skip to main content
AdVoice

Těžení kryptoměn jako kladivo na inflaci? Konečně i v Česku

Inflace jako klíčové slovo dneška. Podle aktuálních údajů ČNB dosáhla meziroční inflace v srpnu letošního roku hodnoty 4,1 %. Pokud jste vloni v srpnu uložili v bance jeden milion korun, najdete dnes na účtu pravděpodobně stejný milion, ale jeho kupní síla dle údajů ČNB činí pouhých 959 000 Kč. To je průměrná inflace, ale například energie, nebo některé stavebniny zdražily meziročně o desítky až stovky procent.

V případě, že se dnes chystáte investovat do domu nebo bytu, činí kupní síla Vašeho loňského milionu dle dat Eurostatu pouhých 881 000 Kč.

A problémem nemusí být nutně to, co tvrdí některé levicové politické strany, tedy že spekulanti vyhánějí ceny bytů do nebe, jako spíše, že inflační peníze jako jsou koruna, euro, nebo třeba dolar jednoduše ztrácejí na hodnotě tím, jak je jich v oběhu stále více a více. Opačně fungují některé kryptoměny, jako např. bitcoin, kterého je do oběhu uvolňováno méně a méně ve stále se zpomalujícím tempu. Pojďme se podívat na zajímavé srovnání.

Pokud byla v roce 2017 průměrná cena cihlového bytu 70 m2 v Praze cca 4 500 000 Kč, tak v roce 2021 to je již 7 000 000 Kč. Naopak ten stejný byt stál v roce 2017 cca 11 bitcoinů a dnes byste za stejný byt dali pouze 8 bitcoinů.

Nechceme ale tvrdit, že ceny bytů klesají, spíš jde o zamyšlení nad tím, jak pracovat se svými úsporami a jak je ochránit před ztrátou kupní síly v budoucnosti. A jako nástroj k dosažení tohoto cíle už dnes bohatí lidé a velké korporace používají právě bitcoin.

Celosvětově došlo v roce 2020 podle agentury Bloomberg k „natisknutí“ v přepočtu více než čtrnácti bilionů dolarů. A to primárně ekonomikami USA, eurozóny, Velké Británie, Japonska, Číny a dalšími osmi vyspělými zeměmi. Jen v USA se v roce 2020 natisklo více než 20 % všech dolarů, které kdy v historii této země vznikly. A tento tisk peněz nejen že nekončí, naopak neustále zrychluje, a proto tyto měny ztrácí svou hodnotu. Jedním z důsledků je inflace, kterou teď můžeme vidět všude kolem nás.

Jak z porovnání se světovými měnami vychází přední a nejpoužívanější kryptoměna bitcoin?

Zatímco světové měny i koruna fungují tak, že je můžou centrální banky libovolně „tisknout“, a také to dělají, funguje bitcoin naprosto opačně. A i proto již někteří analytici a ekonomové mluví o bitcoinu jako o digitálním zlatu.

Důvodem, proč si zlato narozdíl od peněz dlouhodobě uchovává hodnotu je to, že na planetě je ho omezené množství, jeho těžení je čím dál nákladnější a nelze ho jednoduše vytvořit nebo natisknout, jako dnešní peníze. A na podobných protiinflačních principech funguje i bitcoin. Ale narozdíl od zlata je u bitcoinu znám konečný počet „mincí“ i rok, kdy se „vytěží“ poslední.

Pokud tedy porovnáme dnešní inflační peníze, kterých se každým rokem tiskne a vytváří více a více, přičemž jejich finální množství je prakticky neomezené, pak bitcoinu se těží a bude těžit méně a méně, až se v roce 2140 vytěží poslední bitcoin. A celkem tak bude v oběhu pouze 21 milionů bitcoinů. Od roku 2008 do října 2019 bylo vytěženo již 18 milionů bitcoinů a zbývající 3 miliony se budou postupně těžit příštích 120 let.

Zatímco finanční krize v roce 2008 a reakce vlád po celém světě způsobila explozi tisku nekrytých peněz jejíž tempo neustále zrychluje a rekordně zrychlilo v roce 2020, tak zdrojový kód bitcoinu obsahuje prvek naprosto opačný, říká se mu halving.

Halving, neboli česky půlení, je proces zapsaný ve zdrojovém kódu bitcoinu. Konkrétně jde o to, že se každé čtyři roky tempo těžení sníží na polovinu, což je pravým opakem toho, jak fungují dnešní peníze. V roce 2009 se denně vytěžilo 7 200 BTC, po půlení v r. 2012 to bylo 3 600 BTC denně, od roku 2016 1 800 BTC denně a od 11. května 2020 kdy proběhlo zatím poslední půlení se denně vytěží pouhých 900 BTC.

Díky tomu, jak se bitcoin narozdíl od inflačních peněz stává stále vzácnějším a vzácnějším, tak tím v minulosti výrazně rostla hodnota každé vytěžené „mince“. Otázkou je, zda existuje důvod, aby se na tom v budoucnu cokoliv změnilo.

V roce 2011 vzrostla hodnota BTC 350krát, neboli o 35 000 %, v roce 2014 o 100 násobek, v roce 2017, kdy se BTC stal známým i širší veřejnosti o 20tinásobek a po posledním halvingu v roce 2020 o 500 %. Jde o logický dopad toho, že jsou tyto „digitální mince“ každým rokem vzácnější a vzácnější, narozdíl od dnešních peněz.

Těžení kryptoměn je dlouhodobě nejefektivnější cestou, jak kryptoměny získat. V porovnání s jejich nákupem se jedná až na ojedinělé situace o nákladově daleko efektivnější způsob a nejpoužívanější kryptoměny jako například bitcoin nebo ethereum jsou prakticky postaveny na tom, že musí být výhodnější je těžit než nakupovat, protože jinak by nikdo neměl motivaci kupovat a provozovat těžící zařízení a tím udržovat celý systém a veškeré transakce v chodu.

Výnosný byznys, kterým těžení kryptoměn bezesporu je, byl ovšem až donedávna vyhrazen prakticky výhradně pro ty, kdo mají potřebné počítačové znalosti a dovednosti, nebo pro firmy a jednotlivce, kteří si dokážou tyto odborníky najmout.

Samotný nákup těžících zařízení je dodnes pro jednotlivce poměrně velkou sázkou na nejistotu. Většina prodejců je ze zemí, které jsou nám velmi vzdáleny jak geograficky, tak především právním systémem, kde je pro spotřebitele zvyklého na standardy EU velmi obtížné domoci se svých práv.

„Obzvláště velký pozor by si kupující měli dávat na firmy, které přijímají platby pouze v kryptoměnách, kde při jakémkoliv sporu s prodejcem poté bohužel tahá zákazník za výrazně kratší konec provazu, říká Jan Šuster, ředitel české pobočky finské hardwarové firmy Silver Bay Mining Corporation.

Společnost SBMC přináší prostřednictvím své české pobočky možnost těžit kryptoměny i těm, kdo nejsou IT experti, a přesto je těžení zajímá a chtějí využít potenciál, který kryptoměny a jejich těžení přináší.

Klienty SBMC se primárně stávají ti, kdo ocení full-service řešení, kdy si klient objedná konkrétní těžící zařízení, které je zrovna v nabídce, následně obdrží fakturu a po jejím zaplacení je obvykle do tří týdnů jeho zařízení připojeno a spuštěno v jednom z vhodných datacenter.

V průběhu čekání na připojení zařízení je klient v kontaktu s oddělením zákaznické podpory, které je již k dispozici plně i v češtině a které je klientovi plně nápomocno při otevření vlastní kryptoměnové peněženky. Ta je následně spárována s klientovým těžícím zařízením a do ní poté proudí vytěžená kryptoměna.

Veškerá následná klientova práce je pouze rozhodnout se, jak s vytěženou kryptoměnou naloží, jestli jí bude dlouhodobě držet a prodá ji za případné vyšší ceny v budoucnu či zda bude chtít pravidelně měnit krypto na eura, koruny nebo další měny dle aktuální situace.

O umístění zařízení v datacentru, připojení k sítím a klientově peněžence, kompletní servis, údržbu a napájení je postaráno ze strany SBMC, kde v pořizovací ceně zařízení je i hosting včetně elektřiny na prvních 6 měsíců provozu zařízení.

Jan Šuster k tomu dodává že produkt a služba, kterou SBMC poskytuje není rozhodně vhodná úplně pro každého, ale má svou specifickou cílovou skupinu lidí, kteří si velmi váží svého času a spíše, než laciná řešení preferují špičkový produkt, prvotřídní servis, zákaznickou podporu v mateřském jazyce a možnost osobního kontaktu v případě potřeby.

Jan Šuster, ředitel české pobočky finské hardwarové firmy Silver Bay Mining Corporation.