V prosinci si připomeneme 150. výročí od narození Jana Kotěry, který bývá označován za zakladatele české moderní architektury. Jeho příběh ale tak jednoduchý a černobílý není.
Jan Kotěra sice zásadním způsobem ovlivnil architekturu 20. století a generace tvůrců jak svou vlastní tvorbou, tak pedagogickým odkazem, ovšem jeho vizionářství nebylo avantgardní ve smyslu ražení nějaké nekompromisní formy nebo přesných pravidel, jak si mnozí představují.
Kotěra v celé řadě svých návrhů uplatňoval historismy, odkazy k antice nebo ke gotické architektuře či ke hnutí Arts & Crafts. V jeho podání bylo právě snoubení starého a nového cesta kupředu. Způsob, jak vyvést československou architekturu z provincionalismu.
Pocházel z Brna, 18. prosince 1871 se narodil do česko-německé učitelské rodiny, která se později přestěhovala do Plzně. Tam studoval na Odborné škole stavitelské a brzy jeho talent odhalil baron Mladota ze Solopysk, který poté financoval jeho přechod na Vídeňskou akademii a jemuž po studiích Kotěra neogoticky přestavěl zámeček Červený Hrádek u Sedlčan.
Ve Vídni se Jan Kotěra vedle Josefa Hoffmana, Josipa Plečnika a Josefa Maria Olbricha stal žákem legendárního Otto Wagnera. Jako čerstvého diplomanta ho stipendijní cesta zavedla do Říma, kde ho ohromila klasická architektura, k jejímuž kánonu pak ve své práci často referoval.
Již v 27 letech se stal profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a postupně začal zasahovat do kulturního života – působil v uměleckém spolku Mánes, v časopise Volné směry a brzy i na AVU, kde se stal profesorem opět velmi brzy – ve třiceti letech!
Jan Kotěra udržoval kontakty s mnoha vlivnými lidmi, průmyslníky, nakladateli, právníky, úředníky či politiky včetně prezidenta T. G. Masaryka. Nebýt jeho přirozené schopnosti být neustále v centru dění, nebyl by se jistě stal tak velkou legendou.
Ve svých veřejných i soukromých stavbách spojoval sochařství, malířství a užité umění spolu s architekturou do sourodého celku. Byl také urbanista, zabýval se i inženýrskými stavbami (vyprojektoval vršovickou či třeboňskou vodárnu), sociálním bydlením (dělnická kolonie v Rožnově pod Radhoštěm nebo Lounech), vedlejší pro něj nebyly ani zakázky pomníků či hrobek, je také autorem primátorské tramvaje.
Jeho posledním velkým návrhem byla budova Právnické fakulty v Praze, kterou dokončil až Ladislav Machoň. Jak Kotěra totiž zemřel náhle 17. dubna 1923, v jednapadesáti letech. Kolik toho za svůj život stihl vytvořit, je až neskutečné, stačí se podívat, jak objemná je jeho poslední monografie, kterou vydalo nakladatelství Kant.
V textu O novém umění (1900) proklamoval zásadní tezi moderní architektury: „Účel, konstrukce a místo jsou hybnou silou – forma jejich následkem…“ Nedá se ale říct, že byl celou svoji kariéru asketickým bojovníkem proti dekoru, jako třeba Adolf Loos.
Jan Kotěra se českým mistrem moderny stal, i když ve svých tvůrčích obdobích inklinoval k různým internacionálním slohům. A zajímavé by jistě bylo sledovat, jak by se popasoval se strohým funkcionalismem a dalšími avantgardami, kdyby předčasně nezemřel.
Jaké stavby Jana Kotěry navštívit, když se chcete seznámit se třemi základními stylovými polohami jeho projektů?
Secesní období: Trmalova vila v pražských Strašnicích (1903) a Národní dům v Prostějově (1907)
Jan Kotěra se v projektu vily pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu a hnutí Arts & Crafts s tradicí českého lidového stavitelství, tedy navrhl i velkou část interiérového vybavení. Prostějovský kulturní dům je postaven ve stylu pozdní vídeňské secese, s čistou a přehlednou kompozicí.
Foto archiv Trmalovy vily
Foto archiv Národního domu Prostějov
Modernistické období: Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Díky osvícenému starostovi Františku Ulrichovi najdeme v Hradci víc Kotěrových projektů – kromě Muzea ještě Okresní dům, hotel Grand či kiosky doplňující Pražský most.
foto archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové
Muzeum východních Čech v Hradci Králové|Foto archiv muzea
Muzeum je velkolepá budova na asymetrickém půdorysu latinského kříže, v níž se snoubí prvky geometrické moderny s historickými a monumentálními, jako je kopule nebo velkorysý vstup se čtyřmetrovými sochami královen.
Střídáním těchto referencí i materiálů – hladké a hrubé omítky, režného a glazovaného zdiva a keramických prvků Kotěra rozehrál dokonalou architektonickou hru.
Budova prošla opravou za 100 milionů korun. Režné zdivo, které Kotěra začal používat pod vlivem holandského stavitelství, charakterizuje také fasádu Mozartea v Praze, která byla dokončena ve stejný rok.
Neoklasicismus: Nový zámek v Ratboři
Dvojvila původně postavená pro rodinu místního cukrovarníka Mandelíka je dnes přestavena na hotel, takže je jedinou Kotěrovou stavbou, v které se dá přespat a mít tak čas a prostor nechat na sebe působit jejího architektonického ducha.
Foto archiv Zámku
Z původního zařízení vily se však zachovala pouze malá část – vybavení kuchyně (dnešní masérna), servírovací stůl a vestavěná skříň.
