V kryptoprůmyslu se něco nenápadně, zato zásadně mění. A i když to na první pohled může vypadat jako druh určité kapitulace, je to spíš známka dospělosti. Věc se má tak, za více než třináct let, co kryptotrh aktivně sleduji, měly všechny v oboru aktivní společnosti jeden společný jmenovatel. Byla jím snaha benefitovat z výrazné cykličnosti a monetizace volatility trhu.

To se ale letos změnilo. Jak se krypto stává víc a víc opravdovou součástí finančního systému, volatilita přirozeně klesá. Když se pak k tomu přidá ještě medvědí trh, je zaděláno na skutečné problémy. A kryptofirmy toho mají evidentně dost.

I ty tradičně nejvíc svázané s kryptoměnovými cykly (kryptoburzy, obchodní aplikace a relativně nově také veřejně obchodované kryptoměnové pokladny) najednou mění svoje strategie tak, aby jejich byznys mohl nerušeně fungovat nezávisle na rozmarech trhu. Možná s menšími, zato stabilnějšími maržemi.

Například kvartální výsledky Robinhoodu zveřejněné v dubnu odhalily, že se příjmy z tradičního kryptoobchodování propadly o 47 %, firma ale v mezičase expandovala do oblasti predikčních trhů (formou eventových kontraktů), což sezonu z části zachránilo. Eventové kontrakty Robinhoodu toho sice s kryptem nemají moc společného (fungují jako klasické deriváty obchodované přes americké predikční trhy jako Kalshi nebo ForecastEx), to ale není zase tak podstatné. Ostatně na krypto umožňují alespoň sázet.

Podobnou cestou se vydala také Coinbase, která již klasické „kryptokoleje“ do svých predikčních trhů zapojuje mnohem více. Burza také více expanduje do sféry derivátů a tokenizace komodit. A v jejích stopách kráčí kryptoburza Gemini bratrů Winklevossových, která chce navíc přidat obchodování akcií.

Další kryptoburza, tentokrát relativně mladá Bullish, plánuje za 4,2 miliardy dolarů pohltit britskou fintechovou a outsourcingovou společnost Equiniti, která se zabývá back-endovou infrastrukturou pro kapitálové trhy.

O podobném kroku stranou jsem ostatně psal i v Cyptoshotu z minulého týdne. Ten se týkal české společnosti Braiins, která provozuje nejstarší bitcoinový mining pool na světě a vyvíjí globálně úspěšný alternativní operační systém pro těžební zařízení a v posledních letech také vlastní těžební hardware. Firma od skupiny ETG (Export Trading Group), jednoho z globálních hráčů na poli obchodování s komoditami, koupila newyorský komoditní fond CAMMS Capital.

Další těžaři, a dokonce i firemní kryptopokladny také upravují svoje kryptostrategie směrem k dlouhodobě udržitelnějšímu modelu. A v podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho, my se již ale vrhneme na novinky. Podstatné z toho všeho je, že obor přestává být pouhým „hype industry“, a to je vlastně dobře.

– 16. května opět uplynula lhůta, do které mohou američtí institucionální investoři podat své 13F reporty týkající se jejich akciových podílů za předchozí čtvrtletí. My jsme tak s určitým zpožděním opět mohli nahlédnout do toho, jak všichni velcí hráči upravili během 1. čtvrtletí své vlastní pozice ve vztahu ke kryptoměnovým ETF.

A to je pochopitelně ukazatel sentimentu, který je na současném rozkolísaném trhu k nezaplacení. Mohli jsme se tak například dozvědět, že suverénní investiční fond Abú Zabí Mubadala zvýšil svůj podíl v iShares Bitcoin Trust ETF (IBIT) od BlackRocku, a to z 12 702 323 akcií na 14 721 917 akcií, což dělá přibližně 660 milionů dolarů v současných cenách. ADIC, tedy investiční rada Abu Dhabi, si k 31. březnu udržela svou pozici IBIT beze změny na 8 218 712 akciích (asi 316 milionů dolarů).

Pokud jde o univerzitní nadační fondy, americká Dartmouth College zveřejnila novou pozici 304 803 akcií v Bitwise Solana Staking ETF (asi 3,7 milionu dolarů), ostatní kryptopozice ponechala univerzita beze změny. Harvardská univerzita, která se loni stala jedním z největších univerzitních držitelů bitcoinových ETF, svoji expozici během prvního čtvrtletí naopak snižovala. Její nadační fond k 31. březnu vykázal 3 044 612 akcií IBIT (asi 117 milionů dolarů), což je téměř 45% pokles oproti 5,35 milionu držených akcií na konci loňského roku. Univerzita také úplně ukončila pozici v etherovém spotovém ETF od BlackRocku.

Banky naopak svoje pozice v bitcoinových ETF (konkrétně v IBIT) spíše zvyšovaly.

– Bitcoinové „bankomaty“ netáhnou. Na Nasdaqu kotovaný provozovatel „bitcoinových bankomatů“ Bitcoin Depot, tedy největší společnost svého druhu v Severní Americe, v pondělí oznámil, že v jižním okrese státu Texas podal návrh na bankrot dle kapitoly 11 (forma bankrotu, která firmě zajišťuje ochranu před věřiteli, pokud její činnost vede k vyplácení věřitelů) a plánuje úplně ukončit provoz.

Její kryptosměnárenské automaty jsou podle tiskové zprávy v současné chvíli již mimo provoz. Zajímavé je, že si jejich provozovatel v odůvodnění kroku stěžuje na regulatorní změny. Ty totiž přitom nikdy v USA nebyly vůči kryptoměnovému průmyslu více vstřícné než po nástupu Trumpovy administrativy.

„Regulační prostředí pro provozovatele BTM se výrazně změnilo: státy zavedly stále přísnější povinnosti v oblasti dodržování předpisů, včetně nových limitů transakcí, a v některých jurisdikcích i úplných omezení nebo zákazů operací BTM; a provozovatelé čelí rostoucímu počtu soudních sporů a regulačních vymáhání,“ prohlásil v tiskové zprávě ředitel společnosti Alex Holmes.

Akcie společnosti se od začátku roku propadly o 94 %, přičemž největší propad zaznamenaly mezi 9. lednem a 27. březnem. Jaro naopak přineslo dočasné oživení.

– Zatímco většina kryptoaktiv včetně těch s nejvyšší kapitalizací (a po vyloučení stablecoinů) poslední týden padá – jen bitcoin je v dolarovém páru za posledních pět dní níže o 2,5 % –, privacy coin Zcash (ZEC) si mezi 16. a 19. květnem naopak v dolarovém páru polepšil o úctyhodných 19 %.

Nejde o úplně nový trend, ZEC si za poslední měsíc připsal již více než 100 % a dařilo se i dalším privacy coinům, jako je Monero (+14 %) či historicky trochu kontroverzní Dash (+45 %). Celková kapitalizace kryptoměnového trhu se pro srovnání ve stejném období zvýšila pouze o 0,2 %.

Poslední růst může mít původ ve snaze společnosti Grayscale přeměnit svůj fond Grayscale Zcash Trust na klasický burzovně obchodovaný spotový ETF kotovaný na NYSE Arca. Pokud by americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) fond schválila, šlo by o první spotové ETF na americkém trhu (a nejspíš na světě), jehož podkladové aktivum je nějaký privacy coin.

SEC také v lednu ukončil bez donucovacích opatření vyšetřování Zcash Foundation, které udělalo tečku za více než dva roky trvající regulační nejistotou a povzbudilo trh s touto jinak regulatorně problematickou třídou aktiv.

Samotná nadace první čtvrtletí roku uzavřela s likvidními aktivy v hodnotě 36,69 milionu dolarů a její provozní náklady za první čtvrtletí dosáhly asi jen 817 000 dolarů. To je poměrně pěkný kontrast s velkými výdaji jiných kryptoneziskovek (například Ethereum Foundation).

– Bankovní výbor Senátu USA minulý čtvrtek schválil zákon o jasnosti trhu s digitálními aktivy (CLARITY Act), a to poměrem hlasů 15 : 9. Jeden z nejvýznamnějších právních předpisů o kryptoměnách v historii USA tak nyní může projednat Senát na plném zasedání. Hlasovat by se o něm mohlo v červnu, ale oficiální datum zatím nebylo stanoveno.

Zákon přesně definuje, jakým způsobem jsou digitální aktiva ve Spojených státech regulována, a jasně vytyčuje kompetence dohledových povinností mezi dvěma komisemi – SEC a CFTC (Commodity Futures Trading Commission), přičemž spotové trhy s kryptoměnami by měly spadat převážně pod pravomoc CFTC. SEC si podle současného návrhu zákona ponechá dohled nad digitálními aktivy klasifikovanými jako cenné papíry.

Zákon také definuje pravidla pro platby výnosů ze stablecoinů, což je jeden z nejkontroverznějších bodů zákona (viz minulý Cryptoshot), ochranu spotřebitelů ve světě decentralizovaných financí a zapojení donucovacích orgánů.

Vedle stablecoinových výnosů je dalším výrazným bodem před plným senátním hlasováním etický dodatek demokratického senátora Van Hollena, který usiluje o to, aby se vysoko postavení vládní úředníci (včetně prezidenta a viceprezidenta USA) a jejich rodinní příslušníci nemohli obchodně v oblasti kryptoměn angažovat (vlastnit je, propagovat nebo být napojeni na kryptofirmy či emitenty digitálních aktiv). Dodatek ve výboru neprošel poměrem hlasů 11 : 13, ale zůstává ohniskem politických sporů.

Zákon samotný zatím ale stále nemá zdaleka vyhráno, aby prošel, budou muset navrhovatelé zajistit alespoň sedm demokratických nebo nezávislých hlasů, a to je více než aktuální podpora obou stran, kterou výbor získal.

Medvědí trh neskončil, medvědí trh trvá, mohli bychom si zanotovat v parafrázi na někdejší hit skupiny Lucie. Důkazem je, že americké spotové bitcoinové burzovně obchodované fondy zaznamenaly minulý týden největší týdenní odliv za poslední měsíce, konkrétně od kapitulace 4. února, a za týden končící 15. května 2026 dosáhly hranice 1 miliardy dolarů. Jde o obrat, který ukončil šestitýdenní sérii stabilních přílivů, které signalizovaly obnovený zájem o bitcoin.

Jen během zmiňovaného 15. května všech jedenáct amerických spotových bitcoinových ETF dohromady vykázalo čistý odliv 290,4 milionu dolarů a pozoruhodné je, že ani jeden produkt nezaznamenal během této obchodní seance kladné toky. To znamená, že nemohlo jít jen o pouhé přesuny alokací mezi jednotlivými fondy, ale šlo o formu kapitulace. To by mohla být paradoxně dobrá zpráva. Z jiného úhlu pohledu také není bez zajímavosti, že bitcoinová ETF stále drží pod správou rekordní množství bitcoinů. Jejich objem je stále jen 3–4 % pod historickými maximy, což poukazuje na mnohem větší vyzrálost trhu oproti době jeho startu před dvěma lety.

Než ale začnete předčasně jásat – konkrétní investiční rady tady ostatně ani čekat nemůžete –, podívejme se ještě, co o stavu trhu, respektive tržním sentimentu říkají i další klíčové metriky, protože nálada na spotových ETF je jen jednou proměnnou v rovnici. Mezi ty zbývající patří hlavně nálada VC investorů v kryptoměnových projektech, nákupy firemních bitcoinových pokladen a klasika všech klasik – tržní kapitalizace stablecoinů. Její vypovídací hodnotu ale nyní trochu komplikuje americký stablecoinový boom, který pro tato aktiva nachází úplně nové využití.

A tady to zatím moc dobře nevypadá, VC financování kryptoprojektů je momentálně na bodu mrazu, tržní kapitalizace stablecoinů se drží na úrovni přes 300 miliard dolarů, tedy na historickém maximu, a co se týče bitcoinových akvizic, v popředí se drží jen Strategy, která v dubnu nakoupila 56 235 bitcoinů za více než 4,1 miliardy dolarů. I ta ale konečně připustila, že existují situace, za kterých bude ochotná část portfolia prodat. Konkrétně jde o případy daňové optimalizace, obrany proti short sellerům a hlavně financování dividend preferenčních akcií a refinancování dluhu v budoucnu (konkrétně splatnosti mezi lety 2027–2029).

Z mého pohledu je to první rozumné Saylorovo rozhodnutí, ale to teď není zase tak podstatné. Důležité je, že vše nasvědčuje tomu, že medvědí trh zatím ještě neřekl své úplně poslední slovo. Dobrá zpráva je, že by tak oživení oproti začátku posledního býčího trhu (po kolapsu burzy FTX) mohlo být mnohem pozvolnější a tím pádem také zdravější a udržitelnější. /Zdroj: Coinglass, Glassnode, Bitfinex Alpha a další zdroje

Čeká evropskou regulaci kryptoměn velká revize?

Od nástupu Trumpovy administrativy k moci prochází krypto regulatorní prostředí prudkými změnami, které dosahují daleko za hranice Spojených států (v posledních měsících zejména v Asii). Evropská direktiva Nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), která v době svého vzniku vypadala jako přelomový kryptoframework, který bude od EU každý kopírovat, se ve světle těchto změn začíná čím dál více jevit jako legislativa připravená v době námořních objevů, zkrátka zastaralá a polofunkční.

A na stagnaci evropského kryptoprůmyslu to začíná být nejen vidět, ale lze to již objektivně měřit, respektive poměřovat se světem. To by se ale konečně mohlo začít měnit, tedy pokud nakonec revize direktivy nedopadne podle okřídleného výroku ruského 90. státníka Viktora Černomyrdina, tedy: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“

Dost ale okecávání, jde zkrátka o to, že Evropská komise zahájila tuto středu (20. května) konzultaci, jejímž cílem je nashromáždit upřímnou zpětnou vazbu od účastníků trhu a široké veřejnosti ohledně toho, jak si současná evropská pravidla pro kryptoaktiva zavedená v roce 2024 reálně stojí, a jestli rámec zůstává s ohledem na vývoj kryptotrhů a digitálních aktiv obecně stále relevantní.

Otevírá se tak jedinečná možnost zapojit se a zaslat komisi upřímnou zpětnou vazbu. Ta sbírá data ke dvěma paralelně sledovaným okruhům. Tím prvním je veřejná konzultace otevřená komukoli a druhým je cílená konzultace zaměřená na kryptobyznys (kde se sledují hlavně technické a právní připomínky), oborové asociace, tradiční finanční instituce, akademiky a think-tanky, regulační orgány a právní experty.

Okno pro vyjádření vlastního názoru na nařízení MiCA se uzavře 31. srpna. Zpětná vazba má následně sloužit pro práci Komise ve sféře digitálních aktiv a k dalšímu informování o jejích aktivitách v této oblasti.

„Nařízení MiCA, zavedené v roce 2024, zavedlo harmonizovaný rámec EU pro kryptoaktiva a související služby, který zahrnuje kryptoaktiva, tokeny odkazované na aktiva a tokeny elektronických peněz (stablecoiny), jejich emitenty a poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv,“ uvádí komise oznámení a vysvětluje důvody revize:

„Od vzniku nařízení MiCA se trhy s digitálními aktivy neustále vyvíjejí a výrazně se mění i globální politická a regulační krajina. Komise proto posuzuje, zda je třeba rámec EU aktualizovat s ohledem na vývoj na trhu a v mezinárodním měřítku. Konzultace se zaměřuje na zpětnou vazbu k hlavním stavebním kamenům nařízení MiCA.“

Co se skutečného posledního vývoje okolo nařízení MiCA týče, zatím se posouvá, řekneme, přinejmenším kontroverznějším směrem. Evropská centrální banka v dubnu podpořila návrh Komise na centralizaci dohledu nad velkými přeshraničními kryptoměnovými společnostmi pod v Paříži sídlícího regulátora Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Argument je, že se tak zamezí pokusům o regulatorní arbitráž. Ostatně podobná pravidla již dnes EU používá pro regulaci velkých bank a clearingových institucí.

Z průmyslu, ale i od některých regulátorů přitom zaznívá kritika, že jde o masivní koncentraci moci (navzdory pasportizaci licence by drasticky klesl význam lokálních regulátorů), která přesouvá většinu rozhodovací síly k jedné celoevropské autoritě. V současné době díky pasportizaci licence některé evropské státy lákají kryptofirmy vstřícnějším přístupem (např. licence v Německu, Lucembursku nebo na Maltě), centrální dohled by tuto regulační soutěž de facto zabil.

Kritici také tvrdí, že centrální evropský dohled bude rigidnější a pomalejší. V neposlední řadě hraje roli i celková pověst Francouzů ve vztahu k regulaci obecně a fakt, že ESMA je vnímaná jako velmi konzervativní instituce silně orientovaná na ochranu trhu na úkor podpory inovací (tedy přesný opak toho, co se nyní děje například v USA). Pro kryptoprůmysl by to tak mohlo znamenat mnohem tvrdší interpretaci MiCA pravidel.

Mimo samotný kryptoprůmysl vyjadřuje část evropských států také obavy z rostoucí dominance Francie nad evropskou finanční regulací, která se přitom netýká jen o krypta. Skoro to vypadá, že se nyní rozhoduje  o tom, kdo bude mít v EU reálnou kontrolu nad celým nově se přeskládávajícím finančním systémem.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.