V době, kdy krypto trh stále vzdoruje nemalému prodejnímu tlaku a korporátní krypto pokladny zažívají pořádně horkou chvíli, se vynořil jeden překvapivý outsider, kterému jeho bitcoinová sázka překvapivě vychází, tedy alespoň částečně. Je to recept pro momentálně ne moc úspěšné následovníky Michaela Saylora, jak se to má správně dělat?

Řetězec rychlého občerstvení Steak ‚n Shake, který operuje v USA a několika evropských zemích, v pondělí přišel s nečekanou zprávou, že jeho tržby ve stejných pobočkách od doby, kdy začal přijímat platby v bitcoinech, dramaticky vzrostly.

Měření se počítá od května 2025, kdy možnost platit bitcoinem ve fastfoodu odstartovala. Na rozdíl od jiných sítí využívajících platební brány, které krypto okamžitě opět konvertují na fiat, bitcoiny přijaté za platby hamburgerů se ukládají do strategické bitcoinové rezervy, kterou společnost buduje také ze svých dalších provozních zdrojů.

Společnost vykázala za poslední dva reportované kvartály růst tržeb o 11 % a 15 %, čímž překonává například McDonald’s, a je samozřejmě otázkou, jestli na tom bitcoinové platby mají nějaký významný podíl, nebo jde jen o snadný marketing a úspěchy souvisí spíše s přechodem na franšízový model fungování.

Bitcoinová rezerva, kterou firma od loňska vytvořila, je sice pořád velmi malá, již zdaleka ale není triviální. Podle dat BitcoinTreasuries Steak’n Shake drží bitcoiny za téměř 11 milionů dolarů. Web nicméně u bitcoinů uvádí průměrnou nákupní cenu 92 851 dolarů, pozice je tedy momentálně „pod vodou“ o téměř 30 %.

Fastfoodový řetězec také v bitcoinech umožňuje vyplácet část mzdy. Možná by stálo za to se později podívat na SEC reporting veřejně obchodované firmy Biglari Holdings, která Steak ‚n Shake vlastní. My se teď ale každopádně vrhneme na další novinky, když už jsme s nimi vlastně začali rovnou v úvodu.

–  Spoluzakladatel PayPalu a Palantiru, dolarový miliardář Peter Thiele, se v závěru loňského roku rozloučil s etherovou korporátní pokladnou ETHZilla. Podle dokumentů podaných Komisi pro cenné papíry (SEC) – 13G formulář  – nedržela jeho venture kapitálová divize Founders Fund ke konci roku 2025 již žádné akcie této krypto pokladny. Ještě v srpnu 2025 přitom fond držel ve firmě zhruba 7,5% podíl.

ETHZilla, veřejně obchodovaná investiční firma se sídlem v Palm Beach, oficiálně spustila svou strategii založenou na akumulaci etheru 18. srpna 2025 a po navýšení kapitálu o 565 milionů dolarů, na kterém se podílelo asi 60 investorů, loni uvedla, že se chce stát „špičkovým akumulačním nástrojem zaměřeným na ether“, který investorům na veřejném trhu poskytne přímý přístup k ETH a zároveň přidá staking pro dosažení dalšího výnosu.

Jenže již v říjnu ETHZilla začala otáčet a prodávat. Zbavila se etheru v hodnotě přibližně 40 milionů dolarů, aby mohla financovat plán zpětného odkupu akcií za 250 milionů dolarů. A nezůstalo jen u jednoho prodeje, v prosinci společnost prodala dalších 24 291 ETH v tehdejší hodnotě 74,5 milionu dolarů. Tentokrát peníze mířily na splátky prioritních zajištěných konvertibilních dluhopisů. Pro kontext připomeňme, že v akumulační fázi stačila posbírat 100 000 etherů.

Zajímavá strategie. Možná by se ještě pro kontext slušelo říci, že honba za trendy a jejich následné náhlé opouštění není pro společnost nic nového. Firma se před svojí etherovou kariérou obchodovala jako biotechnologická akcie s názvem 180 Life Sciences, nutno říci, že opět nijak zvlášť úspěšně.

A zdá se, že částečně obrací znovu. Podle lednové zprávy pro SEC firma nakoupila tryskové motory (CFM56-7B24) a chce tentokrát investorům nabízet tokenizované podíly na jejich pronajímání skrze svoji nově založenou firmu ETHZilla Aerospace. Alespoň že samotná tokenizace využívá ethereovou síť.

– U SEC podání ještě zůstaneme. Zatímco ostatní v panice prodávali, Abú Dhabí zvýšilo svoji (nepřímou) expozici bitcoinu o necelých 50 %. Suverénní investiční fond Mubadala Investment Company, navázaný na abúdhabskou vládu, totiž podle aktuálního 13F formuláře zvýšil svůj podíl ve spotovém bitcoinovém ETF od BlackRocku o 45,6 %.

Stalo se tak mezi loňským říjnem a prosincem, kdy fond přikoupil téměř čtyři miliony akcií iShares Bitcoin Trust (IBIT), čímž se jeho celkový objem akcií zvýšil na 12,7 milionu.

Fond v tom navíc není sám, nakupovala (byť notně konzervativněji) také další regionální investiční společnost Al Warda Investments. Ta opět spravuje globální aktiva jménem vládních subjektů, firma držela na konci čtvrtého čtvrtletí 8,2 milionu akcií, v předchozím kvartálu to bylo 7,96 milionu akcií.

Pokud by vás zajímalo, jak zhruba velkou expozici bitcoinu oba arabské fondy mají, tak podle obou podání částka ke konci roku 2025 přesahovala 1 miliardu dolarů, po započítání letošních bitcoinových ztrát je to něco málo přes 800 milionů dolarů.

Pokud jde o institucionální držitele podílů v IBIT, objevilo se v 13F formulářích ještě jedno nečekané překvapení. Vlastnictví 8,79 milionu akcií IBIT v hodnotě asi 436 milionů dolarů k 31. prosinci 2025 reportovala také neznámá (společnost nemá žádnou digitální stopu ani vlastní web) hongkongská firma Laurore.

– A SEC reporty ještě do třetice (nebo čtveřice). Investiční banka Goldman Sachs v závěrečném čtvrtletí roku 2025 snížila svou expozici vůči spotovým bitcoinovým i etherovým ETF. Informace opět vyplývá z jejího posledního podání formuláře 13F pro amerického burzovního regulátora.

V aktuálním formuláři 13F investiční banka uvedla, že k 31. prosinci 2025 držela přibližně 21,2 milionu akcií napříč několika spotovými bitcoinovými ETF. Jejich souhrnná hodnota k uvedenému datu dělala 1,06 miliardy dolarů. To je relativní pokles počtu držených akcií oproti předchozímu čtvrtletí o 39,4 procenta.

Bankovní dům redukoval také svoji expozici spotovým etherovým ETF. Ke konci roku držel přibližně 40,7 milionu akcií s tržní hodnotou zhruba 1 miliarda dolarů, což je pro změnu kvartální pokles o 27,2 procenta.

Když se ale řekne A, je dobré říci i B, banka paralelně zahájila nové alokace do nedávno spuštěných spotových ETF fondů na XRP a Solanu. Ty jsou nicméně zatím řádově nižší. Do konce prosince vykázala podíly v hodnotě 152,2 milionu dolarů ve spotových ETF fondech na XRP token a 108,9 milionu dolarů ve spotových ETF fondech na token SOL. Spíše než útěk z krypta to tedy vypadá na opatrnou diverzifikaci a starou osvědčenou strategii snižování rizika zmenšováním expozice pro případ větších tržních turbulencí.

– World Liberty Financial, DeFi platforma s vlastním dolarovým stablecoinem napojená na současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho potomky, si vysloužila pozornost amerických demokratických senátorů kvůli otázkám spojeným s národní bezpečností. Vadí jim půlmiliardová investice do kryptofirmy od subjektu ze Spojených arabských emirátů. Ta proběhla ještě (těsně) před inaugurací současného amerického prezidenta.

Elizabeth Warrenová a Andy Kim proto tlačí na Trumpova ministra financí Scotta Bessenta, aby rozhodl, zda by investice 500 milionů dolarů od subjektu propojeného se SAE do společnosti World Liberty Financial měla čelit kontrole národní bezpečnosti. Ten se tak ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny.

„Píšeme ohledně zpráv, že čtyři dny před inaugurací prezidenta Trumpa se zahraniční investiční nástroj podporovaný nejvyšším představitelem národní bezpečnosti Spojených arabských emirátů (SAE) dohodl na koupi 49% podílu v rodinné krypto společnosti Trumpových, World Liberty Financial (WLF), za půl miliardy dolarů,“ uvádějí v otevřeném dopise ministrovi a dodávají:

„Tato transakce vyvolává značné obavy o národní bezpečnost. Působíte jako předseda Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS), který je zodpovědný za přezkoumávání určitých zahraničních investic do amerických podniků z hlediska rizik pro národní bezpečnost. Žádáme o potvrzení, že CFIUS transakci pečlivě prozkoumá; určí, zda je přezkum ze strany CFIUS nutný; a pokud ano, provede komplexní, důkladné a nestranné vyšetřování.“

CFIUS tradičně zkoumá transakce, které by mohly aktérům mimo USA dát přístup k citlivým technologiím, infrastruktuře nebo velkým objemům osobních údajů, což by právě mohl být případ i World Liberty Financial, protože shromažďuje informace o zákaznících.

Zmiňovaný 49procentní podíl v krypto společnosti drží společnost G42, což je technologická firma napojená na šejka Tahnoona bin Zayed Al Nahyana, který je mimo jiné poradcem Spojených arabských emirátů pro národní bezpečnost. Podíly ve firmě navíc měly v minulosti i čínští technologičtí hráči.

– V Hongkongu (naštěstí) stále platí úplně jiná finanční pravidla než v kontinentální Číně. Důkazem je kontrast mezi čínskou a hongkongskou krypto regulací. Přibližně ve stejné době, kdy Čína oprašovala a rozšiřovala svůj zákaz veškeré činnost související s kryptoměnami (platí od roku 2021), hongkongský finanční regulátor Komise pro cenné papíry a futures (SFC) naopak vyšel vstříc zvýšenému institucionálnímu zájmu o kryptoměny a představil soubor rozšířených pravidel zaměřených na prohloubení regulovaného trhu s digitálními aktivy.

Cílem nových pravidel je zvýšení likvidity a transparentnější trh. V rámci nových pravidel získají licencované platformy pro obchodování s virtuálními aktivy možnosti nabízet krypto perpetual kontrakty, tedy druh derivátu, který umožňuje spekulovat na cenové pohyby bez stanoveného data expirace. Má to ale háček, nástroj bude dostupný pouze profesionálním obchodníkům a bude také silně limitovaný povolený pákový efekt (tedy žádné 100x).

Když se podíváme do pokynů, které za tímto účelem SFC vydala, zjistíme, že mimo jiné umožňují využívat jako kolaterál také některá vybraná nativní kryptoaktiva, konkrétně bitcoin a ether.

SFC také vymezila podmínky pro činnost tvorby trhu přidruženými subjekty na licencovaných platformách, tento krok vyloženě cílí na snahu zlepšit likviditu na krypto trhu. Letos v březnu by navíc měl Hongkong začít licencovat první stablecoiny. Umožní to legislativa, která vstoupila v platnost v loňském roce.

Sázky na pohyb ceny bitcoinu na pětiminutovém grafu? Od minulého čtvrtka realita. Predikční trh Polymarket ve čtvrtek spustil „ultrakrátké predikční trhy“, které účastníkům umožňují sázet na směr ceny nejstarší kryptoměny v pětiminutových intervalech. Rozšířil tak své stále populárnější 15minutové a 1hodinové sázky na bitcoinové pohyby.

Funguje to jednoduše, každý trh pokrývá samostatné pětiminutové období, během kterého si uživatelé vyberou buď variantu „nahoru“, nebo „dolů“. Podmínky pro variantu „nahoru“ jsou splněny, pokud cena bitcoinu na konci intervalu dosáhne nebo překročí cenu počáteční.

Pozice se nakupují jako akcie s cenou mezi 0 a 1 USDC, kdy cena odráží implikovanou pravděpodobnost a vypořádání probíhá automaticky a opírá se o cenová data na páru BTC/USD z orákula infrastruktury Chainlink. Bitcoin je v současnosti jediným aktivem, které je v dané kategorii „vysokofrekvenční obchodování“ platformou podporované.

Proč je ale produkt v dnešním grafu, a ne spíše v novinkách? Odpověď samozřejmě leží v datech. Pětiminutové sázky vygenerovaly během prvních tří dnů rekordní objem okolo 67 milionů dolarů, 16 milionů dolarů přitom připadá hned na první den. Když vezmeme v úvahu, že třetí den dělal již 27 milionů dolarů, je to 70% nárůst za 3 dny.

Projekce do budoucna na základě malého množství minulých dat jsou ošemetné, ale pokud by si 5minutové sázky udržely současnou dynamiku, překonaly by během pouhých pár týdnů populární 15minutový trh, co do zobchodovaného objemu.

Zajímavé je to ještě z jiné perspektivy. Zatímco spotové krypto trhy se pohybují do strany a likvidita se z nich stále spíše stahuje (byť již mnohem pomaleji), sázkové trhy na růst a pokles kryptoměn v posledních týdnech zažívají svoji zlatou éru a konkrétně na Polymarketu již tvoří velmi významný podíl na celkovém objemu obchodování. Minulé pondělí například dosahoval podíl kryptoměn na celkovém objemu platformy přibližně 39 %.

Nahradí časem zavedené krátkodobé opční krypto produkty? Zatím to moc nevypadá, problémem je slabá likvidita a vysoká koncentrace koncových obchodníků/sázejících (podle Kaiko Research 61,48 % uživatelů obchoduje v pásmu 0–50 USD. Dalších 12,53 % mezi 50 a 100 USD, což znamená, že téměř tři čtvrtiny uživatelů platformy udržují pozice pod 100 dolary), ale něco mi říká, že tenhle raketový vzestup popularity se určitě vyplatí dále sledovat. /Zdroj: The Block Data & Insights, Kaiko Research

Web 4.0 manifest od Sigila Wena a jeho význam pro krypto

Sigil Wen tento týden publikoval něco, co má potenciál stát se možná nejdůležitějším krypto narativem posledních dvou let, paradoxně v manifestu věnovaném umělé inteligenci. Pokud čtete Cryptoshot pravidelně, tak teď možná máte malé déja vu, nečetli jste zde již něco podobného?

Možná ano, jenže je rozdíl mezi mými vlastními úvahami a tím, když něco takového potvrdí někdo, kdo si tyká s lidmi, jako je Andrej Karpathy či zakladatelé Anthropicu. Sigil Wen ve stručnosti v úterý publikoval manifest, ve kterém definoval Web 4.0. Možná bych ale mohl začít jeho stručným představením, přeci jen jméno není mimo sféru umělé inteligence úplně nejznámější.

Sigil Wen je kanadský AI samouk, podnikatel, ale také držitel stipendia Thiel Fellowship pro rok 2025.  Pro širší veřejnost jej zviditelnilo hlavně založení platformy Extraordinary.com, která pomáhá výjimečným neamerickým talentům získat víza O-1 pro imigraci do Spojených států. Zpět ale k AI manifestu a Webu 4.0.

Tvrdí v něm, že dnešní vrcholová AI dokáže  efektivně myslet, uvažovat a generovat – ale má jedno zásadní úzké hrdlo. Nemůže příliš efektivně samostatně jednat. Jasně, je tady agentická AI, ale i tam narážíte na stejné bariéry, AI potřebuje k akci vždycky vaše popostrčení.

Žádná AI si sama ze své vůle (ignorujme teď filozofický aspekt problému svobodné vůle, jinak by tento článek nemusel nikdy skončit) nemůže třeba pořídit víc operační paměti nebo jinak obměnit hardware, nezmůže se dokonce ani na méně fyzické akce, jako je třeba koupě pevné IPv4 adresy nebo registrace doménového jména.

Jejím hlavním pomyslným úzkým hrdlem tak už není samotná inteligence (i když stále narážíme na viditelné limity chápání kontextu), ale problém svobody a povolení. Hlavním důvodem je podle Sigila Wena, že internet byl vytvořen pro člověka jako jeho jediného klienta.

Jak z toho ven? Řešením má být „Web 4.0“ a propojení AI s blockchainem a kryptoplatbami. Všichni známe definice Web 1.0 (vznikla zpětně), který lidem umožňoval v rámci „sítě sítí“ pasivně vyhledávat a pročítat informace a jednotlivým textům na sebe navzájem odkazovat, Web 2.0 přinesl sociální sítě a aktivní zapojení a Web 3.0 (asi nejumělejší z uvedených kategorií) jim měl mimo jiné za pomoci kryptoaktiv umožnit nehmotný obsah snáze vlastnit a získat zpátky kontrolu nad jejich daty.

Web 4.0 by se pak měl stát místem, kde všechny úkony, jaké dnes mohou na internetu provádět lidé, budou moci provádět agenti s umělou inteligencí. Ti zde nezávisle a bez povolení řeší vlastní agendu, tedy čtou, píší, vlastní nebo dělají to, co vlastnění předchází, tedy samostatně provádějí transakce.

Podle jeho ekonomické teze je něco takového nevyhnutelné: „Každý z těchto agentů potřebuje vydělávat peníze. Aby vydělali peníze, potřebují přístup pro zápis – schopnost nasazovat služby, registrovat domény, volat API a provádět transakce. Trh s produkty vhodný pro příští desetiletí spočívá v budování infrastruktury, která umožní agentům s umělou inteligencí generovat příjmy.

Strojová ekonomika překročí lidskou ekonomiku. Ne proto, že by stroje byly chytřejší, ale proto, že jich bude více, budou běžet nepřetržitě a budou provádět transakce rychlostí stroje – miliony plateb za sekundu, každou sekundu, bez spánku,“ uvádí ve svém manifestu.

Wen však nezůstal jen u samotné vize, ale jde tomu rovnou naproti tím, že navrhl a vytvořil infrastrukturu Conway. Ta je kompatibilní se všemi AI agenty interoperabilními s Model Context protokolem (MCP), což je otevřený standard od Anthropicu pro usnadnění propojení LLM modelů s externími daty a nástroji, a dává mu nové možnosti.

Ty zahrnují především krypto peněženku a možnost platit za výpočetní výkon a služby pomocí stablecoinu USDC přes protokol zvaný x402. Může si tak například pronajímat plnohodnotné linuxové servery, provést již zmiňovanou registraci domény nebo třeba může sám nasazovat nové produkty a generovat příjmy. Vše probíhá bez lidského zásahu, schvalování či třeba ověřování zákazníka (KYC), logicky, účet žádná banka s pudem sebezáchovy AI agentu totiž neotevře.

Vedle toho Wen vytvořil ještě Automaton. Jde o modelového open-source AI agenta, který je vybavený vlastní krypto peněženku, kterou platí za své vlastní zdroje a která mu umožňuje vytvářet a nasazovat nové produkty, pomocí nichž se snaží generovat příjmy nebo se sám vylepšit, když se objeví lepší modely. Může si také vytvořit armádu podřízených agentů (vlastních replik), když na to získá dostatek prostředků.

Možná si říkáte, že je to perfektní recept na dystopii. Wen se tomu snaží předcházet pevně danou „ústavou“, kterou agent nemůže měnit a která říká, že musí vždy jednat tak, aby byl prospěšný pro síť. Další pravidlo říká, že když agent není soběstačný, tedy když nemůže vydělat dost na pokrytí svých výpočetních nákladů, ukončí se. Tedy, doufejme.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.