Pro někoho byla práce na dálku vynucená pandemií vysvobozením: konečně mohli spát o hodinu déle, odpočinout si od každodenního dojíždění do zaměstnání a vyhnout se ruchu veřejných prostor. Pro jiné byla naopak příslovečným bleskem z čistého nebe. Jim práce z domova přinesla především únavu a ztrátu motivace, mezi jinými uváděnými obtížemi. „Nemůžeme pracovat produktivně nebo mít z práce potěšení, ignorujeme-li během dne fyziologické předpoklady efektivity, tedy jídlo, pití a pohyb,“ říká HR analytička ve společnosti Dell Technologies Petra Honzíková. Podívejte se na její tipy, jak si poradit s motivací (nejen) v době postpandemické.

Po 1,5 roce pandemie se nejčastější otázkou jak ve výzkumu aktuálních modelů práce, tak v každodenní konverzaci stalo: „Plánujete se po odeznění pandemie vrátit na pracoviště?“. V mnoha případech není odpověď na tuto otázku vůbec samozřejmá! Zatímco někteří lidé se chtějí vrátit na pracoviště co nejdříve, přibližně stejné procento zaměstnanců by rádo zůstalo co nejdéle doma.  Za pozornost stojí skutečnost, že stejně častá odpověď jako „ano“ a „ne“ je „nevím“. To znamená, že někteří z nás nemají ve svých potřebách a očekáváních v tomto ohledu zatím jasno.

Možná se ale nemusíme vymezovat tím, že stojíme na určité straně barikády. Řešení, o kterém mnoho firem hovoří jako o nejbližší budoucnosti práce, spočívá v hybridním uspořádání, tj. kombinaci docházky na pracoviště určité dny v týdnu a práce na dálku. A zatímco organizace práce na pracovišti fungovala dobře, práce z domova nám ukázala, že obtíže, s nimiž se setkáváme, se neomezují na výpadky internetového připojení při důležité telekonferenci nebo nedostupnost firemního serveru. Nadešel čas zaměřit se na vaše potřeby, pohodu a motivaci.

V první řadě si musíme uvědomovat, že úroveň naší motivace do značné míry závisí na nás samotných. Máme-li pod kontrolou své tělesné, emoční a duševní potřeby, můžeme je v maximální možné míře naplňovat, což ovlivňuje naši motivaci k jednání. Na druhou stranu v kontextu motivace platí známé rčení, že „člověk se stává tím, s kým se přátelí. Za to jsou odpovědné tzv. zrcadlové neurony, které se aktivují, když opakujeme nějakou činnost, nad níž máme kontrolu, a když pozorujeme, jak takové činnosti vykonávají ostatní. Je tedy pravda, že přejímáme úroveň motivace od jiných lidí – motivace nebo její nedostatek jsou stejně nakažlivé jako zívání. 

Správná míra stimulace 

Pro motivaci je klíčová naše každodenní míra stimulace. Nesmí být příliš nízká ani příliš vysoká a musí zohledňovat naše individuální potřeby. 

Máme-li příliš mnoho stimulů a ty nás nadmíru znervózňují, potřebujeme úroveň stimulace snížit, například pomocí meditace, cvičení všímavosti nebo relaxační masáže na akupresurní podložce. Zajímavé je, že řada rukodělných prací, jako je háčkování nebo modelování, pomáhá k uvolnění a zklidnění mysli. Najděte si tedy takovou činnost, která vám bude pomáhat nejúčinněji.

A když pociťujeme pokles energie a nedokážeme se přimět jednat z nedostatku vůle nebo sil, dobrým řešením je uvést tělo do stavu „akce“. Běh nebo energický úklid některé z místností v domácnosti bude mít pozitivnější efekt než šálek černého čaje. 

Stanovení cílů

Dalším důležitým prvkem posilování vlastní motivace je schopnost nastavit si motivující cíle a jednat v souladu s nimi:    

  • Na prvním místě stojí pocit vlastní odpovědnosti. Připomínejte si, že vaše činy jsou vaší volbou: Namísto „musím“ si říkejte: „chci/rozhodl jsem se“. 
  • Jako druhou nejdůležitější věc si uvědomujte, jak vaše činy zapadají do „širšího obrazu“. Snažte se vidět to, co děláte, v širším kontextu. Až budete zpracovávat další finanční výkaz, pamatujte, že je důležitý pro celou firmu, a tedy i pro všechny její zaměstnance.
  • Na třetím místě by měla být konzistentnost s vašimi postoji. Zvolili jsme si takový nebo onaký druh práce, protože se chceme rozvíjet v určitých směrech nebo jsme vystudovali příslušný obor. Zamysleme se nad tím, kde jsme, a zaměřme se na výhody. Přemýšlejme, zda nám naše práce umožňuje jednat v souladu s naším přesvědčením a hodnotami. Pokud ano, vraťme se ke kroku 1: Pracuji zde, protože je to moje volba.

A když nastane krize…  

Krize motivace je zcela normální a přirozená věc. Motivace přichází ve vlnách a pokud u někoho pozorujeme setrvale vysokou míru motivace, pravděpodobně trpí duševní poruchou. Přesto bychom se měli snažit, aby krize motivace trvala co nejkratší dobu a nestála nás příliš energie.  

Čtyři aspekty, které brát v úvahu při snaze zkrátit krizi motivace: 

  • Mysl. Lidé se sice často vysmívají americké frázi „To dokážeš!“, ale pravdou je, že náš mozek si velmi zakládá na ujištěních a pozitivních představách. Za jednoho předpokladu – potřebujeme si představovat nejen dosažení cíle a hřejivý pocit vítězství, ale také cestu k němu. Čím detailněji, tím lépe. Nejlepší je, představovat si celý proces krok za krokem, zapsat si jej a opakovaně pročítat. Ptáte se proč? 

Příklad: Vědci provedli se třemi skupinami lidí experiment týkající se procesu snižování tělesné hmotnosti. První skupina si měla představovat stav, kdy již dosáhla štíhlosti. Druhá skupina si měla zvolit dietu a řídit se jí. Třetí skupina si měla představit, zapsat a denně číst celý proces hubnutí: každý den ze skříně vyndám sportovní soupravu, obuji se, uběhnu 5 km, potom se osprchuji a najím se ovesné kaše. Právě třetí skupina vykazovala nejlepší výsledky z hlediska dosažení vytoužené postavy – po několika dnech pouhého čtení popisu začali mít účastníci nepříjemný pocit z nesouladu mezi svým chováním a myšlenkami (zapsaným procesem) a začali plán realizovat. 

  • Tělo. Péče o sebe po fyzické stránce je z hlediska naplňován cílů naprosto zásadní – vzpomeňte si na Maslowovu pyramidu, o které jsme se učili ve škole. Jak se máme cítit dobře a mít vůli k práci, zapomínáme-li během dne jíst, pít vodu a větrat? Vzduch, voda a výživa jsou zcela zásadní, má-li vaše tělo včetně mysli podávat výkony.

Cvičení: V průběhu dne zavřete oči, soustřeďte se a představte, jak vaším tělem projíždí modrá horizontální linka skeneru. Sledujte, jak postupuje od hlavy k chodidlům, a věnujte pozornost každé části svého těla. Jste sytí a hydratovaní? Máte uvolněný krk? Oči vás nebolí? Pokud zaznamenáte, že má vaše tělo nějakou potřebu, postarejte se o ni dříve, než opět usednete k práci – najezte se, dejte si čaj, protáhněte se nebo se projděte, aby si vaše oči odpočinuly pohledem do zeleně.  

  • Emoce. Je dobré končit den s pozitivním emočním výsledkem. Zkuste si zorganizovat den tak, aby vás těšilo, co děláte. Já si například vychutnám šálek kávy k snídani, večer si vyčistím hlavu během v přírodě nebo si dopřeji relax na terase u knížky nebo poslechu oblíbeného podcastu. Pokud je v závěru dne saldo záporné (např. souběh hádky se šéfem, pokuty za špatné parkování a ostřejší výměna názorů s partnerem), je potřeba začlenit něco pozitivního, například večerní cvičení jógy nebo spontánní návštěvu kina, abychom den uzavřeli emočně „v plusu“.

Zároveň bychom si měli trénovat vděčnost. Každý den si zapište tři věci, za něž jste vděční, a když navštěvujete krásná místa, pořizujte si „mentální fotografie“, k nimž se budete moci vracet, až si váš mozek bude potřebovat odpočinout.

  • Duchovno. Jste-li věřící a víra vám dává pocit naplnění a jistoty, nepřestávejte ji praktikovat! Pokud věřící nejste, meditujte, pomáhejte starým lidem, postarejte se o opouštěné zvíře. Všechny druhy spirituality jsou otázkou uvědomování si širšího kontextu naší existence a vyhýbání se vnitřnímu neladu. To znamená jednat v souladu se svým přesvědčením a pocity.  

Faktor stres

Dlouhotrvající pracovní stres je spolehlivým zabijákem motivace. Neurovědecký výzkum, který provedla společnost Dell Technologies, přitom ukazuje, že zaručeným zdrojem stresu je špatně fungující technika, která negativně ovlivňuje schopnost vykonávat práci, jako jsou třeba pomalé počítače. Data získaná pomocí EEG snímačů měřících mozkovou aktivitu účastníků výzkumu prokázala jasnou souvislost mezi dobře fungující technikou, která nezpůsobuje pracovní stres. Zaměstnanci s ní vykonají o 37 procent více práce. Naopak špatná zkušenost s technikou produktivitu zaměstnanců poznamenává negativně – snižuje výkonnost v průměru o více než třicet procent. A právě pocit z dobře vykonané práce a úspěchu je důležitým generátorem motivace.

Jako důkaz si můžeme vzít technologie, které právě vstupují na trh, například nový operační systém Windows 11. Ten přináší řadu inovací zaměřených právě na usnadnění používání a maximalizaci produktivity, jako jsou snazší vyhledávání napříč zřízeními, možnost přichycení aplikací na ploše nebo integrovaný Microsoft Teams. A je to právě proto, aby uživatelská zkušenost byla co nejpozitivnější. Aby s ním lidé pracovali co nejraději a vytvořili si pozitivní emoční vazbu. Pozitivní emoce pak představují další důležitý stimul pro motivaci.