Forbes Newsletter
15.01.2026

Americké akcie dole, bitcoin nahoře – obrací se konečně sentiment, nebo jde jen o další dočasnou anomálii a falešnou naději? Index nejbohatších amerických firem S&P 500 se ve středu propadl o více než 0,5 procenta, bitcoin je naopak v dolarovém páru o více než dvě procenta nahoře a s tříměsíčními maximy osciluje na dohled 100tisícové dolarové hranice.

Zatímco americké firmy táhl dolů hlavně technologický segment v čele s čipovými giganty (špatné zprávy z Číny), a to již druhý den v řadě, a také některé americké banky, bitcoinu geopolitická situace po dlouhé době naopak nahrává.

Zvedla se totiž poptávka po tomto aktivu v Íránu, jehož oficiální měna rial ztratila většinu své hodnoty, a také v dalších regionech s měnou, která čelí prudkým inflačním tlakům.

Společnost Ripple mezitím získala předběžné schválení další evropské licence, tentokrát u lucemburského finančního regulátora (první od britské FCA platila pouze pro Británii) a bude moci v EU provozovat služby elektronické peněžní instituce (EMI).

Mezitím ČNB podle zvěstí z kuloárů finalizuje první český balík několika udělených MiCA licencí, dočkat bychom se jich mohli možná už příští týden. Tím se ale již pomalu dostáváme do sféry novinek, pojďme se na ně tedy vrhnout.

Právě se děje

Japonský krypto sektor čeká generálka a je to překvapivě dobrá zpráva (i když jak pro koho). Japonsko je známé jako země, která v přístupu ke kryptu praktikuje politiku cukru a biče – na jedné straně, zejména v posledních letech, aktivně podporuje jejich integraci do finančního systému, na té druhé je velmi přísné, pokud jde o ochranu koncových uživatelů a investorů.

Jen loni v srpnu například hlavní japonský finanční regulátor Financial Services Agency informoval o nové regulaci, která zavede přísné finanční tresty za obchodování krypta na základě neveřejných informací. Letos to vypadá, že se země zaměří hlavně na první jmenovaný aspekt. Tamní ministryně financí Satsuki Katajama se totiž nechala slyšet, že vláda v roce 2026 chystá výraznou podporu integraci kryptoměn do regulovaného finančního systému.

Na novoročním zahájení činnosti Tokijské burzy cenných papírů minulý týden dokonce vyhlásila letošní rok „digitálním rokem“ Japonska a zdůraznila, že s digitálními aktivy by se mělo obchodovat především skrze zavedené burzy, nikoli izolovaně na samostatných kryptoměnových platformách.

Pokud jde o konkrétní politické kroky, krypto čeká v zemi reklasifikace, z některých kryptoměn se po ní stanou klasické finanční produkty, a budou se na ně tím pádem vztahovat podobná pravidla jako na akcie a dluhopisy.

Co investory asi vyloženě nepotěší, je ale chystaná daňová reforma, která by zavedla paušální 20procentní daň z kapitálových výnosů z kryptoměnových zisků. Na druhé straně je to pořád docela velký ústupek oproti současnému stavu.

– DeFi projekt napojený na současného amerického prezidenta a jeho potomky, tedy World Liberty Financial (WLFI), o kterém nebylo poměrně dlouho slyšet, podal prostřednictvím dceřiné společnosti WLTC Holdings LLC k americkému Úřadu kontrolora měny (OCC) žádost o národní bankovní svěřenskou chartu.

I když si o celém projektu můžu myslet své, faktem zůstává, že jde o relativně významný milník v integraci digitálních aktiv v USA s tradičním bankovním systémem. OCC samozřejmě žádosti nemusí vyhovět (například s odkazem na možný střet zájmů), to ale není vzhledem k uvedeným konexím příliš pravděpodobné, navíc se dnes již jedná o součást širšího trendu.

Pokud OCC žádosti vyhoví, vznikne samostatný nový federálně regulovaný bankovní subjekt (trust banka) World Liberty Trust Company, jejímž hlavním smyslem by bylo obsluhovat emise, úschovu, zpětný odkup a konverzní služby pro dolarový stablecoin projektu.

Další drama mezi privacy coiny. Privacy coiny a především Zcash s Monerem zažívají poslední rok nečekanou renesanci. Pomiňme teď, jak moc udržitelnou, protože privacy coiny z principu nikdy nebudou úplně v souladu s AML regulací, což je z pohledu spekulace odsouvá vždy trochu na druhou kolej.

Začalo to nenadálým růstem ceny XMR v květnu, ale nejvíce to bylo patrné od druhé poloviny roku 2025, kdy oživené diskuse o důležitosti privátních transakcí raketově vystřelily cenu ZEC, za kterým se XMR drželo s odstupem v závěsu.

Došlo i na menší drama, když pochybnosti o stabilitě sítě Monera v září vyústily v největší zaznamenaný reorg bloků (18 bloků), tedy asi půlhodinu historie z chodu sítě, a oživilo dlouhodobé obavy ohledně rizika ovlivňování historie veřejného blockchainu. Letos se karty, zdá se, obracejí. Velké interní drama nyní prožívá pro změnu Zcash.

Celý vývojářský tým společnosti Electric Coin Company, což je hlavní vývojář Zcash protokolu, totiž podal 7. ledna po sporu s mateřskou neziskovou organizací výpověď. Odcházející vývojáři prohlásili, že zakládají novou společnost a pracují na nové Zcash peněžence, a generální ředitel Josh Swihart k tomu na Muskově sociální síti X dodal: „Stručně řečeno, podmínky našeho zaměstnání byly změněny tak, že nám znemožnily účinně a čestně plnit naše povinnosti.“

Protože ale samotný investorský zájem o privacy coiny zatím nevyvanul, přesunuli se investoři zpět k Moneru, jehož cena se nyní vyšplhala na historické all time high, tedy alespoň vůči dolaru, v bitcoinovém páru zůstává situace stále tristní. Cena XMR se v dolarovém páru vyšplhala přibližně na 728 dolarů, je tak ve stejné pozici, jako byl ZEC loni v listopadu.

Ten se pro změnu propadl na 422 dolarů, což je podobná cena, jakou mělo XMR v době loňského cenového vrcholu ZEC. Já ještě dodám, že i navzdory současné turbulenci zůstává ZEC za poslední rok v plusu zhruba o 775 procent (a XMR „jen“ o 255 procent).

Podvody spojené s kryptoaktivy se v loňském roce více zprofesionalizovaly a skokově vzrostly, „poděkovat“ můžeme mimo jiné umělé inteligenci. Z uvolněné ochutnávky z 2026 Crypto Crime Reportu společnosti Chainalysis (jedna z největších firem zabývajících se blockchainovou forenzní analýzou) vyplývá, že v loňském roce bylo v kryptoměnových podvodech ukradeno asi 17 miliard dolarů, což je skokový meziroční nárůst vůči 13 miliardám v roce 2024 (mezi lety 2021 a 2023 byla částka shodná, tedy 12 miliard dolarů).

Raketový vzestup zaznamenaly zejména podvody s vydáváním se za jinou osobu, které vykazují meziroční nárůst o 1400 procent. Čím dál častěji při nich také bývala nasazována umělá inteligence a rozhodně ne bezdůvodně. Podvody s využitím AI totiž byly 4,5krát ziskovější než podvody využívající tradiční model.

Z reportu dále vyplývá, že se velké podvodné operace stále více industrializují a mají stále sofistikovanější infrastrukturu a nástroje (například deepfake videa generovaná umělou inteligencí či profesionální sítě pro následné praní špinavých peněz).

Regionálně se krypto zločinu daří hlavně ve východní a jihovýchodní Asii, kde existují silné vazby podvodníků na místní zločinecké sítě, zejména prostřednictvím center nucené práce v Kambodži, Myanmaru a dalších regionech.

Loňský rok si také připsal smutný rekord, kdy světové orgány činné v trestním řízení provedly rekordní konfiskace kryptoměn. Patří do nich zabavení 61 000 bitcoinů Číňance Qian Zhimin ve Velké Británii (v přelomovém případu praní špinavých peněz z kryptoměn) a 15 miliard dolarů zabavených v souvislosti s organizací Prince Group.

Druhá největší německá banka měřeno objemem spravovaných aktiv (a také druhý největší poskytovatel bankovních úvěrů v Německu), tedy nikdo jiný než frankfurtská DZ Bank, získala od německého federálního úřadu pro finanční dohled (BaFin) evropskou MiCa licenci. Ta jí otevírá cestu ke spuštění vlastní retailové platformy pro obchodování s kryptoaktivy.

A DZ Bank tuto příležitost rozhodně nechce nechat nevyužitou, banka plánuje spustit obchodní platformu „meinKrypto“ pro obchodování s vybranými digitálními aktivy (BTC, ETH LTC a ADA – Cardano). Obsluhovat bude především zákazníky německé sítě družstevních bank a DZ Bank bude v procesu figurovat hlavně jako centrální instituce. To mimo jiné znamená, že každá zapojená banka musí před aktivací služby získat MiCA licenci vlastní.

– Stablecoiny možná vypadají jako krypto, pomineme-li tedy víceméně stabilní hodnotu ukotvenou na nějakou fiat měnu nebo koš aktiv, k decentralizované povaze kryptoměn (kde by v ideálním případě nemělo existovat riziko třetí strany) ale mají daleko.

A krok Tetheru z uplynulého víkendu, o kterém v několika tweetech informovala trackovací služba Whale Alert, je toho nenápadnou připomínkou. Tether 11. ledna bez předchozího varování zmrazil více než 182 milionů dolarů v USDt, a to na pěti adresách na blockchainu Tron.

Rozsah a rychlost zásahu naznačují, že se nejspíše jednalo o spolupráci s některým světovým orgánem činným v trestním řízení. Tou se ostatně dnes Tether, který měl v minulosti sám máslo na hlavě, nejen netají, ale dokonce aktivně chlubí. Krok by mohl také souviset s aktuálním děním v Íránu, protože Íránské revoluční gardy mají USDt (tether) poměrně v oblibě a často jej používají k vyhýbání se sankcím.

Graf týdne

Ethereum překonalo Bitcoin, ale nebojte se, nejde o hodnotu ETH vůči BTC, ale jen o počet aktivních adres, který na ethereové síti loni v prosinci poprvé překonal aktivitu na té bitcoinové. Trend se navíc nezastavil ani během letošního ledna. Měřeno optikou sedmidenního klouzavého průměru Ethereum nyní dosahuje zhruba 775 tisíc denních aktivních adres, zatímco Bitcoin „jen“ asi 640 tisíc.

Kromě toho, že jde o zajímavý historický precedens, odráží tento trend dlouhodobou změnu ve vnímání a využívání obou sítí. Navzdory řešením, jako je protokol Lightning Network sloužící pro otevírání rychlých a transakčně levných platebních kanálů, bitcoinový blockchain slouží více a více jen jako uchovatel hodnoty.

Oproti tomu Ethereum, kterému se konečně podařilo vymanit z gravitačního efektu nedostatečně rychlého škálování (a vysokých transakčních poplatků), začalo konečně pořádně plnit svoji od začátku deklarovanou funkci platformy pro rozmanité decentralizované aplikace.

I když Ethereum zabírá většinu programovatelné blockchainové aktivity a vyřešilo problém s drahými poplatky za spouštění smart kontraktů, stále platí, že přitahuje hlavně instituce a institucionální využití (čím dál častěji například využití pro tokenizaci aktiv v reálném světě, dlouhodobě pro stablecoiny, tokenizační projekty, DeFi), na experimentování a „hraní“ jsou již ale vhodnější jiné sítě. zdroj: The Block Crypto Data Dashboard

Top Story

Irán, bitcoin a stablecoiny

Bitcoin a jeho používání má v Iránu poměrně dlouhou a úspěšnou tradici, a to na obou stranách pomyslné (a možná i skutečné barikády). Již šest let se íránská střední třída obrací k bitcoinu jako prostředku své záchrany. A pak je tu také stát, těžba a obchody obcházející mezinárodní sankce.

Pokud jde o íránskou střední třídu, pakliže se o ní tedy vůbec dá ještě hovořit, tam je to celkem jednoduché. Současná situace, kdy Íránská národní měna (rial) kolabuje a ti, co vůbec ještě mají nějaké úspory, hledají alternativní způsoby uchování hodnoty a upínají se přitom kromě jiného právě k bitcoinu, způsobuje silné déjà vu.

Pomineme-li dlouhodobou brutální inflaci v zemi (jen loni byla podle oficiálních dat, která jsou sama o sobě dost odtržená od reality, asi 42 procent), velmi podobná situace zde byla již v roce 2018. Shodou okolností tedy také za vlády Donalda Trumpa v USA. Na sklonku jara americký prezident vypověděl účast na mezinárodní dohodě s Teheránem z roku 2015 a kurz riálu klesl na (tehdejší) historická minima.

Bitcoin se tehdy, podobně jak dnes, stal v zemi nesmírně populárním a z nástroje zasvěcených se stal načas pro běžnou populaci dnes 86milionové země běžným prostředkem, jak neznehodnotit své úspory a zajistit se proti politice, která posouvá střední třídu blíže a blíže k hranici chudoby.

Íránci bitcoin tehdy jen nekupovali, ale pustili se také v masivním měřítku do jeho domácí těžby, ta dokonce zafungovala jako velmi efektivní cenová arbitráž a způsobila vymizení původního cenového prémia oproti zbytku světa. Ještě v létě 2018 se totiž bitcoin v Íránu prodával s více než 100procentní přirážkou oproti ceně ve většině zbylého civilizovaného světa. Velký podíl na tom měl oficiální zákaz obchodování s kryptoměnami v zemi.

A právě díky tehdejšímu zájmu běžných Íránců o bitcoin si jej v tu dobu začala více všímat také tamní vláda. Úředníci zprvu řešili hlavně rozmach ilegálních těžebních farem, které zneužívaly íránský systém dotované elektřiny, jenže brzy v něm vládnoucí elity objevily také efektivní příležitost k obcházení sankcí a zdroj příjmů. Již v červenci dalšího roku tak byla íránskou vládní ekonomickou komisí schválena nová pravidla pro těžbu kryptoměn.

Udělejme ale velký skok zpět do současnosti, v novinkách jsem zmínil letošní (technicky spíše loňskou) ročenku kyber kriminality, kterou pravidelně publikuje společnost Chainalysis. Co ve výtahu z reportu nezmiňuji, je, že v loňském roce došlo k téměř 700procentní nárůstu kryptoměn přijatých sankcionovanými subjekty, a to velkou zásluhou aktivit státních aktérů. Pravděpodobně vás příliš nepřekvapí jakých. Ano, je to hlavně Rusko a Írán.

Zatímco dříve se nezákonné krypto transakce týkaly hlavně jednotlivců a šlo o „drobné částky“ v řádech stovek tisíc až milionů dolarů, nyní tomuto sektoru začínají dominovat národní státy, které přesouvají miliardy.

Zatímco Rusko v roce 2024 schválením legislativy, jež povoluje krypto pro mezinárodní platby, a loňským startem rublového stablecoinu A7A5, krytým rublem, otevřela stavidla pro krypto transakce v hodnotě téměř 100 miliard dolarů za rok, Írán hraje mnohem menší ligu, čísla ale nejsou úplně nezajímavá ani tak.

Islámské revoluční gardy a jejich proxy síť údajně umožnily skrze krypto vyprat prostředky z nelegálního prodeje ropy a nákupu a prodeje zbraní v hodnotě více než dvou miliard dolarů. Dobrá zpráva pro bitcoin je, že se většina této problematické aktivity odehrává hlavně prostřednictvím stablecoinů (ty údajně tvoří 84 procent veškerého objemu nelegálních transakcí), hlavně USDt, a to právě části běžící v síti Tron (viz dnešní novinky).

Jiná forenzní blockchainová společnost, TRM Labs, nedávno identifikovala dvě burzy registrované ve Velké Británii jako klíčové zprostředkovatele transakcí právě pro Íránské revoluční gardy. Mezi lety 2023 a 2025 měly aktivity spojené s gardami představovat až 56 procent celkového objemu transakcí na obou platformách.

Na začátku ledna také přinesl deník Financial Times zprávu, že exportní centrum íránského ministerstva obrany nabízí zahraničním vládám možnost za krypto nakupovat pokročilé zbraňové systémy včetně balistických raket, dronů a válečných lodí.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.

avatar
Karel Wolf
Forbes