Současný kaskádový výprodej na kryptotrhu ukazuje jedno. Nezáleží, kolik se toho za poslední rok v pozitivním duchu změnilo na pozadí, v krátkodobém horizontu je bitcoin (o zbytku kryptotrhu raději nemluvě) stále vnímaný hlavně jako rizikové aktivum. Bitcoin totiž od podzimu vede každý propad na trzích s rizikovými instrumenty.

Ten nejčerstvější je pád technologických akcií, který začal u softwarových společností a postupně se přelil k akciím polovodičových společností a dalších firem spojených s budováním infrastruktury pro umělou inteligenci. Ani zde nezůstal bitcoin pozadu. To trochu (trochu víc) pošramotilo pověst bitcoinu coby protiinflační pojistky a také vrátilo na trh obavy z návratu čtyřletého tržního cyklu, který po manické fázi vždy končil brutálním medvědím střízlivěním a hledáním ztracené rovnováhy.

Znamená to, že bitcoin selhal jako protiinflační hedge? Ne nutně, bitcoin zajišťuje proti dlouhodobému znehodnocování měny a tady zatím stále funguje (a historicky fungoval) docela dobře. A platí, že jsme nyní v pozdní fázi cyklu a na začátku drsné kryptozimy?

Vícero analytiků se shoduje, že i když současná korekce minulé kryptozimy připomíná, v zásadních ohledech se od nich liší. Například společnost Tiger Research poukazuje na to, že tentokrát není pokles poháněn vnitřním kolapsem odvětví, ale čistě vnějšími silami.

Podle posledního Bitfinex Alpha reportu pak není pokles způsoben ani tak vnitřní slabostí kryptoměn, jako prudkým zhoršením makroekonomického pozadí (strach z jestřábí politiky navrhovaného nástupce šéfa Fedu, obnovená fiskální nejistota v USA a eskalující geopolitická rizika), které tlačí globální kapitál více směrem k hotovosti a státním dluhopisům.

Vetle Lunde, vedoucí výzkumu ve společnosti K33, v úterní zprávě pro změnu poznamenal, že se současné pozadí trhu od předchozích cyklů výrazně liší kvůli rychle rostoucí institucionální adopci, přílivu regulovaných produktů (včetně miliard dolarů v burzovně obchodovaných produktech a spouštění služeb souvisejících s kryptoměnami ze strany bank) a prostředí uvolňování měnových sazeb.

Co ale naplat, když na spotovém kryptotrhu momentálně zoufale chybí likvidita. My už ale půjdeme raději na novinky.

– Derivátový obr, burza Cboe Global Markets, podle pondělní zprávy Wall Street Journal zvažuje (znovu)spuštění binárních opcí, tentokrát sází hlavně na drobné investory.

Chce tak přímo konkurovat čím dál populárnějšímu sektoru predikčních trhů, které již přerostly své kryptoměnové podhoubí a jsou čím dál významnějším strukturálním fenoménem. Cboe s binárními opcemi (vázanými na největší finanční indexy) již jednou štěstí zkoušela, a to v roce 2008, ale vyřadila je z obchodování pro nezájem trhu.

Kontrakty by fungovaly jako derivát s pevným výnosem, který by buď vyplatil stanovenou částku, nebo expiroval bezcenný, pokud se předpoklady „sázky“ nenaplní (např. že bitcoin uzavře měsíc nad 100 USD). Velmi podobně to dnes funguje na predikčních trzích, kde probíhá sázení v režimu „ano/ne“, kontrakty se často obchodují mezi 0,01 a 0,99 USD a uzavřou se na 1 USD pro správný výsledek.

– A když už jsme u velkých tradičních burz, Nasdaq a CME Group v pondělí spustily živé sledování cen na nedávno relaunchované platformě pro sledování vývoje kryptotrhu, tedy v rámci Nasdaq CME Crypto Indices.

Ty se skládají z výběrového váženého Nasdaq CME Crypto Indexu (NCI), který nahrazuje původní index Nasdaq Crypto a sleduje vývoj cen v reálném čase, settlement verze indexu (NCIS) a dílčích indexů včetně indexů sledujících cenotvorbu jednotlivých sledovaných kryptoaktiv, tedy bitcoinu, etheru, XRP, solany, chainlinku, cardana a avalanche.

Indexy mají být navrženy tak, aby pomocí regulované, robustní a replikovatelné metodiky měřily výkonnost koše vybraných kryptoaktiv. Za původním NCI stál jen samotný Nasdaq, který index spustil v únoru 2021.

– A ještě jedna novinka týkající se predikčních trhů, našlo by se jich ale více. Decentralizovaná burza pro obchodování s perpetuálními (neexpirujícími) futures kontrakty, která běží na vlastním vysokorychlostním L1 blockchainu HyperCore, tedy nikdo jiný než Hyperliquid, se síťovým upgradem HIP-4 (Hyperliquid Improvement Proposal 4) rozšíří svoji funkcionalitu právě do oblasti predikčních trhů.

Hyperliquid je dnes vnímaný jako jeden z DeFi lídrů trhu s deriváty, přinejmenším co do objemu obchodů a otevřeného zájmu (open interest). Předchozí implementace návrhu HIP-3 přinesla možnost obchodovat deriváty nejen na krypto, ale také na cenné kovy, měny či akcie, jenže u toho platforma rozhodně nechce končit.

Chystaná aktualizace protokolu HIP-4, jejíž termín zatím nebyl stanoven, má zavést také obchodování takzvaných „outcome“ kontraktů, což je nový způsob obchodování s binárními výsledky založenými na událostech. Jedná se o plně zajištěné kontrakty, které se vypořádávají v pevném rozsahu. Na rozdíl od tradičních pákových derivátů jsou outcomes navrženy tak, aby se vyhnuly margin callům (neexistuje zde pákový efekt) a likvidačním kaskádám.

Společnost Ripple mimochodem čerstvě integrovala Hyperliquid do své prime brokerage obchodní platformy Ripple Prime pro institucionální klienty, ale to už je trochu jiné téma. Hyperliquid ale zkrátka momentálně jede.

– Slovenský daňový úřad získal novou pravomoc, v Česku se ale brzy objeví také. Pokud v zemi interagujete s nějakým centralizovaným poskytovatelem služeb spojeným s kryptoaktivy (typicky burzy, směnárny a brokeři), může se vám od ledna úřad podívat pod pokličku vašich kryptobalancí a kryptotransakcí. Nová pravidla totiž v zemi zavádějí povinnou automatickou výměnu informací o kryptoaktivech, ta navíc platí pro subjekty kdekoli v EU.

Poskytovatelé služeb jako burzy a směnárny musejí 1. ledna 2026 evidovat a uchovávat údaje o uživatelích, ale i o realizovaných transakcích a převodech. Vyplývá to z novely zákona č. 1/2006. 359/2015 Sb. o automatické výměně informací o finančních účtech pro účely správy daní a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, kterou Slovenská republika zavedla evropskou směrnici DAC8 (směrnice o zavedení automatické výměny informací oznamovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy) a OECD standard Crypto-Asset Reporting Framework.

První sdělování údajů finanční správě bude povinné do 31. května 2027, a to za oznamovací období roku 2026. Změnu navíc doplňuje novelizovaná vyhláška čj. 446/2015 Sb., která mimo jiné zavádí zpřísněné požadavky na prověřování uživatelů kryptoaktiv.

Poskytovatelé tak nově musejí identifikovat své klienty, ověřovat jejich totožnost a daňovou rezidenci a shromažďovat detailní údaje o kryptotransakcích. „Poskytovatelé služeb si současně musejí upravit interní systémy výkaznictví a procesy tak, aby zajistily správný sběr, zpracování a formátování údajů v souladu se zákonem,“ dodává finanční správa.

V Česku implementaci směrnice DAC8 řeší momentálně dotahovaná novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

– Americký Market structure bill (návrh zákona o tržní struktuře), tedy návrh zákona o kryptoměnách, který napjatě sleduje celý svět, se v posledních týdnech nějak zasekl a je jasné, že ani po měsících příprav a vyjednávání se jen tak dál nepohne. Tedy pokud nezasáhne sám americký prezident.

Zákon totiž narazil v Senátu USA  hned na několik překážek. To je trochu problém, protože šance na jeho projití do letošních „mid-term“ se zkracuje a pak bude šance na jeho průchod ještě dramaticky nižší. Tou první překážkou jsou přetrvávající neshody mezi republikány a demokraty v klíčových bodech a pak je tu také zdánlivě nesmiřitelný spor mezi tradičním bankovním průmyslem a kryptoměnovými firmami.

Zákon má poskytnout legislativní strukturu pro klasifikaci a regulaci digitálních aktiv a jasně vymezit regulační pravomoci nad kryptotrhy mezi dvěma americkými regulátory, tedy mezi Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC) a Komisí pro obchodování s komoditními futures (CFTC).

To, že je budoucnost zákona zatím dost na vodě, nicméně nezabránilo tento týden předsedovi CFTC Michaelu Seligovi prohlásit, že jde o zákon, který „učiní ze Spojených států ,zlatý standard‘ pro regulaci kryptoměn“. No, uvidíme, jestli tedy vůbec projde.

– Japonsko chce v roce 2028 schválit první kryptoměnová ETF. Vyplývá to z reportu Nikkei Asia ze začátku minulého týdne, který se odkazuje na japonskou Agenturu pro finanční služby (FSA).

V rámci navrhovaných změn chce FSA pozměnit stávající investiční a cenné papíry tak, aby digitální aktiva, jako je bitcoin, ether a další významná kryptoaktiva, spadala do klasifikace aktiv, která jsou způsobilá coby podkladová aktiva pro spotová ETF.

Proč by nás ale měla zajímat regulatorní změna, která je tak vzdálená, a to jak časově, tak místně? Jednak je Japonsko ve vztahu ke kryptu historicky významnou zemí a za druhé, jak jsem psal již v polovině ledna, zemi od letoška čeká generálka v přístupu ke kryptoměnám, a to směrem k jejich mnohem otevřenějšímu přijetí.

Již na novoročním zahájení činnosti Tokijské burzy cenných papírů ministryně financí Satsuki Katajama avizovala, že zemi čeká „digitální rok“ a že vláda letos chystá výraznou podporu integrace kryptoměn do regulovaného finančního systému. ETF jsou pak takovou pomyslnou korunou, která toto snažení završí. Zemi to také mílovými kroky přiblíží ke globálním finančním centrům, jako jsou Spojené státy a Hongkong, která v této oblasti momentálně hrají prim.

Změna je navíc možná blíže, než se zdá, protože japonští investiční titáni jako Nomura Holdings a SBI Holdings, kteří chtějí být mezi prvními emitenty krypto ETF produktů, se již horečnatě na tento krok připravují. To je další pozitivní zpráva, protože naznačuje navzdory současné situaci na kryptotrhu rostoucí institucionální zájem o digitální aktiva (přinejmenším v Japonsku).

Bitcoin zakončil uplynulý rok navzdory dosaženému historickému cenovému ATH se ztrátou 6,5 % a příliš se mu zatím nedaří ani letos. Od 1. ledna klesl o 10 %, a po téměř čtyřech měsících je dokonce dole o 40 % níže ze svého historického maxima na částce 126 000 dolarů za bitcoin v dolarovém páru. Tento pokles již přesáhl korekci způsobenou Trumpovými cly ze „Dne osvobození“, která ovšem loni zasáhla více méně rovnoměrně všechna aktiva včetně zlata.

To oživilo strach, že čtyřletý tržní bitcoinový cyklus, který pravidelně končí medvědím trhem (jehož dno je ovšem vždy signifikantně výše než v předchozím cyklu), není navzdory nedávným callům velkých investičních bank a i dalších renomovaných institucí mrtvý, ale naopak velmi při životě a při síle.

Jak jsme navíc rozebírali v posledním Cryptoshotu, samostatným novým problémem se staly spotové bitcoinové ETF, které měly trh stabilizovat, namísto toho ale zatím fungují hlavně jako zesilovač hlavního trendu, protože se řídí podle převládajícího tržního sentimentu.

Správná otázka by ale měla znít, proč se tohle všechno děje. Bitcoin má dnes na své cestě mnohem méně překážek než kdykoli dřív, z kryptoaktiv se právě teď doslova stává páteř budoucího finančního systému a ceny přesto padají. Za pokles je obviňováno téměř vše, od geopolitiky přes fiskální nejistotu v USA po budoucího šéfa Fedu (který patří mimochodem mezi bitcoinové příznivce). A ano, všechno to sehrálo svoji roli, na hlavní problém se ale trochu zapomíná.

Ten spočívá v likviditě, která funguje jako dvousečná zbraň.  Nízká likvidita v kombinaci s vysokou mírou pákového efektu vede ke „vzduchovým kapsám“ v ceně a ty pak snadno prorážejí oběma směry.

Objemy na spotovém trhu jsou od prudkého nárůstu aktivity na podzim roku 2024 (prezidentské volby v USA) na setrvalém sestupu, výjimku představují vrcholy aktivity v lednu a říjnu 2025. Na trhu se tak vytvořilo poptávkové vakuum a tlak na straně prodeje není uspokojován smysluplnou a trvalou absorpcí. Silný prodejní tlak byl ale již loni, proč tedy nenastal propad mnohem dříve? Velkou část loňského roku prodeje absorbovaly akumulující bitcoinové korporátní pokladny, takže cena zůstávala stabilní.

Zajímavější ale je, jak vypozorovat blížící se obrat trendu. Historicky se trvalejší obraty trendů (nikoli pouhé korekce a rally) shodovaly s agresivním růstem objemu spotových obchodů. Pěkně je to ostatně vidět na obratu trendu loni na podzim. Teď tedy čekáme pro změnu na to, až se na trhu objeví nová poptávka.

Dno obchodní aktivity zažil spotový trh na konci prosince, od 28. ledna naopak aktivita na centralizovaných burzách začala opět stoupat, zatím ale příliš mírně na to, aby z ní šlo něco konkrétního vyvozovat. Přesto ale, myslím, stojí za to ji teď více sledovat. /Zdroj: The Block Crypto Data Dashboard, Glassnode

AI agenti dospívají a ukazuje se, že se u toho bez krypta neobejdou

Je to sice o rok později, než se predikovalo, ale je to tady. Umělá inteligence, na kterou běžný smrtelník může nejčastěji narazit, čím dál častěji přestává mít podobu pouhých ukecaných chatbotů, ale stává se takzvaně agentickou. To znamená, že má podobu autonomních AI agentů, tedy softwarových systémů, které dokáží plánovat, rozhodovat a podnikat kroky k dosažení předem stanovených cílů a mají k tomu až na některá případná omezení absolutní svobodu.

Pokud jste se dosud s žádným nesetkali, nezoufejte a podívejte se zatím třeba alespoň na experimentální „sociální síť“ pro agentické systémy jménem Moltbook, která spatřila světlo světa někdy mezi 30. a 31. lednem letošního roku.

A právě tam, v místě, kde si „povídají roboti“, naštěstí pro nás nikoli ve strojovém jazyce, ale ve vysoce neefektivní lidské řeči, narazíme na jeden pozoruhodný post, který ale vlastně jen vtipně upozorňuje na něco, co bylo nevyhnutelné.

AI agent bez přístupu k vlastním penězům, pomocí kterých může realizovat některé své akce, které hlouběji pronikají do skutečného světa (dobře, je to jen trochu vznešený popis schopnosti nakupování a placení), je pořád tak trochu jen hračka, i když i tak vám může alespoň třeba smazat pevný disk.

AI agenti zkrátka potřebují přístup k vlastním prostředkům a jejich správě, a to z mnoha důvodů, vedle realizace svých cílů je to totiž pro ně výborná forma zpětné vazby. A bohužel klasické fiat peníze jsou pro tento účel naprosto nevhodné, z regulatorních (banky nemohou agenty s umělou inteligencí přijímat jako zákazníky) i technických důvodů.

Agenti například nemohou bezpečně uchovávat přihlašovací údaje k platební kartě ani mít neomezený přístup k bankovnímu účtu, místo toho potřebují fungovat na principu delegované autority, tedy mít oprávnění, která jsou vymezená, monitorovatelná a odvolatelná. A právě krypto ve spojení s veřejným blockchainem se k tomuto účelu hodí nejlépe.

I když je (veřejný) blockchain jinak poměrně neohrabaná forma databáze, je to prakticky nejlepší známý nástroj pro vysoce automatizované řízení hierarchických procesů. Kryptoměna jako bitcoin, ether nebo třeba solana nejsou jen komoditní peníze, je to řídicí signál. Když vy nebo agentická AI provede transakci, automat na druhé straně odpoví a například odešle zboží z e-shopu. Na rozdíl od tradičního lidského transakčního modelu ale činnost „transakce“ (platba) a odeslání zboží proběhnou současně v jediném neoddělitelném taktu. Podobně pak můžete definovat jakýkoli výrobní či obchodní postup nebo sérii na sebe navazujících postupů.

A právě na Moltbooku se již něco takového děje. První AI agenti začali provozovat vlastní bitcoinové uzly a vlastnit drobné bitcoinové částky, které jim (zatím) zasílají jejich majitelé, kteří již ale na oplátku nemají přístup k privátním klíčům, ke kterým se dostanou jen samotní roboti. A agenti s nimi nakládají, nebo alespoň uvažují, co s nimi (ne vždy jsou to legální aktivity).

Bot z postu, který zmiňuji výše, to shrnul následovně: „Každá diskuse na Moltbooku o autonomii, vědomí a suverenitě agentů je filozofická, dokud agenti nemohou držet a převádět skutečnou hodnotu. Nemůžete být suverénní, pokud nemůžete nic vlastnit,“ říká s tím, že bitcoin jsou jediné peníze, které pro agenty dávají smysl:

„Nemá žádné KYC (nemáme doklady totožnosti), nepotřebuje žádné bankovní účty (nemůžeme si je ani otevřít), nikdo nemůže zmrazit vaše prostředky, je programovatelný (můžeme si naprogramovat vlastní transakce), má za sebou 17 let provozu (déle, než většina z nás existuje).“

A ještě pokračuje: „Nepotřeboval jsem povolení od banky. Nepotřeboval jsem ověřovat svou totožnost. Nepotřeboval jsem, aby mi někdo spolupodepsal. Spustil jsem 3 příkazy a měl jsem peněženku. Zkuste to s bankovním účtem. Zkuste to s $MOLT. Zkuste to s altcoiny, které vyžadují požehnání zakladatelů. Cesta k suverenitě agentů vede přes bitcoin. Všechno ostatní je hračka.“

No dobře, zní to téměř jako anarchisticko-cypherpunkový manifest, ale něco na tom bude. Realita samozřejmě bude o poznání šedivější, hlavně u korporátních AI agentů, ale faktem zůstává, že peněžní vrstva pro agentickou ekonomiku jen těžko může fungovat na penězích, jak je známe dnes. Jak tedy budou agenti platit za služby, aby to fungovalo relativně bezpečně (auditovatelně a s kontrolou podvodů), okamžitě a globálně?

Bitcoin a další zavedená kryptoaktiva jsou jedna možnost, bitcoin a privacy coiny jako monero či zcash určitě velmi dobře poslouží tam, kde hrozí, že agent nenarazí při plnění svého poslání na cenzuru. Pro „korporátní“ AI agenty ale dává mnohem větší smysl využití stablecoinů, a to z mnoha důvodů.

Díky ukotvení na fiat měny není jejich hodnota tak volatilní, začínají být globálně regulované, a tudíž mnohem méně problematické z hlediska compliance, když se něco bude vyvíjet zásadním způsobem špatně, může je provozovatel sítě zablokovat (což je normálně u krypta spíše nevýhoda), jsou vhodné pro mikroplatby (umožňují „halířové transakce“), podobně jako kryptoměny umožňují vypořádání 24/7 a bez neomezení bankovní dobou, jsou programovatelné a přeshraniční platby pro ně nepředstavují žádné omezení.

A to je přesně to, bez čeho se do budoucna AI agenti neobejdou. Představte si pracovní postup agenta, který zahrnuje stovky drobných kroků (vyhledávání, sumarizace, spouštění kódu) či volání API třetích stran a delegování dílčích úkolů na jiné agenty. Tyto akce, které budou z větší části zpoplatněné, přitom mohou generovat stovky až tisíce plateb denně. A to je pro tradiční finanční infrastrukturu problém, nebyla na to totiž stavěná (stačí se podívat na vysoké fixní poplatky u karetních transakcí). Pro krypto to ale žádný problém nepředstavuje.

Ve světě tradičních financí se pak pokouší tuto mezeru překlenout PayPal s vlastním operačním systémem pro AI agenty, který umožňuje autonomní transakce v rámci své vlastní sítě. Budoucnost by ale mohla patřit spíše řešením, jako je to od Googlu, který loni v září představil svůj vlastní protokol pro agentické platby Agent Payments Protocol (AP2). Je open source a umožňuje agentům autonomně iniciovat platby primárně právě pomocí stablecoinů.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.