– Česká národní banka vydala ve středu 11. února prvních šest MiCA licencí poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, celkem obdržela 248 žádostí, drtivou většinu na poslední chvíli, v závěru července 2025, tedy bezprostředně před uplynutím stanovené lhůty. To se ale dalo předpokládat, mnohem zajímavější je, že v rámci celé EU obdržela ČNB jeden z nejvyšších počtů žádostí vůbec.
Přestože je jasné, že ne všechny žádosti mají šanci na projití (část byla ostatně nejspíš podána jen účelově v rámci hry o čas a snahy prodloužit své působení na trhu bez licence v přechodném období), ani ostatní žadatelé nemusejí zatím zoufat, jak uvádí sama centrální banka, posuzování dalších žádostí pokračuje ve lhůtách stanovených samotnou evropskou direktivou.
„Licenční řízení podle nařízení MiCA je administrativně i odborně velmi náročné. Obdrželi jsme 248 žádostí a každou z nich posuzujeme individuálně a důsledně podle jednotných evropských pravidel. Vydání prvních povolení potvrzuje, že jsme tento mimořádný nápor zvládli při zachování vysokých nároků na kvalitu a ochranu klientů,“ okomentoval Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB.
Licencované subjekty mohou slavit, zároveň jim ale s nabytou licencí přibývá řada nových povinností. O tom, jak bylo těžké tu svoji získat, hovoří pro Forbes v exkluzivním středečním rozhovoru šéf Anycoinu Marek Kyrsch. Mezi další šťastlivce patří také společnost Invity Finance ze stáje SatoshiLabs.
A když už je řeč o nařízení MiCA, Evropská komise s koncem ledna zahájila řízení proti Maďarsku. Jeho nově zavedený tvrdý režim regulace kryptoměn je totiž s tím evropským údajně neslučitelný.
Jde o to, že Maďarsko si ke změnám, které vyžaduje MiCA, ještě přidalo a zavedlo požadavek na „národní validaci“. Podle ní musejí být všechny kryptotransakce schváleny vládou autorizovaným „validátorem“ a obchodování v rozporu s předpisy může vést k trestní odpovědnosti jak pro poskytovatele, tak pro uživatele. Tato dodatečná vrstva od ledna fakticky zmrazila maďarský trh s kryptoměnami.
– Zatímco trh se pomalu smiřuje s variantou, že je čtyřletý cyklus a s ním nastupující medvědí trh možná zpátky ve hře, Michael Saylor se nebojí odvážných prohlášení. V úterním rozhovoru pro Squawk Box ekonomické televizi CNBC řekl, že bitcoin v příštích čtyřech až osmi letech dvakrát až třikrát překoná index S&P 500.
Saylorova společnost Strategy, která si dlouhodobě buduje svou bitcoinovou pozici prostřednictvím dluhového a akciového financování, také v pondělí opět nakupovala. Do svých rezerv přidala dalších 1142 bitcoinů za přibližně devadesát milionů dolarů. Celková bitcoinová pozice firmy tak dosahuje již 714 644 BTC, tedy asi 3,4 % nabídky bitcoinů, která bude kdy v oběhu.
Saylor během rozhovoru také opět odmítl obavy z toho, že by jeho společnost byla nucena v dohledné budoucnosti prodávat, a prohlásil, že „Strategy plánuje nakupovat bitcoiny každé čtvrtletí, a to už napořád“. Jejich prodej je prý mimo hru.
Rozhovor přichází relativně krátce po tom, co CEO Strategy Phong Le investorům nastínil rizikový limit společnosti. „Rozvaha by čelila významnému tlaku pouze v případě, že by bitcoin klesl na zhruba 8000 dolarů a zůstal by na této úrovni pět až šest let,“ uvedl Le. Podobnou tezi v rozhovoru zopakoval i sám Saylor.
„Když bitcoin spadne o devadesát procent a zůstane tak nejbližší čtyři roky, jediné, co se stane, že budeme refinancovat dluh,“ dodal. Společnost podle něho má hotovost na to vyplácet dividendy a financovat svůj dosavadní dluh po dobu dvou a půl roku.
– Spoluzakladatel Etherea Vitalik Buterin v pondělí na X nastínil svoji aktualizovanou vizi toho, jak by se měly podle něho veřejný blockchain a jmenovitě Ethereum doplňovat a prolínat s umělou inteligencí. Role Etherea v této vizi má spočívat ve formování toho, jak se v reálném světě systémy umělé inteligence koordinují, interagují a řídí.
Vitalik zde dále tvrdí, že cílem AI vývoje by neměla být rychlá honba za AGI (obecnou umělou inteligencí), ale spíše zaměření na hodnoty jako decentralizace, lidská svoboda a bezpečnost. A právě zde může podle něj Ethereum sehrát velkou roli. Může totiž fungovat jako infrastruktura (je to ostatně platformní blockchain), která umožní decentralizovanou a důvěryhodnou AI ekonomiku, jež bude protikladem centralizovaných AI systémů komerčních společností a dalších třetích stran.
Ethereum podle něho může fungovat jako efektivní „ekonomická vrstva“ pro AI interakce a koordinační systémy mezi AI agenty (viz také Top story z minulého Cryptoshotu). Zajišťovala by například platby za API volání AI agentů pomocí zero-knowledge (ZK) plateb, najímání botů, systémy reputace či on-chain řešení sporů.
To by umožnilo autonomním agentům vzájemně komunikovat v decentralizované a nezávislé síti místo centrálních uzlů a služeb, které Vitalik vnímá jako rizikový vektor.
– Současná volatilita na trhu vybudila čínské finanční úřady k nové aktivitě a společnému prohlášení, že veškerá činnost související s kryptoměnami zůstává v rámci pevninské Číny nelegální (zakázaná je od roku 2021). Úřady zároveň rozšířily vymáhání práva vůči kryptu také na tokenizaci reálných aktiv a offshore stablecoiny vázané na čínský jüan.
V oznámení ze 6. února Čínská lidová banka a několik dalších státních orgánů uvádějí, že spekulativní aktivita zahrnující virtuální měny a tokenizovaná aktiva narušila finanční řád. Orgány zopakovaly, že kryptoměny a stablecoiny nemají právní status měny, a nemohou tudíž obíhat jako peníze. Oznámení také výslovně zakazuje vydávání stablecoinů vázaných na jüan bez schválení regulačního orgánu.
Směrnice rozšiřuje dohled i na zahraniční struktury, pokud jsou jejich tokenizační aktivity spojené s domácími aktivy nebo právy, a uplatňuje na ně dohledovou strategii „stejné podnikání, stejné riziko, stejná pravidla“.
– Dohled nad kryptotrhem zpřísňuje i Jižní Korea. Jihokorejský úřad pro finanční dohled zpřísňuje kontrolu nad sektorem kryptoměn a hovoří o tvrdších sankcích pro špatné aktéry, cílem je snaha zajistit integritu trhu a lepší ochranu zákazníků.
V pondělí 9. února úřad oznámil, že jeho letošním politickým programem bude „dohled nad vysoce rizikovým chováním na trhu s kryptoměnami“, paralelně oznámil, že hodlá přísněji vymáhat práva vůči finančním institucím (netýká se tedy jen kryptofirem), které trpí selháním v oblasti IT (technické) a kybernetické bezpečnosti.
Pokud jde o první bod, regulátor plánuje například cílené vyšetřování praktik, které narušují spravedlivé obchodování na kryptotrzích. Spadají sem cenové manipulace ze strany market makerů a velkých držitelů kryptoaktiv, umělé zvyšování cen tokenů s omezenými vklady nebo výběry, zkreslení cen způsobené automatizovanými obchodními systémy a šíření zavádějících informací prostřednictvím sociálních médií.
– Evropská unie zvažuje „zákaz všech transakcí s kryptoměnami s Ruskem“ (pomiňme teď obtížnou technickou realizaci podobného plánu), chtěla by tak omezit úspěšné ruské obcházení sankcí prostřednictvím digitálních aktiv. Tvrdí to alespoň ve své úterní zprávě deník Financial Times na základě evropského dokumentu, který se k jeho redaktorům dostal.
I když zní plán velikášsky, ve skutečnosti jde hlavně o to, že se EU snaží zablokovat hydru (neplést s již nefunkčním legendárním východním darkwebem) v podobě neustále se objevujících napodobenin ruských kryptoměnových subjektů vyčleněných z platforem, které již podléhají evropským sankcím. EU také navrhuje zákaz vývozu určitého zboží dvojího užití.
– A když už jsem u Evropské unie, Evropský parlament v úterý poprvé výrazně podpořil (438 europoslanců pro a jen 158 proti) digitální euro a schválil vyjednávací pozici Evropské rady ohledně této digitální měny centrální banky s online i offline funkčností.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde se paralelně nechala slyšet, že bez rychlé akce týkající se pěti bodů, kde je digitální euro jedním z nich, EU ohrožuje svoji finanční autonomii i růstový potenciál. Mezi další body patří vytvoření investiční unie, prohloubení jednotného trhu, podpora inovací a posílení základního institucionálního rámce bloku.
Poslanci EP si myslí, že je zavedení digitálního eura nezbytné pro posílení měnové suverenity EU, snížení fragmentace maloobchodních plateb a podporu integrity a odolnosti jednotného trhu. Pokud jde o kryptoměny, chtějí, aby ECB zintenzivnila jejich monitoring.
„Pokud bude rostoucí digitalizace plateb ponechána výhradně na soukromých subjektech a subjektech mimo EU (narážka hlavně na dolarové stablecoiny), hrozí vznik nových forem vyloučení jak pro uživatele, tak pro obchodníky,“ uvádí úterní tisková zpráva Evropského parlamentu.