skip to main content
Daily Cover

Káva nad zlato? Zrna zdražují kvůli covidu i suchu v Brazílii. Brzy si připlatíte i vy

To, že se na cenách kávy začíná projevovat i situace v mezinárodní logistice, potvrzuje také Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu přepravní a logistické společnosti Gebrüder Weiss ČR. „Cena námořní kontejnerové dopravy z těchto zemí vzrostla meziročně o 300 až 400 procent. Nárůst cen registrujeme i u přeprav z Brazílie,“ říká.

Tuzemské velkoobchodní řetězce však zatím kávu nabízejí za přibližně stejnou cenu, na kterou jsou Češi v posledních měsících zvyklí. „Podle našich informací od dodavatelů víme, že k zdražování na vstupech dochází. Ale rozhodně v tuto chvíli nejde o takové změny, které by se momentálně nějak promítaly do našich cen,“ shrnuje mluvčí Rohlíku Denisa Morgensteinová.

Ve světě už ale ke zdražování došlo. Například německý řetězec Tchibo oznámil, že od tohoto měsíce zvýší ceny o padesát centů až jedno euro za libru kávy. Ceny zvyšuje i americká potravinářská společnost JM Smucker. „Částečně se ceny kávy zvyšují i v retailu. I přes snahy prodejců, pražíren a farmářů udržovat ceny stabilní je to se zvyšujícími se vstupními náklady nemožné,“ doplňuje Ján Baňas, zakladatel kávového e-shopu Kofio.

Přesto, že káva na burze nyní zdražuje, není ještě její cena tak vysoko, jako tomu bylo v roce 2011, kdy se libra kávy obchodovala za tři dolary, tedy dvojnásobek dnešní ceny. Tehdy byla důvodem extrémně slabá úroda a také silný vzestup poptávky.

„Aktuální cena komoditní kávy je nesmyslně nízká a její producenty nutí rezignovat naprosto na kvalitu. Cena z roku 2011 byla proto podle mě v pořádku, ale jen za předpokladu, že se to zvýšení ceny dostalo i k producentovi, který pak dosáhl na vyšší výkupní cenu. Bohužel to tak ale zpravidla nebývá,“ uvádí za pražírnu Doubleshot Jaroslav Tuček.

Podle ekonoma Kovandy se navíc letošní pohyb trhu může na koncových cenách podepsat více, než tomu bylo v roce 2011.

„V důsledku pandemie jsou dodavatelé potravin a nápojů a provozovatelé kaváren a dalších pohostinských zařízení citlivější na cenové výkyvy vstupů, včetně kávy, neboť pandemická situace jim zhoršila odbyt, způsobila finanční tíseň a přiměla k sáhnutí si do rezerv. To může způsobit rychlejší reakci na zdražení burzovně obchodované kávy,“ říká. 

Hledání nových odrůd

I když třeba aktuální problémy v logistice a pandemická situace postupně odezní, nedá se předpokládat, že by káva přestala zdržovat. Z dlouhodobého hlediska je pro pěstování kávy totiž největší výzvou sucho a globální oteplování.

Reklama

„Kávovníky se musí pěstovat stále výš a výš, protože vysoká teplota arabice nedělá dobře,“ vysvětluje Davies Veselá. To bude mít na svědomí razantní snižování produkce výběrové kávy. Podle odhadů bude za sedmdesát let zhruba o deset procent prostoru vhodného k pěstování kávovníků méně.

Jedním z nástrojů, jak budoucímu nedostatku kávy předejít, je šlechtění nových odrůd, které jsou odolnější vůči vysokým teplotám, a bylo by je tak možné pěstovat i v nižších nadmořských výškách. Například nezisková zemědělská organizace pro výzkum a vývoj World Coffee Research se už několik let snaží v laboratořích pomocí genetických úprav vyšlechtit nové odolnější odrůdy.

Zmiňovaná pražírna Nordbeans už v loňském roce měla v nabídce odrůdu F1, což je speciálně vyvinutá odrůda lehce křížená robustou, kávovníkem pocházejícím z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo, právě kvůli vyšší odolnosti. „Chutná jako arabika s krásnými ovocnými tóny. Loni byl první rok, kdy ji někdo vypěstoval a prodal,“ dodává Karel Kozel.

Je také možné, že se pěstitelé při hledání odolnějších rostlin vrátí k některým odrůdám, které postupně vymizely. Například odrůda Coffea Stenophylla z přírody zmizela v roce 1954 a z produkce ji kvůli menším plodům vytlačily větší a ekonomicky výhodnější odrůdy arabika a robusta.

V roce 2018 ovšem našli vědci exemplář v lese v západní Africe a teď odrůdu v rámci výzkumu geneticky upravují tak, aby se mohla po letech opět vrátit do produkce. Stenophylla totiž dokáže odolat teplotám až o šest stupňů vyšším než arabika.

Nové odrůdy mohou do budoucna pokrýt především problémy v pěstování dražší výběrové kávy. U té levnější, v podstatě průmyslově pěstované a zpracovávané kávy, se hybridní odrůdy používají už několik let. Nejsou ale tak chuťově kvalitní.

„Obecně se výrazně mění klimatická situace a to má velké dopady na produkci kávy. Zároveň je významná část produkce pěstována v Brazílii a Vietnamu. To spolu s cyklem pěstování, kdy trvá minimálně čtyři roky od zasazení keře k produkci kávy, povede k velice těžkému rozhodování farmářů, zda vyklučit část svých kávovníkových keřů a změnit odrůdu,“ říká CEO pražírny Mamacoffee Daniel Kolský.

Podle něj bude klíčové, zda se vůbec kávovým farmářům vyplatí v nízkých cenách a s velkým rizikem změn klimatu kávu dále pěstovat.

Předchozí stránka