Venezuela, která se letos díky americkému zadržení a extrakci prezidenta Nicoláse Madura, ze země najednou dostala do hledáčku médií po celém světě, toho má s kryptoměnami společného více než by leckoho na první dobrou napadlo.

A nejde zdaleka jen o bitcoiny, ať již ty přiznané, nebo „stínové“, kterými má dle rychle se šířící šuškandy tamní vláda (a nyní možná již Američané) disponovat. Ekonomika latinskoamerické země totiž běží z velké části na stablecoinech a to nepřekvapivě hlavně těch dolarových.

Zatímco v západním světě jsou tak stablecoiny stále využívány hlavně přímo v rámci kryptoměnového ekosystému obchodníky, pro silně sankcionovanou zemi se staly téměř nutností přežití. Je to trochu paradox, protože tamní vláda se kdysi pokusila zakázat stablecoinové transakce, protože se bála, že budou posledním hřebíčkem do rakve bolívaru.

Jinak je to ale vlastně docela jednoduché. Asi polovina příjmů země dnes pochází z prodeje ropy, která je denominovaná v dolarech. Jako země pod sankcemi ale Venezuela nemůže legálně s dolary operovat. Řešení? Vymýšlet složitou strukturu fiktivních společností a offshorových bank a klepat se strachy, protože každé takové řešení funguje jen dočasně, nebo na to jít chytřeji a moderně – využít stablecoiny jako je USDT od Tetheru.

Jak to vím? Venezuelská vláda se tím již ani nijak netají. Loni v červnu povolila používání většího množství USDt v rámci obchodního vypořádání, psal o tom dokonce Reuters. Dolarový stablecoin od Tetheru navíc distribuují přímo venezuelské banky. Ty USDT inkasované za prodej ropy šíří dále mezi místní podniky, které je pro změnu používají k vyrovnání svým mezinárodním dodavatelům.

A všichni jsou spokojení, tedy možná až na Američany, ale to reálně vlastně těžko soudit. Proč? Jednak by technicky totiž nemělo být zase tak těžké donutit Tether odhalené transakce zmrazit (což se ale neděje) a nezmiňuje se o nich ani obžaloba americké vlády proti Madurovi.

Ve Venezuele mezitím pronikají dolarové stablecoiny stále hlouběji do společnosti. Tamní šéf Národní asociace supermarketů se nechal před nedávnem v televizi slyšet, že na implementaci systémů pro přijímání plateb v USDt pracují již i lokální řetězce s potravinami. To již není jen hra velkého byznysu za zavřenými dveřmi. Už vás ale nebudu Venezuelou trápit, jsem si jistý, že o ní v průběhu ledna ještě uslyšíte dost a dost, a raději se vrhnu na novinky.

– Investiční banka Morgan Stanley, tedy firma se zhruba 6,4 biliony dolarů pod správou, zahájila letošní rok tím, že podala u americké Komise pro cenné papíry a burzy registrační prohlášení (S-1 formulář) pro tři spotové kryptoměnové ETF.

První sleduje podkladovou cenu bitcoinu a nese název Morgan Stanley Bitcoin Trust, druhý, tedy Morgan Stanley Solana Trust dělá to samé pro nativní token (SOL) blockchainu Solany. Solanový ETF navíc nabídne funkci solana stakingu, čímž vytváří paralelu k dividendovým akciovým ETF. Posledním pak je Morgan Stanley Ethereum Trust.

Pokud SEC produkty schválí, získají největší současní emitenti spotových kryptoměnových ETF, tedy především BlackRock, Fidelity a Grayscale, další významnou wallstreetskou konkurenci.

– Když už je řeč o spotových kryptoměnových ETF, ta bitcoinová registrovaná na americkém trhu zaznamenala v pondělí největší denní čistý příliv od začátku loňského října. Po sérii rekordů panických odlivů ze závěru loňského roku je to docela příjemná změna.

Podle dat od Farside Investors v pondělí celkový čistý příliv do bitcoinových ETF překročil částku 697 milionu dolarů (697,2 milionu USD přesně). S přílivem z pátku 2. ledna (471,3 miliardy) a odlivem v úterý 6. ledna (243,2 miliardy) to dává dohromady pozitivní bilanci 925,4 miliardy dolarů nově nepřímo exponovaných ceně bitcoinu skrze burzovně obchodované produkty v letošním roce.

– A do třetice, co se týče velkých investičních domů. Pokud by vás náhodou zajímalo, proč se akcie americké krypto burzy Coinbase na začátku roku odrazily ode dna (příležitost ale hodně lidí využilo k výběru zisků) a v pondělí 5. ledna dokonce zaznamenaly signifikantní 8% nárůst a jestli je to jen další „sucker’s rally“, nebo konečně prolomení medvědího trendu, pak vězte, že to má pravděpodobně co do činění s čerstvým doporučením od Goldman Sachs.

Investiční banka ve své nejnovější zprávě zvýšila cílovou cenu akcie a zmínila růst tokenizačního trhu, krypto infrastruktury a predikčních trhů jako hlavní fundamentální faktory na podporu své býčí teze. Zajímavé je, že se tak děje v době, kdy samotná Coinbase udělala riskantní sázku na to, stát se „burzou všeho“, a čím dál více šlape do zelí tradičním hráčům finančního trhu.

– Nebyl by to Michael Saylor, kdyby se nepokusil na svou společnost Strategy strhnout pozornost hned na za začátku roku. A na rozdíl od pozornosti z konce loňského roku, která byla spíše nechtěná, se tentokrát pokusil otočit spin zase na druhou stranu.

První oznámení dorazilo v pondělí, kdy firma reportovala novou významnou bitcoinovou akvizici, přičemž (jak si můžeme ověřit v podání 8-K u americké Komise pro cenné papíry a burzy) část nové akvizice proběhla již v letošním roce.

Společnost tak mezi 29. prosincem a 4. lednem pořídila 1 286 BTC za přibližně 116,3 milionu dolarů s průměrnou nákupní cenou 90 391 dolarů za bitcoin. Strategy by tak nyní měla držet celkem 673 783 bitcoinů v souhrnné hodnotě zhruba 63 miliard dolarů a s průměrnou nákupní cenou okolo 75 000 dolarů za bitcoin. Firma tak má nyní ve svých rezervách již přes 3 % celkové nabídky bitcoinů, které kdy budou v oběhu.

Prostředky na nákup firma získala předchozím prodejem kmenových akcií třídy A. S druhou pozitivní zprávou neměl Saylor příliš mnoho práce, dorazila k němu totiž sama a stačilo na ni jen dostatečně upozornit. Společnost MSCI totiž nakonec rozhodla, že ze svých indexů nebude vyřazovat společnosti zabývající se správou digitálních aktiv, takže v něm Strategy i nadále zůstane.

Má to ale háček. MSCI si totiž hodlá posvítit na neprovozní společnosti obecně, protože jí zkreslují její indexy, jejichž cílem je především „měřit výkonnost provozních společnosti a vyloučit subjekty, jejichž primární činnosti jsou investiční povahy“.

– Americké ministerstvo spravedlnosti likviduje držené bitcoiny. Děje se tak navzdory Trumpovu loňskému slibu (a prezidentskému příkazu 14233) tak nečinit.

Jak si všímá Frank Corva z Bitcoin Magazine, podle dokumentu s názvem „Dohoda o likvidaci aktiv“, který tento ikonický bitcoinový časopis exkluzivně získal a jež zatím nebyl oficiálně zveřejněn, bitcoiny, které propadly v rámci dohody o vině a trestu vývojářům bitcoinové peněženky a mixovací služby Samourai Wallet, jsou na prodej nebo již dokonce prodané.

Podle dokumentu se obžalovaní loni v listopadu dohodli s Američany na převodu bitcoinů v hodnotě 6,37 milionů dolarů. Bitcoiny odeslané z adresy bc1q4pntkz06z7xxvdcers09cyjqz5gf8ut4pua22r ale následně obešly jakoukoli přímou úschovu ze strany federální policejní složky USA (USMS) a namísto toho zamířily rovnou na adresu Coinbase Prime 3Lz5ULL7nG7vv6nwc8kNnbjDmSnawKS3n8, nejspíš rovnou za účelem prodeje. Vzhledem k tomu, že adresa drží nyní nulový zůstatek, byly bitcoiny nejspíše již prodány.

Loňský rok přinesl pomyslné a později i doslovné léto korporátních krypto pokladen. Zaděláno na něj ale bylo již v roce 2024, kdy japonská Metaplanet úspěšně napodobila bitcoinový model společnosti Strategy. Na jaře loňského roku pak podobný krok GameStopu, který de facto doslovně okopíroval model Michaela Saylora, odstartoval boom budování bitcoinových pokladen.

Později se začaly přidávat pokladny zaměřující se na další kryptoaktiva, jako je ether (BitMine Immersion Technologies, SharpLink Gaming, Bit Digital, BTCS), a srpen přinesl boom firemních pokladen, které jsou postaveny na solaně, tedy společnosti jako Forward Industries, Solana Company, DeFi Development Corp., Upexi či Sharps Technology.

S nimi se také objevily komplexnější strategie než jen držení kryptoaktiv a spekulace na to, že rostoucí cena podkladového aktiva požene nahoru cenu akcií, a to ideálně s patřičným cenovým prémiem vůči hodnotě aktiv (mNAV). Solana i ether totiž umožňují poměrně snadný staking.

Konec léta a podzim pak přinesl možná až příliš rychlé vystřízlivění z prvotního nadšení, kdy společnosti těžily čistě z kladného mNAV a to vedlo i k jedné pozitivní změně. Namísto pouhého pasivního setrvání v rozvahách byly tyto společnosti nucené začít vymýšlet složitější strategie a měnit se tak vpodstatě na samostatné fondy aktiv s vlastními strategiemi pro likviditu, riziko a výnos.

Už není tak snadné onálepkovat všechny krypto pokladny jen jako burzovně obchodované Ponzi. Když si vypůjčím slova od Kaiko Research, tak „dozrávající struktura trhu umožňuje konzistentnější stanovení cen, likviditu a kontrolu rizik“ u podobných firem a to vede ke změnám v tom, jak instituce drží a spravují krypto.

Neznamená to, že krypto pokladny nejsou bez signifikantního rizika, ostatně často na nich v těchto newsletterech nenechávám niť suchou, ale vypadá to, že se ze silně riskantního experimentu čím dál více etablují jako jen další finanční nástroj s řiditelnou mírou rizika.

V dnešním grafu je vidět, jak si zatím vede největší bitcoinová pokladna na světě (Strategy) a největší etherová pokladna (Bitmine Immersion Technologies, která dnes drží asi 4,1 milionu etherů, tedy asi 3,4 % ETH v oběhu) ve srovnání s indexem největších amerických firem.

Z grafu je pěkně vidět, že společnosti až do začátku října překonávaly index S&P 500. Prudká korekce na podkladových aktivech ale vedla ke kolapsu, ze kterého se zatím nevzpamatovaly ani navzdory současnému oživení trhu. I proto bude extrémně zajímavé sledovat, jak si nejen tyto krypto pokladny povedou v prvních měsících roku. /zdroj: Kaiko Research

Digitální euro, megaprojekt ECB, letos čeká kritická zkouška

První letošní top story bude vlastně tak trochu anti krypto, ale nedá se nic dělat. Evropský projekt digitálního eura, digitální měny evropské centrální banky (CBDC), který se mimo jiné od loňského roku explicitně vymezuje proti dolarovým stablecoinům, je totiž nejen relevantnější než kdy dříve, ale čeká jej hlavně již v první polovině tohoto roku pomyslná zkouška ohněm.

Doposud bylo digitální euro jen papírový projekt, byť se loni v říjnu přehoupl z přípravné etapy zahájené v listopadu 2023 do takzvané fáze technické a tržní připravenosti. Pořád to byl ale projekt, který mohli svým hlasem poměrně snadno evropští zákonodárci smést ze stolu. A právě tento okamžik se nyní mílovými kroky blíží, Evropský parlament bude totiž o dalším osudu digitálního eura v první polovině roku hlasovat.

Pro evropské politiky není projekt, který má ambici stát se hlavním pomníkem pomalu odcházející šéfky ECB Christine Lagardeové, žádnou novinkou a měli by s ním být velmi dobře obeznámeni, protože od roku 2021 o něm pravidelně diskutovala takzvaná Eurogroup, skupina evropských ministrů financí, a uvažovat se o něm začalo již v roce 2020. Dlouho byl ale tento suverénně nejsložitější a dost problematický projekt Evropské centrální banky spíše jakýmsi mentálním cvičením.

To již ale neplatí. Loňský tah USA na podporu v dolarech denominovaných stablecoinů (legislativa GENIUS) a překonání klíčové překážky, kterou byla absence požehnání od Evropské rady, jehož se projekt nakonec dočkal v samém závěru loňského roku, posunul projekt mílovými kroky směrem k jeho realizaci.

Vedle šéfky ECB Christine Lagardeové, která se o zavedení digitálního eura zasazuje dlouhodobě, byl loni jeho nejhlasitějším zastáncem člen výkonné rady ECB Piero Cipollone, který má tento projekt nyní na starosti. V roce 2025 za něj loboval v 21 projevech, šesti rozhovorech a dvou blogových příspěvcích.

Pokud jde o samotný Evropský parlament, postoje k digitálnímu euru se značně liší. Projekt nyní podporují hlavně liberálové a středolevé křídlo parlamentu, do rozhodující většiny jim ale chybí okolo 40 hlasů. Naopak silně nepřátelsky se k projektu staví krajně pravicová frakce. Nevyhraněný postoj mají zatím Evropští konzervativci a reformisté a Evropská lidová strana.

Co bude, pokud projekt překoná i překážku v podobě zelené od Evropské parlamentu? ECB chce vydat první digitální eura v roce 2029, pilotní projekt nás má ale čekat již v příštím roce, tedy 2027. To je docela ambiciózní plán, když uvážíte, že současná evropská legislativa koncept digitální euro hotovosti nezná, a bude ji tak potřeba nejprve překopat.

A to vůbec nehovoříme o nejisté poptávce po tomto produktu, nebo technických úskalích spouštění platebního systému pro 450 milionů lidí (v reálu tedy spíše 350 milionů, protože některé skupiny jej určitě používat nebudou, ale to není podstatné).

ECB argumentuje, že Evropa potřebuje vlastní digitální měnu centrální banky jako nástroj pro zachování evropské finanční svobody a suverenity. Sama Lagardeová v prosinci upozornila, že globální dominance amerických poskytovatelů platebních služeb (Mastercard, VISA, PayPal) dává americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nebezpečnou páku. Poukázala na soudce Mezinárodního trestního soudu, kteří byli v minulosti sankcionováni (případ Fatou Bensoudy a Phakiso Mochochoko).

Již zmiňovaný Cipollone, který projekt vede, pak od loňského jara tlačí ještě tezi, že další zesílení vlivu amerických stablecoinů by mohlo z Evropské unie odčerpat již tak horší investice a podkopat dominantní postavení eura na regionálních finančních trzích.

To je ale jen jedna stránka mince. Pokud jde o zachování evropské finanční svobody, právě v této souvislosti je digitální euro nejčastěji kritizováno již od prvních veřejných konzultací. Na to ostatně v minulosti upozorňovala i samotná pracovní skupina Eurogroup.

„Aby digitální euro uspělo, mělo by zajistit a udržet důvěru uživatelů, pro kterou je soukromí klíčovým rozměrem a základním právem,“ uvádí se v jedné části záznamu ze setkání skupiny v roce 2023. Na stejném místě ale stejní ministři říkají, že návrh digitálního eura má být v souladu s dalšími politickými cíli, jako je prevence praní peněz, nezákonné financování, daňové úniky a zajištění dodržování sankcí,“ je to zkrátka trochu schizofrenní projekt.

Pak je tu samozřejmě ještě otázka konkurence, kterou by digitální euro mohlo představovat evropským komerčním platebním řešením, ale i samotným bankám. Proč mít například jako firma vysoký a z velké části nepojištěný vklad u komerční banky, když jej můžu mít přímo u ECB, kde je nulové riziko likvidity a neexistuje zde úvěrové riziko a tržní riziko? Velké evropské banky se navíc nyní snaží vybudovat evropskou konkurenci amerických platebních systémů a digitální euro by se mohlo ukázat jako přímá vnitřní konkurence.

A jak se k projektu staví Česko? Pokud bychom měli soudit dle postoje českého europoslance a člena Evropské lidové strany, Luďka Niedermayera, tak spíš pozitivně. Digitální euro je podle něj „strategicky, ekonomicky a politicky důležité“ a jeho prioritou je jeho zavedení „co nejdříve“.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.