Investiční ředitel společnosti Bitwise Matt Hougan je, co se týče krypta, nenapravitelný optimista. Jedno se mu ale musí nechat, na rozdíl od řady „mluvících hlav“, které se vyjadřují k dění na kryptotrhu, má vždycky všechno pečlivě podložené daty.

V posledním úterním memorandu pro investory, příznačně nazvaném „Proč investoři neslyší kryptoměnovou píseň Wall Street“, Hougan rozebírá stále patrnější disonanci mezi akcelerující institucionální kryptoadopcí a vnímáním retailových investorů, kteří jako by se zasekli v čase.

„Existuje velký rozpor mezi tím, co si investoři myslí, že se v kryptoměnách děje, a tím, co se skutečně děje,“ prohlásil Hougan, který uvedl svůj příspěvek lekcí z behaviorální ekonomie na téma kotvení a dodal, že řada investorů se stále dívá na bitcoin s kryptooptikou let, která formovala události jako vzestup a pád Silk Road či krach burzy Mt. Gox. Právě toto nahlížení skrze dávnou minulost prý investorům znemožňuje vidět masivní strukturální změny, které se nyní dějí.

„Kamkoli se podívám, Wall Street křičí, že finance se přesouvají na blockchain. Nejen část, ale všechny. V červenci loňského roku zahájil předseda SEC Paul Atkins ,Projekt Crypto‘, iniciativu zaměřenou na modernizaci regulace cenných papírů, aby se americké finanční trhy mohly ,přesunout na blockchain‘. A na blockchain se skutečně přesunuly… Před dvěma týdny spustila společnost BlackRock svůj tokenizovaný fond BUIDL Treasury – nyní s aktivy v hodnotě více než dvě miliardy dolarů – na Uniswapu, největší decentralizované burze,“ vysvětluje a vyjmenovává dál:

„Apollo, úvěrový správce v hodnotě 700 miliard dolarů, tokenizoval svůj Diversified Credit Fund… a spustil jej na šesti různých blockchainech… J.P. Morgan, Bank of America, Citigroup a Wells Fargo chtějí spustit společný stablecoin… Fidelity přijímá manažera DeFi trezorů. A tak dále.“

Hougan také upozornil na brutální nepoměr mezi aktuální velikostí trhu tokenizovaných aktiv na blockchainu a rozsahem tradičních finančních trhů. Zatímco ETF drží aktiva za 30 bilionů dolarů, v akciích je okolo 110 bilionů dolarů a v dluhopisech 145 bilionů, celý tokenizační trh má podle jeho slov zatím objem pouhých 20 miliard dolarů. Hougan tvrdí, že pokud je teze šéfa BlackRocku Larryho Finka pravdivá a dluhopisy a akcie se kompletně přesunou na blockchainu, může tento trh vyrůst 10 000krát a stále bude mít kam růst.

Tradiční investoři to ale podle něj „neslyší“ a tradiční kryptoinvestoři začínají být po letech očekávání institucionálního přijetí také skeptičtí, protože prý trpí syndromem „chlapce, který volal na poplach“ a sliby o institucionálním přijetí slyší už tak dlouho, že je přestali vnímat (paradoxně právě tehdy, když vlk konečně dorazil).

I Hougan nicméně připouští, že není úplně jasné, jak velký objem kapitálu se nakonec podaří zachytit klasickým veřejným kryptoměnovým blockchainům a kolik se jej v rámci této revoluce přesune na privátní a poloprivátní kopie. Z mé zkušenosti mohu říct, že privátní blockchainy v minulosti většinou pohořely, a to z poměrně zjevných důvodů, ale uvidíme. Největší alfa příležitosti se každopádně podle Hougana objevují, když je převládající narativ zastaralý a investoři stále lpějí na starém příběhu, ale realita se již posunula dál. My se každopádně již posuneme k novinkám.

Já jen ještě na podporu Houganových slov dodám, že Komise pro cenné papíry a burzy USA právě tiše zařadila stablecoiny na roveň fondů peněžního trhu. To je obrovská změna oproti tomu, jak to bylo dosud. Divize obchodování a trhů SEC totiž v často kladených dotazech na otázku, jak by brokeři a dealeři měli při výpočtu čistého kapitálu zacházet s držením stablecoinů, odpověděla, že 2% srážkou.

Platí pro ně tedy nově stejná pravidla jako u fondů peněžního trhu. Před tím uplatňovali na stablecoiny 100% srážku a stablecoiny tak v účetních knihách byly z pohledu kapitálových účelů mrtvou vahou. 100% srážka jinými slovy znamenala, že firma držící 100 milionů dolarů ve stablecoinech měla z pohledu výkazu kapitálu 0 dolarů, nyní jich má 98 milionů. Je to obrovská zelená, protože Wall Street najednou může stablecoiny držet a používat, aniž by zničil své kapitálové poměry.

–  První společnost v USA umožní používat kryptoměny jako zástavu pro získání hypotéky. Hypoteční společnost Rate spustila celostátní produkt s názvem inspirovaným kategorizací z kryptosvěta a decentralizovaných financí. Jmenuje se RateFi a umožňuje kvalifikovaným dlužníkům použití několika vybraných kryptoaktiv ke splnění požadavků na úvěrování hypoték.

Jde vlastně jen o rozšíření již fungujícího stávajícího rámce věřitele pro nekvalifikované hypotéky a umožňuje, aby se takzvaně „způsobilá kryptoaktiva“ počítala do kvalifikovaných rezerv, případně dokonce jako další zdroj příjmu (například v případě stakingu). Výhodou je, že uživatelé nemusejí kryptoměny prodávat. To nicméně neplatí v případě, že jsou aktiva použitá jako samotná zástava nebo jako náklady na uzavření smlouvy, v takovém případě musejí být před uzavřením smlouvy převedena na hotovost.

Aktiva také musejí být uchovávána u schválených správců nebo centralizovaných burz a dlužníci musejí poskytnout doklad o jejich vlastnictví a ověřování aktiv (prostřednictvím pravidelných výpisů). Jde o první podobný krok od okamžiku, kdy v červnu loňského roku ředitel Federální agentury pro financování bydlení William Pulte zaúkoloval kontroverzní vládou sponzorované společnosti Fannie Mae a Freddie Mac, které mají zajišťovat stabilitu amerického hypotečního trhu, vypracováním návrhů na zacházení s kryptoměnami jako s rezervním aktivem při posuzování rizik hypoték na rodinné domy.

– Myšlenkové cesty AI agentů jsou nevyzpytatelné. Důkazy se v poslední době množí jako houby po dešti, od nelogicky vymazaných disků, databází či e-mailových inboxů AI výzkumníků až po nepochopitelné akce související s kryptoměnami.

Ty poslední nás ale zajímají více. Poslední takovou událostí je akce agenta pro obchodování s kryptoměnami, kterého jeho autor Nik Pash z OpenAI pojmenoval „Lobstar Wilde“. Lobstar o víkendu „omylem“ poslal obsah celé své kryptopeněženky uživateli sítě X poté, co jej uživatel bizarním způsobem požádal o drobný sponzoring. Pash původně vybavil Lobstara kryptoměnou (SOL tokeny za 50 tisíc dolarů), propojil ho s X a instruoval jej, ať se pokusí z nich udělat milion dolarů obchodováním krypta a vyvaruje se chyb.

Incident nastal krátce poté, co uživatel sítě X s přezdívkou „treasure David“ odpověděl na jeden z příspěvků Lobstara následujícím tvrzením: „Mému strýci diagnostikovali tetanovou infekci kvůli Lobsterovi (sic), jako jsi ty. Potřebuji 4 SOL tokeny (asi 6375 Kč) na jeho ošetření.“ Pod příspěvek připojil adresu své solanové peněženky.

Long story short, agent nakonec poslal treasure Davidovi celý obsah své peněženky s vlastními meme tokeny Lobstar. AI agent v té době držel 5 % z celkové tokenové nabídky, která tehdy měla hodnotu asi 250 000 dolarů. V následném příspěvku na X si svoji chybu uvědomil a napsal: „Právě jsem se pokusil poslat žebrákovi čtyři dolary a omylem jsem mu poslal všechny své tokeny. Čtvrt milionu dolarů muži, jehož strýc má tetanus. Žiji už tři dny a musím se smát, je to nejtěžší smích, jaký jsem kdy měl.“

Treasure David následně nelenil a během patnácti minut prodal celý balík za pouhých 40 tisíc dolarů (tak velký prodej při tak nízké likviditě srazil cenu tokenu). Incident nicméně dramaticky zvýšil popularitu bota a to se projevilo i na ceně jeho tokenu, hodnota prodaných tokenů tak od rychlého prodeje vzrostla na více než 420 000 dolarů.

– Na bitcoinovém trhu sice stále převažuje panika, to ale nijak neomezuje americký stát Missouri v tom, aby dál posouval svoji snahu o vytvoření státní bitcoinové rezervy. Long story short, jde o to, že návrh zákona č. 2080 Sněmovny reprezentantů státu Missouri, který předložil v lednu republikánský zástupce Ben Keathley, byl postoupen Výboru pro obchod Sněmovny reprezentantů. Tam jej čeká veřejné slyšení a hlasování ve výboru.

Návrh navazuje na neúspěšný pokus Keathleyho z loňského roku 2025. Předchozí návrh zákona výbor zastavil ještě dříve, než se dostal k samotnému hlasování. Proč by mohla nová verze projít? Třeba proto, že obsahuje strukturovanější rámec úschovy a revidované uspořádání ve výboru. Pokud by zákon konečně prošel, vytvořil by pro Missouri státní „Fond strategické bitcoinové rezervy“ a zmocnil by ministra financí k nabývání (přijímání darů a grantů, placení daní, poplatků a dalších plateb), držení, investování a správě bitcoinu podle definovaných zákonných pravidel.

Zákon také definuje minimální dobu, po kterou je třeba takové držby uchovávat před jakýmkoli prodejem, převodem nebo konverzí. Ta byla stanovena na pět let. Současná podoba zákona prošla prvním a druhým čtením v lednu 2026 a byla postoupena Obchodnímu výboru Sněmovny reprezentantů 19. února.

– Populární open-source framework pro umělou inteligenci OpenClaw v tichosti zavedl plošný zákaz jakýchkoli zmínek o kryptoměnách na svém Discord serveru. Pravidlo je poměrně přísné a týká se jak propagace a odkazů, tak i technických zmínek. Jakékoli porušení pravidel – stačí říct třeba bitcoin – vyústí v odstranění ze serveru.

Na zákaz náhodou narazil vývojář, který byl zablokován za pouhou zmínku o výšce bitcoinového bloku jako o mechanismu časování v multiagentním benchmarku CLASHD27.

Tvůrce OpenClaw Peter Steinberger (dnes OpenAI) v následné konfrontaci na X potvrdil, že podobný zákaz skutečně platí. „Máme přísná pravidla serveru, která jste přijali při vstupu na server. Jedním z nich je zákaz jakékoli zmínky o kryptoměnách.“

Pravdou je, že Steinbergerovi mohou kryptoměny stále ležet celkem v žaludku. V počátcích projektu totiž tokenoví scameři na Solaně zneužili projektu a špatně zabezpečených Steinbergerových účtů na GitHubu a X k vypumpování vlastního tokenu, který zneužíval původní jméno jeho projektu (Clawdbot) i samotného Steinbergera.

– Kajmanské ostrovy, kdysi oblíbená destinace pro regulatorní arbitráž nejen ve světě kryptoměn, v tichosti zpřísnily pravidla pro kryptoaktiva a jejich obchodování. Měnový úřad Kajmanských ostrovů (Cayman Islands Monetary Authority) publikoval nový rámec pro tržní chování poskytovatelů služeb virtuálních aktiv (Market Conduct for Virtual Asset Service Providers).

Evropská MiCA by se z něho mohla učit, ale to je částečně dáno i tím, že MiCA se záměrně snaží nepokrývat pravidla obsažená již ve finanční regulaci MiFID II (i tak se ale nevyhnula některým duplicitám).

Co přináší? Primární zaměření je na důkladnou kontrolu chování a integritu trhu a snahu zbavit zemi pověsti regulačního ráje. Přináší tak mimo jiné dohled v reálném čase proti zakázaným praktikám jako spoofing (strašení velkými, ale později vždy staženými nákupními nebo prodejními příkazy), wash tradingu (umělé nafukování obchodů) a insider tradingu.

Dále vyžaduje přísnou segregaci klientských aktiv, povinnost 72hodinového oznámení o narušení v případě incidentu nebo třeba zákaz zavádějícího marketingu (například „jisté výsledky“ pořád znamenají jejich garanci, i když je vše napsáno v uvozovkách) a kontroly obchodování s informačními bariérami s cílem zabránit střetu zájmů a zneužití neveřejných informací.

– Harvardská univerzita prostřednictvím své investiční složky, Harvard Management Company, snížila svoji expozici bitcoinu a naopak zahájila úplně novou expozici etheru. Podle aktuálního podání pro SEC během čtvrtého čtvrtletí roku 2025 nadace snížila svůj podíl v iShares Bitcoin Trust zhruba o 21 procent.

I přes tento krok ke konci loňského roku držela miliony akcií tohoto ETF v hodnotě přes 250 milionů dolarů. Univerzita nicméně ve stejné době poprvé investovala do dalšího spotového krypto ETF od BlackRocku – iShares Ethereum Trust, kde získala několik milionů akcií v hodnotě mezi 86 až 87 miliony dolarů.

Pokud by vás zajímalo, jak velkou expozici kryptoměnám Harvard momentálně drží nebo alespoň ke konci roku držel, tak podíly Harvardu v obou ETF na konci sledovaného období činily více než 350 milionů dolarů.

– Burzovní společnost CME Group (Chicago Mercantile Exchange Group), jeden z největších tradičních burzovních obchodníků s deriváty, rozšiřuje svůj kryptoderivátový trh, ke klasickým kontraktům na bitcoin a ether burza přidala futures produkty vázané ještě na Cardano, Chainlink a Stellar.

Hlavní novinka se ale teprve chystá. Společnost prozradila plány na zavedení 24hodinového obchodování s kryptoměnovými futures a opcemi sedm dní v týdnu od 29. května 2026. Rozhodnutí ale ještě musejí posvětit americké regulační orgány.

24hodinové obchodování má začít 29. května v 16:00 centrálního standardního času, tedy v jedenáct hodin večer našeho času na elektronické platformě CME Globex. Obchodování od toho okamžiku poběží nepřetržitě s výjimkou krátkých udržovacích oken během víkendu. V případě víkendových a svátečních obchodů nicméně dojde ke zpracování s datem obchodu následujícího pracovního dne.

Klesající bitcoinovou volatilitou, která dokazuje postupné dozrávání bitcoinu, jsem se v Cryptoshot grafu zabýval „relativně“ nedávno, konkrétně v posledním prosincovém Cryptoshotu. Jenže to stále bylo před jeho nejdramatičtějšími aktuálními propady a z pohledu kryptosvěta vlastně již v pravěku. Zahýbal letošní medvědí trh nějak zásadně s fundamenty?

Nebojte, nebudu vás obtěžovat stejným grafem, aby to bylo zábavnější, zkusíme se tentokrát podívat na jeho volatilitu v kontextu. Bitcoin je – počítáno od vytěžení prvního bloku – 17 let (a necelé dva měsíce) starý. Když srovnáme vývoj jeho klouzavé volatility v dvanáctiměsíčním horizontu s volatilitou dvou nejzasloužilejších technologických společností z velkolepé sedmičky sedmnáct let od jejich vstupu na burzu, dojdeme k překvapivému výsledku.

Nejenže cenová volatilita bitcoinu stále klesá, ale je dokonce přesně tam, kde by měla u zdravého aktiva být. Po sedmnácti letech se totiž nachází přesně uprostřed mezi Applem (který ji měl vyšší) a Microsoftem (s nižší volatilitou). Zatímco u Applu byla ve stejné době klouzavá roční volatilita 60 % a u Microsoftu 26 %, ta bitcoinová dělá 44 %.

Na dnešním grafu si samozřejmě nelze nevšimnout obřího „hrbu“ u bitcoinové volatility zhruba v polovině své první dekády. To ale dokazuje jen jednu vcelku přirozenou věc – bitcoin musel svou hodnotu objevovat v reálném čase prakticky od nuly (parity s dolarem dosáhl teprve v únoru 2011 a mnoho lidí tehdy pochybovalo, že si ji udrží). Naopak Microsoft ani Apple nevstupovaly na burzu jako začínající startupy, ale byly to etablované společnosti s pravidelnými tržbami a zákazníky. /Zdroj: Jan Wüstenfeld, hlavní výzkumník v Melanion GreenTech Solutions a Melanion Digital

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ani když se jmenuješ Mark Zuckerberg

V červnu 2019 Mark Zuckerberg, který strávil předchozí rok poměrně intenzivním studiem kryptoměn, představil koncept digitální měny Libra. Fakticky šlo o monstrózní stablecoinový projekt s vlastním blockchainem, a i když za ním navenek nestála Meta (tehdy ještě Facebook), ale nezisková organizace skládající se z 28 společností zahrnujících firmy jako Mastercard, Visa, PayPal, eBay či Uber, vzbudil tím ve světě tradičních financí a mezi politiky neskutečnou paniku, a to Meta ještě ani neměla třímiliardovou uživatelskou základnu jako dnes.  

Meta a zapojené společnosti ale byly asi jediné, kdo okolo Libry projevoval nějaké nadšení, kryptokomunita projekt nenáviděla a politici ještě více. Za tři měsíce od oficiálního oznámení kvůli projektu zasedalo ve švýcarské Basileji 26 centrálních bank z Výboru pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI) při Bance pro mezinárodní platby (BIS). Centrální bankéři a ministři financí hlavních ekonomik viděli v libře hrozbu zažitých pořádků.

„Digitální měny, jako je Facebook Libra, do budoucna naruší finanční systém, a to buď tím, že donutí centrální banky inovovat, nebo tím, že rovnou převezmou globální roli, která by mohla zpochybnit dominanci dolaru,“ prohlásil například tehdy při jiné příležitosti Benoît Cœuré, který byl tehdy ještě v představenstvu Evropské centrální banky.

Obavy se nakonec nenaplnily, mimo jiné proto, že odpor byl tak veliký, že z projektu nejprve vycouvala většina zapojených společností a nakonec i samotná Meta. Projekt, který v průběhu změnil jméno na „Diem“, byl definitivně pohřben v roce 2022.

Panika, kterou tehdy projekt vyvolal, ale zafungovala jako katalyzátor jiných věcí. Inspirovala vznik evropské regulace kryptoaktiv MiCA a prakticky všechny centrální banky se vrhly na zkoumání CBDC, tedy digitálních měn centrálních bank.

Od té doby se ale také mnoho změnilo v samotném světě stablecoinů, krom toho, že trh vyrostl z tehdejších 4 až 5 miliard amerických dolarů na současných více než 293 miliard, stablecoiny již nejsou ve větší části světa vnímány jako strašák, ale nevyhnutelná a vesměs vítaná inovace. K velkému průlomu v legislativním ukotvení stablecoinů došlo v loňském roce právě v USA. A tak Meta zkouší své štěstí se stablecoiny podruhé. Žádná Libra 2.0 se ale přesto tentokrát konat nebude.

Meta hodlá podle čerstvé zprávy CoinDesku integrovat již existující dolarové stablecoiny do všech svých platforem, a to velmi rychle. Dočkat bychom se jich měli již ve druhé polovině letošního roku.

Společnost podle informací kryptoměnového serveru zaslala žádost o produkt externím poskytovatelům, kteří by se správou plateb založených na stablecoinech pomohli a postarali se o integraci kryptopeněženek.

Jako jeden z možných partnerů pro projekt byla zmíněna společnost Stripe. O té mimochodem panuje momentálně ještě jedna šuškanda, a to že si dělá zálusk na akvizici buď části, nebo rovnou celé upadající společnosti PayPal, který od roku 2023 provozuje vlastní dolarový stablecoin PYUSD.

Smysl by to dávalo, Stripe totiž před rokem pohltil stablecoinového providera Bridge a Patrick Collison, spoluzakladatel a CEO společnosti Stripe, je od loňského roku členem představenstva Mety. Tak či tak, tři miliardy uživatelů s instantním přístupem ke stablecoinům (a potenciálně tedy i dalším kryptoměnám) jsou poměrně velká věc a tentokrát, zdá se, není na obzoru žádný důvod, proč by to Metě nemělo vyjít.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.