Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě zpětně klesnou na loňskou úroveň. Stvrdila to 26. května Sněmovna, když přehlasovala Senát, který tento návrh poslanců vládní koalice odmítl. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. K důvodům senátního veta patřila hlavně obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Pro zákon hlasovalo nakonec 118 poslanců. K vládní koalici se přidalo i šestnáct poslanců ODS. Pro přehlasování Senátu bylo nutných nejméně 101 hlasů. Novela ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na čtyřicet procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských třicet pět procent. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun.
Podle kritiků by to mohlo vést k tomu, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu. Navíc by to mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně.
Zvýšení odvodů přinesl konsolidační balíček veřejných financí bývalé vlády Petra Fialy z roku 2023. Předloha počítá s tím, že se přeplatky na sociálním pojistném živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Norma současně počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun.
Senátor Ondřej Lochman 26. května před poslanci řekl, že Senát zamítnutím zákona nevystoupil proti živnostníkům. Naopak podle něj vystoupil ve prospěch dlouhodobé odpovědnosti a stability. Poukázal na to, že podle údajů ministerstva financí návrh přinese výpadek tři až 3,5 miliardy korun ročně. Dodal, že podle senátorů je zákon dlouhodobě neodpovědný vůči samotným živnostníkům a prohlubuje nespravedlnosti vůči zaměstnancům.
Ministryně financí Alena Schillerová jako zástupkyně předkladatelů naopak vyzvala k podpoře zákona. Podle ní by tak opozice odčinila to, co vůči živnostníkům učinila, když byla ve vládě. Předseda Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné ušetří víc než osm tisíc korun ročně.
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček řekl, že v současné době je vhodné takový krok udělat. Zopakoval, že pro ODS byl konsolidační balíček kompromisem a někteří tehdejší koaliční partneři dávali přednost příjmové straně rozpočtu. „Zvyšování odvodů živnostníků byl nějaký kompromis, ze kterého jsme nadšení nebyli,“ poznamenal.
Před přijetím zákona naproti tomu opakovaně varoval bývalý ministr práce Marian Jurečka. I on poukazoval na to, že živnostníci budou mít měsíční důchod asi o 1650 korun nižší a že zákon přinese jen další výpadek příjmů. „Mně to přijde jako krok, který není nutný,“ řekl.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na třicet až na letošních čtyřicet procent průměrné mzdy, který chce koalice vrátit na loňskou úroveň. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na jedenáct procent. Nynější úprava tento základ ponechává.
