Bitcoin, který se stále obchoduje v úzkém pásmu mezi 60 až 70 tisíci dolary, a s ním také zbytek kryptotrhu jsou stále ve vleku nepříliš příznivých makro událostí, a to ještě máme před sebou obvykle obchodně mrtvé Velikonoce. Je naděje, že na jejich konci ve finále na trhy dorazí i moment vzkříšení?

Uvidíme, signály, že nuda na trzích by mohla pomalu končit, tu ale rozhodně jsou. Podle několika klasických indikátorů se právě teď nacházíme ve fázi „klidu před bouří“. Především rychle klesá volatilita a traderské pozice na obou stranách se vyrovnávají. Podle pravidelné týdenní analýzy platformy Glassnode také poptávka na spotovém trhu vykazuje počáteční absorpci a nastává „reset“ derivátových produktů.

Průlomu bitcoinu směrem nahoru zatím podle Glassnode brání hlavně poměrně vysoký přetrvávající objem pozic nakoupených nad cenou 80 000 dolarů za BTC. Jedná se o skupinu obchodníků, která přečkala více než šest měsíců medvědího trhu a nyní stojí před binární volbou – může buď snižovat své ztráty prodejem do každé sebemenší rally, nebo kapitulovat (což by podle klasického scénáře mohla být výhra pro zbytek trhu).

Mezi bitcoinovými pokladnami nakupuje prakticky již jen Saylorova Strategy, což je další z indikátorů velmi defenzivního pozicování, které je tak typické pro okamžiky před obratem. Ten ale pochopitelně zaručený není, trh může naopak ještě nepříjemně překvapit. A protože neposkytujeme finanční rady, vrhněme se už raději na novinky.

–  Že protokoly světa decentralizovaných financí nejsou zdaleka tak decentralizované, jak by si jejich provozovatelé i uživatelé přáli, je dlouho veřejné tajemství. Tedy, teď již vlastně není, protože to Evropská centrální banka minulý čtvrtek zveřejnila černé na bílém. V pracovním dokumentu z 26. března totiž zkoumala, jak nejlépe regulovat DeFi sektor, a došla k závěru, že správa a governance v DeFi protokolech jsou silně koncentrované.

Přinejmenším to platí o čtyřech zkoumaných protokolech, které dnes patří mezi ty největší (uzamčenou hodnotou i popularitou), konkrétně jde o Aave, MakerDAO, Ampleforth a Uniswap.

První zjištění více než čtyřicetistránkového dokumentu je, že i když jsou governance tokeny drženy na desítkách tisíc adres, 100 největších držitelů kontroluje 80–90 % nabídky v každém z uvedených protokolů a v některých případech top 5 držitelů kontroluje téměř polovinu hlasovací síly.

Asi také nepřekvapí zjištění, že mezi největšími identifikovanými držiteli governance tokenů nalezneme Binance a další centralizované on-ramp/off-ramp platformy. Podle autorů paperu to znamená, že 1) DeFi governance je výrazně centralizovaná, 2) decentralizace je často spíše iluze a klíčovou roli hraje také delegace hlasů správcům, kteří mohou kumulovat významnou moc, i když sami tokeny nevlastní (viz zmiňované centralizované burzy).

Zajímavý je nicméně další bod, kde autoři dodávají, že pseudonymita blockchainu znemožňuje nebo komplikuje možnost zjistit, kdo v protokolech skutečně rozhoduje (nelze tedy snadno propojit držitele tokenů, voliče a reálné osoby či firmy). Z pohledu regulace, jako je současná evropská direktiva MiCA, tedy DeFi zůstává stále oříškem.

Navíc není jasné, jestli se pokoušet regulovat právě držitele tokenů, nebo spíše vývojáře protokolů či burzy. A to se vůbec ještě nebavíme o komplikacích, které by přinesl chybějící reporting a governance standardy. Experti z ECB doporučují problém vyřešit tlakem protokolů na vyšší transparentnost, důrazem na identifikaci skutečné kontroly a potenciálně vytvořit nové právní rámce pro DAO organizace.

– Americký úřad pro informace a regulační záležitosti dokončil 24. března přezkum návrhu tamního ministerstva práce, který by potenciálně umožnil sponzorům plánů (zaměstnavatelům) zahrnout krypto a soukromý kapitál mezi investiční alternativy v rámci amerického trhu s penzijním spořením (401(k) plánem). Penzijní spoření přitom v USA představuje trh o velikosti zhruba 10 bilionů dolarů a tvoří významnou součást tamní ekonomiky.

Návrh navazuje na výkonné nařízení podepsané americkým prezidentem Donaldem Trumpem v loňském roce, které ministerstvu ukládá usnadnit začlenění alternativních aktiv do penzijních plánů tím, že se sníží regulatorní a právní bariéry pro jejich zařazení a vytvoří se právní krytí pro správce fondů (jako ochrana před investorskými žalobami).

Co znamená současný pokrok v praxi? Ministerstvo práce nyní může svůj návrh formálně zveřejnit. Pokud bude nakonec pravidlo finalizováno, umožní správcům majetku u plánů upravených zákonem o zabezpečení příjmu zaměstnanců v důchodu (Employee Retirement Income Security Act) zahrnout krypto, nemovitosti a soukromý kapitál mezi určené investiční alternativy.

Nařízení rovněž zaúkolovalo Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), ministra financí a další federální úřady, aby prozkoumali, jak usnadnit k alternativním investicím v penzijních plánech přístup.

– Newyorská burza cenných papírů (NYSE) uzavřela partnerství se společností Securitize. Společně chtějí vyvinout novou obchodní platformu pro tokenizované cenné papíry. V rámci podobných aktivit, které směřují ke konvergenci tradičních a na blockchainu založených financí, jde momentálně o jeden z nejodvážnějších kroků.

Proč? Na rozdíl od přístupu konkurence, jako je třeba ten od burzy Nasdaq (viz předchozí Cryptoshot), které integrují tokenizační mechanismy do svých stávajících systémů, model NYSE obchází tradiční clearingové centrály, jako je DTCC, a umožňuje přímé vypořádání rovnou na blockchainu.

Cílem je vytvořit digitální obchodní platformu, která by umožnila nepřetržité obchodování s akciemi a ETF v tokenizované podobě, a to spolu s jejich okamžitým vypořádáním (oproti současnému modelu vypořádání T-1 a omezené době pro obchodování). Securitize bude v tomto směru hrát roli digitálního převodního agenta, který je odpovědný za vedení záznamů o vlastnictví, vydávání tokenizovaných akcií a správu korporátních akcí, jako jsou dividendy.

Pokud snaha vyjde a projekt dostane zelenou od regulátorů trhu, mohl by odstartovat menší revoluci ve světě cenných papírů. Ty tak najednou přestanou být časově omezenými nástroji, ale stanou se kontinuálně obchodovanými digitálními aktivy (stejně jako jsou nativní kryptoprodukty dnes). Jinými slovy ve hře je možnost strukturálního předefinování kapitálových trhů.

– Americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC) minulý týden zřídila novou pracovní skupinu pro inovace. Ta dostala za úkol formovat regulační architektury pro nově vznikající finanční technologie, což jsou dnes v praxi tři oblasti, z toho dvě úzce propojené. Jedná se o kryptoaktiva, predikční trhy a umělou inteligenci.

Smyslem iniciativy je prakticky překlenout rostoucí nesoulad mezi rychlou inovací na produktové straně a zastaralými regulačními rámci. Měla by se přitom snažit nové tržní vertikály příliš nedusit, ale naopak hledat způsoby, jak skloubit modely dohledu i samotné inovace, aniž by byla ohrožena integrita trhu. Evropa by se na tomto přístupu mohla učit, ale to se bohužel asi nestane, my se tedy raději posuneme dále.

– Legenda mezi forenzními blockchainovými společnostmi, firma Chainalysis, v úterý oznámila, že se pouští na neprobádané území agentických vod. Firma na svých datech vytrénovala speciální AI agenty pro blockchainovou analýzu, takzvané agenty blockchainové inteligence, na trh je chce uvést v létě. Cílem je zjednodušit práci s analytickými nástroji společnosti, které dříve vyžadovaly specifické odborné know-how, a držet krok s vývojem kryptoměnové kriminality.

„Zločinci již využívají umělou inteligenci k urychlení podvodů, […] musíme se rychle pohybovat, abychom této akceleraci stačili odpovídat a nakonec ji předběhli. […] Nejedná se o nový produkt ani o zabalenou funkci chatbota. Agenti jsou vývojem platformy, kterou jsme vytvořili, a všeho, co jsme se naučili – miliardy prověřených transakcí, více než deset milionů vyšetřování, více než desetiletí blockchainové inteligence,“ uvedla společnost v úterním příspěvku na svém blogu.

„Agenti blockchainové inteligence Chainalysis dávají plnou hloubku naší platformy – naše data, produkty a institucionální odborné znalosti – do rukou kohokoli ve vaší organizaci. Od zkušených vyšetřovatelů a analytiků dodržování předpisů až po manažery,“ doplňuje firma.

Tradiční centralizované (ale samozřejmě i ty decentralizované) bitcoinové burzy, dlouhodobě vnímané jako „korunní klenoty“ kryptotrhu, se pyšní tím, že se na nich bitcoin obchoduje 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dní v roce, což je v ostrém rozporu s tím, jak dnes funguje obchodování akcií. Sekundovat v tom může kryptotrhu jen forex (měnový trh), ale i ten s určitými výhradami.

Forexový trh totiž sice funguje 24 hodin denně, ale jen 5 dní v týdnu, a objemy obchodů nejsou konstantní nejen v průběhu samotného roku, ale ani během dne. Nejvyšší jsou objemy typicky v průběhu překrývání hlavních obchodních seancí (Londýn, New York, Tokio).

Když si vezmeme proti tomu krypto, pro zjednodušení tedy jen bitcoinový trh, mohl se od roku 2016 do roku 2023 pyšnit tím, že objem obchodování zůstával relativně rovnoměrně rozložený mezi časová pásma. Obchodní seance v Asii a Tichomoří konzistentně představovaly 30–33 % celkových zobchodovaných objemů, americké seance se pohybovaly kolem 36–39 % a zbytek tvořily evropské hodiny.

Jenže tento vzorec bere v poslední době čím dál více za své a na pomyslné vině není nic jiného než spuštění spotových bitcoinových ETF na americkém trhu v lednu 2024. Od té doby začíná být čím dál patrnější, že bitcoinový trh přestává fungovat jako časově a geograficky nezávislá entita bez jediného globálního centra likvidity.

ETF vychýlilo obchodování bitcoinu ve prospěch Wall Street a jeho obchodních hodin. Americké obchodování aktuálně představuje 47% podíl na celkovém objemu a trhu tak jednoznačně dominuje. Role asijsko-pacifického regionu pro změnu naopak pomalu oslabuje. To třetího hráče, tedy evropské účastníky trhu, staví do ne úplně ideální pozice. Otočí se to zase časem, nebo jde o trvalý trend?

Uvidíme. Američané každopádně na trh doručili (privátní i institucionální) kapitál, což se pozitivně projevilo na likviditě. Hloubka trhu se oproti předchozí éře zdvojnásobila a samotné spotové bitcoinové ETF dnes navzdory přetrvávajícím odlivům stále drží bitcoiny za zhruba 90 miliard dolarů.

Když už jsme u spotových bitcoinových ETF, nejnovější adept mezi nimi, chystaný fond Morgan Stanley Bitcoin Trust (MSBT), zmiňovaný v posledním Cryptoshotu, plánuje vstoupit na trh s delegovaným sponzorským poplatkem pouhých 0,14 %, což by mohlo vody bitcoinových ETF ještě více rozhýbat. Jedná se o nejnižší částku na trhu. Pro ilustraci nejpopulárnější bitcoinové ETF, tedy IBIT od BlackRocku, inkasuje za stejné služby 0,25 procenta. /Zdroj: Kaiko Research

Bitcoin a kvantum podruhé

Bitcoinu a jeho současné cestě za kvantovou rezistencí jsem se obšírně věnoval v minulém Cryptoshotu. Mezitím ale vyšel výzkum divize Quantum AI společnosti Google, který naznačuje, že takzvaný Q-Day (neboli Quantum Day), tedy očekávaný, hypotetický okamžik, kdy se kvantové počítače stanou dostatečně výkonnými, aby prolomily moderní kryptografii s veřejnými klíči, jako je RSA, DH, ale také ECDSA, které bitcoin stále v rámci zpětné kompatibility podporuje vedle Schnorrových podpisů (taktéž zranitelných), by mohl být mnohem blíže, než se původně předpokládalo. Konkrétně již na konci aktuální dekády.

Výzkumníci si v dokumentu posvítili explicitně na bitcoin a Ethereum a tvrdí v něm, že výpočetní nároky na prolomení kryptografie eliptických křivek mohou být výrazně nižší a potenciálně by mohly vyžadovat méně než 500 000 fyzických qubitů za specifických optimalizovaných podmínek. To by pro představu znamenalo asi 20násobné snížení ve srovnání s dřívějšími projekcemi, i tak je to ale pořád cíl hodně daleko (hodně řádů) od současné fyzické reality.

Úplně nejvýkonnější kvantové počítače současnosti disponují 1121 a 1225 fyzickými qubity, většina ale mnohem méně. Navíc se často decentně zamlčuje fakt, že nestačí mít jen kvantové počítače s dostatkem kubitů, ale musejí být zároveň odolné proti rušení. My zatím stále máme jen takzvané NISQ (Noisy Intermediate-Scale Quantum) kvantové počítače, které dokáží občas demonstrovat slibné výpočetní postupy, ale zároveň trpí vysokou chybovostí a chybí jim robustní korekce chyb. Slouží tedy zatím pořád hlavně pro vývoj a experimenty.

„Přechod od dnešních 1000 chybových kubitů k 500 000 kubitů odolných proti chybám do roku 2029 není jen ,plán‘… je to fyzikální zázrak, nebo obrovský bluf,“ nechal se v této souvislosti v reakci na dokument Google slyšet bývalý bitcoinový vývojář Jonas Schnelli.

Problém tu ale je a nelze před ním úplně zavírat oči. Preventivní kroky, jako je pokus společnosti BTQ Technologies o zavedení praktické implementace návrhu BIP 360, který rozebírám v Cryptoshotu z minulého týdne, jsou tak důležitější než kdy dřív.

Připomeňme, že firma ve zkratce přišla s první reálnou technickou implementací teoretického konceptu P2QRH (Pay to Quantum Resistant Hash), který odstraňuje potřebu odhalovat veřejné klíče v určitých fázích transakce, což je jeden z předpokladů kvantové rezistence bitcoinové sítě (nikdy se totiž neodhaluje veřejný klíč na blockchainu a kvantové útoky tak nemají na co cílit), a nyní tuto svoji implementaci společnost testuje v rámci vlastního bitcoinového testnetu Bitcoin Quantum v0.3.0.

Řešení od BTQ Technologies se jmenuje P2MR a jde o nový typ výstupu (adresy), který místo toho, aby na blockchainu zveřejnil zranitelný veřejný klíč, zveřejňuje pouze Merkle Root (kořen Merkleho stromu) skriptovacích podmínek.

Zpět ale k výzkumu od Googlu. Pokud má výzkum pravdu, hrozí navíc, že až (a pokud) budou existovat dostatečně pokročilé kvantové systémy, mohou být také schopny provádět útoky v rámci časového úseku mezi potvrzováním bloku (okolo deset minut), což by umožnilo tzv. útoky „on-spend“, tedy útoky na nepotvrzené transakce, které se právě nacházejí v mempoolu a nebyly ještě vytěženy.

Jak velký problém to pro bitcoin představuje?

Problém je potřeba si rozdělit. V obecné rovině není takový problém pro síť přejít na kvantově rezistentní algoritmy, i když na jejich praktické implementaci ještě zbývá udělat pořádný kus práce.

Už tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoto s ohrožením bitcoinové kryptografie v budoucnu počítal, a v roce 2010 proto načrtl vizi, jak by na hrozbu síť mohla reagovat. Jeden Satoshiho scénář například počítá s tím, že by síť mohla koordinovat přechod, kdy by aktualizace protokolu zavedla silnější algoritmy a uživatelé by migrovali svá aktiva přepodepsáním bitcoinů do nových formátů adres.

Problém je zde ale také organizační, bitcoin totiž na rozdíl od řady jiných „krypto“ projektů nemá centrální autoritu (což bývá obyčejně vnímáno jako jedna z jeho hlavních výhod), která by koordinovala a nařizovala aktualizace. Změny protokolu, obzvláště ty na úrovni síťového konsenzu, vyžadují dohodu mezi několika skupinami účastníků s různou motivací (vývojáři, těžaři a uživatelé).

To v praxi znamená, že velké změny trvají relativně dlouho. Na druhé straně se ale v minulosti opakovaně ukázalo, že když jde do tuhého, dokáže se komunita semknout a jednat poměrně rychle (promptní vyřešení situace, kdy se v srpnu 2010 podařilo v bloku 74638 potvrdit transakci, které se povedlo poslat neexistujících 184 467 440 737 bitcoinů, tedy takzvaný Value Overflow Incident, rychlé odstranění podobně kritické zranitelnosti CVE-2018–17144 v roce 2018 nebo boj o SegWit).

Pak je tu ale problém se starými bitcoiny, ke kterým se nikdo nehlásí a nejspíš ani hlásit nebude. To, co dříve bylo považováno za „dar komunitě“, se tak stává darem trochu danajským. Asi třetina celkové nabídky bitcoinu se dnes nachází na adresách, kde byly odhaleny veřejné klíče, což představuje jednu zcela jasně definovanou sadu cílů v rámci určitých modelů útoku (stačí je dnes posbírat, a až přijde čas, tak rozlousknout).

Přímo samotný výzkum od Googlu odhaduje, že v rámci scénářů kvantových útoků může být v různé míře odhaleno přibližně 6,7 (ano, opravdu čtete šest sedm) milionu bitcoinů (problém představují zejména starší formáty adres, kde veřejné klíče zůstávají na blockchainu trvale viditelné). U části těchto adres nicméně lze předpokládat, že dojde dříve ke konsolidaci, to ale rozhodně neplatí například pro „Satoshiho bitcoiny“.

Přesto ale, tedy přinejmenším podle mého názoru, naléhavější problém představuje ve výzkumu zmiňovaný útok na takzvaná transakční okna, tedy dobu mezi tím, kdy byla vysílána bitcoinová transakce, její veřejný klíč se již stal na blockchainu viditelným, ale ještě jej žádný miner nepotvrdil, tedy před vytěžením transakce. Jak by útok v tomto mezičase mohl proběhnout? Teoretický útočník může tuto mezeru využít k tomu, aby sám získal privátní klíč a provedl dvojitou útratu ve stejném časovém rámci, jaký je potřeba k vytěžení bloku.

Na závěr dodám, že závod s časem v honbě za kvantovou odolností se netýká jen bitcoinu a dalších kryptoměn. Jak s oblibou dříve zmiňoval Andreas Antonopoulos, úplně stejná třída kryptografie dnes zabezpečuje vedle větší části internetové komunikace také tradiční bankovní systémy, platební sítě a vojenskou komunikaci. Ty také často představují (alespoň dnes) mnohem větší lákadlo pro podobný útok než samotný bitcoin.

„Zhruba padesát procent našich dat a osobních údajů, které jsou někde zašifrované, již bylo někým shromažďováno. A jakmile je bude moci dešifrovat, veškeré vaše soukromí bude pryč,“ prohlásil na toto konto loni v prosinci v rozhovoru pro český Forbes viceprezident IBM Research pro Evropu a Afriku a zároveň ředitel nejstaršího výzkumného střediska IBM mimo Spojené státy, IBM Research v Curychu Alessandro Curioni.

Rozdíl současné bitcoinové sítě (blockchainu) oproti výše zmiňovaným systémům nicméně spočívá v její transparentnosti, která byla na začátku vnímána jako výhoda a ve vztahu ke kvantovým útokům představuje naopak výraznou slabinu.

Transparentní je ale také open-source vývojový model bitcoinu a to je pro změnu dnes velká výhoda, a to zejména oproti komerčním a vojenským systémům. Díky své transparentnosti totiž umožňuje pozorovat reakci komunity v reálném čase. Nemusíme tak jen trpně doufat, že se s tím komunita nějak popasuje, ale můžeme vše sledovat z první řady, nebo se dokonce do procesu aktivně zapojit.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.