S úderem letních prázdnin, tedy od 1. července 2026, končí přechodné období pro poskytování krypto služeb bez platné evropské licence podle evropského nařízení o trzích s kryptoaktivy, známější pod svou zkratkou MiCA.

Co to v praxi znamená? Po uvedeném datu bude moci na území celé Evropské unie nadále poskytovat služby související s kryptoaktivy (definované v nařízení) pouze subjekt s povolením poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP) uděleným příslušným národním regulátorem některé z členských zemí. U nás jím není nikdo jiný než Česká národní banka. Služby budou moci nadále poskytovat také banky a obchodníci s cennými papíry a další již regulované finanční instituce, pokud tuto činnost svému regulátoru řádně oznámí (takzvaně notifikují).

ČNB nakonec podle všeho udělila z rekordního počtu 248 žádostí jen nepatrný zlomek a podle kuloárních informací v druhé vlně schválila pouhé jednotky žádostí. Mezi nově licencovanými subjekty je například společnost wBTCb. Dopady na český trh budou každopádně poměrně velké, protože to znamená (dočasnou nebo trvalou) stopku pro velké množství současných hráčů.

Jak navíc upozorňuje samotná ČNB: „Naprostá většina osob poskytujících v minulosti služby související s kryptoaktivy nemůže již dnes v této činnosti v České republice pokračovat, protože nesplnila podmínky pro využití přechodného režimu.“ Pokračování v poskytování služeb bez povolení CASP nebo notifikace pak znamená porušení MiCA a ČNB za něj může uložit správní tresty a pokuty s horní hranicí přes 100 milionů Kč.

Konec přechodného období se ale dotkne i klientů nelicencovaných služeb. Pokud nebude mít jejich oblíbená platforma k 1. 7. 2026 potřebné oprávnění (seznam oprávněných poskytovatelů bude dostupný v registru ESMA a v seznamu ČNB), narazí nejspíše na omezení či úplné ukončení přístupu ke službám a budou si muset zajistit přesun držených kryptoaktiv jinam (k oprávněnému poskytovateli nebo do vlastní „self-hosted“ peněženky).

U zahraničních subjektů působících mimo EU pak hrozí i další operační rizika spojená s případným neřízeným ukončením činnosti poskytovatele. Máme se zkrátka „na co těšit“. My se teď ale už podíváme raději na novinky.

– Největší světový správce aktiv, společnost BlackRock, spustila iShares Bitcoin Premium Income ETF, burzovně obchodovaný fond, který chce poskytnout investorům expozici vůči bitcoinu a zároveň generovat měsíční příjmy z opčních prémií. Registrační žádost o něj si společnost podala letos v lednu.

Fond se obchoduje pod tickerem BITA a nabízí expozici vůči bitcoinu prostřednictvím přímých spotových bitcoinových nákupů, ale také nákupů akcií vlastního bitcoinového ETF iShares Bitcoin Trust ETF (IBIT). Ten dnes představuje největší a nejobchodovanější bitcoinový ETP na světě.

Od současného spotového bitcoinového ETF BlackRocku se BITA odlišuje hlavně tím, že slibuje generovat výnos prostřednictvím aktivně spravované opční strategie. Fond tedy na jedné straně sleduje cenový vývoj bitcoinu a na straně druhé se snaží dosahovat prémiové výnosy prostřednictvím prodeje call opcí na akcie IBIT a indexy, které sledují další spotové bitcoinové produkty obchodované na burze.

Mělo by to fungovat tak, že fond bude prodávat opce, které dají ostatním investorům právo koupit akcie IBIT za stanovenou cenu, a výnos (pokud bude) se bude realizovat z opčních prémií. BITA podle firmy bude vydávat call opce na IBIT, které budou představovat přibližně 25 % až 35 % portfolia a generovat opční prémie, které mohou být každý měsíc distribuovány investorům.

„Významná část naší klientské základny se zajímá o bitcoin, ale také se silně zaměřuje na generování příjmů,“ prohlásil v tiskové zprávě Robert Mitchnick, vedoucí digitálních aktiv v BlackRocku. „BITA byla vytvořena v reakci na tuto poptávku,“ dodal.

– „Hype“ kolem letos rychle rostoucí decentralizované burzy Hyperliquid, která slouží pro obchodování s perpetuálními (neexpirujícími) futures kontrakty a běží na vlastním vysokorychlostním L1 blockchainu (namísto využívání zavedených platforem jako Ethereum či Solana), neutichá. Přesunul se dokonce do světa tradičních financí.

Dokládá to i fakt, že spotová ETF na HYPE token se za zhruba měsíc obchodování přiblížily kumulativnímu objemu obchodů pomalu dotahujícímu jednu miliardu dolarů (respektive zatím lehce přes 900 milionů dolarů).

Regulovanou expozici HYPE tokenu dnes nabízejí emitenti: 21Shares (s tickerem THYP), Bitwise (BHYP) a Grayscale (HYPG). Čistý kombinovaný příliv od jejich spuštění dosáhl přibližně 153 milionů dolarů, takže je zde stále prostor pro růst (nejde o investiční radu), zajímavější ale je, že týdenní toky zůstaly pozitivní až do poloviny června, a to navzdory krveprolití, které do nedávna panovalo na širším krypto trhu.

Všechna ETF drží token přímo a nabízejí odměny za jeho staking, ty v současnosti dosahují přibližně 2,25 % ročně. Aktuálně je stakováno asi 45 % celkové nabídky tokenů, což je asi 434 milionů tokenů. Pro srovnání, ve volném oběhu je pouze asi 222,4 milionu tokenů, které určují cenu na volném trhu.

Jak jsem popisoval v minulém Cryptoshotu, token HYPE se od většiny konkurenčních krypto projektů odlišuje svým systémem zpětného odkupu – až 97 % obchodních poplatků Hyperliquidu totiž míří zpátky do jeho Asistenčního fondu pro zpětný odkup, tím se objem přímo váže na poptávku po tokenech. Samotný token také za poslední měsíc vzrostl vůči dolaru o více než 73 %.

– V EU licencované krypto burzy delistují nebo alespoň pro evropské uživatele blokují největší dolarový stablecoin světa. Firma Tether se totiž odmítla podrobit evropskému diktátu a zažádat o autorizaci MiCA pro svůj vlajkový produkt USDt. Generální ředitel Tetheru Paolo Ardoino dokonce dlouhodobě patří mezi nejhlasitější kritiky regulace, a to zejména kvůli údajně nesmyslným evropským požadavkům na správu rezerv na stablecoinové emitenty.

S tím, jak se neúprosně blíží červencový termín, od kterého pod regulaci spadající subjekty bez licence v EU operovat nemohou už ani v rámci přechodného režimu, nic jiného burzám a směnárnám pořádně nezbývá. Tento týden pro evropské uživatele stablecoin vyřadily z obchodních párů například americké burzy Coinbase, Kraken a Crypto.com.

Pokud můžeme věřit datům platformy Coingecko, která se tváří, že je aktuálně v oběhu USDt přibližně za 186 miliard dolarů, může to trhem docela zahýbat. Zpráva je ale každopádně jednoznačně pozitivní pro MiCA licencované stablecoiny, a to jak pro ty dolarové jako USDC od Circle, tak pro ty eurové.

Bez zajímavosti také není, že některé evropské země chtějí tažení proti stablecoinům posunout ještě dále. Německo a Itálie v dubnu navrhly regulační rámec, který zahrnuje stablecoinový „kill switch“. Návrh se zaměřuje na emitenty, kteří své tokeny vydávají v několika jurisdikcích, zejména USA a EU, ale sdílejí stejné rezervy.

Podle návrhu by Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) musel stablecoin zcela zakázat, pokud by selhal jeho mechanismus převodu rezerv, emitent vážně porušil pravidla své domovské země nebo pokud by existoval důkaz, že jedná proti zájmům držitelů z EU. Za hypotetické situace, kdy by všichni držitelé z EU chtěli vybrat ze stablecoinu fiat peníze, může dojít k situaci, kdy objem peněz uložených v Evropě nebude dostatečně velký na to, aby poptávku uspokojil.

Zbytek peněz totiž leží na amerických účtech a podléhá tak americkým zákonům, které mohou zpozdit nebo zablokovat převod do Evropy. Německo a Itálie proto chtějí zavést pravidlo, aby finanční prostředky mohly vždy okamžitě zamířit k pokrytí jakéhokoli takového nedostatku. Pokud emitent nedokáže takovou záruku dát, EBA by stablecoin zcela zastavila a zakázala jeho evropský provoz.

– Evropskou MiCA licenci ale podle všeho do potřebného termínu nezíská také s 300 miliony uživatelů zatím stále největší kryptoburza světa, tedy Binance. Její současná žádost ve zrychleném řízení má být totiž navzdory předchozím očekáváním v dohledné době zamítnuta. Tvrdí to alespoň ve své exkluzivní zprávě agentura Reuters na základě informací dvou nejmenovaných insiderů. Já pro změnu exkluzivně dodám, že burza již stačila stáhnout svého regionálního manažera pro střední a východní Evropu Ilie (Elijah) Puscase, takže se rozhodně něco děje.

Burza po zveřejnění zprávy agentury Reuters publikovala na X příspěvek, kde tvrdí, že má v úmyslu „podporovat řádný proces a minimalizovat narušení provozu našich uživatelů,“ žádné další vysvětlení ale neuvedla.

Burza si žádost podala v lednu, a to u řeckého národního finančního regulátora Hellenic Capital Market Commission, tedy řecké komise pro kapitálový trh. Žádost byla posuzována v rámci zrychleného procesu a rozhodně stojí za povšimnutí (obzvlášť nyní), že pro její podání nezvolila benevolentnější evropské trhy, jako je Malta (licenci zde získala například konkurenční OKX), Portugalsko či Litva.

– Minulou středu oznámili  japonští bankovní obři MUFG Bank, Mizuho Bank a Sumitomo Mitsui Banking Corporation podpis memoranda o porozumění, které se týká společného prozkoumání emise stablecoinu denominovaného v japonském jenu.

Banky ale nechtějí zůstat jen u teorie, ještě během fiskálního roku 2026, který končí v březnu 2027, chtějí v rámci testu realizovat ve stablecoinu reálné obchodní transakce. Stablecoin byl měl být emitován v rámci trustové struktury, v níž by všechny tři banky působily jako společní zřizovatelé a licencovaná trustová banka by sloužila jako správce. To by mělo rezervy ochránit před hypotetickým bankrotem jednotlivých emitentů.

Megabankami vydaný stablecoin umožní bankovním domům chránit svou pozici v platbách a vypořádání jak proti lokálním privátním emitentům stablecoinů, tak hlavně proti velkým zahraničním dolarovým emitentům bez nutnosti použít silně restriktivní přístup, k jakému se uchýlila Evropská unie.

Za měsíc touto dobou, tedy 18. července, uplyne přesně rok od té doby, kdy vláda USA schválením velkého stablecoinového zákona GENIUS odstartovala tsunami dolarových stablecoinů, která nezasáhla jen samotné Spojené státy, ale prakticky celý svět.

Jak se ale tento seismický posun odrazil na výrazně menším trhu nedolarových stablecoinů? Platí, že příliv zvedá všechny lodě? Na to se podíváme v dnešním grafu z Data & Insights od The Block. Graf zobrazuje denní oběhovou nabídku vyjádřenou v dolarech pro 7 nejvýznamnějších nedolarových stablecoinů (a agregovaně zbytek trhu) a objem se počítá napříč všemi blockchainy.

Jedním z hlavních rekordmanů je stablecoin A7A5, což je na ruský rubl (v poměru 1:1) navázaný stablecoin, který se stal klíčovým nástrojem Ruska pro mezinárodní obchod a obcházení mezinárodních sankcí. Ten od poloviny července 2025 zažíval masivní expanzi a aktuálně již předběhl i největší eurový stablecoin EURC od americké společnosti Circle.

Když vyloučíme sankcionovaný stablecoin, patří mezi hlavní tahouny růstu japonský JPY Coin, argentinské digitální peso (ARZ), které je pozoruhodným úkazem vzhledem k dlouhodobě vysoké inflaci fyzického pesa, na které je ukotvené, brazilský Digital a GYEN.

Každý z nich reprezentuje lokální finanční instituce snažící se budovat stablecoinovou infrastrukturu ukotvenou na domácí měnu. Evropa zde měla na začátku s eurovými stablecoiny slušný náskok, ten ale díky velmi opatrnému regulatornímu přístupu pomalu ztrácí.

Na rozdíl od dolarových stablecoinů, které hrají svoji roli jak v krypto obchodování (původní účel), tak v přeshraničním vypořádání, ty nedolarové slouží hlavně k provádění přeshraničního obchodu a vypořádání bez nutnosti směrování přes korespondenční bankovní sítě závislé na dolaru. Síla je to ale zatím ve srovnání s téměř 300miliardovým trhem dolarových stablecoinů stále velmi slabá.  /Zdroj: The Block, Deffilama

Miliardář, jenž má 70 % portfolia v bitcoinu, věří, že jednou bude stát milion dolarů

Mexický dolarový miliardář Ricardo Salinas věří bitcoinu čím dál víc. Z původní sázky 10 % portfolia z roku 2020 do něj postupně převedl 70 % svého investičního majetku a věří, že bitcoin nakonec dosáhne jednoho milionu dolarů. Otázkou prý zůstává jen kdy a věří mu také více než nemovitostem. Tvrdí to všechno alespoň v čerstvém rozhovoru pro CoinDesk.

K obří alokaci se miliardář přiznal již loni v březnu. Tehdy také prozradil, že nedrží žádné dluhopisy ani akcie kromě svých vlastních a zbývajících 30 % jeho portfolia má tvořit zlato a akcie jeho společností. Medvědí trh na jeho přesvědčení nic nezměnil, spíše jej utvrdil.

Ricardo Salinas Pliego provozuje mexickou televizní společnost TV Azteca a maloobchodní síť Grupo Elektra, kterou v 50. letech 20. století založil jeho dědeček. Ke svému bohatství přišel skrze jednoduchý „money glitch“. Grupo Elektra, která prodává primárně spotřebiče a elektroniku, cílí na chudší spotřebitele z nižší střední třídy. Ti si na své nákupy v obchodech Elektra půjčují peníze od jeho bankovního byznysu Banco Azteca. Mimo jiné i díky tomuto schématu dobře ví, jak záludné to s fiat penězi často je.

To jej údajně dávno předtím, než se objevil bitcoin, přivedlo k úvahám o tvrdých penězích, které uchovávají hodnotu. Sám tvrdí, že jeho víra v rychlou devalvaci fiat peněz sahá až do doby, kdy prezident Richard Nixon zrušil přímou směnitelnost amerického dolaru za zlato.

„Konverzace u rodinného stolu, tehdy dávno, s mým dědečkem a otcem, se vždy točila kolem zlata,“ prohlásil v rozhovoru a doplnil, že Nixonův legendární podvod s fiat měnou byl u nich doma neustálým tématem diskusí. Tady je zřejmě dobré dodat, že Ricardův otec, podnikatel a filantrop Hugo Salinas Price, se proslavil jako velký propagátor investičního zlata a stříbra. Jako prezident Mexické občanské asociace pro stříbro argumentuje tím, že návrat k penězům podloženým drahými kovy je nezbytný pro trvalou ekonomickou stabilitu.

Ricardova cesta k bitcoinu tak byla poměrně přirozeným vývojem, postupně se z ní ale stalo skálopevné přesvědčení. Miliardář dlouhodobě prohlašuje, že bitcoin je nezabavitelný (s čímž se dá sice technicky souhlasit, ale v praxi to platí s určitými výhradami – pozn. autora) a že jej lze okamžitě převést po celém světě (to pro změnu závisí na momentálním vytížení bitcoinového blockchainu a zaplněnosti mempoolu, ale budiž). Každopádně tyto vlastnosti pro miliardáře dělají z bitcoinu aktivum nadřazené jak inflačnímu fiatu, tak zlatému standardu, který v historii vždy podléhal vládním intervencím.

V červnu 2021 Salinas překvapil svět oznámením, že Banco Azteca připravuje na to, aby se stala první bankou v Mexiku, která bude přijímat bitcoin, což se ale vůbec nesetkalo s pochopením mexických finančních regulátorů a banka musela své plány pozastavit. Přesto je ale nevzdává. Dlužno dodat, že Salinas je s mexickými orgány obecně trochu na štíru, a to kvůli údajnému daňovému dluhu.

Následující rok na konferenci Bitcoin 2022, pořádané legendárním Bitcoin Magazinem, Salinas přednesl hlavní projev, kde rozebíral svůj pohled na centralizované instituce, které uživatelům zajišťují generační bohatství, zatímco tiše ničí kupní sílu jejich měny, a nazval celé schéma fiat podvodem.

Zpět ale k bitcoinu, o své investiční tezi zůstává dlouhodobě tak přesvědčený, že dokonce přesvědčil vlastní ženu, aby zastavila svůj dům a vzala si půjčku na nákup bitcoinu. Bohužel nevíme, v jaké fázi cyklu, což by nám možná prozradilo více o jejich současných vztazích. Salinas by si každopádně přál, aby podobně uvažovali i běžní investoři.

„Pro většinu lidí je největší investicí jejich vlastní kapitál ve vlastní nemovitosti. Najděte způsob, jak tuhle investici ve větší či menší míře proměnit v nějakou bitcoinovou expozici,“ vysvětluje.  Salinas to dokládá tím, že v lednu 2016 se bitcoin pohyboval kolem 400 dolarů a průměrný dům v centru Londýna stál zhruba 1,6 milionu dolarů – asi 4 000 bitcoinů. Ceny nemovitostí v Londýně se ale za deset let změnily jen nepatrně, takže stejný dům by nyní stál méně než 30 bitcoinů. Bitcoin podle něj zůstává asymetrickou sázkou směrem nahoru.

Na dotaz, co si myslí o divokých cenových předpovědích bitcoinových býků jako Cathie Wood a Michael Saylor, kteří věří v sedmimístné částky, odpověděl jen stručně: „Takže to bude milion dolarů. Jen nevím kdy.“

A co vy? Věříte mu?

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.