skip to main content
AdVoice

Ve vodní energetice jsme světovou špičkou, říká ředitel Litostroj Group Pavel Váňa

Reklama

Zatímco některým českým podnikům je green deal trnem v oku, tady si na podporu obnovitelných zdrojů nestěžují. Výroba zelené energie je totiž živí. Blanenský Litostroj Engineering patří ke světové špičce ve výzkumu a vývoji zařízení pro vodní elektrárny a na nedostatek zákazníků se teď rozhodně stěžovat nemůžou.

Hydraulická laboratoř v Blansku navazuje na tradici, která město na soutoku Svitavy a Punkvy proslavila po celém světě – první vodní turbínu vyrobily místní železárny už na přelomu 19. a 20. století. Někdejší výzkumná část ČKD Blansko je od roku 2014 součástí energetické skupiny Energo‐Pro Jaromíra Tesaře a spolu s dalšími společnostmi nabízí kompletní dodávky zařízení vodních elektráren na klíč.

Kromě blanenského Litostroj Engineering patří do skupiny výrobní závody ve Slovinsku, v Turecku i v Kanadě. „Ve vodní energetice jsme světovou špičkou,“ říká ředitel Litostroj Group Pavel Váňa. Právě výzkum a vývoj je zásadní konkurenční výhodou celé skupiny, blanenská hydraulická laboratoř je jednou z nejlepších v Evropě.

Inženýři pracují nejen pro mateřskou Energo‐Pro, která vlastní a provozuje téměř čtyřicet vodních elektráren v Česku, Gruzii, Bulharsku i Turecku. Seznam zákazníků se postupně rozrostl o firmy z Evropy, Severní a Latinské Ameriky, Afriky i Asie.

Interiér hydraulické laboratoře v Blansku.

„Navrhujeme a realizujeme i nové projekty, v posledních letech se ale zaměřujeme hlavně na komplexní modernizace a rehabilitace vodních elektráren,“ popisuje Pavel Váňa. Všude ve světě totiž řeší podobný problém – elektrárny postavené většinou v první polovině minulého století jsou na konci své životnosti a v hustě osídlené Evropě nebo v USA není moc prostoru pro stavbu nových přehrad.

Litostroj umí stávajícím elektrárnám život výrazně prodloužit a zároveň navýšit jejich výkon, což se v dnešní bezemisní době hodně cení. „Třeba partneři ze severní Evropy mají jasné požadavky na navýšení průtoků turbín společně s vysokou účinností. To vše za předpokladu navýšení životnosti zdroje o dalších čtyřicet let a návratností investice do deseti let,“ doplňuje Pavel Váňa v sídle skupiny Energo‐Pro v pražském Palladiu.

Mnohdy je to podstatně složitější disciplína než stavba nových zařízení. Nově sestavené komponenty musí přesně padnout do původní struktury elektrárny a modernizace musí proběhnout v rekordně krátké době, aby se minimalizovala doba odstávky.

„Naši inženýři nejprve připraví řešení, pak následuje výroba malého modelu dané turbíny, který se testuje v laboratoři. V podstatě tam umíme simulovat podmínky, které na dané elektrárně jsou. A předem měříme, jak se turbína v různých situacích chová,“ vysvětluje Váňa velmi zjednodušeně práci inženýrů v hydraulické laboratoři.

Asi největším tématem spojeným s celosvětovým navyšováním výroby z obnovitelných zdrojů jsou projekty přečerpávacích elektráren. Tým Litostroj Engineering má cenné zkušenosti, které posbíral při výstavbě a rehabilitaci vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách. Teď podobné projekty připravuje pro klienty z celého světa.

„Na několika významných zakázkách tohoto typu pracujeme například s rakouským výrobcem elektřiny Verbund,“ říká Pavel Váňa. Nově vyvinutá řešení inženýrů z Blanska tak putují do rakouských strategicky významných elektráren.

Francisova turbína.

„Například pro přečerpávací elektrárnu Häusling v Zillertalu jsme vyvinuli dvě oběžná kola Francisovy turbíny s rekordním spádem 734 metrů. Naše řešení navýší účinnost, a elektrárna tak dodá do sítě ročně o dva miliony kilowatthodin více,“ popisuje Váňa.

V polovině listopadu získal Litostroj další významnou zakázku – kompletní návrh a modelový test nových oběžných kol pro elektrárnu Jochenstein na Dunaji na hranicích mezi Německem a Rakouskem. „Je to pro nás velká výzva, naše řešení musí zvýšit produkci o pět procent, průtok turbínou bude 500 metrů krychlových za sekundu,“ dodává Pavel Váňa.