Cena bitcoinu už je opět pod hranicí 80 000 dolarů, stalo se tak poté, co „vyšší než očekávaná inflace“ amerických výrobců otřásla nadějemi na snížení sazeb nejsledovanější centrální bankou světa, tedy americkým Fedem.

Příliš optimistický výhled ale nedává ani čtvrteční zasedání amerického Senátu ohledně dlouho očekávané kryptoměnové legislativy „CLARITY Act“, a tak je třeba hledat katalyzátory trhu jinde, a možná si na ně chvilku počkáme.

Stejný Senát nicméně alespoň svým hlasováním ve středu potvrdil nominaci amerického prezidenta na budoucího předsedu Federálního rezervního systému, kterým se tak stává Kevin Warsh (bývalý bankéř Morgan Stanley a člen rady guvernérů Fedu za Bushe a Obamy). Fed tak na nejbližších 14 let získává nejvíce kryptoměnám nakloněného šéfa ve své dosavadní historii. Speciálně o bitcoinu dříve prohlásil, že jde o „důležité aktivum, které může pomoci informovat tvůrce politik“.

Funkční období současného předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella skončí již tento pátek, v radě Fedu ale zůstane nejspíše až do roku 2028.

Pokud držíte (nepákový) bitcoinový long otevřený nad 80 tisíci dolary, nejspíš na tom jste stále podstatně lépe než trader s přezdívkou „pension-usdt.eth“, který momentálně drží na decentralizované burze Hyperliquid short pozici na 1 000 bitcoinů, která byla otevřena v době, kdy byla cena BTC 67 990 dolarů. Drží také menší short na ether v hodnotě 20 000 ETH otevřenou na ceně 2131 USD za ETH, což jeho celkovou medvědí expozici zvedá na více než 127 milionů dolarů.

Obchodník využívá na krátkou pozici na BTC 3násobný křížový pákový efekt a momentálně se jen na první pozici nachází ve ztrátě více než 11,5 milionů dolarů. To rozhodně na moc zajímavou penzi zatím nevypadá. My se už ale každopádně vrhneme na novinky.

– Česká společnost Braiins, která se mimo jiné pyšní tím, že provozuje nejstarší bitcoinový mining pool na světě, vyvíjí globálně úspěšný alternativní Braiins OS pro těžební ASIC zařízení a v posledních letech čím dál více šlape do vývoje vlastního hardwaru pro bitcoinovou těžbu, se pouští do neprobádaných vod a rozšiřuje svůj byznys zcela mimo bitcoinovou sféru.

Pokud byste ale čekali další oznámení ve stylu pivotu od bitcoinové těžby k hostování AI, trochu vás zklamu. Akvizice pražské firmy totiž míří do světa komoditního obchodování. Od v Africe sídlící skupiny ETG (Export Trading Group), jednoho z globálních hráčů na poli obchodování s komoditami, kupuje newyorský komoditní fond CAMMS Capital (CAM Multi-Strat Asset Management).

Transakce byla uzavřena na konci dubna 2026. Bitcoinová firma tak chce ještě více diverzifikovat svůj byznys a rozmělnit riziko spojené s bitcoinovými cykly. Braiins díky akvizici mimo jiné získal firmu, která je registrovaná u americké Komise pro obchodování s cennými papíry (CFTC) a má struktury jak v americkém Delawaru, tak na Kajmanských ostrovech.

Na fungování CAMMS Capital by se nicméně nemělo nic měnit. Fond zůstává jako nezávislý subjekt v rámci své současné registrace u americké Národní asociace pro futures (NFA) jako provozovatel komoditního poolu a poradce pro obchodování s komoditami. Zůstává také vedení firmy v čele s generálním ředitelem Stéphanem Bernhardem. Do představenstva společnosti nicméně nově zasedne generální ředitel společnosti Braiins Eli Nagar, a to v roli výkonného předsedy. Hodnota akvizice nebyla zveřejněna.

–  Ethereum Foundation v úterý spustila „Clear Signing“. Nový otevřený standard určený k nahrazení nečitelných hexadecimálních dat strukturovanými a hlavně lidsky čitelnými popisy má ukončit éru podepisování transakcí v Ethereum síti takzvaně naslepo.

To, co totiž bylo léta vnímané jako nezbytný technický kompromis, se s množstvím podvodů (spadá mezi ně mimo jiné i loňský útok na Bybit, při kterém zmizelo krypto za 1,5 miliardy dolarů) cílících právě na tuto vlastnost totiž stalo velmi nepříjemnou zranitelností.

Nový standard je postaven na standardech ERC-7730 (JSON formát pro deskriptory transakcí, se kterým původně přišel výrobce hardwarových peněženek Ledger) a ERC-8176 (integrační a atestační framework) ve spojení se službou Ethereum Attestation Service (EAS), která umožňuje nezávislým auditorům ověřovat integritu deskriptorů a peněženkám definovat si vlastní zásady důvěryhodnosti.

Peněženky si tak budou moci vybírat, kterým zdrojům deskriptorů budou chtít důvěřovat. Standard podpořila vedle Ledgeru také tržní dvojka mezi výrobci HW krypto peněženek, tedy česká společnost Trezor, a dále pak MetaMask, WalletConnect, Fireblocks, Cyfrin, Sourcify, ZKnox a Zama.

Poslední součást řešení se ale nalézá mimo blockchain a zahrnuje decentralizovaný registr pro distribuci deskriptorů. Registr bude hostovat a spravovat iniciativa Ethereum Foundation s názvem Trillion Dollar Security Initiative a kdokoli další jej může nezávisle zrcadlit.

– Největší provozovatel finančních derivátů na světě, chicagská CME Group, minulý týden oficiálně spustila regulované futures kontrakty vázané na kryptoměny Avalanche (AVAX) a Sui (SUI). První obchody se uskutečnily jako transakce mezi institucionálními obchodníky FalconX a G-20 Group.

Kontrakty jsou nabízeny ve standardním i mikro formátu, což obchodníkům výrazně zlepšuje možnost zvolit si různé úrovně expozice. Burza uvedla, že produkty byly navrženy tak, aby pomohly institucionálním investorům zajistit cenovou volatilitu a získat regulovanou expozici vůči širší škále kryptoaktiv nad rámec nejčastěji obchodovaného bitcoinu a etheru.

CME ale nezůstala jen u jednoho oznámení, dále zmínila, že její trhy s krypto futures (a opcemi) začnou fungovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. K rozšíření obchodní doby dojde již 29. května.

„První podpora, kterou jsme zaznamenali u našich futures kontraktů AVAX a SUI, signalizuje, že klienti aktivně hledají regulované produkty pro řízení cenového rizika a využívají nové příležitosti v širší škále kryptoměnových nástrojů,“ prohlásil Giovanni Vicioso, globální ředitel pro kryptoměnové produkty v CME Group.

– Jihokorejci to momentálně nemají na trzích jednoduché. Korejským společnostem hrozí windfall tax (daň z neočekávaných zisků) pro firmy navázané na obnovenou AI rally, což brzdí další růst akciového indexu KOSPI, a aby toho nebylo málo, země se chystá opět zpřísnit regulaci v oblasti kryptoměn.

Zpřísnění navazuje na schválení změn zákona o transakcích s devizami a týká se přeshraničních aktivit s kryptoměnami. Nový rámec bude vyžadovat, aby se podniky zapojené do převodu digitálních aktiv do zahraničí pro začátek formálně zaregistrovaly u Ministerstva hospodářství a financí.

Korejská vláda doufá, že se jí tak podaří posílit monitorování zahraničních toků kryptoaktiv, zlepšit vymáhání práva proti praní špinavých peněz a zavést transakce s digitálními aktivy pod stejnou strukturu dohledu, jaká se používá pro tradiční devizové aktivity. Připomeňme, že ty jsou přitom od roku 2010 v rámci „ochrany před horkým spekulativním kapitálem“ poměrně přísně limitované.

Nová legislativa ale také navazuje na širší úsilí Jižní Koreje o přísnější dohled nad kryptem, které souvisí se strachem nejen z nekontrolovaného pohybu kapitálu, ale také s tržními manipulacemi a regulačními mezerami spojenými s offshore obchodními platformami. Místní regulátoři zároveň diskutují o možném rozšíření požadavků na takzvané cestovní pravidlo/ Travel Rule (mezinárodní standard týkající se prevence praní špinavých peněz a financování terorismu vycházející z doporučení od Financial Action Task Force).

To by mohlo donutit v zemi působící krypto burzy ověřovat širší škálu převodů kryptoměn, potenciálně včetně transakcí pod současnou hranicí 1 milionu wonů (13 900–14 100 Kč). Před návrhem již varovalo několik průmyslových skupin, které tvrdí, že tato opatření mohou vést ke zpoždění transakcí a zvýšeným nákladům na dodržování předpisů pro burzy i uživatele. Není také bez zajímavosti, že změna politiky přichází v době, kdy chce země zavést 22% daň z výnosů z kryptoměn, jež by měla začít platit již od příštího roku.

–  Americká krypto burza Kraken uzavřela partnerství s globálním správcem aktiv v hodnotě přes 1,7 bilionu dolarů. Společnost Payward, mateřská společnost Krakenu a správce aktiv Franklin Templeton oznámili v úterý 12. května partnerství, jehož cílem je dostat tradiční finanční produkty (například tokenizované akcie či aktivně spravované výnosové produkty) na veřejné blockchainové sítě.

Hlavní částí dohody je plánovaná integrace BENJI, což je sada tokenizovaných fondů peněžního trhu Franklin Templeton, na platformu Krakenu. Díky tomu by měli hlavně institucionální klienti získat možnost fondy využívat jako kolaterál, případně jako nástroje pro správu hotovosti.

Tam, kde to regulace dovolí, bude část produktů přístupná i koncovým uživatelům burzy. „Spolupráce, jako je tato, otevírá novou třídu produktů, která by nebyla před třemi lety možná,“ prohlásil k partnerství generální ředitel Payward a Kraken Arjun Sethi.

Tokenizované akcie rychle získávají na popularitě a s tím, jak se v nich zhlíží také Wall Street, usilovně pracující na přesunu těch tradičních na blockchain, je cesta do budoucnosti jasně daná. Pokud jde o současné akciové deriváty na tradičních krypto burzách, ty ale zatím poskytují trochu odlišný obrázek.

Kaiko Research si nedávno vzal jednu z nejlikvidnějších světových akcií – Apple a porovnal její chování na Nasdaqu s jejími krypto deriváty. Zkoumal přitom chování spreadů mezi páry AAPL-USD, AAPL-USDC a AAPL-USDT na několika velkých krypto tržištích a došel k jednomu očekávatelnému a několika zajímavým dílčím závěrům.

Začněme tím zjevným. Akcie s tickerem AAPL je na tradičních trzích jedním z nejlikvidnějších aktiv na světě, ale na krypto burzách stále patří co do popularity mezi marginální produkty. AAPL se na burze Nasdaq obchoduje s denním objemem 8–10 miliard dolarů, krypto ekvivalenty na burzách Binance, Trade.xyz a dalších tržištích ale dosahují průměrného denního objemu jen 10 milionů USD, a to ne za každou burzu zvlášť, ale dohromady. Nepomáhá dokonce ani pověstný „Binance efekt“.

Hloubka akciového orderbooku na kryptoburzách ale zaostává i oproti tradičním kryptoměnám. Je například zhruba 100krát nižší než hloubka bitcoinového orderbooku Binance. Průměrná 1% hloubka trhu s tokenizovanými akciemi AAPL se pohybuje mezi 300 000 až 400 000 USD, což je zhruba 100krát méně než 40 až 50 milionů dolarů dostupných na spotovém bitcoinové trhu Binance.

Cenové odchylky oproti Nasdaqu jsou také relativně vysoké, jednotlivé seance produkují mezery až 400 bazických bodů (4 %) během otevírací doby burzy a v denním průměru standardně kolísají od -23 bazických bodů do +40 bazických bodů. Během běžných obchodních hodin má AAPL mediánový rozdíl 13,55 bazických bodů oproti referenčnímu indexu Nasdaq.

Co se týče měnových párů, rozdíly nalezneme i zde. Stablecoinové páry USDC oceňují AAPL výše než dolarové páry a ty akcii pro změnu oceňují výše než nejrozšířenější dolarový stablecoin USDt. /Zdroj: Kaiko Research

Ledy okolo CLARITY Act se konečně pohnuly, dobrá zpráva to ale být nemusí

Americký Senát bude ve čtvrtek hlasovat o dalším osudu federálního kryptoměnového zákona CLARITY Act (zákon o jasnosti trhu s digitálními aktivy), na kterém mimo jiné do velké míry stojí i další osud amerického stablecoinového průmyslu (význam je srovnatelný s loni schváleným zákonem GENIUS). Zákon se přitom teoreticky může od současné podoby proměnit k nepoznání.

Nejnovější verze návrhu zákona, kterou v pondělí večer zveřejnil senátní bankovní výbor a o které bude tento čtvrtek hlasovat, totiž obsahuje více než 100 pozměňovacích návrhů, které by teoreticky mohly ovlivnit budoucnost regulace digitálních aktiv v USA úplně jiným směrem, než se původně přepokládalo. Množství pozměňovacích návrhů ale hlavně signalizuje, že odpor k návrhu zákona zůstává silný i navzdory faktu, že jeho zastánci tlačí na konečné hlasování.

S jednotlivými návrhy přišli členové senátního bankovního výboru a většina nepřekvapivě od Demokratů v čele se Senátorkou Elizabeth Warrenovou, která předložila více než 40 pozměňovacích úprav. Republikánští členové výboru navrhli jen menší množství změn zaměřených na sekce, o nichž se poslední měsíce interně diskutovalo za zavřenými dveřmi. Bankovní výbor nyní návrhy přezkoumá a případně zákon postoupí k hlasování celému Senátu.

Aktualizovaný návrh zákona fakticky restartoval rozhovory, které předtím uvízly na mrtvém bodě. Zákon nejprve blokovala bankovní lobby, které vadí úročení stablecoinů, a později se jednání de facto zastavila, když se kvůli návrhu na omezení programů odměn u stablecoinů z jednání stáhla americká krypto burza Coinbase s tvrzením, že „žádný zákon je lepší než špatný zákon“.

Hlavním smyslem zákona je do budoucna znemožnit nátlakovou politiku na krypto průmysl, jakou za éry prezidenta Bidena praktikovala americká Komise pro cenné papíry a burzy vedená Garym Genslerem. Ta byla postavená na výkladové nejednoznačnosti platících amerických zákonů ve vztahu ke kryptoaktivům a umožňovala agentuře provozovat vůči krypto firmám politiku postavenou na nejistotě a strachu z neustálé penalizace.

CLARITY Act je tak pokusem o první komplexní federální regulační rámec pro kryptoměny v USA a v jistém ohledu ekvivalentem evropského nařízení MiCA. Definuje pravidla pro ochranu investorů, otevírá dveře institucionálnímu kapitálu a pro krypto byznys vytyčuje jasnou jurisdikční hranici, kdy se krypto regulace týká Komise pro cenné papíry a burzy, a kdy naopak Komise pro obchodování s komoditními futures.

Připomeňme si ale zatím celou historii očekávaného amerického krypto zákona, který do značné míry tvoří spojené nádoby s loni schváleným stablecoinovým zákonem GENIUS. CLARITY Act, dříve návrh zákona H.R. 3633, měl až do července 2025 poměrně snadnou cestu. 17. července 2025 prošel poměrem hlasů 294 ku 134 Sněmovnou reprezentantů a zamířil do amerického Senátu, a zprvu to vypadalo, že bude mít (relativně) podobně snadnou cestu jako jeho sesterský zákon.

To je celkem důležité, protože současná americká administrativa si slibovala, že se jí zákon podaří prosadit rychle, původně již loni (velké hlasování v Senátu mělo proběhnout v září 2025), a i po průtazích počítala s tím, že se jí to podaří ještě před „mid-terms“, tedy volbami v polovině funkčního období amerického prezidenta (Bílý dům stanovil cíl pro prezidentský podpis do 4. července).

Tyto volby jsou totiž jakousi vizitkou první poloviny prezidentova mandátu a často, zejména pokud jsou voliči nespokojení, se při nich zásadně mění rozložení sil v Kongresu. Prosazení významných a pro opozici kontroverzních zákonů se tak po těchto volbách stává mnohem komplikovanější, neobejde se bez významných kompromisů a může pro legislativu znamenat i úplnou konečnou.

Jenže v Senátu to začalo drhnout, a to hned z několika směrů.  Zákon se zastavil kvůli dvěma zrušeným zasedáním a nakonec jej dorazila nekonečná a zdánlivě patová vyjednávání o stablecoinech a s nimi spojeném odměňování. Hlavní spor se vede o to, jak návrh zákona naloží s produkty postavenými okolo stablecoinů, tedy s výnosy ze stablecoinového držení.

Americká bankovní lobby reprezentovaná několika oborovými organizacemi (zejména American Bankers Association – ABA) prohlašuje, že podobné produkty ohrožují model tradičních bankovních vkladů. Krypto firmy a společnosti z Wall Street, které do stablecoinového vlaku naskočily, pak namítají, že věrnostní programy podporují likviditu a zákaznickou aktivitu, aniž by přitom jako bankovní vklady fungovaly.

Po měsících jednání se zatím podařilo vymyslet kompromis, se kterým není, zdá se, nakonec spokojená ani jedna z lobbistických skupin. Zakazuje vyplácet úroky nebo výnosy uživatelům, kteří své stablecoiny jen pasivně drží, a zároveň zachovává výjimky pro odměny vázané na skutečné transakce na platformě a platební aktivitu. To je velké vítězství bank, protože stablecoiny by jinak mohly konkurovat retailovým depozitům mnohem agresivněji.

Jenže do toho jsou podané pozměňovací návrhy, které tento návrh dále zpřísňují a zaměřují se na produkty, které přinášejí výnosy připomínající tradiční úročené vkladové účty. Bankovní lobby přitom vadí, že kompromisní formulace ponechává prostor pro krypto platformy k replikaci vysoce výnosných spořicích produktů, aniž by splňovaly regulační požadavky na bankovní úrovni.

Ještě větší důvody k nelibosti ale má samotný krypto průmyslu. Text zmiňovaného kompromisního návrhu totiž explicitně zakazuje odměny,  které jsou „ekonomicky nebo funkčně rovnocenné“ bankovnímu úroku. Problém je, že je to velmi široká formulace, a nechává tak prostor pro velmi rozdílné interpretace. Zákaz by se navíc netýkal pouze emitentů stablecoinů, ale také burz a depozitářů.

A právě to je zásadní problém například pro zmiňovanou Coinbase, protože významná část jejích příjmů (řádově stovky milionů dolarů) je navázaná na sdílení výnosů z rezerv v USDC. Relativně z obliga jsou zatím naopak DeFi protokoly, protože pokud úrok vzniká skutečným nasazením kapitálu — lendingem, liquidity provisioningem nebo tvorbou trhu, neměl by se na ně zákaz teoreticky vztahovat. Pokud by ale padla i tato hradba, znamenalo by to nefalšovanou DeFi katastrofu. Někteří právníci přitom upozorňují, že jazyk zákona lze interpretovat i tímto směrem, i když to nebyl jeho původní záměr.

Nejen Coinbase, ale i dalším zástupcům kryptoprůmyslu na současné podobě návrhu vadí hlavně to, že podle nich uměle chrání bankovní sektor, a prakticky přitom brání tomu, aby se výnos z amerických státních dluhopisů, což je tradiční model výdělku stablecoinových emitentů, mohl demokraticky dostávat také přímo ke koncovým stablecoinovým uživatelům.

Argument kryptofirem je jednoduchý: emitenti stablecoinů drží rezervy převážně v krátkodobých amerických vládních dluhopisech (pokladničních poukázkách), které dnes nesou několik procent ročně. Pokud si ale celý výnos nechá emitent nebo distribuční partner a uživatel dostane 0, vzniká podle kritiků „digitální banka bez sdílení výnosu“.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.