Po červnovém platinovém jubileu, slavnostech impozantního sedmdesátého výročí panování Jejího Veličenstva královny Alžběty II., ženy, která v dubnu oslavila už 96. narozeniny, znovu vyvstaly diskuse: A jak to celé bude dál? Jak se povede monarchii, až její nejvyšší, nejspolehlivější strážkyně předá svým odchodem vládu svému nejstaršímu synovi?
Charles, princ z Walesu, je na svou příští roli mimořádně dobře připraven a některé momenty posledních dvanácti měsíců královnina „postupného předávání moci“ to dokázaly. Když princ Charles letos na jaře místo své matky zahajoval novou sezonu parlamentu a usedl na trůn, mohla Británie a svět dobře vidět příštího britského krále.
Bude to panovník, který svou roli ponese s nejvyšší odpovědností a respektem. Ke svému lidu, národu a vlasti, ale také s úctou k památce své matky, která panování zasvětila doslova celý svůj život. A také s respektem ke svému staršímu synovi, jemuž princ Charles svou vládou pomyslně připraví cestu pro jeho panování.
Je nepochybné, a shodují se na tom i mnozí britští komentátoři, že Charlesova vláda bude vládou spíš přechodnou. Vzhledem k jeho věku (princi je v listopadu 2022 čtyřiasedmdesát) i faktu, že královna Alžběta II. je prozatím stále na trůně. I kdyby princ Charles jako král vládl do velmi vysokého věku, pořád to bude zřejmě jen deset či patnáct let panování.
Pak nejvyšší role přejde na prince Williama a jeho rodinu, která si je svých závazků dobře vědomá. I proto jsou si momentálně princ Charles a princ William asi nejbližší, co si kdy byli.
Princ z Walesu v posledních letech stále častěji projevuje veřejně přízeň své snaše vévodkyni Catherine i proto, že si váží její role v rodině a její role odpovědné, stále zkušenější opory příštího krále Williama. Ten mimochodem také nedávno oslavil své jubileum. Na konci června bylo nejstaršímu Charlesovu synovi právě čtyřicet let.
Zejména v posledních letech jeho stejně stará manželka, vévodkyně Catherine, projevuje nebývalou sílu a výdrž i v nesnadných momentech, které královskou rodinu provázejí – a nepochybně i čekají.
„Teflonová Kate“, tak dokonce vévodkyni z Cambridge před časem tituloval jeden britský komentátor, když upozornil na to, že z někdejší přecitlivělé „Kačky Čekačky“ vyrostla během let i díky úspěšnému manželství a mateřství, silná, sebevědomá, cílevědomá a nakonec i dosti ctižádostivá žena, která je v rodině zcela nepostradatelnou osobností.
„Navenek se stále usmívá, ale je tvrdá a všechno po ní steče,“ konstatoval dotyčný komentátor v souvislosti s kritikou, s níž se občas britská monarchie setkává. I na nepříjemné situace uvnitř rodiny reaguje Catherine s ledovým klidem, rozvahou a s chladnou hlavou.
Možná se tyto kvality naučila od zkušenějších královských příbuzných a dalších vlivných žen v rodině, jako jsou královnina dcera, princezna Anna, nebo oblíbená snacha panovnice, hraběnka Sophie z Wessexu. I na veřejnosti je znát, že s oběma je vévodkyně Catherine v posledních letech stále více v kontaktu.
O panovníkovi samozřejmě bude nejvíc vypovídat jeho vláda a jeho názory. Je zřejmé, že jak princ Charles, tak princ William jsou v artikulování svých politických postojů mnohem otevřenější, než kdy byla královna Alžběta II.
Proslulá královská „apolitičnost“ sehrála mimořádně důležitou roli v časech studené války, krátce poté, co královna Alžběta II. nastupovala na trůn a v počátcích jejího panování. Stejně tak i v pozdějších dynamických dekádách druhé poloviny dvacátého století, od ekonomických krizí v šedesátých a sedmdesátých letech, během nichž se o Británii mluvilo jako o „nemocném muži Evropy“, až po dobu okolo pádu železné opony.
Současná doba ale jako by žádala něco trochu jiného. Větší otevřenost. A s ní i větší autenticitu, která je po moderním lídrovi žádaná. Nelze očekávat, že princ Charles coby příští král bude preferovat jednu politickou stranu v parlamentu před druhou. Nicméně, lze si představit, že bude nadále připomínat svá celoživotní témata, jako je otázka klimatu nebo výraznější tlak na řešení situace s chudobou v zemích třetího světa.
Také princ William už nedávno opakovaně dokázal, že nehodlá stát ve stínu. Během karibského turné v roce 2022 několikrát jasně upozornil na problémy, které v regionu akcelerují touhu po úplné nezávislosti a vyhlášení republiky.
Namísto vlažných projevů o podpoře tu bylo jasné vyjádření pochopení a solidarity. A jasné uvědomění si faktu, že časy někdejšího britského impéria jsou už skutečně dávno pryč a státy, ke kterým kdysi britská koruna „nepřistupovala jako vlastník, ale jako správce“ se možná osamostatní mnohem dříve, než kdo v Londýně očekával. A je to tak v pořádku a zcela správné.
Lze očekávat i další mnohem modernější přístup ke způsobu vládnutí. I ten bude daný generačním omlazením v britské královské rodině. Ano, královna Alžběta II. i po devadesátce obdivuhodně ovládla nástroje nezbytné pro komunikaci v současném světě. Hlavně covidová pandemie ji naučila používat digitální komunikační platformy a její audience přes Skype se staly proslulými.
Lze ale očekávat, že její následníci si nejrůznější možnosti nových technologických vymožeností osvojí ještě o něco přirozeněji. Koronavirové dva roky totiž potvrdily, jak důležité je komunikovat – a to i směrem k veřejnosti.
Po desetiletí nebylo zcela zřejmé, co je náplní práce oněch „senior royals“, tedy pracujících členů britské královské rodiny. Vyjma tedy pár veřejných návštěv zdravotnických zařízení, škol či útulků pro sociálně slabé.
Covidové roky a sociální sítě ale postupně pomohly perfektně pochopit, jak velký záběr práce a všestranných aktivit se v každém běžném dni člena královské rodiny ukrývá. A také jakým způsobem přemýšlejí, jak hovoří s lidmi, jak oficiálně vystupují a co si opravdu myslí.
Pokud jsme zmínili důležitost ženy po boku příštího krále v osobnosti Catherine, je zásadní zmínit též ženu, která se stane královnou – manželkou ještě dříve. Tedy Camillu, vévodkyni z Cornwallu. Žena, která většinu svého života stojí poněkud v pozadí, je nyní stále víc vidět jako nezbytná opora, pilíř, na nějž se princ Charles může celý život spolehnout.
I ona je letošní jubilantkou, v neděli 17. července oslavila už 75. narozeniny. Po desetiletí ústrků této skromné a sečtělé dámě v posledních dvou dekádách konečně projevuje přízeň a úctu celá rodina, jak si vévodkyně z Cornwallu zaslouží.
Výborně to bylo vidět letos. Královna nejprve ve svém projevu k sedmdesáti letům od převzetí vlády v únoru 2022 otevřeně prohlásila, že si přeje, aby byla Camilla nazývána královnou, až ten čas přijde. Veřejná deklarace projevu přízně a respektu měla svůj důvod. Mimo jiné už dopředu zamezila jakýmkoli případným sporům (i uvnitř rodiny) které hrozily v nepochybně turbulentní době Charlesova nástupu na trůn.
O pár měsíců později, v polovině června, pak královna dokonce pasovala vévodkyni Camillu na rytířku Podvazkového řádu. Veřejnost viděla nejen společnou fotografii královny s nejstarším synem a snachou v ceremoniálním rouchu, plášti a všemi odznaky, ale taky společnou jízdu otevřeným kočárem, v němž se princ William srdečně bavil se svou nevlastní matkou, za rozesmátého přihlížení jeho manželky Catherine a otce Charlese.
Veřejné a zjevně upřímně míněné projevy přízně ze strany staršího Dianina syna jsou dalším důležitým momentem, který obraz stmelené královské rodiny na veřejnosti podporuje.
A jsou i projevem citové vyzrálosti a sebevědomí prince Williama, nepochybně dané vlastním šťastným manželstvím. Vlastní syn tragicky zesnulé princezny Diany pochopil, že jeho otec má právo na manželské a partnerské štěstí. A to mu celý život dopřává jeho vyvolená dáma, nyní vévodkyně Camilla.
Starší Charlesův syn to plně akceptoval, jakkoli světový bulvár neustále vyhledává potenciální konflikty a referuje o tom, jak se Charlesovi synové s jeho novým manželstvím ani po sedmnácti letech nejsou schopni smířit. Jak vidno – opak je už celou řadu let pravdou. A byť se tyto rodinné vazby mohou zdát pro příští vládu budoucího krále Charlese malicherné, jsou naopak pro jeho úspěch zcela zásadní.
Příští král bude potřebovat oporu v princi z Walesu a jeho rodině. Oni představují budoucnost, která britské monarchii (i jejímu všeobecnému vnímání) vlije novou krev do žil. A rostoucí děti Cambridgeových, princové George a Louis a princezna Charlotte, milovaná Charlesova vnoučata, tomu jen pomůžou.
Čím stabilnější bude rodina uvnitř, tím pozitivnější bude samozřejmě i její vnímání navenek. Další roky tento fakt jenom potvrdí. Pro budoucnost Británie se mohou jevit jako politicky zásadnější samozřejmě zcela jiné věci, nejen v souvislosti s brexitem a stavem britské politiky a ekonomiky či nynějším pádem premiéra Borise Johnsona.
Ale pro budoucnost monarchie jako takové je podstatný právě harmonický obraz současné britské královské rodiny. Bude-li britská královská rodina soudržná, stmelená a pevná uvnitř, má velkou budoucnost i monarchie jako taková.
Odtud totiž odjakživa čerpá svou vnitřní sílu. A platí to už po staletí. Na své početné a harmonické rodině stavěla již královna Viktorie. Ve svém stabilním a pevném manželství našel oporu v dramatických časech svého nástupu na trůn i král Jiří VI. A z výběru toho nejsprávnějšího možného manžela a svého neobyčejně šťastného manželství celý svůj život těžila i současná panovnice, královna Alžběta II.
Stejně tak platí, že každé zakolísání monarchie bylo spojeno s dramaty uvnitř britské královské rodiny samotné. Harmonie a vzájemná opora je tu zkrátka zcela nezbytná. Tohoto faktu by se britská královská rodina měla nepochybně držet i nadále a je jisté, že jsou si toho vědomi.
Momentálně mají velmi dobře nakročeno. V naší turbulentní a nesnadné době máme nejrůznějších dramat, fatálních zpráv a toxických vztahů všude kolem až přespříliš. U britské královské rodiny doufáme ve spokojenost, mír a klid, kultivované vystupování a navzájem si projevovanou lásku, důvěru a přízeň. Pokud ty vydrží, vydrží i monarchie.
Bůh ochraňuj královnu – i její následníky.
