Forbes Newsletter
03.09.2026

Relativně čerstvě skončený summit ministrů financí a guvernérů centrálních bank „G20“, tedy skupiny 20 největších světových ekonomik, který začátkem týdne probíhal v Severní Karolíně, se sice dostal na stránky evropských médií hlavně v souvislosti s kontroverzní návštěvou ruského ministra financí Antona Siluanova, přinesl ale také jednoznačně pozitivní signál pro příznivce kryptoměn.

Ministři a přítomní centrální bankéři totiž na závěr setkání slíbili vybudovat „jasné cesty“ pro inovace v oblasti digitálních aktiv. Na nové agendě je silně znát současné americké předsednictví a také velký posun od indického předsednictví v roce 2023, kdy se agenda opírala o plán Mezinárodního měnového fondu a Rady pro finanční stabilitu a v otázce krypta a dalších digitálních aktiv se soustředila jen na utahování regulatorní smyčky a snižování rizik.

Současný předseda finančního bloku, americký ministr financí Scott Bessent, naopak jako novou prioritu označil živý ekosystém digitálních aktiv, což je podstatně pozitivnější signál. Na to, co to ale bude přesně v praxi znamenat a jak si to vezme k srdci zejména evropská část G20, si ale budeme muset zatím počkat. V mezičase si můžete přečíst alespoň aktuální krypto novinky.

Právě se děje

– Komunikační aplikace Telegram oficiálně spustila vlastní nekustodiální (spravuje si ji přímo uživatel) krypto peněženku Gram Wallet, oznámil to její zakladatel a ředitel Pavel Durov přímo na svém telegramovém kanálu. Peněženka umožňuje rychlé provádění plateb, bezpoplatkové převody mezi uživateli a nákup digitálních předmětů a interních sběratelských aktiv, jako jsou unikátní uživatelská jména v aplikaci.

Krypto peněženka zatím nebude dostupná plošně, ale jen omezenému testovacímu vzorku uživatelů, globální rollout více než miliardové uživatelské základně komunikační platformy by měl ale nastat poměrně brzy, konkrétně v horizontu týdnů.

Firma francouzsko-ruského technologického miliardáře Pavla Durova u příležitosti spuštění také provedla rebranding svých krypto služeb a peněženka samotná se stane výchozí krypto peněženkou Telegramu. Aktuální služba „Wallet in Telegram“ zkracuje svůj název jen na „Walt“ a do budoucna nebude přednastavena jako výchozí.

Měla by také začít plnit trochu jinou funkci než Gram Wallet. DeFi peněženka, která dnes podporuje více než 300 kryptoaktiv a nabízí možnost stakingu a dokonce i tokenizovaných reálných aktiv (RWA), se více zaměří na komplexnější nástroje pro trading a investování.

– Česká bitcoinová kauza, která loni dostala ministerstvo spravedlnosti a obžalovaného technologického podnikatele, programátora a smolaře Tomáše Jiřikovského do centra světové pozornosti, má další dějství. Obžalovaný Čech, který v minulosti provozoval darknetové tržiště (respektive možná dvě) odvolal pro nevděk dřívější bitcoinový dar ministerstvu spravedlnosti v tehdejší hodnotě jedné miliardy korun.

Jiřikovskému totiž žalobkyně letos 3. srpna navrhla souhrnný trest 20 let vězení a dalších devět let pak přidala za darování bitcoinů ministerstvu. Pro bývalého ministra Pavla Blažka a jeho tehdejšího náměstka navrhuje 6,5 roku vězení a advokátovi Kárimu Titzovi, který Jiřikovského zastupoval, s Blažkem se historicky dobře znal a pro ministerstvo transakci dojednal, hrozí 8 let ve vězení.

Úřad Jiřikovského krok oznámil v úterní tiskové zprávě, kde událost přičetl k výčtu právních rizik, která jej s kauzou spojují, a kde oznamuje najmutí právní kanceláře PRK Partners, která má pomoci další škody na straně státu omezit.

„Považuji za povinnost ministerstva chránit zájmy státu a být připraveno i na scénáře, které mohou vést k soudním sporům nebo finančním škodám. Zároveň velmi dbám na to, aby prostředky státu byly vynakládány účelně a hospodárně a neopakovala se situace z období působení ministryně Evy Decroix, kdy bylo na externí audity a právní služby související s bitcoinovou kauzou vynaloženo téměř 8 milionů korun, aniž by jejich přínos dle mého názoru odpovídal rozsahu vynaložených prostředků,“ prohlásil ke kroku současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Problematický je přitom jak samotný dar, momentálně zkonfiskovaný policií, tak jeho následný aukční prodej, kde již loni nedodržení podmínek (nepřevedení části koupených bitcoinů) ze strany státu vyústilo v uzavření pro stát nevýhodných dohod o narovnání s poškozenými kupci. V září 2025 se ministerstvo spravedlnosti vypořádalo se dvěma hlavními skupinami kupců tak, že první skupině vyplatilo kurzový rozdíl ve výši zhruba třiceti čtyř milionů korun, druhé ve výši deseti milionů korun.

– A u Česka ještě chvilku zůstaneme, tentokrát s jednou exkluzivní informací. Česká společnost Braiins, která stojí za nejstarším dosud fungujícím bitcoinovým mining poolem (dávno již ale není největší) a která vyvíjí globálně úspěšný specializovaný těžební firmware Braiins OS a také experimentální těžební hardware, spustila vlastní průmyslové těžební operace v americkém Texasu.

Společnost vybudovala v Houstonu bitcoinovou těžební farmu, kde se momentálně nachází 872 těžebních zařízení (ASIC přístrojů) s kombinovaným výpočetním výkonem okolo 400 petahashů za sekundu (PH/s). Provoz je napojený na elektrický příkon 6 MW. Areál využívá pronajatý objekt s již existujícím připojením k distribuční síti. Samotná těžební infrastruktura vedle ASIC zařízení zahrnuje transformátory, rozvaděče, elektrické instalace, kontejnery a chladicí okruh.

„V Texasu jsme poprvé spojili software, energii a kapitál do jednoho vlastního projektu. Chceme na reálném provozu ukázat, že těžba bitcoinu může díky rychlému řízení spotřeby fungovat jako flexibilní odběratel, který se přizpůsobuje podmínkám v elektrické síti,“ okomentoval pro Forbes krok Eli Nagar, generální ředitel společnosti.

Bitcoinová farma takového rozsahu je pro Braiins první vlastní těžební provoz skutečné průmyslové velikosti (hlavní byznys firmy spočívá spíše v propojování těžařů na úrovni poolu a jejich podpoře skrze vlastní těžební software a hardware), na velké americké veřejně obchodované firmy ale zatím zdaleka nedosahuje. Pro velmi orientační srovnání například loni dělal kombinovaný výkon MARA Holdings přes 53 000 PH/s, u CleanSpark to bylo něco přes 39 000 PH/s, u Riot Platforms okolo 31 500 PH/s a u Iris Energy asi 31 000 PH/s.

S tím, jak se ale uvedené firmy čím dál více zaměřují na obsluhu AI datacentrového byznysu a HPC výpočtů, otevírá se znovu okno příležitosti pro tradiční čistě bitcoinové hráče. Čistě bitcoinové ale v případě Braiins vlastně také už na 100 % neplatí, neboť firma letos na jaře od skupiny ETG (Export Trading Group), jednoho z globálních hráčů na poli obchodování s komoditami, koupila newyorský komoditní fond CAMMS Capital, čímž se zaháčkovala také ve světě tradičních komodit a čistě dolarového kapitálu.

– Dva thajští podnikatelé, Nutthawat Rukthammachalern a Natthawat Kasamvilas, v pondělí zažalovali u amerického okresního soudu pro jižní obvod New Yorku multimiliardového emitenta dolarových stablecoinů, společnost Tether, kvůli tomu, že jim společnost, která stojí za největším dolarovým stablecoinem USDt údajně bez právního oprávnění zmrazila stablecoinové prostředky v hodnotě zhruba 42,4 milionu dolarů.

Podle žaloby měla firma Tether zařadit adresy patřící podnikatelům na černou listinu již loni v říjnu, a to na údajnou neformální žádost agenta ministerstva vnitřní bezpečnosti, aniž by obdržela formální zatykač nebo soudní příkaz. O více než tři měsíce později dorazil od federálního soudce v Severní Karolíně zatykač s plánem spálit zmrazená aktiva, emitovat místo nich náhradní USDt a ty převést do vládou kontrolované peněženky.

Žalobci ale využili toho, že zatykač ani zpětně nepovolil samotné zmrazení tokenů, a argumentují také, že ani Tetheru nezadal právo zničit původní stablecoinové tokeny před konečným rozsudkem o jejich propadnutí.

„Tether zmrazil finanční prostředky našich klientů na základě neformální vládní žádosti bez zatykače, soudního příkazu, právního řízení směřujícího proti Tetheru a bez oznámení,“ uvedl právní zástupce Rukthammachalerna a Kasamvily Mark Beckett. „Zatykač následoval téměř o čtyři měsíce později, ale Tether nemá žádný smluvní vztah s našimi klienty, není správcem USDt našich klientů a nemá žádné zákonné právo ani základ k zablokování účtů,“ dodal ještě.

Případ bude jistě komplikovanější, jak ale často opakuji, situace opět připomíná, že stablecoiny, i když zdánlivě vypadají jako kryptoměny a využívají k přesunům jejich infrastrukturu, mají k decentralizované povaze skutečných kryptoměn dost daleko a obsahují riziko zprostředkovatele. Emitent totiž ovládá administrativní funkce ve smartkontraktu stablecoinu a může tak snadno zablokovat adresy tokenů (napříč jednotlivými blockchainy), pokud uzná za vhodné nebo je k tomu donucen. Například u bitcoinu či etheru by podobné riziko nehrozilo.

Prodávat dole a nakupovat nahoře? Tak by se při pohledu zvenčí mohla jevit současná taktika Saylorovy společnosti Strategy poté, co společnost nejprve během léta odprodala zhruba 7 000 bitcoinů v cenovém rozpětí od 60 do 65 000 dolarů za bitcoin – se zdánlivě rozumným odůvodněním, že zisk zamíří na pokrytí závazků vůči akcionářům –, aby následně nákupy obnovila při ceně okolo 80 000 dolarů za bitcoin. (Firma minulý týden akvírovala 4 603 BTC za přibližně 369,7 milionu dolarů při průměrné ceně 80 318 dolarů za bitcoin.)

Ředitel společnosti Phong Le si ale za rozhodnutím stojí a hájí je: „V danou chvíli to byl správný obchod za účelem financování některých našich dividend akcií Stretch,“ uvedl Le v úterním rozhovoru Bloomberg TV. „V tuto chvíli je zase správný obchod prodej akcií MSTR s prémií za účelem nákupu bitcoinů,“ dodal.

Le také uvedl, že společnost snížila čistý dluh z brutálních cca 7 miliard dolarů na nulu a vytvořila si naopak obří hotovostní rezervy. Strategy podle veřejně dostupných dat aktuálně drží 845 050 bitcoinů v současné hodnotě okolo 65 miliard dolarů.

Graf týdne

O kontroverzních praktikách Robinhoodu během spouštění vlastního ambiciózního blockchainu, kdy se firma snažila nahánět objemy dotovanými transakcemi, jsem zde psal hned krátce po jeho spuštění na začátku července. L2 blockchain (side chain postavený nad Ethereem prostřednictvím frameworku Arbitrum Orbit) populární tradingové aplikace díky tomu stačil během prvních týdnů v denním objemu DEX obchodů (objem na decentralizovaných burzách) překonat podkladové Ethereum, které běží od roku 2015, i Arbitrum s historií od roku 2021, a na chvíli předběhl dokonce dnes super populární Hyperliquid (běží od konce roku 2024).

Tehdy jsem vyslovil obavu, že by se tato agresivní taktika nemusela firmě nutně vyplatit, zdá se ale, že se tato hrozba přeci jenom nenaplnila. Rychle totiž síti už nestoupají jen objemy, ale také samotný extrahovaný profit.  30. srpna dokonce blockchain Robinhoodu vygeneroval hrubý zisk 1,09 milionu dolarů za jediný den. Z této částky Robinhoodu připadla valná většina, tedy 978 000 dolarů (zhruba 90 %) a jen drobty na podkladové sítě, přičemž na samotné Ethereum, které vše pohání, prakticky nic.

Arbitrum si ze zisků ukouslo 108 000 dolarů (10 %) a samotné Ethereum inkasovalo jen 155 dolarů (0,014 %). Jak je možné, že Robinhood získal asi 700x více než samotná základní vrstva, bez které by jeho blockchain nemohl vůbec fungovat? A proč byl druhý v pořadí zprostředkovatel? Odpověď na druhou otázku je snazší, Arbitrum má svůj nárok pevně daný v podmínkách.

Robinhood Chain totiž využívá Arbitrum Expansion Program, který správcovské decentralizované entitě Arbitrum DAO zaručuje buď 10 % z výnosů sítě, případně 8 % z jejího zisku. Oproti tomu Ethereum, které zde funguje jen jako pomyslná dálnice, inkasuje pouze poplatky za (obrazně řečeno) projeté kilometry, respektive podobně jako u bitcoinu, za velikost transakcí skutečně poslaných ke zúčtování na základní (L1) vrstvu, jinými slovy ethereový blockchain. Platí se za velikost poslaných transakcí a aktuální vytíženost sítě, Ethereum tedy nijak přímo neprofituje na tom, jak je síť Robinhoodu úspěšná.

Ethereum tak vlastně dnes prodává komoditu, kde má dlouhodobě vyhlídky spíš na snižování transakčních zisků. Na poptávkové straně totiž existuje zájem incentiva posílat do sítě transakce co nejmenší, zatímco Ethereum samo, pokud nechce přenechat svoji výlučnou pozici (vysokou institucionální oblibu a objem uzamčeného kapitálu) konkurenci (například v transakční aktivitě jej již předehnala Solana), je naopak tlačené neustále dále škálovat a zlevňovat provoz. /Zdroj: ARK Invest 

Top Story

Bitcoin má za sebou první kvantově odolnou transakci

Bitcoin má za sebou první kvantově odolnou transakci. Je to sice důležitý signál, na ty další, stejně jako na kvantovou odolnost samotné bitcoinové sítě, si ale stejně ještě počkáme. Maximalisty asi také nejspíše moc nepotěší, že k její realizaci nepřímo dopomohlo Ethereum, respektive jej umožnila L2 vrstva Starknet, která na Ethereu slouží k masivnímu navýšení rychlosti a snížení poplatků za transakce při zachování vysoce bezpečných transakcí.

Samotný Starknet funguje na principu technologie ZK-Rollup (Zero-Knowledge Rollup) a dělá to, že zabalí tisíce transakcí uživatelů mimo hlavní blockchain pomocí matematického důkazu (takzvaného STARK, od kterého je odvozen celý název), prokáže jejich správnost a teprve pak celý tento jediný výsledný důkaz odešle do ethereové sítě. Výhoda pro hlavní blockchain pak je, že Ethereum nemusí zpracovávat každou transakci zvlášť. To už ale trochu odbočujeme, takže zpět k bitcoinu.

Izraelská společnost StarkWare (firmu v roce 2018 založil jeden z původních tvůrců Zcash) minulý týden úspěšně zrealizovala první bitcoinovou transakci odolnou vůči kvantovému útoku, a to přímo na aktuálním bitcoinovém mainnetu. Má to sice několik háčků, celý experiment je ale přesto významný, protože vyvrací myšlenku, že jediný reálný způsob, jak bitcoinový blockchain zabezpečit před riziky kvantových útoků (konkrétně se bavíme o útocích na nepotvrzené transakce čekající v mempoolu), je pouze problematický síťový hardfork (zpětně nekompatibilní upgrade sítě).

Avihu Levy, vedoucí aplikační divize ve společnosti, před časem navrhl metodu takzvaných Quantum-Safe Bitcoin (QSB) transakcí, která přidává další extra prvek k ochraně klíče pomocí takzvaného grindování podpisů, které slouží k tomu, aby se zabránilo použití dat odvozeného veřejného klíče, zatímco původní transakce leží nepotvrzená v bitcoinovém mempoolu, jinými slovy v okamžiku, kdy je nejzranitelnější. Následně jeho práci další zaměstnanec StarkWare Tomer Giladi postupně dotáhl až k současnému testu přímo na bitcoinovém mainnetu.

Během okna, kdy transakce čeká na potvrzení, může nastoupit kvantový útok, kdy se útočník může pokusit z odhaleného kryptografického materiálu padělat podpis a následně finanční prostředky ukrást ještě před samotným potvrzením transakce. Řešení QSB, které se tomu snaží zabránit, využívá vlastní infrastrukturu StarkWare, respektive etherovou L2 vrstvu Starknet, která slouží k levnějším a rychlejším transakcím. Do samotné bitcoinové transakce přidává prvek takzvaného „grindování podpisů“, což je akce, která rizikové okno uzavírá tím, že odmítá přijmout první platný podpis.

Namísto toho generuje a hrubou silou ověřuje miliony kandidátů na správný podpis, dokud nenajde jednoho se specifickou strukturální vlastností. Vše se odehrává již na straně odesílatele, který předem provádí výpočetně náročné hledání takové transakce, jejíž hash náhodou odpovídá formátu platného bitcoinového podpisu. Díky tomu ji síť přijme podle současných pravidel, ale výsledný neutracený výstup (UTXO) není uzamčen pomocí CDSA či Schnorrových podpisů, které jsou kvantově zranitelné, ale hashovací funkcí, vůči níž Shorův kvantový algoritmus pro efektivní hledání dělitelů nefunguje.

V praxi je tak možné bitcoin převést do nového výstupu, jehož utracení už nevyžaduje odhalení veřejného klíče ani znalost soukromého klíče, ale celá ochrana stojí na obtížnosti prolomení samotného hashe. Prvotní akce probíhá off-chain a v současnosti nevyjde zrovna levně, stojí řádově stovky dolarů výpočetního výkonu. Metoda je záměrně navržená tak, aby byla drahá a výpočetně náročná, a samotné vytvoření jediné transakce může trvat i hodiny počítání. A právě tyto vlastnosti transakci dělají kvantově odolnou.

Navíc je zde ale ještě jeden malý, nebo spíš velký háček. Samotná transakce má natolik nestandardní formát, že ji běžné bitcoinové nody nerozpoznají, takže se ani nemůže dostat do veřejného mempoolu, kde by takováto ochrana dávala největší smysl. Místo toho musí být předána přímo konkrétnímu těžaři (v našem případě se jím stal MARA Slipstream).

Celá akce je tak zatím jakýsi proof of concept a není ani snadno replikovatelná ani levná, a už vůbec QSB transakce nečiní kvantově bezpečným samotný bitcoinový blockchain, který používá vlastní kryptografické metody (především hashovací algoritmus SHA-256 a asymetrickou kryptografii založenou právě na eliptických křivkách).

Bez významu ale není, ukazuje totiž další možnou cestu. Transakce QSB poskytuje kvantovou odolnost tím, že přesouvá posílané bitcoiny do výstupu, který se spoléhá na hash spíše než na problematickou technologii eliptických křivek. Také není samospasitelná, nepomohla by již například adrese, jejíž veřejný klíč byl zveřejněn před odesláním transakce, kvantový útočník by měl totiž čas odvodit soukromý klíč před vysíláním transakce do sítě.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.

avatar
Karel Wolf
Forbes

Copyright © 2026 MediaRey, SE, všechna práva vyhrazena. Tento email jste obdrželi na základě souhlasu se zařazením do naší emailové databáze.
MediaRey, SE, Revoluční 1082/8, Nové Město, 110 00 Praha, Česko