Po ničivých požárech, které v lednu zasáhly oblast Los Angeles, bude nutné znovu postavit na dvanáct tisíc domů, které lehly popelem. České architektonické studio archicraft s pobočkou v kalifornské metropoli radí, jak hladce projít procesem výstavby.

Obrázky z ledna, kdy Los Angeles, zejména městskou část Pacific Palisades, Altadenu, Pasadenu a Malibu, zachvátily ničivé plameny lesních požárů, obletěly svět. Svědkem jim byla i architektka Marija Volkman, která v kalifornském městě žije už téměř dvacet let a která tu na dálku řídí pobočku holešovického architektonického studia archicraft.

„Každý, kdo tu bydlí, zná alespoň deset konkrétních lidí, kterým požár negativním způsobem zasáhl do života,“ líčí architektka na dálku z losangeleské kanceláře. S pražským studiem archicraft spolupracuje od jeho začátků v roce 2008 (tehdy ho založili Tomáš Cieśla a Miroslav Krátký), od roku 2012 ho zastupuje právě v Los Angeles, kam se z Česka, kde studovala, přestěhovala. 

Marija Volkman patří mezi velkou skupinu architektů, kteří jsou po lednových událostech svědky bezprecedentní situace: v nejvíce zasažených městských částech na severu a západě metropole právě probíhá druhá vlna odklízení trosek a suti a mezi bývalými majiteli domů panuje velká nejistota. 

Jak na troskách ohořelých domů znovu stavět? Jak vyplnit potřebnou dokumentaci pro úřady? Kde a jak hledat stavební firmu? A jak by měl nový dům ideálně vypadat, aby se v případě podobné živelní katastrofy neopakovalo to samé? To všechno jsou otázky, na které v posledních několika měsících musela Marija Volkman odpovídat nesčetněkrát. 

Množství dotazů je úměrné škodám: podle odhadů bylo během losangeleských požárů zničeno až patnáct tisíc staveb, z nichž mnoho byly rodinné domy. A většinu z nich – podle architektky dvanáct tisíc – bude potřeba postavit znovu. Většina lidí, s nimiž mluvila, se chce podle jejích slov na zasažená místa vrátit a život, který tu měli, vybudovat znovu. 

To podporují i výzkumy. Podle toho od Institute of Governmental Studies Kalifornské univerzity v Berkeley, na němž se podílel deník The Times, méně než jedna čtvrtina obyvatel Los Angeles zvažuje, že se kvůli požárům z oblasti odstěhuje, a méně než jedna desetina dotázaných rezidentů toto rozhodnutí zvažuje vážně.

„Mluvila jsem například s rodinou z Malibu, které dům vyhořel v roce 1992 a pak ještě dvakrát, naposledy letos. Stěhovat se nechtějí, našli vysněný pozemek s výhledem na oceán a raději si dům postaví znovu,“ říká Marija Volkman ke svým zkušenostem z posledních týdnů. 

Hlavní je, aby se přestalo stavět ze „sirek“.

I kvůli všeobecné nejistotě a chaosu při vyřizování pojištění či stavebního povolení pro další stavby vytvořila s kolegy z archicrafts příručku, jak v situaci, kdy lidé přišli o střechu nad hlavou, postupovat. Vnímá ji nejen jako praktického rádce, ale i jako způsob, jak práci českého studia v LA přiblížit potenciálním klientům.

Namístě je položit otázku, která po požárech v Los Angeles, visí ve vzduchu: Jak stavět domy lépe, aby při podobných požárech nepřišlo o domovy tolik lidí? Podle Tomáše Cieśly z pražské pobočky archicrafts se nabízí, aby se kalifornské město inspirovalo evropskými postupy a zkušenostmi. 

„Hlavní je, aby se přestalo stavět ze ,sirek‘ (architekt naráží na konstrukční systém two by four, pozn. red.). Všichni sice známe z filmů ony krásné vily na pobřeží, stavěné jsou ale z dřevěných latí, které samozřejmě nejsou vůbec odolné,“ říká, co by mohlo pomoci.

Připouští, že ideální by bylo, kdyby domy nestály tak blízko u sebe, což je podle mnohých odborníků faktor, který přispěl k tak velkým materiálním škodám. 

Další způsob, který by mohl v budoucnu při požárech pomoci, jsou protipožární skla, kovové střechy a střechy bez zbytečných přesahů. „Tohle všechno už lidem doporučujeme, i když zatím neexistují žádné regulace, které by podobné věci od architektů vyžadovaly,“ líčí Marija Volkman. 

Sama má dnes v Los Angeles na starosti dva klienty, kteří při požáru o dům přišli. S oběma z nich má v plánu začít stavět co možná nejdříve, uznává však, že nejbližší možný termín je až leden následujícího roku. Ne všechny pozemky jsou zcela vyklizené, navíc je potřeba vyřešit otázku stavebního povolení a samotné podoby projektů. 

I kdyby se ale podařilo stavby zahájit jen rok po začátku požárů, není podle Mariji Volkman vyhráno. Připomíná, že postiženým městským částem chybí ucelená urbanistická koncepce, místa podle ní nejsou připravena ani na nápor stavebních firem, kterých je už dnes v Los Angeles nedostatek.

„Obávám se, že v tomto Evropa svými zkušenostmi pomoci nemůže. Je to podobné, jako by v Praze vyhořely celé čtvrti, na to tu nemáme žádné paralely,“ připomíná Tomáš Cieśla. „Myslím, že samo město neví, co ho čeká, ale věřím, že přijdeme na způsob, jak to vyřešit. Přece jen tu, v Los Angeles, najdeme ty nejkreativnější lidi na světě,“ dodává Marija Volkman.