Forbes Newsletter
17.09.2026

Hlavní zprávou tohoto týdne je bezesporu odmítnutí amerického Zákona o jasnosti trhu s digitálními aktivy (Digital Asset Market Clarity Act). Pokud jde o USA, které ať se nám to líbí, nebo ne, dnes udávají takt celosvětovému trhu s digitálními aktivy, nejen americký krypto průmysl roky naléhal na Washington, aby stanovil jasná pravidla.

Vůči kryptoměnám silně zaujatá předchozí administrativa se do takového kroku příliš nehrnula, nejasnost jí vyhovovala. Umožňovala totiž prostřednictvím vládních agentur, jako byla Komise pro cenné papíry a burzy pod vedením Garyho Genslera, politikou častých žalob a donucovacích opatření držet další expanzi krypto průmyslu zkrátka a vytvářet efektivní vstupní bariéru pro ostatní.

To se změnilo s nástupem administrativy současného amerického prezidenta. Agenda se zmírnila a loni v červenci dokonce vláda USA schválila „první velký americký krypto zákon“ – stablecoinový GENIUS ACT, který zjednodušil a ujasnil pravidla pro emitování dolarových stablecoinů a odstartoval jejich zlatou éru, která zasahuje prakticky celý svět (i když Evropa se tomu zuby nehty snaží odolávat).

Legislativa vytvořila federální regulační rámec pro americké stablecoinové emitenty, rozvázala ruce americkým bankám a velkým firmám, které chtějí vydávat stablecoiny vlastní, omezila domácí nabídku stablecoinů vydaných v zahraničí a pro svět se stala jakýmsi benchmarkem. Na zákon měl navázat právě Clarity Act, zákon GENIUS je na něm dokonce částečně závislý, část složitějších otázek se totiž do něj přesunula.

Návrh CLARITY Actu se snažil ukončit dlouholetý spor o to, kdo a jak má v USA kryptoměny regulovat . V praxi vytváří pravidla pro rozlišení, kdy je kryptoměna považována za cenný papír pod dohledem SEC a kdy za digitální komoditu pod dohledem CFTC, stanovuje požadavky na burzy, emitenty tokenů a zveřejňování informací investorům a má nahradit dřívější praxi, kdy se pravidla často určovala až prostřednictvím soudních sporů. Pro investory i firmy by to znamenalo větší právní jistotu.

Důležitost zákona, minimálně pro aktuální administrativu, před hlasováním vyzdvihl i americký ministr financí Scott Bessent: „Mnohokrát jsem zdůrazňoval, že zákon je klíčový pro to, aby Amerika zvítězila v globálním závodě o nové technologie. Právě proto Kongres schválil zákon GENIUS Act: aby zajistil, že infrastruktura pro stablecoiny – tedy revoluční finanční technologie – vznikne v Americe,“ uvedl. A přesto právě tento návrh v úterý 15. září americký Senát poslal k šípku.

Aby zákon prošel, respektive postoupil z fáze návrhu do další fáze, musel by získat alespoň 60 hlasů, procedurální hlasování ale skončilo poměrem 49 ku 50. Fakticky to tak znamená torpédování dosavadních krypto regulatorních snah současné administrativy. Zajímavé je, že proti návrhu se postavilo i několik republikánských senátorů  (Susan Collinsová, Josh Hawley, Jerry Moran a Thom Tillis).

Co to znamená pro krypto trh? Paniku a zvýšenou volatilitu můžeme vidět na grafech, a to jak samotných aktiv, tak akcií kryptofirem, které začala ze svých portfolií upouštět dokonce i věčná krypto optimistka Cathie Woodová. No dobře, svoji roli v současné panice sehrálo i středeční rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu ze strany americké centrální banky, jenže na to se trh připravoval.

A dlouhodobě? Nejde o katastrofu, spíš něco, co se mohlo povést a nevyšlo to, vše zkrátka zůstává při starém. Minimálně do konce funkčního období současné administrativy se absenci zákona budou pokoušet obcházet oba hlavní regulátoři amerického finančního trhu (CFTC a SEC) vlastními, vstřícnějšími pravidly, ta ale může další vláda snadno zvrátit a to není zrovna prostředí inspirující k budování velkého krypto byznysu ve Spojených státech. Na druhé straně Wall Street se dnes na krypto koleje přesouvá v tak velkém měřítku, že napříště bude mít další kryptolegislativa USA nového vlivného lobbistu.

Momentálně ale převládá rozčarování, současný poradce Bílého domu pro krypto Patrick Witt onálepkoval úterní hlasování jako velké zklamání: „Skutečný dopad dnešního výsledku se možná ukáže až za řadu let, ale jedno je jasné: zvyšuje se riziko, že standardy, kterými se budou v budoucnu řídit globální finanční trhy, budou diktovat Brusel či Peking, a nikoli Washington a New York,“ uvedl na  X. My už ale půjdeme raději na další aktuality.

Právě se děje

– Největší německá bankovní instituce, tedy nikdo jiný než Deutsche Bank, ve středu oznámila, že  ještě letos hodlá spustit vlastní depozitář digitálních aktiv pro evropské korporátní a institucionální klienty. Služba bude ale ze začátku značně limitovaná a bude z klasických kryptoměn podporovat jen bitcoin (BTC) a ether (ETH). Zbytek digitálních aktiv pak budou tvořit vybrané MiCA kompatibilní stablecoiny (například USDC, EURC a EURAU).

Technicky by měl depozitář fungovat přesně tak, jak byste si asi představovali. Peněženky a privátní klíče ke všem kryptoaktivům budou pod přímou správou banky, což klientům umožní držet digitální aktiva a převádět je na třetí strany, aniž by museli budovat vlastní infrastrukturu pro úschovu, řešit příslušná regulatorní oprávnění a, což oficiální zpráva ani nezmiňuje, umožňuje jim přenést na banku související bezpečnostní rizika, která jsou v době internetu, na kterém řádí agentická umělá inteligence, aktuálnější než kdykoli dříve.

„Naše řešení je založeno na několika úrovních zabezpečení a provozní kontroly v rámci přísných pravidel řízení. Patří mezi ně bezpečné generování klíčů a hardwarová ochrana, oddělení pravomocí, schvalovací procesy vyžadující více osob, oddělená prostředí pro tzv. „warm“ a „cold“ úložiště, redundantní technická uspořádání a řízené postupy zálohování a obnovy,“ uvedla k detailům vlastního zabezpečení banka.

– Smutná statistika „útoků hasákem“ na uživatele kryptoměn, kterou v srpnu představila blockchainová forenzní společnost Chainalysis, má všechny předpoklady do konce roku prolomit další rekord. Útoky cílené na kompromitování identit uživatelů vlastnících nějakou signifikantní částku v kryptu totiž znepokojivě rostou.

Smutným zářijovým rekordmanem v únicích dat o uživatelích je momentálně Revolut, který v sobotu 12. září 2026 americkému technologickému serveru TechCrunch přiznal, že předal útočníkům vydávajícím se za státní úřad, osobní data uživatelů zahrnující krypto transakce, IBAN jejich bankovních účtů, pasy a další identifikační dokumenty a dokonce adresy, telefonní čísla, e-maily a výpisy z účtů.

Společnost nejprve tvrdila, že se problém týkal omezeného počtu zákazníků, které firma obratem kontaktovala, později ale vyšlo najevo, že nešlo o žádný drobný incident, ale o únik dat až 700 tisíc uživatelů. První dotčení zákazníci začali přitom dostávat od Revolutu oznámení o úniku dat v pátek 11. září, veřejnost se o incidentu dozvěděla během víkendu a v úterý 15. začal vycházet najevo skutečný rozsah škod a společnost potvrdila, že se incidentem začali zabývat regulátoři.

Další únik dat o zákaznících ale zasáhl minulý týden také český Trezor ze stáje skupiny SatoshiLabs. Na vině zde nicméně není samotná společnost, ale třetí strana, tentokrát v podobě externí marketingové platformy, kterou firma využívala pro rozesílání newsletterů.

Útočníkům se mělo podařit získat přístup do systému společnosti Brevo (provozovatel cloudového CRM) a rozeslat odtud phishingové e-maily s nebezpečným odkazem 347 000 zákazníkům Trezoru. Nejzrádnější na celé události bylo, že nešlo jen o zneužití databáze a podvržení hlavičky e-mailu, ale zprávy přišly ze skutečné domény Trezoru. Já ještě připomenu, že Trezor minulý měsíc oznámil také únik dat až 14 tisíc zákazníků kvůli selhání zabezpečení u externího logistického partnera ShipMonk.

– Insider trading už se neodpouští ani u kryptoměn. I když by se možná vzhledem k současnému dění na politické scéně USA slušelo říci, že spíš hlavně v případě kryptoměn. Důkazem mohou být dva bývalí inženýři Robinhoodu, Hefu Chai (36 let) a Huaisong Xiang (30 let), které americké ministerstvo spravedlnosti v úterý obvinilo z takzvaného front-runningu při zalistovávání nových krypto tokenů na populární brokerské platformě.

Oba měli zneužít důvěrné informace o nadcházejících listinzích kryptoaktiv na platformu Robinhood Crypto a použít tyto informace při obchodování s perpetuálními futures na decentralizované futures burze Hyperliquid. Podle žaloby měli v minulém a letošním roce opakovaně zaujímat pozice v tokenech před oznámením o veřejném zalistování na Robinhoodu a vydělat díky tomu minimálně 50 000 dolarů.

„Zneužití důvěrných informací k obchodování na derivátových trzích pro osobní prospěch je nezákonné. Obvinění jasně ukazují, že firemní insideři se nemohou vyhnout zákonům o cenných papírech a komoditách obchodováním na základě zneužívaných informací s deriváty, jako jsou perpetuální futures, tokenizované cenné papíry nebo jiné podobné finanční nástroje,“ komentoval podání státní zástupce Spojených států pro jižní obvod New Yorku Jamie McDonald. Oběma výtečníkům hrozí dohromady až 30 let, čelí totiž jednak žalobě podle zákona o komoditních burzách, kde mohou dostat trest až 10 let vězení, a žalobě z podvodu s elektronickým převodem, kde je sazba vyšší – v maximální podobě až 20 let.

– Česká národní banka tento týden v rámci edukačních aktivit publikovala další (to předchozí naleznete zde) „kryptoměnové desatero“, i když technicky vzato jde tentokrát o dvanáctero. Jedná se totiž o 12 základních pravidel, s nimiž by se měl seznámit každý, kdo se chce do světa kryptoaktiv ponořit formou vlastní investice.

Tvrdí například, že lidé by měli investovat pouze do kryptoaktiv, jejichž fungování rozumějí, což bych řekl, že je docela extrémní vstupní bariéra, pokud to budeme brát do důsledku, a to pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít, což je pro změnu poučka velmi rozumná. Ostatně podobně jako upozornění, že příslib vysokého výnosu jde ruku v ruce s vysokým rizikem ztráty.

Všech 12 doporučení pak zní následovně:

  1.     Nakupujte jen kryptoaktiva, kterým rozumíte, a investujte pouze peníze, o které si můžete dovolit přijít.
  2.     Neplatí zde stejná ochrana jako u bankovních a finančních produktů. Pokud projekt zkrachuje nebo přijdete o prostředky, nemusí existovat žádná náhrada ztráty (Tento bod je, řekl bych, poněkud zavádějící, týká se totiž jen samotných projektů, a to ještě zdaleka ne vždy. Například krypto reprezentující cenný papír se jako cenný papír většinou také chová, to samé platí třeba pro regulované stablecoiny.).
  3.     Pokud je hlavním lákadlem rychlé zbohatnutí, jde o významný varovný signál.
  4.     Nenechte se přesvědčit influencery, marketing často zdůrazňuje výnosy více než rizika.
  5.     Buďte opatrní u „společného investování“ do kryptoaktiv. Nemusí být jasné, kdo s penězi nakládá.
  6.     Krach vydavatele může zničit hodnotu tokenu (Opět bych si dovolil trochu oponovat, znovu se nabízí třeba příklad se stablecoiny.).
  7.     Pozor na názvy podobné známým kryptoměnám. Podobný název neznamená stejný projekt ani stejnou důvěryhodnost.
  8.     Partnerské a referral programy mohou skrývat pyramidové schéma.
  9.     U stakingu si ověřte dobu uzamčení tokenů. Během lock-up období je často nelze prodat ani převést.
  10.     Buďte obezřetní u tokenů spojených s budoucími projekty. Slibovaná platforma nebo ekosystém nemusí nikdy vzniknout. (To bohužel mohu z vlastní zkušenosti s projekty z let 2016-18 plně potvrdit.)
  11.     Funkcionality utility tokenů se mohou změnit. Vydavatel může plánované funkce omezit nebo zrušit, což může snížit hodnotu tokenu.
  12.    Čtěte white paper, ale nepřeceňujte jeho význam. Ani zveřejnění bílé knihy podle pravidel MiCA neznamená, že je investice nutně bezpečná.
Partner Forbes Cryptoshotu
Podnikatelé, kteří inspirují ostatní a posouvají svět kolem sebe kupředu, si zaslouží uznání. Soutěž EY Podnikatel roku hledá ty nejvýraznější z nich. Přihlaste se nebo nominujte svého kandidáta a pomozte zviditelnit osobnosti, které utvářejí budoucnost českého podnikání.

Graf týdne

76 370-79 890-74 968, to nejsou míry velmi atypické modelky (nebo modela), ale cena bitcoinu v dolarovém páru v době psaní tohoto newsletteru (krátce po zvýšení jednodenních úrokových sazeb americkým Fedem poprvé od července 2023), lokální týdenní vrchol z pátku (jde trochu o anomálii vyvolanou zveřejněním srpnových údajů o indexu spotřebitelských cen v USA) a lokální týdenní dno z úterý po hlasování amerického Senátu o Clarity Actu.

Bitcoinem zkrátka už zase hýbají makro události na druhé straně Atlantiku a pověstná volatilita je zpět. Pokud vám ale přijde, že by situace mohla být ještě divočejší a že současná reakce bitcoinu přeci jen není tak dramatická, máte dobrou intuici, ale ještě chvilku vydržte.

Až do úterý 15. září se bitcoin od 21. srpna držel relativně úzkého pásma, které rámovaly dvě cifry. Vespod hodnotou 77 100 dolarů, což představovalo místo s vysokým objemem obchodů, a nahoře pak částkou 81 300 dolarů. Pásmo dostalo zabrat hned dvakrát, po úterním senátním hlasování v USA uzavřela kryptoměna oproti předchozímu dni o 3,2 % níže na 75 702 dolarech. Osudným se pak pro bitcoin stalo středeční rozhodnutí Federálního rezervního systému  o úrokových sazbách.

Zajímavé přitom je, že k průlomu směrem dolů došlo ještě těsně před samotným oznámením. Zároveň jde již o třetí uzavření pod spodní hranicí výše zmiňovaného pásma. Tolik fakta.

Dříve než ale začnete panikařit nebo naopak hedgovat prostřednictvím krátkých pozic, chtěl bych vám ukázat jeden graf, který nám dává trochu jinou perspektivu (nejede ale samozřejmě o investiční radu). Poslední cenové pohyby na něm sice neuvidíte, protože končí prvním zářijovým víkendem, to mu ale na výpovědní hodnotě pro nás příliš neubírá.

Jde o jeden z nástrojů platformy Glassnode, který hodnotí celkový realizovaný zisk a ztrátu bitcoinu vůči dolaru ve vztahu k realizované tržní kapitalizaci, tedy ceně, za jakou se naposledy každý bitcoin přesunul on-chain. (Ta nám pro změnu ukazuje, kolik peněz bylo za bitcoin reálně zaplaceno namísto aktuální tržní ceny.)

Řeč je o takzvaném ukazateli rizika na straně prodeje (Sell-Side Risk Ratio), ten za sledované období klesl na sedmidenní klouzavé bázi na 7 bazických bodů. To vám asi samo o sobě nic neřekne, podstatné na tom je hlavně to, že jde o velmi prudký pokles oproti hodnotě 16 bazických bodů ze srpnového maxima. Když ještě trochu odzoomujeme, zjistíme, že další lokální maxima, konkrétně z července (35 bazických bodů) a října (23 bazických bodů) 2025, byla podstatně větší (a to neřeším panickou situaci na konci roku). Jinými slovy nedávný denní objem realizovaných prodejů patřil k nejnižším úrovním za uplynulý rok.

V praxi takto nízký poměr rizika na straně prodeje znamená, že ti, kdo drží bitcoin dnes, jsou jen velmi málo ochotní prodávat za současné ceny a inkasovat zisk nebo realizovat ztráty. Největší neochota prodávat přitom připadla na samotný závěr nedávné rally.

Není ostatně příliš divu. 345 dní od dosažení bitcoinového ATH a 267 dní od nejhlubší fáze medvědího trhu, kdy se cena propadla až o 53,1 %, se prodejní tlak nejspíše už dost vyčerpal. (Realizace zisků ze strany dlouhodobých držitelů se podle předposledního reportu Glassnode snížila ze srpnového vrcholu na 88 % na současných 42 %.)

Větší současný problém ale spočívá v něčem trochu jiném, i když riziko na straně prodeje značně pokleslo, stejně tak chybí nákupní tlak, který by cenu naopak tlačil vzhůru, a po posledních dvou makro událostech proto chybí také jakýkoli silný vnější katalyzátor. /Zdroj: Glassnode, Bitfinex Alpha

Top Story

Q-Day se opět trochu přiblížil, naštěstí je ale zatím pořád daleko

Otevřený výzkumný projekt kombinující lidské vědce s agenty umělé inteligence tvrdí, že se odhadované kvantové výpočetní zdroje potřebné pro klíčový krok (kvantový obvod pro sčítání bodů eliptické křivky) potřebný pro úspěšný útok na šifrování používané mimo jiné Bitcoinem, Etherem a dalšími blockchainovými sítěmi, podařilo snížit o 50 % pod benchmark sčítání bodů, který dříve oznámil tým Google.

Studie byla minulou středu zveřejněna v otevřené akademické databázi (publikovat zde může prakticky kdokoli a texty neprocházejí před vydáním oponenturou) arXiv a výzkumníci v ní tvrdí, že snížili svůj hlavní ukazatel nákladů na zdroje obvodu o 86,1 % oproti výchozímu bodu projektu. Nejlepší kvantový obvod pro sčítání bodů eliptické křivky v okamžiku ukončení studie využíval 1 151 logických qubitů a přibližně 1,3 milionu hradel (Toffoliho bran) pro operaci sčítání bodů na eliptické křivce.

Výzkum se zaměřil na jednu konkrétní podobu eliptické křivky, kterou využívá právě Bitcoin, Ethereum a některé další veřejné blockchainy, jde o secp256k1. Místo toho, aby výzkumníci modelovali celý útok, což by bylo mnohem náročnější, udělali to, že optimalizovali reverzibilní obvod provádějící sčítání bodů, což je operace, která se mnohokrát opakuje v rámci Shorova algoritmu. Právě ten přitom představuje pro kryptoměny v kombinaci s kvantovým počítačem největší hypotetickou budoucí hrozbu.

Shorův algoritmus totiž dokáže na dostatečně výkonném a spolehlivém (odolném proti rušení) kvantovém počítači řešit matematické úlohy, které jsou pro klasické algoritmy běžící na tradičních křemíkových  počítačích extrémně obtížné nebo de facto neřešitelné. Mezi takové patří i zpětné vypočítání soukromého klíče z veřejného u kryptografie jako ECDSA.

„Kolektivní úsilí více než stovky přispěvatelů snížilo odhad nákladů na centrální aritmetický krok na polovinu. Důsledky nejvíce dopadají na blockchainy, protože veřejný klíč zapsaný do decentralizované účetní knihy je zde trvale exponovaný a zhruba třetina všech bitcoinů se již nachází na adresách, kde je klíč viditelný,“ shrnuje závěry autor studie a spoluzakladatel společnosti Theta Labs Jieyi Long.

Je nicméně důležité připomenout, že výzkum nedemonstruje skutečný útok na Bitcoin nebo jiný blockchain ani nedokazuje, že by stávající nebo v současnosti vyvíjené kvantové počítače mohly zvládnout soukromé klíče obnovit. Místo toho ale zužuje odhady toho, co by hypotetický kvantový počítač odolný vůči chybám musel splňovat, aby byl schopen provést jednu z důležitých částí útoku.

K čemu je takovéto strašení tedy v praxi dobré? Zjednodušeně k tomu, abychom neusínali na vavřínech. Pokud totiž výsledky výzkumu skutečně sedí, představují cenný nástroj jak pro samotné blockchainové vývojáře, tak uživatele kryptoměn, další výzkumníky nebo národní vlády pro plánování přechodu na kryptografické systémy navržené tak, aby kvantovým počítačům odolaly.

To ostatně potvrzuje i Long: „Nic z toho není naléhavé, protože útok je na spadnutí. Je to naléhavé, protože náprava trvá roky a nelze ji použít zpětně,“ říká a dodává: „S pokrokem kvantového hardwaru potřebujeme důvěryhodné a reprodukovatelné odhady zdrojů potřebných k prolomení nasazené kryptografie. Tyto odhady nám pomáhají pochopit zbývající mezeru a naplánovat migraci dříve, než se uzavře.“

Jak vážně máme zjištění zatím brát? Na to jsem se zeptal Lukáše Hozdy, vedoucího metodologa české miningové a vývojářské společnosti Braiins, která mimo jiné dodnes provozuje nejstarší světový bitcoinový mining pool.

„Výzkum považuji za relevantní. Demonstruje, že důležitou součást kvantového útoku na podpisy používané Bitcoinem, tedy kryptografii eliptických křivek, lze provést s menšími výpočetními nároky. Zmiňované snížení o polovinu se však pouze vztahuje ke konkrétní metrice jedné operace. Autoři nepředvedli prolomení Bitcoinu ani nevyčíslili kompletní útok na skutečném hardwaru. O kolik let se tím praktický útok přiblížil, z práce určit nelze,“ říká a vysvětluje dále:

„Současné kvantové počítače stále zdaleka nemají potřebnou kapacitu a spolehlivost. Při dlouhodobém návrhu bezpečnosti je ale rozumné počítat s tím, že dostatečně výkonné stroje jednou přijdou. Přechod na kvantově odolnou kryptografii vyžaduje roky příprav, takže čekat na první úspěšný útok by bylo pozdě. Ohledně schopnosti Bitcoinu se přizpůsobit jsem spíš optimista. Držitelé i firmy mají silnou ekonomickou motivaci své prostředky ochránit a konkrétní návrhy ochranných změn už existují.“

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.

avatar
Karel Wolf
Forbes

Copyright © 2026 MediaRey, SE, všechna práva vyhrazena. Tento email jste obdrželi na základě souhlasu se zařazením do naší emailové databáze.
MediaRey, SE, Revoluční 1082/8, Nové Město, 110 00 Praha, Česko