze zemské kůry vytlačily před miliony let pohyby zemských desek.
Na vodík spoléhá i Česko
Dnes se celosvětově roční spotřeba vodíku pohybuje okolo sto milionů metrických tun, což je dle americké banky Goldman Sachs trh s hodnotou kolem tří bilionů korun. Například americká vláda ale vodíku přičítá větší roli, především díky nulové uhlíkové stopě při jeho spotřebě.
Tím se zásadně liší od ropy, zemního plynu či uhlí, které jsou „pošpiněné“ výraznou uhlíkovou stopou, a výrazně tak ztrácejí na investiční přitažlivosti v době, kdy je celému energetickému sektoru předpovídána nevyhnutelná ekologická revoluce.
Není tak náhoda, že Koloma letos v únoru obdržela financování přímo od amerického ministerstva energetiky.
Vodíkovo-zelené projekty nejsou úplnou novinkou ani v Česku. Frýdecko-místecká společnost Green Power Investment chystá u Ostravy stavbu třicetimegawattové fotovoltaické elektrárny, která si má vodík sama vyrábět. Až v dalekém Chile zase český Solek postavil elektrárnu na vodík.
Silnou stopu zanechal plynný prvek označovaný písmenem H také ve Státní energetické koncepci. Vodíková strategie státu počítá s výrobou vodíku pomocí elektrolyzérů, které vyvinou výkon až 540 megawattů. Suplovaly by tím například více než jeden celý reaktor jaderné elektrárny v Dukovanech. Prozatím se pro rok 2024 počítá s výkonem dva megawatty.
