Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu národů. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi státy po celém světě. „Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je,“ uvedla akademie.
Kde se vzaly rozdíly?
Když Evropané kolonizovali velké části světa, instituce v těchto společnostech se změnily. Někdy to bylo dramatické, ale ne všude stejným způsobem. Na některých místech bylo cílem využívat původní obyvatelstvo a těžit zdroje ve prospěch kolonizátorů. Jinde kolonizátoři vytvářeli inkluzivní politické a ekonomické systémy pro dlouhodobý prospěch evropských migrantů.
Laureáti ukázali, že jedním z vysvětlení rozdílů v prosperitě jednotlivých zemí jsou společenské instituce, které byly zavedeny během kolonizace. Inkluzivní instituce byly často zaváděny v zemích, které byly chudé v době kolonizace, což v průběhu času vedlo k obecně prosperující populaci. To je důležitý důvod, proč bývalé kolonie, které byly kdysi bohaté, jsou nyní chudé a naopak.
Některé země se ocitnou v pasti extraktivních institucí a nízkého ekonomického růstu. Zavedení inkluzivních institucí by vytvořilo dlouhodobé výhody pro všechny, ale extraktivní instituce poskytují krátkodobé zisky pro lidi u moci. Dokud politický systém zaručuje, že zůstanou u moci, nikdo nebude věřit jejich slibům budoucích ekonomických reforem. Podle laureátů je to důvod, proč ke zlepšení nedochází.
Tato neschopnost činit důvěryhodné sliby pozitivní změny však také může vysvětlit, proč někdy dochází k demokratizaci. Když hrozí revoluce, lidé u moci čelí dilematu. Raději by zůstali u moci a pokusili se uklidnit masy sliby ekonomických reforem, ale obyvatelstvo pravděpodobně nebude věřit, že se po uklidnění situace nevrátí ke starému systému. Nakonec může být jedinou možností předání moci a zavedení demokracie.
„Snížení obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jednou z největších výzev naší doby. Laureáti prokázali důležitost společenských institucí pro dosažení tohoto cíle,“ říká Jakob Svensson, předseda Výboru pro udělování Ceny za ekonomické vědy.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldin za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela, což je 10. prosince.
