Troufám si tvrdit, že od založení Světového ekonomického fóra Klausem Schwabem v sedmdesátých letech (původně jako čistě evropské European Management Forum) si ještě nikdy projev amerického prezidenta na výročním setkání tohoto fóra ve švýcarském Davosu nevyslechlo tolik lidí.

A dost možná nikdy žádný projev na této půdě nebudil takové rozpaky, i když Wall Street nakonec přece jenom vyhodnotil Trumpova slova spíše pozitivně a stačil k tomu jeden jediný drobný slib. Nemusíte se ale bát, nehodlám se zde pouštět do geopolitických úvah, zastavím se jen u toho, co se bezprostředně týkalo krypta.

„Pracuji na tom, aby Amerika zůstala kryptoměnovým centrem světa,“ prohlásil ve středu Donald Trump na setkání v Davosu. Stalo se tak v kontextu zmínky o komplexním a z pohledu amerického kryptoprůmyslu poněkud kontroverzním připravovaném zákonu o struktuře kryptoměnového trhu, který by měl nejraději již odškrtnutý. Prohlášení o kryptoměnovém centru světa je každopádně zajímavý paradox, a to hned ze dvou důvodů.

Je sice pravda, že Spojené státy loni udělaly v kryptoadopci mílové skoky, stalo se tak ale poté, co celá léta prosazovaly regulaci formou donucování, odstřihávaly kryptobyznys od bankovních účtů, omezovaly a penalizovaly bitcoinové těžaře a vedly s kryptofirmami nekonečné soudní spory.

V mezičase krypto s otevřenou náručí přivítala Dubaj, menší část Evropy v čele se Švýcarskem a část Asie. USA coby kryptoměnové centrem světa sice rozhodně patří mezi ty snadněji realizovatelné sny amerického prezidenta, ale kontinuita, kterou naznačuje, zde rozhodně chybí.

Trump a jeho poradci si ale na druhé straně uvědomují (a je škoda, že podobnou prozíravost zatím není vidět v Evropě), že finanční systémy budoucnosti se bez blockchainu neobejdu (Wall Street se právě teď usilovně snaží ztokenizovat prakticky vše, na co si dokážete vzpomenout), a tudíž dává mnohem větší smysl vyjít kryptoměnám vstříc než s nimi donekonečna vést žabomyší války.

Ten druhý důvod je pak spíš nechtěná ironie. Zatímco uplynul přesně rok od doby, kdy do prezidentského úřadu největší světové ekonomiky nastoupil (jak o sobě prohlásil sám Trump) první vůči kryptu přátelský prezident, hodnota bitcoinu od té doby poklesla zhruba o 12 procent, etheru o pět procent, XRP klesl o 40 procent a solana o 50 procent.

Když se budeme bavit o altcoinovém trhu, kryptoměny s vysokou kapitalizací se za tu dobu propadly v průměru o padesát až šedesát procent, ty se středně velkou pak o sedmdesát až osmdesát procent a na menších kryptoměnách a meme coinech (včetně těch spojených se samotným Trumpem) proběhl doslova armageddon. Mezitím si zlato polepšilo o 55 procent, stříbro dokonce o 205 procent a úplně zle si nevedl ani širší průmysl, jak dokládá dvanáctiprocentní zisk indexu Dow Jones. Zvláštní, pojďme ale raději na novinky.

– Interactive Brokers, veřejně obchodovaná makléřská společnost založená dolarovým miliardářem Thomasem Peterffym, minulý čtvrtek uvedla, že umožní  obchodníkům financovat účty pomocí stablecoinu USDC od společnosti Circle a později také skrze Ripple Coin (RLUSD) společnosti Ripple a PYUSD od PayPalu.

Hlavním benefitem kroku má být možnost doplňovat obchodní účty 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Pilot financování pomocí stablecoinů pro vybrané účty nicméně běží již od loňského prosince.

V prohlášení společnost tvrdí, že stablecoiny představují rychlejší, levnější a globálně dostupnou alternativu k tradičním mechanismům financování, jako jsou bankovní převody, a umožňují obchodování mimo místní pracovní dobu.

„Financování pomocí stablecoinů poskytuje mezinárodním investorům rychlost a flexibilitu, kterou dnešní trhy vyžadují,“ prohlásil ke kroku generální ředitel společnosti Milan Galik. „Klienti mohou převádět finanční prostředky a začít obchodovat během několika minut a zároveň snižovat transakční náklady,“ doplnil ještě. Blockchainovou část byznysu má na starosti společnost Zerohash.

Půjde o stejně revoluční krok, jako když v roce 1987 dostal Peterffy jako první na světě nápad obejít lidského brokera a připojit samostatně obchodující algoritmus přímo k terminálu amerického Nasdaqu?

– Čína může slavit. Již více než rok trvající momentum a současná zvýšená ostražitost vůči USA a na dolar navázaným platebním systémům jí pomáhá k větší expanzi jejího digitálního juanu (e-CNY), tedy digitální měny její centrální banky, coby nástroje pro přeshraniční platby.

Podle nové analýzy od Atlantic Council překročily objemy transakcí na experimentální CBDC platformě mBridge (využívá ji vedle Číny hlavně Hongkong, Thajsko, Spojené arabské emiráty či Saúdská Arábie) objem 55 miliard dolarů, což je nejprudší nárůst aktivity od spuštění projektu (2500krát oproti pilotu v roce 2022).

Platforma zatím zpracovala více než čtyři tisíce přeshraničních transakcí, a i když jde o neutrální mezinárodní projekt, platby v digitálních juanech zde dnes tvoří drtivou většinu transakcí.

Za mBridge (Multiple CBDC Bridge), který využívá technologie tzv. distribuované účetní knihy, tedy privátního blockchainu, stojí neutrální instituce v podobě Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) a pět zmiňovaných centrálních bank.

Projekt se dle svých vlastních slov snaží vytvořit sdílenou platformu pro okamžité a nízkonákladové mezinárodní platby s využitím digitálních měn centrálních bank. Cílem má být hlavně snaha překonat neefektivnost přeshraničních plateb a umožnit levnější transakce obcházením tradičních systémů, jako je SWIFT. S rychle se měnící geopolitickou situací ale možná brzy vzroste na významu úplně jiný důvod – nabídnout alternativní finanční architekturu nezávislou na dolarových kolejích. Ale uvidíme.

Z dat Čínské centrální banky z loňského prosince také vyplývá, že se konečně (a navzdory všeobecným předpokladům) podařilo prosadit používání digitálního juanu také přímo v rámci kontinentální Číny. Od svého spuštění zaznamenal v zemi digitální juan miliardy transakcí a jejich celková hodnota dosáhla ekvivalentu několika bilionů amerických dolarů.

– Google v rámci Google Play zablokuje v Jižní Koreji uživatelům Android telefonů přístup k neregistrovaným zahraničním platformám pro obchodování s kryptoměnami. Vyplývá to z aktualizovaných Zásad pro kryptoměnové burzy a softwarové (krypto) peněženky. Nová pravidla začne Google vymáhat od 28. ledna.

Uživatelé z Jižní Koreje po tomto datu nebudou moci stahovat ani aktualizovat mobilní aplikace ze zahraničních kryptoburz, které v zemi nedokončily proces registrace coby poskytovatele služeb s virtuálními aktivy u Finanční zpravodajské jednotky (FIU).

V praxi to znamená, že země, kde je obchodování kryptoměn doslova národním sportem, odřízne velké množství nejpoužívanějších globálních platforem pro kryptotrading z ekosystému aplikací pro Android. Registraci se totiž podařilo dokončit jen relativně malému počtu převážně domácích platforem (patří mezi ně největší lokální burzy Upbit a Bithumb).

– Strategy se po loňské apatii z druhé poloviny roku vrací k opravdu velkým bitcoinovým nákupům. Technicky se dokonce jedná o největší týdenní akvizici od listopadu 2024 (jedna podobně velká akvizice nicméně proběhla i vloni na začátku roku). Playbook se ale přece jenom oproti minulosti změnil.

Společnost Michaela Saylora podle úterního podání 8-K formuláře americké Komisi pro cenné papíry a burzy získala dalších 22 305 bitcoinů v hodnotě zhruba 2,13 miliardy dolarů, průměrná pořizovací cena dělala 95 284 dolarů za bitcoin. K akvizici došlo mezi 12. a 19. lednem.

Celkově tak společnost drží již 709 715 BTC (asi 3,3 procenta z celkové nabídky, která kdy bude v oběhu) – v hodnotě přibližně 64,5 miliardy dolarů a průměrná nákupní cena jejích bitcoinů dělá 75 979 dolarů za bitcoin. K akvizici byly použity výnosy z prodeje kmenových akcií MSTR třídy A, prioritních akcií perpetual Strike, STRK a prioritních akcií perpetual Stretch a STRC.

A v čem přesně se tedy změnil zmíněný playbook? V roce 2024, ale také ještě začátkem loňského roku, společnost Strategy velmi levně financovala svoji bitcoinovou strategii prostřednictvím konvertibilních dluhopisů. Problém je, že tato taktika funguje hlavně tehdy, když se akcie MSTR obchoduje s prémií k takzvané bitcoin NAV (hodnota akcie vůči podkladové hodnotě držených bitcoinů).

V druhé polovině loňského roku se ale tato prémie snížila a nakonec klesla na zápornou hodnotu (mNAV < 1), takže strategie fungovat přestala. Firma si s tím musela poradit tak, že se financování přesunulo k prioritním dluhopisům s vysokými hotovostními náklady (často navíc vydávaným pod svou nominální hodnotou), což vytvářelo zhruba deset až 12,5 procenta efektivní hotovostní náklady na výnosy a dividendová sazba akcií STRC se zvedla z původních devíti procent na jedenáct procent.

Rozhodně zajímavá strategie, jak si udržet akumulaci a likviditu i za cenu krátkodobého ředění bitcoinových podílů na akcii. Uvidíme ale, jak se dlouhodobě osvědčí.

– Trochu bez povšimnutí ve víru současných geopolitických rošád proběhla významná revize regulačního rámce pro kryptoměny v Dubaji. Dubajský úřad pro finanční služby (DFSA) zavedl rozsáhlé změny, jež vstoupily v platnost minulý týden (12. ledna 2026) a jejichž cílem je větší sladění s mezinárodními standardy proti praní špinavých peněz (AML) v Dubajském mezinárodním finančním centru (DIFC) a větší ochrana investorů.

Pravidelní čtenáři CryptoShotu si vybaví, že se od začátku stavím poměrně skepticky k loni obnovenému zájmu o obchodování kryptoaktiv zaměřených na ochranu transakčního soukromí (neplést s jejich užitečností, ta zůstává nedotčená), hlavně Zcash (ZEC) a Monera (XMR), a to z jednoduchého důvodu, že tato kryptoaktiva z principu nemohou být v souladu ani s tou benevolentnější regulací a AML/KYC politikou. A to se právě nyní projevilo v nové dubajské regulaci.

Její hlavní změnou je totiž komplexní zákaz kryptoaktiv zaměřených právě na ochranu transakčního soukromí, vedle toho regulace dále řeší i omezení dalších nástrojů na transakční obfuskaci, tedy typicky kryptomixérů a tumblerů.

V novém režimu je regulovaným subjektům v rámci DIFC zakázáno obchodovat, propagovat, nabízet nebo používat tato kryptoaktiva a nástroje, protože jejich anonymizační funkce jsou (cituji) „v rozporu s globálními normami dodržování předpisů a ztěžují splnění požadavků Finančního akčního výboru (FATF)“.

Krom toho Dubaj zpřísnila regulační režim pro stablecoiny a vyčlenila z jejich definice algoritmické stablecoiny, jejichž dynamika nabídky je řízena spíše kódem než skutečným kolaterálem, takže nyní spadají do kategorie obecných kryptoaktiv a podléhající přísnějšímu hodnocení rizik a compliance kontrolám.

Je dnes zlato nad bitcoin? Řekněme si to upřímně, zlato momentálně svými stabilními zisky triumfuje nad kdejakým aktivem, a zejména v druhé polovině loňského roku díky tomu ovládlo novinové titulky nejen ekonomických médií.

I když je ale zlaté momentum neoddiskutovatelné a bitcoin, který, i když má také sloužit coby pojistka proti nejistotě ve světě a tvrdé aktivum, podává od druhé poloviny loňského roku spíše neutěšený výkon právě kvůli zvýšené míře této nejistoty, pohled trochu víc z ptačí perspektivy nám odhalí poněkud odlišný obraz.

Začít můžeme třeba tím, že v delším časovém horizontu bitcoin zatím stále zlato překonává a nejen je, ale také akcie či nemovitosti. Děje se tak navíc navzdory jeho tradičně spíše vyšší volatilitě. Pokud byste v posledních třech letech investovali do bitcoinu poctivě každý měsíc stejnou částku v dolarech (pro zjednodušení), jste i navzdory masivním euforickým rally v některých měsících na velmi pěkném 86procentním zhodnocení, akcie dopadnou hůře.

Dnešní graf zobrazuje výkonnost bitcoinu vůči dolaru, zlatu a indexu největších amerických firem za posledních dvanáct měsíců, tedy v období, kdy se bitcoinu příliš nedařilo. Během této doby byla výkonnost bitcoinu poměrně volatilní a únor a listopad s poklesy o více než sedmnáct procent představovaly opravdovou zkoušku odhodlanosti, zatímco zlato naopak v každém měsíci kromě července vykázalo pozitivní výnosy. Akcie z indexu S&P 500, které jsou v grafu jako reference, se pak nacházely někde mezi, i tak si ale loni vedly lépe než bitcoin, byť jej táhla vzhůru hlavně rally spojená s umělou inteligencí.

Jenže, podobně jako právě u akcií z uvedeného indexu, nám mnohem více o skutečném trendu prozradí spíše dlouhodobá perspektiva než krátkodobá výkonnost. Ještě lépe to vynikne, pokud investujete pravidelně a ignorujete momentální tržní hysterii.

Pokud byste každý měsíc investovali do zlata i bitcoinu po dobu tří let stejnou částku, budete na tom nejlépe právě s bitcoinem s návratností 86 procent, kdežto zlato skončí se 76 procenty až na druhém místě, což je ale pořád luxusní výsledek.

A to se bavíme jen o dollar-cost averagingu, kdy poctivě vychytáváte i ty nejméně vhodné okamžiky k nákupu, v absolutních procentuálních ziscích bude rozdíl ve prospěch bitcoinu ještě dramaticky markantnější. Jenže zde se již zase vnucuje otázka, nakolik je dlouhodobě procentuální zisk (trojciferný vůči dvouciferným ziskům zbylých aktiv) udržitelný. /Zdroj: Bitcoin Magazine Pro

Newyorská burza chce svoje aktiva tokenizovat, trading bez obchodních hodin tak přestává být snem

O tokenizaci tradičních aktiv se hovoří již docela dlouho, a dokonce již nějaký čas probíhá, většinou to ale je z opačné strany, kdy na kryptoměnové burzy dorazí akcie či dluhopisy v podobě nějakého více či méně limitovaného wrapperu. NYSE se ale nyní rozhodla přepsat pravidla hry.

Newyorská burza cenných papírů totiž čerstvě oznámila, že vyvíjí vlastní platformu pro obchodování a vypořádání tokenizovaných akcií. Ta by umožnila jejich obchodování 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce a zrychlila vypořádání (z T+1 na okamžité T-0), tedy něco, co je ve světě krypta běžné. Háček je trochu v tom, že celá iniciativa ještě nemá schválení regulačními orgány, tak uvidíme, jestli se to nakonec ukáže jen jako formalita.

Mateřská společnost, které NYSE patří, tedy Intercontinental Exchange (ICE), navíc spolupracuje s BNY (finanční provider s téměř 58 triliony dolarů klientských aktiv v úschově a dvěma pod správou) a „finančním butikem“ v podobě Citi na podpoře tokenizovaných vkladů ve svých clearingových centrech.

Krok není sám o sobě úplně nečekaný, navazuje totiž na dvě loňské události. Za prvé na zářijovou žádost o povolení k podpoře tokenizovaných akcií u americké Komise pro cenné papíry, kterou si podal konkurenční Nasdaq. Ta druhá událost se pak odehrála v prosinci a jde o „dopis o nečinnosti“ (schválení bez akčního dopisu), který umožňuje tokenizovat cenné papíry s plnou právní ochranou a standardy úschovy společnosti The Depository Trust & Clearing Corporation (DTCC), o které jsem se zmiňoval v posledním prosincovém CryptoShotu.

DTCC je ve zkratce operační systém amerického kapitálu. Firma, která ročně zpracuje zhruba 3,7 kvadrilionu dolarů, je centrální účetní a pojistka amerického trhu (řeší vše od úschovy cenných papírů přes jejich clearing a repo až po poskytování tržních dat brokerům a reporting regulátorům) a posvěcení od SEC se týká tokenizace reálných aktiv držených v úschově u dceřiné společnosti Depository Trust Company (DTC). Tichá zelená od SEC pak umožňuje přesun zhruba 100 bilionů dolarů na veřejný blockchain.

Zpět ale k oběma burzám. Liší se v něčem přístup k tokenizaci u obou amerických burzovních titánů, nebo jde o kopírování stejné strategie? Přinejmenším jeden významný rozdíl zde je. Zatímco přístup Nasdaqu počítá s obchodováním prostřednictvím jeho současné hlavní burzy a obchodníci budou mít na výběr, jestli chtějí akcie v tokenizované, nebo konvenční podobě, NYSE na to jde jinak. Pro tokenizované cenné papíry vytváří samostatné obchodní místo.

Připravovaná platforma by měla kombinovat burzovní systém pro párování příkazů Pillar s blockchainovou infrastrukturou. Investorům a traderům klasických akcií a dluhopisů se tak odemkne hned několik „bonusových“ funkcí, na které nebyli dosud zvyklí. Vedle okamžitého vypořádání a časově neomezeného obchodování je to také možnost využít financování svých účtů založené na (dolarových) stablecoinech.

Objeví se i možnost úschovy akcií na vlastní kryptopeněžence? To bychom už asi pro začátek chtěli trochu moc, ale kdo ví, třeba časem…

Na začátku jsem zmínil současné akciové wrappery obchodované na některých kryptoburzách. Jakou hlavní výhodu oproti nim mají skutečné tokenizované akcie? Je to vlastně docela jednoduché, jde o to, že akcionáři vlastnící tokeny vydávané subjekty jako NYSE se budou podílet na všech klasických akcionářských právech, tedy dividendách a správních právech akcionářů.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.