Spojené státy možná za současné prezidentské administrativy nejsou zrovna etalonem umírněnosti a rozumných rozhodnutí, jedno se jim ale musí nechat, v otázce dystopického konceptu digitálních měn centrálních bank (CBDC) to jsou právě ony, kdo jsou jen krůček od toho, ukotvit si do zákona, že se Fed o nic podobného alespoň v nejbližších letech nepokusí.

Americký Senát totiž v pondělí večer schválil poměrem hlasů 85:5 dvoupartajní návrh zákona 21st Century Road to Housing Act. Ten sice primárně řeší něco jiného (jak podpořit nabídku bydlení a zabránit velkým investorům ve skupování rodinných domů), kromě toho ale také obsahuje ustanovení, které americké centrální bance zakazuje vydávat digitální měnu, a to do konce roku 2030 (zjevně úlitba demokratů republikánům).

Pokud by se o to Fed chtěl pokusit po tomto termínu, nemohl by o tom rozhodnout sám, ale potřeboval by výslovný souhlas Kongresu a řádné zdůvodnění. Zákon měl podepsat americký prezident již ve středu, nakonec z toho ale sešlo kvůli sporům o úplně jiný zákon.

Oproti tomu Evropa, kde se zejména dosluhující šéfka Evropské centrální banky bojí dolarových stablecoinů jako čert kříže, se už nemůže dočkat, kdy vlastní CBDC spustí. Jen den po hlasování amerického Senátu  schválil hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu projekt digitálního eura.

Ještě loni bylo digitální euro jen papírový projekt s nejistou budoucností, byť se v říjnu přehoupl z přípravné etapy zahájené v listopadu 2023 do takzvané fáze technické a tržní připravenosti. Pořád to byl ale projekt, který mohli svým hlasem poměrně snadno evropští zákonodárci smést ze stolu. A teď již s jistotou víme, že to se nestalo. Projektu letos na začátku roku vlila do žil novou krev snaha EU snížit svou závislost na platebních systémech kontrolovaných USA.

Bezdůvodné to úplně není, například podle údajů zmiňované ECB dnes americké platební sítě Visa a Mastercard zprostředkovávají 61 % plateb kartami v samotné eurozóně, a pokud budeme brát v potaz i přeshraniční transakce kartami, tak prakticky ovládají trh.

Podobně jako jiné CBDC se nápad na digitální euro zrodil v reakci na sílící popularitu stablecoinů mimo samotný kryptoměnový ekosystém, nikoli ovšem až tu současnou, ale šlo o situaci před sedmi až osmi lety. Budíčkem pro centrální bankéře a politiky byl dnes již neexistující projekt globální digitální měny Libra, který 18. června 2019 představila Zuckerbergova Meta (ta projekt zastavila právě po nárazu na silný politický odpor).

Digitální euro cílí zatím hlavně na koncové spotřebitele, kteří by mohli držet digitální eura ve vyhrazené peněžence, ovšem jen v omezeném množství, které zatím nebylo stanoveno. Systém by měl podporovat jak online platby, tak jejich offline podobu.

Protože původně panovala obava, že by platforma mohla vést k odlivu depozitů z komerčních bank, bylo nakonec dohodnuto, že ECB poskytne jen základní infrastrukturu, zatímco komerční banky a poskytovatelé platebních služeb by zákazníkům nabízeli digitální euro jako službu. Zatímco se dá předpokládat, že k tomu budou finančně motivováni, na obchodníky mají zbýt, podobně jako u karetních sítí, poplatky, ty ale mají být nižší než současné poplatky spojené s karetními transakcemi.

Kolem projektu je řada nezodpovězených otázek, vedle přesné struktury odměňování a poplatků je to hlavně obava o ztrátu finančního soukromí, což je věc kritizovaná již od prvních veřejných konzultací projektu. Na problém v minulosti upozorňovala i z evropských ministrů financí (ale jen zemí, které zavedly euro) složená pracovní skupina Eurogroup.

„Aby digitální euro uspělo, mělo by zajistit a udržet důvěru uživatelů, pro kterou je soukromí klíčovým rozměrem a základním právem,“ uvádí se v jedné části záznamu ze setkání skupiny v roce 2023. Na stejném místě ale ministři říkají, že návrh digitálního eura má být v souladu s dalšími politickými cíli, jako je „prevence praní peněz, nezákonného financování, daňových úniků a zajištění dodržování sankcí,“ takže je to zkrátka trochu schizofrenní projekt. Uvidíme, jak se s tímto problémem digitální euro nakonec vypořádalo, my se již ale vrhneme na novinky.

– Americký platební gigant MoneyGram, který se zabývá mezinárodními a vnitrostátními platbami a převody peněz, se noří hlouběji do kryptoměnového ekosystému. Po vlastním stablecoinu MGUSD, který firma spustila na začátku června, oznámila, že se stává validátorem na Solana blockchainu a připojuje se k Solana Developer Platform, což je platforma určená pro podniky a finanční instituce, která jim umožňuje snadno a efektivně budovat a spouštět finanční produkty na Solana blockchainu.

Krok společnosti umožňuje staking SOL tokenů, zpracovávat transakční bloky a přispívat tak k bezpečnosti a výkonu sítě. Nejde také o první síť, kde společnost roli validátora plní, stejnou roli zastává ve dvou „korporátních“ blockchainech, tedy konkrétně v Tempu a Midnight Network.

Tempo je institucionální veřejný blockchain navržený hlavně pro vysoce škálovatelné platby ve stablecoinech. Umožňuje například vypořádání za méně než vteřinu, fixní poplatky, soukromé transakční zóny a vestavěné nástroje pro dávkové výplaty. Za projektem stojí platební společnost Stripe a krypto-VC firma Paradigm.

Midnight Network je pak v podstatě side chain sítě Cardana (marketingově označovaný jako „partner chain“), který se pokouší o nemožné – skloubit regulaci a ochranu transakčního soukromí. Využívá duální systém, který odděluje veřejný stav (pro konsenzus a auditovatelnost) a privátní stav (pro citlivá data, která zůstávají lokálně u uživatele a nikdy nejsou zveřejněna v síti).

– Pětice ex-výzkumníků z Ethereum Foundation (Ansgar Dietrichs, Barnabé Monnot, Caspar Schwarz-Schilling, Josh Rudolf a Julian Ma) zakládá novou „vzdoro“ neziskovku Ethlabs.

Organizace získala poměrně silné podporovatele, nalezneme mezi nimi dvě největší etherové korporátní pokladny, tedy Bitmine Immersion Technologies Thomase Leeho a SharpLink, ale také jednoho z původních spoluzakladatelů Etherea Joe Lubina a dále pak Anchorage, Octant a SNZ.

Hlavním cílem organizace je připravit Ethereum na další fázi institucionálního přijetí. „S tím, jak se stablecoiny, tokenizovaná aktiva, fondy a autonomní obchodování za pomoci umělé inteligence přesouvají na burzu, sbližuje se s Ethereem jako neutrální, důvěryhodnou a nikoho nevylučující vypořádací vrstvou pro globální ekonomiku,“ uvedli zakladatelé.

„Ethlabs existuje proto, aby zajistil, že síť je připravena absorbovat tuto poptávku ve velkém měřítku a rozvíjet rychlejší Ethereum s důvěryhodnou interoperabilitou, aby instituce stavějící na Ethereu mohly tak činit s neutralitou, odolností, soukromím a bezpečností, které potřebují,“ dodali ve svém prohlášení.

Samotná Ethereum Foundation v úterý 23. června oznámila plán na snížení dosavadního rozpočtu o zhruba 40 % a propuštění dalších 54 zaměstnanců (asi 20 % celkového stavu). Já navíc zopakuji, že od ledna 2026 odešlo devět vedoucích pracovníků.

–  Jak poznat, že nějaký trend dosáhl svého vrcholu? Opakovaná historická zkušenost nám říká, že překvapivě dobrým ukazatelem je, když se do hry zapojí Mark Zuckerberg. A ten se podle úterního článku New York Times rozhodl právě vstoupit na pole predikčních trhů. Nutno ale přiznat, že se Meta o něco podobného již minulosti neúspěšně pokusila (mezi lety 2020–22 fungoval její projekt Forecast), takže to zase až tak pozdní příchod na párty tentokrát přeci jenom není.

Zuckerberg na nový projekt vyčlenil v Metě samostatný (malý) tým. Jeho cílem je vytvořit aplikaci pro predikční trhy s názvem Arena, která by fungovala nezávisle na Facebooku a Instagramu. I když je projekt interně popisován jako experimentální, ve firmě má překvapivě nejvyšší prioritu.

Zuckerberg se nicméně poučil z regulatorního zakleknutí na svůj nechvalně známý stablecoinový projekt Libra a predikční trh tentokrát (alespoň ze začátku) nebude pracovat s reálnými penězi, ale má používat bodový systém známý z her. Meta nicméně naznačila, nebo chcete-li nevyloučila, zavedení sázení o reálné peníze v budoucnu.

Využívání bodového systému firmě umožní vyhnout se regulatornímu dohledu CFT a dalším problémům (provozovatelé hazardních her vnímají predikční trhy jako neregulovanou konkurenci a tlačí kvůli tomu na regulátory), kterým momentálně čelí společnosti Polymarket a Kalshi. Otázkou je, čím chce motivovat lidi k sázení, protože bez peněz rázem mizí veškeré vzrušení. Meta, která měla na začátku roku 3,56 miliardy uživatelů napříč aplikacemi, každopádně mnohonásobně převyšuje kombinovaný dosah současných leaderů predikčního trhu.

– Americký prezident Donald Trump podepsal tento týden exekutivní příkazy EO 14409  a EO 14411. Ty mají za úkol urychlit americké kvantové inovace a paralelně chránit zemi před kvantovými hrozbami. První příkaz s číslem 14409 a názvem „Zabezpečení národa před pokročilými kryptografickými útoky“ cílí právě na zmírnění hrozeb, které představují rozsáhlé kvantové počítače pro současné šifrovací standardy včetně asymetrické kryptografie, na které dnes stojí většina kryptoaktiv. Ve zkratce jde o plán přechodu na postkvantovou kryptografii.

Druhý příkaz, tedy nařízení 14411 s názvem Zavádění nové hranice kvantových inovací, vytvořil plán pro USA, jak využít komerčních a výzkumných výhod kvantové informační vědy a technologie k urychlení kvantového vývoje. Nařizuje také příslušným státním agenturám a dalším orgánům aktualizovat národní kvantovou strategii.

Nejde přitom jen čistě o výzkumný program. Bílý dům explicitně deklaruje cíl, aby USA zůstaly „kvantovou supervelmocí“ a převedly kvantové technologie z laboratoří do komerčního využití, a má dokonce ambici do roku 2028 vybudovat první skutečně vědecky (ať už se tím myslí cokoli) využitelný kvantový počítač.

I když plán nepředstavuje pro kryptoměny bezprostřední hrozbu, a to ani v případě, že by se skutečně podařilo splnit plán a vybudovat vědecky využitelný kvantový počítač již do roku 2028, je oficiálním potvrzením, že americká vláda považuje kvantové počítače za strategickou prioritu a očekává jejich praktické využití v horizontu nikoli dalších dekád, ale let.

Například pro Bitcoin se tak otázka „kdy bude Bitcoin potřebovat kvantově odolný upgrade?“ přesouvá z akademické debaty do oblasti reálného plánování, jenže na to, jak pravidelní čtenáři Cryptoshotu vědí, už stejně dochází (a dokonce i na první reálné experimenty). Jiné blockchainy jsou v tomto úsilí dokonce ještě o trochu dále (Ethereum, XRP a Tron).

Vůbec by mě také nepřekvapilo, kdyby se kvantově odolné blockchainy staly do budoucna novým horkým kryptotrendem (nejde o investiční radu), tak se nechme překvapit.

–  Správce aktiv Franklin Templeton si podal u americké Komise pro cenné papíry a burzy registrační žádost o dva burzovně obchodované indexové fondy (ETF). Zajímavé jsou tím, že chtějí využívat akciové dividendy k budování vlastní bitcoinové expozice. Jedná se o fond Franklin US Equity Bitcoin DRIP Index ETF a Franklin US Innovation Bitcoin DRIP Index ETF.

Oba ETF by začínaly s 95 % aktiv v amerických akciích a 5 % v bitcoinech, přičemž dividendy by se automaticky reinvestovaly do bitcoinové expozice. Pokud jim dá SEC zelenou, mohly by se začít obchodovat již od 1. 9. 2026. ETF budou sledovat jim na míru šité hybridní indexy VettaFi US Large-Cap 500 Bitcoin DRIP Index a jejich variantu zaměřenou na technologické inovace.

Podle informací z žádosti ale nemusí být bitcoinová expozice čistě spotová. Může být získána například prostřednictvím burzovně obchodovaných produktů, futures, opcí a jiných regulovaných nástrojů. Pozice navíc bude podléhat čtvrtletnímu rebalancování, kdy se expozice nad pět procent vždy znovu sníží na 4,5 procenta a v mezičase by neměla přesáhnout 20 procent.

Přehnal to Michail Saylor s natahováním svého akciového instrumentu? Kurz akciového instrumentu STRC společnosti Strategy minulý týden klesl na 82,5 USD a aktuálně se obchoduje ještě nepatrně níže – zhruba za 81 USD. Máme tak před sebou 19% propad pod nominální hodnotou akcie, která by měla dělat 100 dolarů.

Může za to Saylorovo prořeknutí, že mu s navrhováním instrumentu pomáhal ChatGPT? Netroufám si vyloučit, že to mohlo k panice přispět, ale hlavní problém bude přeci jenom jinde. Svoji roli každopádně určitě sehrál bitcoinový medvědí trh a, jak upozornila blockchainová analytická platforma CryptoQuant, také hlavně rychlé zmenšování hotovostních rezerv společnosti.

Dolarová rezerva společnosti Strategy totiž klesla od začátku roku 2026 o závratných 38 %. Oproti tomu roční dividendové povinnosti firmy vůči držitelům akcie téměř čtyřnásobně vzrostly, a to zhruba na 1,2 miliardy dolarů.

Co je na tom přesně špatně? Jde o to, že relativně bezpečný polštář na krytí dividend najednou splaskl z více než sedmileté rezervy (bohužel nejde ani o whisky, ani o rum) na pouhých 14 měsíců. K poklesu rezervy notně přispěl fakt, že Strategy v květnu odkoupila své konvertibilní prioritní dluhopisy s 0% úrokem splatné v roce 2029 v hodnotě 1,5 miliardy USD.

Když k tomu připočteme neustále dokola médii omílaný fakt, že Strategy vykazuje nerealizovanou ztrátu na bitcoinu ve výši přes 10,5 miliardy USD (aktuálně již spíš 10,6 miliardy dolarů a stoupá), nedává to investorům úplně důvod k bezstarostnému spánku. Obzvláště když přihlédneme k faktu, že pod vodou je celý akviziční bitcoinový pool Strategy z let 2024 až 2026.

Bitcoinovou komunitu ale jistě potěší, že zatím není příliš pravděpodobné, že by se Saylor uchýlil k likvidaci bitcoinů na obranu instrumentu.

„Společnost Strategy není povinna prodávat bitcoin, aby si udržela cenu akcií STRC, a místo toho může zvýšit současný dividendový výnos ve výši 11,5 % nebo vydat akcie MSTR, aby signalizovala svou schopnost pokračovat ve vyplácení dividend. Tyto nástroje se již nasazují,“ vysvětluje CryptoQuant.

Problém je, že aby se mohla STRC dostat zpátky k hodnotě 100 USD, musela by Strategy hotovostní polštář téměř zdvojnásobit, a kde na to chce Saylor momentálně přesně vzít, je trochu otázka. CryptoQuant tvrdí, že strategickou prioritou pro společnost by teď mělo být pozastavit nákupy a soustředit se na obnovu hotovostní rezervy.

A pak je tu je ještě jedna věc. „Strategy by měla vyvinout systematický, fundamentálně orientovaný přístup k načasování nákupu bitcoinu spíše než nakupovat, kdykoli je k dispozici kapitál. Nákupy na vrcholech cyklu a akumulace během medvědích trhů vedly k rychlému růstu nerealizovaných ztrát a zhoršujícím se fundamentům STRC,“ dodává analytická platforma.

Jenže to je trochu problém, protože právě nákupy, kdykoli je k dispozici kapitál, a nákupy na vrcholu jsou jedinečnou distinktivní značkou a součástí PR Saylora a jeho společnosti. A ještě dodám, že CryptoQuant se zabývá jen obsluhou jednoho instrumentu, Strategy ale musí měsíčně živit další dva, a to vůbec nepočítám samotné dokupování bitcoinu. /Zdroj: Cryptoquant.com

RockawayX vs. Solmate Infrastructure u newyorského soudu

U nejvyššího soudu státu New York přistála nová krypto žaloba s českou stopou. Společnost RBCH (v podstatě jen akcionářský vehikl) spojená se zakladatelem RockawayX Viktorem Fischerem a zároveň největší externí akcionář solanové treasury a infrastrukturní firmy Solmate Infrastructure podává žalobu  proti současným vedoucím pracovníkům jmenované firmy. Předmětem žaloby je jejich obvinění z porušení fiduciární povinnosti a zavádějících prohlášení. V křížku jsou ale oba subjekty již nějaký čas.

Veřejně obchodovaná solanová korporátní pokladna Solmate Infrastructure vznikla transformací společnosti Brera Holdings, která byla původně zaměřena na vlastnictví fotbalových klubů, některé má mimochodem stále vlastnit. V roce 2025 se ale firma začala přeorientovávat právě na Solanu. Nebyl to zrovna nejšťastnější tah, kromě špatného načasování má totiž firma na burze jeden z nejhorších track rekordů mezi solanovými firemními pokladnami.

Firma začala budovat solanovou pokladnu (drží přibližně 2 miliony SOL tokenů), poskytovat pronájem nízkolatenční infrastruktury pro její blockchain a provozovat také validátorský byznys. Krom toho se také přejmenovala na již zmiňovanou Solmate Infrastructure s burzovním tickerem SLMT.

Na burze se jí ale moc nedaří, akcie firmy jsou od začátku roku dole zhruba o 74 procent a obchodují se navíc s vysokým diskontem vůči čisté hodnotě držených kryptoaktiv. Samotná solana je přitom od začátku roku v dolarovém páru dole jen o necelých 49 procent. Vztah Solmate Infrastructure a RBCH je takový, že Fischerova společnost drží v mateřské Breře 22,74% akciový podíl.

V žalobě RBCH viní vedení firmy z toho, že mělo zneužít kapitál od investorů k vlastnímu obohacení a z nehospodárných a občas údajně také neavizovaných transakcí. 21. května například měl ředitel společnosti Ron Sade a členka boardu Keren Maimon výhradně pro sebe získat 2,298 milionu akcií třídy B v registrované přímé nabídce za 4,97 dolaru za akcii, což dělalo přibližně 34 % čisté hodnoty aktiv společnosti v té době.

Samotný fond RockawayX v roce 2025 vedl soukromou investici do této veřejně obchodovatelné společnosti ve výši 300 mil dolarů a RBCH samotná se zavázala investovat do firmy 50 milionů dolarů. Solmate Infrastructure a RockawayX navíc společně začaly budovat solanovou infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech a dokonce se uvažovalo o sloučení obou firem s tím, že by Viktor Fischer dosedl do křesla výkonného předsedy firmy a zakladatel investiční skupiny Rockaway Capital Jakub Havrlant by se stal členem představenstva.

Jenže od února 2026 se začaly věci najednou komplikovat. Nejprve Solmate Infrastructure oznámila, že plánovanou akvizici 100% podílu v RockawayX neuskuteční a zůstane tak pouze u takzvaného strategického partnerství obou firem. Firma to odůvodnila tím, že RockawayX poskytla problematické či neúplné informace při due diligence.

RBCH kontrovala nařčením, že vedení Solmate Infrastructure jedná v rozporu se zájmy akcionářů a společnost je špatně řízena. Pokusila se na to konto svolat mimořádnou valnou hromadu a usilovat o změnu představenstva. Na to konto Solmate firmu RBCH a RockawayX nařkl z pokusu převzít kontrolu nad společností bez zaplacení prémie za získání většinového podílu a RBCH nyní kontrovala tím, že naopak podala žalobu na vedení firmy kvůli údajnému porušení fiduciárních povinností a self-dealingu (obchodování ve vlastní prospěch nebo zneužití postavení).

Na to firma zatím zareagovala tiskovým prohlášením, které mimo jiné tvrdí, že ten, kdo se pokouší zneužít společnost a její aktiva k osobnímu prospěchu, je naopak generální ředitel RockawayX Viktor Fischer.

„To, co začalo jako pokus o vytažení přibližně 200 milionů dolarů ze společnosti, jak je popsáno v žalobě firmy proti panu Fischerovi a jeho společnosti RX, se vyvinulo v širší nekalý útok, který negativně ovlivnil vnímání trhu a přispěl k významnému snížení ocenění naší firmy,“ prohlašuje vedení Solmate.

Fischer měl podle prohlášení firmy naraisovat 50 milionů dolarů skrze RockawayX proto, aby se následně obohatil prodejem celé společnosti za 200 milionů dolarů, což je podle Solmate ocenění založené na zavádějících finančních výkazech poskytnutých společnosti Brera Holdings. Firma od transakce následně nejen odstoupila, ale také podala začátkem měsíce v Delaware žalobu, v níž tvrdí, že došlo k podvodu a úmyslnému uvedení v omyl.

Před námi tak leží otevřený korporátní spor, který by klidně mohl zamířit na televizní obrazovky (třeba po vzoru seriálu Boj o moc) nebo rovnou na filmová plátna (možná po vzoru Barbarů za branou). Bez zajímavosti každopádně není ani fakt, že se Breru jen pár týdnů nazpět pokusila koupit jiná solanová korporátní pokladna, společnost Forward. Firma nabídla akvizici s 30% akciovou prémií, představenstvo ale nabídku smetlo ze stolu.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.