V úterý proběhla v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky druhá schůze Podvýboru hospodářského výboru pro ICT, umělou inteligenci, digitální ekonomiku a kryptoaktiva. Zatímco ta první, únorová, byla hlavně ustanovující, zde se otevřeně řešily nejpalčivější současné problémy českého kryptoprůmyslu a vyplynulo z ní několik zajímavých věcí.

Tak kupříkladu schůze ukázala, že navzdory tomu, že české kryptofirmy získaly od roku 2025 s novelou zákona o platebním styku právo na bankovní účet, s otevíráním bankovních účtů kryptofirem mají české banky stále často problém. A to jak s běžnými firemními účty, tak, a to ještě více, s takzvanými účty ve zvláštním režimu, tedy účty pro úschovu klientských prostředků.

S podobnými problémy se setkávají i subjekty, kterým se už podařilo úspěšně projít licenčním řízením u ČNB a získat evropskou MiCA (Nařízení EU o trzích s kryptoaktivy) licenci.

Ty tak stále musejí situaci řešit například obracením se na nebankovní instituce, které mají licenci pro poskytování platebních služeb, například spořitelní družstva (platí hlavně pro běžné firemní účty), nebo zahraniční subjekty s patřičnými licencemi, což celý proces prodražuje (ve finále hlavně zákazníkovi) a dělá české subjekty v rámci EU obtížně konkurenceschopnými.

Pokud jde o samotnou MiCu, Martin Košař z odboru cenných papírů v ČNB prozradil, že centrální banka obdržela v rámci EU rekordní počet žádostí – 248 (před vyloučením duplicit, ke kterému se dostanu v samostatném článku), z toho 210 jich bylo podaných doslova 5 minut před 12., tedy k poslednímu červencovému dni loňského roku. Jak víme, centrální banka zatím vyhověla 6 subjektům. Jak to vypadá s těmi ostatními, to se podívám v samostatném textu, my se nyní už raději vrhneme na novinky.

– Američané mají konečně (po dlouhých letech) jasno, které kryptoměny představují cenné papíry a kdy. Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) v úterý vydala interpretaci, v níž objasňuje, jaká kryptoaktiva lze za cenné papíry považovat, jaké podmínky musejí splňovat, aby se stala investiční smlouvou, pokud sama z principu do definice cenných papírů nespadají, a jak se federální zákony o cenných papírech vztahují na těžbu, staking a tokenové airdropy.

Nová interpretace od SEC, ke které se připojila také americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC), krypto rozděluje do pěti kategorií:

1.       digitální komodity (většina nativních kryptoměn L1 a L2 sítí)
2.       digitální sběratelské předměty
3.       digitální nástroje
4.       stablecoiny
5.       digitální cenné papíry

Jak napovídají již samotné kategorie, většina kryptoměn do definice cenných papírů podle federálních zákonů o cenných papírech nespadá. „Už nejsme komisí pro cenné papíry a všechno ostatní,“ prohlásil předseda SEC Paul Atkins na úterním setkání DC Blockchain Summit ve Washingtonu, D.C. „Po více než deseti letech nejistoty poskytne tento výklad účastníkům trhu jasnou představu o tom, jak Komise zachází s kryptoaktivy podle federálních zákonů o cenných papírech,“ dodal k výkladu.

Hlavním vodítkem, zda se aktivum kvalifikuje jako investiční smlouva (a tedy cenný papír), se pro SEC stal takzvaný Howeyho test, založený na případu Nejvyššího soudu USA z roku 1946.

Digitální komodity pak nejsou z pohledu amerických regulátorů cennými papíry, dokud „jsou vnitřně propojeny s programovým provozem funkčního kryptosystému“ a také z něho odvozují svou hodnotu i dynamiku nabídky a poptávky.

Kryptoaktiva se ale podle SEC stávají cenným papírem v okamžiku, kdy je jejich emitent nabídne na trhu a podpoří investici peněz do společného podniku prohlášením nebo sliby, že „vynaloží nezbytné manažerské úsilí, na jehož základě by kupující mohl rozumně očekávat zisk“.

– Nečekaný posun ve vnímání transakčního soukromí? Zpráva předložená americkým ministerstvem financí americkému Kongresu překvapivě připouští, že „mixéry“ kryptoměn mohou sloužit také legitimním účelům ochrany finančního soukromí.

To je obrovský posun ve vnímání. Pro ilustraci připomenu, že v říjnu 2023 vládní agentura ministerstva financí Spojených států, která slouží pro boj s finanční kriminalitou, tedy FinCEN, přišla s návrhem prosadit regulaci, která by software všech kryptoměnových mixérů označila za takzvanou „oblast primárního zájmu, pokud jde o praní špinavých peněz“. Jinými slovy postavila software mixovacích služeb, sloužících k lepší obfuskaci transakcí a zachování transakčního soukromí, na roveň centrům pro praní špinavých peněz.

Od té doby, nebo možná již od okamžiku sankcí vůči mixovací platformě Tornado Cash v roce 2022, se navzdory kryptu přívětivější politice pod Trumpovou administrativou američtí regulátoři na krypto mixovací služby dívají optikou něčeho nezákonného a problematického. To se ale možná začíná lámat. Ministerstvo financí totiž v aktuální zprávě namísto doporučení všeobecného zákazu mixovacích služeb navrhuje cílenou regulaci.

Zpráva explicitně zmiňuje opatření, které by v případě potřeby umožnilo orgánům nebo finančním zprostředkovatelům dočasně zmrazit podezřelé transakce během probíhajícího vyšetřování. Trik je v tom, že navrhovaný rámec se snaží vyvážit finanční soukromí a soulad s předpisy proti praní špinavých peněz tím, že se zaměřuje na podezřelou aktivitu spíše než na samotné nástroje na ochranu soukromí. Kéž by si z toho vzala příklad také Evropa.

– Když už je řeč o odlišné filozofii vůči kryptoaktivům v USA a Evropě. Británie chce zakázat kryptoměnové dary politickým stranám. Ve středu mezistranický parlamentní výbor vyzval britskou vládu, aby okamžitě zakázala kryptoměnové dary politickým stranám s odvoláním na údajně „nepřijatelně vysoké“ riziko pro volební integritu.

Zákonodárci vládě doporučili závazné moratorium prostřednictvím pozměňovacích návrhů k zákonu o zastoupení lidu, dokud nebude připravena finální patřičná legislativa a zavedena vymahatelná ochranná opatření. Ve svém dokumentu explicitně zmiňuje právě kryptomixéry a takzvané tumblery jako nástroje umožňující obejít tradiční finanční kontroly.

Britským zákonodárcům je také trnem v oku slabé ověřování zdroje bohatství dárců při převodu kryptoměn na fiat měny, a to včetně takzvaných mikrodarů (dary pod hranicí 500 liber, což je částka nepodléhající reportovací povinnosti).

– Nákupy tak velké, že hýbou cenou na spotovém trhu. Veřejně obchodovaná společnost Strategy Michaela Saylora, která si dlouhodobě buduje svou bitcoinovou pozici prostřednictvím dluhového a akciového financování, minulý týden nakoupila 22 337 bitcoinů za přibližně 1,57 miliardy dolarů. Vyplývá to z pondělního podání americké Komisi pro cenné papíry a burzy. Společnost uvedla, že nákupy proběhly mezi 9. a 13. březnem za průměrnou cenu 70 194 dolarů za bitcoin.

Celkem tak společnost drží podle veřejně dostupných dat již 761 068 bitcoinů (množství pomalu dotahující bitcoinové ETF iShares Bitcoin Trust od BlackRocku) s průměrnou nákupní cenou 75 696 dolarů za bitcoin, tedy lehce pod aktuální středovou spotovou cenou 72 000 dolarů. Strategy tak nyní drží 3,4 % bitcoinů, které kdy budou vytěženy (pokud nedojde ke změně protokolu), a těsně přes 3,8 % bitcoinů, které jsou dnes „v oběhu“. Firma se také netají s tím, že chce do konce roku držet 1 milion bitcoinů.

Pro srovnání druhá největší společnost s vlastní bitcoinovou pokladnou, veřejně obchodovaný bitcoinový těžař MARA Holdings, drží podle Bitcointreasuries ke dnešku „jen“ 53 822 bitcoinů. V minulém newsletteru jsem také zmiňoval, že MARA zrevidovala svou strategii správy digitálních aktiv tak, aby mohla v případě potřeby část bitcoinů z rozvahy odprodat a nakoupit později. 

– Ethereum Foundation, nezisková organizace existující od roku 2014 za účelem podpory a propagace ethereového blockchainu, minulý týden v tichosti prodala ether za více než 10 milionů dolarů. Stalo se tak v rámci over the counter obchodu se společností Bitmine Immersion Technologies Thomase Leeho, nadace o tom následně informovala v sobotu prostřednictvím sítě X.

Ethereum Foundation se se společností dohodla na ceně 2042,96 dolaru za ETH, kterých prodávala celkem 5000. Prostředky jsou určeny na chod nadace a její hlavní aktivitu, která zahrnuje výzkum a vývoj protokolů, programy na podporu růstu ekosystémů v rámci Etherea a financování komunitních grantů.

Zajímavé je, že jde již o druhý mimoburzovní obchod, který nadace za poslední rok uzavřela s veřejně obchodovanou firmou. K tomu prvnímu došlo loni, když nadace v červenci prodala společnosti SharpLink Gaming 10 000 ETH, tehdy za poněkud příznivější cenu 2572,37 dolaru za ether.

– Americký miliardář, filantrop a hlavně jeden z nejúspěšnějších hedgefund manažerů historie Stanley Druckenmiller v rozhovoru pro Morgan Stanley uvedl, že globální platební systémy nejspíš v příštích 10–15 letech čeká z větší části přechod na stablecoinové koleje. Celkově se pak podle něj významná část finanční infrastruktury dneška má přesunout na blockchain. Jediné, vůči čemu v rámci kryptoekosystému zůstává kritický, je role kryptoaktiv jako uchovatele hodnoty, je to prý řešení, hledající problém. (Tím ovšem trochu vylévá s vaničkou i samotné dítě, jedno nemůže pořádně totiž fungovat bez druhého.)

Důvodem změn má být výrazně větší efektivita oproti současným finančním systémům. Své postřehy zmínil v rámci série byznysových rozhovorů „Hard Lessons“. Podle Druckenmillera by použití stablecoinů a tokenizace finančních drah měla výrazně zlepšit efektivitu a snížit cenu zpracování plateb. Myslí si dokonce, že jsou stablecoiny předurčené k tomu stát se páteří budoucích globálních platebních systémů.

Pro globální finanční trhy totiž podle něj přináší přesun na blockchainu několik zásadních výhod: rychlejší přeshraniční vypořádání, nižší transakční náklady, průběžné vypořádání mimo tradiční bankovní hodiny, ale také větší transparentnost transakčních toků.

Již téměř rok a čtvrt probíhá ve Spojených státech regulatorní revoluce, během které se přístup ke kryptoaktivům a hlavně navázanému kryptoprůmyslu mění z vynucování a absence jasných pravidel na v jiných ohledech typicky americké „Nastavit transparentní mantinely, ale jinak pokud možno nechat být a to ostatní případně dořešíme u soudu později“.

A výsledky, kterými by se mohla nechat inspirovat také Evropa, začínají být nejen vidět, ale jsou již i poměrně snadno měřitelné. Institucionální integraci se zde věnuji poměrně pravidelně, změna je ale za rok jasně patrná i na rostoucím podílu klasických spotových centralizovaných amerických kryptoburz na globálním trhu.

Podíl zobchodovaných objemů na těch amerických totiž podle dat Kaiko Research v loňském roce vzrostl z původních zhruba 8 % na 15 %, a to napříč všemi obchodovanými aktivy. Nejvíce je to ale patrné na bitcoinové likviditě, která je na amerických platformách větší a roste rychleji než u „offshore“ burz. Ty pro změnu stále dominují u krypto derivátových produktů (hlavně v případě perpetuálních swapů). / Zdroj: Kaiko Research

Jak udělat z 50 milionů dolarů 36 tisíc snadno a rychle

Šest let po problémech, které málem zabily DeFi protokol Maker DAO (dnes Sky), zůstává hlavní problém decentralizovaných financí stále stejný, nespolehlivá likvidita ve spojení s arbitrážními boty a citlivost na tržní šoky, jako jsou skokové propady cen podkladových kryptoaktiv.

Důkazem jsou dva incidenty z minulého týdne, které se odehrály na DeFi lendingovém protokolu Aave. První se odehrál 10. března a došlo při něm k situaci, kdy chybná konfigurace cenového oracle (mechanismus, který přenáší data o cenách aktiv z vnějších zdrojů do samotného protokolu) způsobila krátkodobý cenový rozdíl pouhých 2,85 % u kolaterálu wstETH, čímž odstartovala na Aave likvidace půjček v hodnotě přibližně 27 milionů dolarů. Tento první incident nám připomíná, že i drobné technické selhání může mít ve světě decentralizovaných financí fatální finanční následky.

K vlně likvidací došlo proto, že Aave krátce ocenil wstETH na přibližně 1,19 ETH, hodnota na spotovém trhu ale odpovídala zhruba 1,23 ETH. Část úvěrových pozic tak byla chybně posouzena jako nedostatečně zajištěná a výsledek si dokážete domyslet.

Druhý případ je ale možná ještě zajímavější. O dva dny později se nepozorný obchodník pokusil ze svého telefonu směnit zhruba 50 milionů dolarů ve stablecoinu USDt do AAVE tokenu prostřednictvím Aave rozhraní, jenže protože neexistovala protistrana, která by dokázala tak velkou poptávku absorbovat, došlo k extrémnímu rozdílu mezi očekávanou cenou obchodu a skutečnou cenou. Algoritmy tentokrát ale zafungovaly správně a na hrozící riziko obchodníka včas upozornily varováním, že taková možnost hrozí.

Ten nicméně, zjevně netuše, jak malá hloubka trhu doopravdy nakonec bude, obchod stejně odklikl a pak již jen ke svému překvapení obdržel pouze nepatrný zlomek očekávané protihodnoty. Celý problém byl způsobený tím, že se všechny podobné objednávky uskutečňují přes algoritmizované fondy likvidity, kde se ceny žádaného aktiva automaticky upravují podle spotřeby dostupné likvidity.

V našem případě došlo k tomu, že transakce za stablecoin v hodnotě 50 milionů dolarů vrátila pouze 324 tokenů AAVE, což při současné tržní ceně asi 114,3 dolaru dělá nějakých 37 tisíc dolarů, v době transakce dokonce zhruba ještě o tisíc dolarů méně.

Jak je něco takového vůbec možné? Potíž je v tom, že celá automatizovaná transakce, která se z pohledu samotného uživatele jeví celkem jednoduše jako zadání objednávky na konverzi s tolerovaným slippage 1,21 %, na pozadí odstartovala celé manévry akcí, které zahrnovaly různé protokoly a konverze aktiv.

Celá transakce odstartovala výměnou kolaterálu prostřednictvím rozhraní Aave, kde uživatel držel pozici nikoli přímo v samotném stablecoinu USDt, ale v tokenu aEthUSDT. Ten představuje úročený depozitní token vázaný na USDT uložený na Aave V3 (třetí verze decentralizovaného protokolu).

Aby jej bylo možné zkonvertovat, přesměrovalo rozhraní tuto kolaterální pozici přes CoW Protocol (Coincidence of Wants Protocol), což je decentralizovaný obchodní protokol třetí strany, který funguje jako meta agregátor decentralizovaných burz a vrstva pro vypořádání obchodů na Ethereu a který využívá takzvané řešitele (tvůrce trhu nebo boty) k nalezení vhodné cesty napříč místy s likviditou.

V našem konkrétním případě došlo k tomu, že „vítězný řešitel“ vyměnil vykoupený USDT za wrapnutý ETH (WETH) na Uniswap V3 a ten následně přesměroval do nízkolikvidního poolu SushiSwap AAVE/WETH, kde, jak již správně tušíte, se většina hodnoty transakce ztratila. Pool měl totiž v době swapu pouze okolo 75 tisíc dolarů celkových likvidních rezerv.

Transakční blok 24 643 151, ve kterém se osudná aktivita odehrávala, navíc přilákal nezvykle velkým obchodem arbitrážního „MEV“ bota, který sleduje nevyřízené transakce v mempoolu a hledá zde tržní neefektivity (například obří „market ordery“ na decentralizovaných burzách) jako příležitosti k extrakci maximální extrahovatelné hodnoty.

Ten provedl takzvaný „sendvičový útok“, kdy se bot umístil na obě strany obchodu, aby zpeněžil nesprávné ocenění vzniklé v poolu SushiSwapu. Jak? Operace, která se odehrála v jediné transakci a byla poměrně komplexní. Zahrnuje flashloan útok (flash loan půjčky umožňují nezajištěné půjčování většího množství kapitálu. Podmínkou ale je, že jsou vypůjčená aktiva splacena v rámci stejné transakce, respektive celá akce je uzavřena v rámci stejného bloku), frontruning objednávky, backruning a splácení ve stejném bloku jako swap uživatele. Samotná akce bota by mohla vydat na zvláštní článek.

Možná se ptáte, kam se všechny ty miliony dolarů vlastně přesně poděly. Samotný bot zvládl z transakce extrahovat zhruba 10 milionů dolarů, dalších 27 milionů dolarů si pak ukousl Titan Builder, což je další optimalizační MEV nástroj, který v ekosystému Ethereum skládá bloky transakcí tak, aby validátorům vydělaly co nejvíc peněz.

Teď se možná ptáte, jestli šlo situaci nějak jednoduše zabránit. Dobrá otázka, obecně se jako obrana proti MEV útokům doporučuje hlavně snažit se eliminovat šanci, že transakci někdo předběhne. Jeden ze způsobů, jak to dělat, je nepoužívat veřejný mempool, to umožňují nástroje jako Flashbots Protect, když totiž transakci boti nevidí, nemohou ji ani předběhnout.

Další možností je nastavit si jako podmínku nízký slippage, což ale v uvedeném případě úplně nestačilo. Dobrou praxí je také velké obchody rozdělovat na více menších transakcí a používat limitní příkazy. Existují i pokročilejší techniky, jako hromadné párování objednávek. A dobrou praxí je také neposílat transakce v čase, kdy se očekává vysoká volatilita (například kvůli zalistovávání nových tokenů nebo významným událostem).

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.