Do Kwon sklízí, co v roce 2022 zasel
Jihokorejec a někdejší krypto magnát Kim Do Kwon, který stál v čele singapurské společnosti Terraform Labs a byl ideovým strůjcem algoritmického stablecoinu TerraUSD a kryptoměny Luna, sice není žádný svatoušek, teď si to ale vyžírá i s úroky.
Ani ještě nestačila zaschnout zpráva o jeho odsouzení k 15 letům vězení ve Spojených státech a už se hlásí o slovo korejští státní zástupci. Doma mu přitom hrozí dalších 30 let vězení.
45 let, i pokud mu bude část trestu prominuta, je pro někoho, komu je dnes 34, vpodstatě celý smysluplný život. V USA byl Do Kwon odsouzený minulý pátek, a to za svou klíčovou roli v kolapsu algoritmického stablecoin TerraUSD (UST) a podpůrné kryptoměny LUNA v roce 2022. V kolapsu figuruje ještě s oběma tokeny pevně provázaný lendingový protokol Anchor a neudržitelné úročení do něj vložené likvidity, které způsobovalo, že na každém vloženém dolaru od začátku platforma prodělávala 12 %.
Schéma samotného algoritmického stablecoinu mělo fungovat tak, že když jeho cena klesne pod navázanou hodnotu, Terra protokol ho odebere z cirkulace, čímž zvýší jeho vzácnost a cenu stabilizuje. V praxi byly UST tokeny vyměněny za určité množství kryptoměn LUNA, jejíž zásoba naopak narostla. Během pandemického býčího trhu to zdánlivě fungovalo, medvědí trh a s ním spojený odliv likvidity ale potvrdil okřídlená slova Warrena Buffetta: „Až při odlivu se ukáže, kdo plaval nahý.“
Kolaps obou provázaných nádob v roce 2022 odstartoval nejdramatičtější fázi kryptoměnového medvědího trhu, připravil investory o čtyřicet až šedesát miliard dolarů a odstartoval systémový domino efekt, který vedl ke krachu několika velkých krypto lendingových společností v čele s Celsiem a také multimiliardového kryptoměnového hedgového fondu Three Arrows Capital.
Celou mechaniku, která vedla k pádu tohoto Ponzi připomínajícího systému, popisujeme v dobovém článku Z miliard dolarů na tisícovku. Proč se zhroutila kryptoměna LUNA? To je ale nyní již zahraná minulost.
Tedy, pro samotného Do Kwona, který se nějaký čas skrýval před spravedlností v Evropě, než spadla klec a on si pro změnu musel za úplně jiné provinění odpykat trest v černohorském vězení, se naneštěstí minulost ozývá znovu.
Dosud se čekalo, že 34letý korejský občan by mohl po odpykání poloviny svého 15letého trestu požádat o Mezinárodní program pro transfer vězňů, přičemž američtí státní zástupci se v rámci dohody o vině a trestu dohodli, že takové žádosti nebudou bránit. Jenže se nyní ukazuje, že to má podstatný háček, doma mu totiž hrozí trest mnohem delší. Když k tomu připočteme, co si již musel Do Kwon odpykat v balkánském vězení, není rozhodně co závidět.
K provinění se Do Kwon Američanům v New Yorku přiznal letos v srpnu. Ti tvrdí, že Do Kwon odpovídá za kolaps tehdejšího krypto trhu, a viní jej z organizování multimiliardového podvodu pomocí neregistrovaných cenných papírů v podobě kryptoaktiv. V rámci dohody o vině se státní zástupci s Do Kwonem zavázali, že pro něj nebudou v USA žádat trest delší než dvanáct let, to ale evidentně nakonec nevyšlo.
Do Kwon se Američanům doznal k tomu, že v roce 2021 činil falešná a zavádějící prohlášení o důvodech, proč TerraUSD obnovila svou hodnotu, a souhlasil i s tím, že se nebude bránit obviněním, musí odevzdat až 19,3 milionu dolarů (402 milionů korun) s úroky + několik nemovitostí a zaplatit odškodnění.
„Kwonovo přiznání zdůrazňuje význam odpovědnosti v sektoru digitálních aktiv,“ uvedl tehdy k přiznání Todd Snyder, který byl jmenovaný americkými úřady k dohledu nad likvidací Kwonovy firmy, která na začátku loňského roku požádala v USA o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11.
Američtí státní zástupci prohlašují, že Kwon klamal investory ohledně mechanismu, který udržel hodnotu stablecoinu TerraUSD ukotvenou na jeden americký dolar. Měl totiž tajně nechat obchodní firmu nakupovat tokeny, aby uměle dorovnával jejich cenu.
Já ještě připomenu, že si Do Kwon po kolapsu poměrně dlouho hrál s oficiálními autoritami (americkými i korejskými) na schovávanou. Příliš štěstí mu to ale nepřineslo. V září 2022 vydaly jihokorejské úřady na Kwona zatykač poté, co tamní vyšetřovatelé prohlásili, že zakladatel Terraform labs a ideový otec Luny nespolupracuje a nalézá se evidentně na útěku.
Kwon, který byl nicméně nezvěstný od doby, kdy se po něm začaly shánět korejské orgány a co byl spolu se zbytkem managementu Terraform Labs obviněn z porušení tamních zákonů o kapitálovém trhu, toto nařčení prostřednictvím vzkazů na svém Twitteru popřel. Odhalit svoji polohu ovšem odmítl s odůvodněním, že je to jeho soukromá věc.
Ve velmi krátkém sledu v řádu dnů následoval i pomyslný zatykač Interpolu. Ten na Do Kwona vydal takzvanou „Red Notice“, žádající světové policejní služby o jeho okamžité zadržení. Red Notice umožňují sledování osoby místní policií přes hranice jiné země.
Red Notice sice váhu opravdového mezinárodního zatykače nemá, ale přeci jenom asi Do Kwonovi znepříjemnila život. Pokusil se totiž v březnu loňského roku opustit Evropu, respektive své poslední útočiště v Černé Hoře, a na falešný kostarický pas odcestovat do Dubaje.
Jenže zde udělal chybu, respektive dvě. Falšoval doklady a následně se nechal chytit. Falšováním dokladů se dopustil trestného činu, za který mu podle černohorských zákonů hrozilo až pětileté vězení.
Následně jej skutečně v červnu soud za padělání dokladů odsoudil k relativně směšným čtyřem měsícům vězení. Kwon se nicméně proti tomuto rozhodnutí odvolal (prohlásil se za nevinného), odvolání ale prohrál a byl definitivně odsouzen k původně navrženému trestu. Stalo se tak nicméně až poté, co byl již šest měsíců zadržován v Černé Hoře právě kvůli žádosti o vydání do Jižní Koreje.
O Kwonovo vydání nicméně po jeho zatčení prakticky současně projevily intenzivní zájem právě také Spojené státy. Krátce po zatčení jej navíc prokuratura v New Yorku obvinila ze spiknutí za účelem podvodu, dvou komoditních podvodů, podvodů s cennými papíry, podvodů s elektronickými penězi a spiknutí za účelem podvodu a manipulace s trhem.
Předloni v listopadu černohorský soud schválil obě žádosti, Do Kwon tak podle černohorského soudu mohl být vydán do Jižní Koreje i USA. Již v prosinci ale odvolací soud předchozí rozhodnutí zase zrušil.
Odvolací soud se opřel o problémy v právním procesu a vytkl nedostatek jasných důvodů a skutečností v rozhodnutí Vrchního soudu. I když byla jihokorejská žádost vyřízena zdánlivě správně a Do Kwon dokonce souhlasil se zrychleným vydávacím řízením, soud uvedl, že ve způsobu, jakým vyšetřující soudce vyřizoval americkou žádost o vydání, byly procesní problémy.
Soudce prý řádně neinformoval Do Kwona o důvodech americké žádosti a nevyzval ho, aby předložil svou obhajobu, jak to vyžaduje zákon. Případ tak byl vrácen původnímu soudu k novému projednání. Ten nakonec rozhodl o vydání do USA a jihokorejskou žádost zamítl.
Soudní proces měl dokonce proběhnout již loni na konci ledna, byl ale odložen poté, co Kwonův právník uvedl, že čelí obtížím dostat Do Kwona z Černé Hory. Evidentně se to ale nakonec povedlo a Do Kwon si nyní užívá New York, tedy vlastně tak úplně asi neužívá, ale to už by byla jiná story.
