Snaží se spořit a finančně vzdělávat, rostoucí náklady na jídlo a bydlení jim ale jejich finanční cíle oddalují. Přesto mladí Češi věří, že jednou budou mít dostatek peněz, aby zajistili sebe a své rodiny. Ve spoření na důchod ale naprostá většina z nich smysl nevidí.
Je jim mezi osmnácti a pětatřiceti lety a jejich největším finančním snem je se prostě uživit. Tak jsou na tom podle podzimní studie Young Money Matters nejmladší generace na českém pracovním trhu.
Skoro šedesát procent z nich pracuje na plný nebo částečný úvazek a ani ne čtvrtina tráví svůj čas pouze studováním. Rčení, že mladí nechtějí pracovat, tak úplně neplatí – jen každý desátý nijak nevydělává.
Že má vlastní příjem devadesát procent Čechů ve věku od 16 do 25 let, zjistila i investiční platforma Portu. Jsou tak pracovitější než Slováci, kterých si v tomto věku vydělává o dvě procenta méně.
K práci mladé Čechy motivuje hlavně touha osamostatnit se a mít možnost se svými financemi svobodně hospodařit. Přebytek financí ale nováčkům v pracovním procesu firmy nedopřávají – šedesát procent z nich pobírá podprůměrnou mzdu.
Utrácejí za jídlo, bydlení a spoření
Získané peníze mladí Češi a Češky využívají hlavně k nákupu jídla a možná překvapivě spoření. Na horší časy odkládají v průměru více korun, než vynaloží například na volnočasové aktivity.
Spořit se snaží, i když nevědí přesně, jak na to. Většině na konci měsíce nějaké peníze zbydou a jen desetina se rozhodne si udělat radost a hned je utratí. Třetina si je ponechá na běžném účtu, kde ale kvůli inflaci ztrácejí hodnotu, a čtrnáct procent je investuje. Zcela nejoblíbenější je pak posílání přebytku na spořicí účet, což je spořicí strategií více než poloviny mladých.
Úspory ale přesto velké nemají – třetina by z nich vyžila jen necelý měsíc a naspořeno na méně než dva měsíce pak má v součtu 56 procent všech mladých Čechů. „I když i jiné studie poukazují na to, že mladé generace spoří více než dříve, někteří odborníci upozorňují, že mladí lidé mají obecně tendenci přeceňovat výši svých úspor,“ zhodnocuje situaci studie Young Money Matters.
Statistiky navíc zkresluje i menší počet movitějších spořitelů, jejichž odpovědi zvyšují průměrnou naspořenou částku a zastiňují tak realitu lidí s nízkými příjmy. Ti mají podle studie problém s udržením finančních zásob na přežití jednoho měsíce, zatímco více než polovina nejlépe placených respondentů má úspory na více než půl roku.
Jedním z významných a často diskutovaných žroutů peněz mladých jsou náklady na bydlení – v Evropě už je méně dostupné jen u sousedů na Slovensku. I placení nájemného je tak drahé a sen o tom, že jednou budou bydlet ve vlastním, má dnes už jen třináct procent mladých Čechů.
Na bydlení pak mladí vynakládají v průměru čtrnáct procent své mzdy, vyplývá ze studie Young Money Matters. Třetina dotazovaných ale zároveň uvedla, že žije u svých rodičů. Co se týče nájemního bydlení, mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých čtyřicet procent z mediánu hrubé mzdy, vyplývá z dat, která nashromáždila ČTK. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii.
Starost z těchto výdajů a jejich zvyšování u nich podle studie Delloite navíc předstihuje obavy z válek i změny klimatu.
Představa bohatství je neopouští
Ani nízké mzdy a drahé bydlení ale ve většině mladých Čechů sen o bohatství nezadusily – že mají možnost svých finančních cílů dosáhnout, si myslí dvě třetiny z nich. Ti méně pozitivní vidí hlavní důvod své neschopnosti zbohatnout právě v příliš vysokých životních nákladech a nedostatečně oceněné práci.
Smutek a strach z nedostatku peněz se však u některých mladých lidí může zvrhnout až v posedlost. Když se lidé začali na internetu chlubit svým bohatstvím, začala se u lidí rozvíjet takzvaná „peněžní dysmorfie“. I člověk, který je na tom finančně z hlediska statistik dobře, se může cítit negativně a být přesvědčen, že má menší majetek než jeho vrstevníci.
Jak moc je tento trend rozšířený u nás, zatím nevíme, ve Spojených státech jím však podle studie finanční aplikace Intuit Credit Karma trpí až 43 procent mladých. O dvě procenta více lidí z generace Z a mileniálů se navíc cítí být posedlými myšlenkou na bohatství.
Navzdory představám a touhám po šťastné budoucnosti se však do příprav na ni nehrnou. Zajistit si dostatek peněz na klidné stáří je prioritou pouze pro čtyři procenta mladých Čechů a penzijní připojištění má pouhá čtvrtina dotázaných. Dvě třetiny navíc prohlašují, že takový finanční produkt vůbec nepotřebují.
Zřejmě tak spoléhají na to, že dostanou důchod. Jaký a zda vůbec nějaký důchod dostanou, není podle Jana Charouze z organizace ZaVodou jasné, a právě proto by měly mladší generace okolo dvaceti až třiceti let spořit na penzi více než ostatní.
Pozitivním trendem je ale to, že ačkoli tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že se o finanční gramotnosti ve škole dostatečně neučily, snaží se ji nyní samy dostudovat. Problémem však bývají kanály, ze kterých informace získávají, neboť zde převažuje internet a influenceři, kteří ne vždy mají zájem poskytovat pravdivé informace. Kromě internetu důvěřují ve finančních záležitostech také svým rodičům a bankám.
A někteří z nich se také odvážili investovat. Akcie dnes vlastní devatenáct procent, kryptoměny třináct procent, a investiční fondy využívá dokonce 21 procent mladých Čechů. V investiční gramotnosti podle studie Portu dohánějí své nedostatky ze všech skupin nejrychleji právě nejmladší.
