Naše společnost je posedlá štěstím, to není žádné tajemství a je to vlastně i pochopitelné. Jenže, štěstí je přelétavé. Jak ho tedy skutečně najít a hlavně – jak si ho udržet?
Psychologové z University of California vedení Sonjou Ljubomirskou, které se přezdívá královna štěstí, zjistili o těchto pocitech několik zajímavých věcí. Jednou z nejdůležitějších je, že každý z nás má svůj tzv. pevně daný bod štěstí – laicky řečeno jde o to, jak dobře se cítíme ve chvílích, kdy se s námi nic zásadního neděje. Ve době, kdy dojde k nějakým extrémně pozitivním nebo negativním událostem, se z tohoto bodu vychýlíme, ale po čase, když největší nápor emocí poleví, se do něj zase vrátíme.
Kromě toho ale přišla Sonja Ljubomirská na ještě jednu zajímavou věc – že i přes existenci tohoto bodu, může každý z nás být trvale šťastnější. Na pocitu štěstí (či neštěstí) se totiž podílí hned několik faktorů a minimálně s jedním z nich můžeme poměrně efektivně pracovat.
Náš pevný bod míry štěstí je sice podle těchto vědců daný geneticky, na naší celkové náladě se ale podílí jen z 50 %, 10 % utvářejí okolnosti a zbývajících 40 % je úplně na nás – na našich zvycích a na tom, jak k životu přistupujeme.
A přesně to na sobě můžeme změnit, i když to není vždycky jednoduché. A začít bychom měli tím, že odstraníme všechny zvyky, které nás o štěstí okrádají – tohle jsou ty nejběžnější z nich:
1. Jste imunní vůči úžasu
Úžasné věci se kolem nás dějí dennodenně, jen je musíte umět vnímat. Bohužel moderní technologie nám dnes umožňují vědět o tolika věcech, že práh naší schopnosti nechat se ohromit se podstatně zvyšuje. A to je problém, protože nic není tak povznášející jako prožitek skutečného údivu a úcty. Kromě jiného v nás vyvolá i bázeň a pokoru, připomene nám to totiž, že nejsme středem vesmíru. A přesně to ke svému štěstí občas potřebujeme. Je to také velice inspirativní zkušenost, která nám ukazuje, jak bohatý umí život být.
A tak ze sebe setřeste skepsi a otevřete se těmto prožitkům. Je těžké být šťastný, když každou novou věc přejdete pokrčením ramen.
2. Izolujete se
Je to asi ta nejběžnější reakce, když se necítíme dobře. Řada věděckých výzkumů už ale došla k tomu, že to je zároveň jedna z těch nejhorších věcí, které v takovou chvíli můžeme udělat. I když vám to tak v daný moment vůbec nepřipadá, sociální kontakt vám dokáže náladu zvednout. Jistě, pokud se stáhnete jednou za čas, je to pochopitelné, ale pravidelné zříkání se společnosti ostatních lidí je cesta do pekel. Zkuste si uvědomit, kdy své špatné náladě podléháte až příliš a vydejte se mezi přátele. Rozdíl poznáte okamžitě.
3. Viníte ostatní
Další podstatnou věcí pro to, abychom byli šťastní, je pocit, že svůj život máme ve svých rukou. Proto se s ním neustále svalování viny na ostatní totálně vylučuje. Pokud totiž věříte, že za vaše úspěchy či neúspěchy můžou jiní lidé nebo okolnosti, tak to znamená, že jste se kontroly nad svým osudem vzdali. A to je ten nejhorší pocit ze všech.
4. Kontrolujete až příliš
Jak už to ale bývá, i kontrola umí být dvousečná – platí to zejména ve vztahu k ostatním lidem. Pamatujte si, že jedinou osobou, kterou můžete ovládat, jste vy. Nikdo jiný. Pokud máte nutkání určovat i ostatním, co mají dělat, tak se to proti vám dřív nebo později obrátí a vy z toho rozhodně šťastní nebudete. Kontrolování jiného, i když jen na krátkou dobu, je ofenzivní, vyžaduje to, abyste na dotyčného vyvíjeli tlak a to buď silou nebo zastrašováním. A to se štěstím nemá nic společného.
5. Kritizujete
Soudit a pomlouvat ostatní je hodně podobné tomu, jako když si dáte opravdu, ale opravdu hodně kalorický dezert – když ho jíte, tak se cítíte skvěle, ale pak vás přepadnou výčitky. V tom, že jsou k ostatním zlí, nacházejí skutečné zalíbení jen sociopaté. Pro nás zbývající je kritizování jen špatný zvyk, který má způsobit, že my sami se budeme (aspoň na chvíli) cítit lépe. Moc dobře to ale nefunguje.
6. Stěžujete si
Stěžování si je vlastně druh chování, kterým se snažíme sami sebe posílit a ujistit se v tom, že naše postoje jsou správné. V omezené míře to funguje jako terapeutický prvek, příliš časté mluvení – a také přemýšlení – o tom, jak špatné věci kolem vás jsou, ale jen posiluje naši negativitu. A co víc, neustálým stěžováním si od sebe ostatní jen odeženete.
7. Snažíte se udělat dojem
Lidé mohou mít rádi vaše oblečení, auto nebo vaši skvělou práci, nemusí to ale znamenat, že budou mít rádi vás. Snaha ohromit je dalším ze zdrojů neštěstí, protože se míjí s tím, co generuje skutečné štěstí – že kolem sebe budete mít lidi, kteří vás budou mít rádi proto, jací jste a ne kvůli tomu, že je k tomu tak trochu nutíte.
Kromě toho, věci, které v rámci ohromování ostatních budete hromadit, vám na náladě v dlouhodobém měřítku taky příliš nepřidají. Dobrý pocit, který máte z jejich pořízení, rychle vyprchá a čím víc budete nakupovat, tím rychlejší to bude.
8. Porovnáváte se s ostatními na sociálních médiích
Jeden průzkum za všechny – Happinnes Research Institute před časem zkoumal, jak naše štěstí ovlivňuje Facebook. Pozorovanou skupinu lidí rozdělil na poloviny, první měla k Facebooku neomezený přístup a druhá se téhle sítě na týden vzdala. A výsledky vás možná nepřekvapí – lidé, kteří se během sledované doby na Facebooku nepohybovali, vykázali mnohem vyšší stupeň spokojenosti sami se sebou a nepřipadali si tolik smutní ani opuštění jako předtím. Druhá naopak pociťovala mnohem větší stres.
Ponaučení? Pamatujte si, že život, jak ho na sociálních sítích prezentujeme, není reálný, ale je to jeho nablýskaná verze. Rozhodně to není nic, co by stálo za trápení.
9. Nechcete si dávat cíle
Je to ale chyba, pokud je totiž máte, máte před sebou taky vyhlídku na lepší budoucnost a naději, že jí dosáhnete. Ale hlavně něco, kvůli čemu se můžete rozvíjet. Měli byste si najít cíle, kterých můžete reálně dosáhnout, zároveň ale pro vás budou výzvou. Bez cílů se nejenže nic nenaučíte a v ničem se nezlepšíte, ale taky budete životem jen bloumat a divit se, proč se věci nikdy nemění.
10. Podléháte strachu
Strach není nic jiného než emoce, kterou živí vaše fantazie a představivost. Reálné je nebezpečí – třeba když nedáváte pozor, vstoupíte do silnice a tak tak uskočíte před ujíždějícím autobusem – v tu chvíli ale nebudete cítit strach, ale nával adrenalinu. Strach je volba a šťastní lidé si to uvědomují lépe, než kdokoliv jiný a snaží se ho eliminovat. Naopak se stávají závislými na euforii, která přichází, když se vám podaří strach překonat.
11. Nesoustředíte se na přítomnost
Stejně jako strach, i minulost a budoucnost jsou naše mentální konstrukty. A ani ten největší pocit viny nezmění to, co se už jednou stalo, stejně jako ani ta největší úzkost nepodmíní to, co teprve bude. Pokud chcete být skutečně šťastní, musíte si to uvědomit a dělat jedinou rozumnou věc – soustředit se a žít naplno v přítomnosti. Svůj potenciál nikdy plně nevyužijete, pokud budete myšlenkami neustále někde jinde.
