Forbes Newsletter
06.08.2026

Cryptoshot je po čtrnáctidenní letní pauze zpět a hned uprostřed dramatických událostí. S cenou bitcoinu ani jiné kryptoměny to ale tentokrát nemá tolik co do činění, s bezpečností zato dost. Bitcoin se od konce července obchoduje v pásmu mezi 65 a 62 tisíci dolary (aktuálně již opět okolo 64 600 USD) a je poměrně inertní vůči všemu, co se kolem děje.

To je na první pohled otrava, zatímco globální akciové trhy po krátké červencové panice už opět trhají rekordy (nebo se na ně alespoň vrací volatilita) a dokonce i zlato začalo opět růst, bitcoin přešlapuje na místě. V kontextu posledních události je to ale spíš dobrá zpráva.

Jak totiž upozornila platforma Glassnode, relativně čerstvý kritický hack peněženek Coldcard, který druhotně vyvolal největší vynucený pohyb starých bitcoinů v aktuálním bitcoinovém cyklu, nezpůsobil žádný měřitelný prodejní tlak nebo rozpoznatelnou cenovou reakci. Trh bitcoinovou loupež roku (minimálně co do významu) prospal.

Ve spojení s dalšími faktory to nasvědčuje tomu, o čem jsem psal již před dovolenou – trh by se mohl nacházet v pozdní fázi medvědího cyklu, v okamžiku kde se postupně formuje dno. Glassnode konkrétně upozorňuje na stále více známek stabilizace.

Patří mezi ně jak stále zpomalující prodejní tlak a klesající realizované ztráty bitcoinových držitelů, tak vůči výprodejům imunní dlouhodobí uživatelé (základ pro budoucí růst) a mnohem méně napákované derivátové trhy i stabilizace ETF toků. Ty tak oproti situaci před pár týdny již netvoří panický protivítr.

Trh je tak na jedné straně zdravější, ale zároveň mu na té druhé chybí euforie (a nová silná spotová poptávka i širší příliv kapitálu, který se dnes zdržuje jinde). Teď už se ale vrhneme na novinky.

Právě se děje

–  České krypto burzy a krypto směnárny mají další bankovní konkurenci. Pokud uživatel více důvěřuje své bance než nativní krypto platformě, mohl dosud sáhnout hlavně po Revolutu. Ve středu ale novou možnost nakupovat a prodávat bitcoin přímo z vlastní bankovní aplikace oznámila také česká Partners Banka. Naostro ale služba poběží až od příštího pondělí, tedy 10. srpna.

Služba je také zatím limitovaná skutečně pouze na samotný bitcoin. Zřízení „krypto účtu“ dle slov samotné banky trvá několik minut, minimální velikost nákupu dělá 500 Kč a maximální 1,5 milionu Kč. V aplikaci lze bitcoin stejným způsobem a za stejných podmínek také prodávat.

Cenu aktiva – banka bohužel nezmiňuje, podle jakého klíče ji vypočítává (lze předpokládat, že jde o kurz Anycoinu, který zprostředkovává samotné obchodvání a depozitář), i historii uskutečněných obchodů a hodnotu drženého aktiva vidí uživatel společně se svými financemi v bankovní aplikaci.

„Bitcoin dnes zajímá významnou část české veřejnosti, cesta k jeho nákupu je ale pro mnoho lidí stále zbytečně složitá. Chceme klientům umožnit, aby ho mohli nakoupit jednoduše a přehledně v Partners apce, kterou znají a běžně používají. Zároveň otevřeně říkáme, že bitcoin je rizikové aktivum a měl by být pouze doplňkem dobře rozloženého investičního portfolia maximálně ve výši 5 %, nikoliv jeho základem,“ komentoval krok Petr Borkovec, generální ředitel Partners Banky a spoluzakladatel finanční skupiny Partners.

Společnost Michaela Saylora se pomalu mění na firmu zabývající se prodejem bitcoinů. Nebo to tak alespoň může laickým pohledem vypadat. Společnost Strategy prodala během týdne končícího 2. srpna dalších 1638 bitcoinů za cenu 63 957 dolarů za bitcoin a získala tak necelých 105 milionů dolarů na krytí svých povinnosti a závazků vůči investorům a zpětný odkup akcií.

Celkem se firma od června zbavila již 5225 bitcoinů. Zmínku o nejnovějším prodeji nalezneme ve formuláři 8-K, který firma předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) 3. srpna. Z výtěžku zamířilo 52,4 milionu dolarů rovnou na výplatu dividend prioritních akcií společnosti a zbytek byl použit na zpětný odkup prioritních akcií STRC.

Po prodeji společnost stále drží podle veřejně dostupných dat 842 138 bitcoinů s průměrnou nákupní cenou 75 419 dolarů za BTC. Celkové náklady na jejich akvizici dělají 63,5 miliardy dolarů, aktuální tržní hodnota pak naopak 54,4 miliardy dolarů.

Circle koupil blockchainové patentové portfolio IBM. Velká modrá naskočila na blockchainovou vlnu takříkajíc dříve, než to bylo cool, a za dekádu stačila nashromáždit portfolio více než 680 patentových rodin a okolo tisícovky souvisejících patentů. Ke své smůle ovšem firma úplně neodhadla směr trhu a spoustu energie utopila ve zkoumání a vývoji privátních a permissioned blockchainů.

Stačí vzpomenout na její silnou participaci na Hyperledgeru nebo na vývoj dvou dnes již mrtvých vlastních řešení. Tím prvním jsou TradeLens (DLT pro dodavatelský řetězec provozovaný společně s Maersk) a vlastní stablecoinovou transakční síť pro mezinárodní platby v reálném čase jménem World Wire (spuštěná v roce 2019 a postupně utlumená až do úplného zapomnění o pár let později).

Ta nicméně alespoň jako podkladovou vrstvu využívala veřejný blockchain Stellar a z pohledu posledních dvou let to navíc vypadá, že World Wire mohl být životaschopný projekt, který měl jen tu smůlu, že o roky předběhl svoji dobu. Po letech výzkumu a vývoje každopádně firma hází ručník do ringu a soustředí síly a kapitál jinam.

Svoje obří blockchainové patentové portfolio IBM prodává krypto platební společnosti Circle. Ta stojí například za dolarovým stablecoinem USDC, provozuje v USA vlastní federálně certifikovanou trustovou banku Circle National Trust (což jí umožňuje u sebe uchovávat vlastní rezervy), svojí sítí Circle Payments Network dnes konkuruje Vise, Mastercardu či Western Unionu a díky MiCA licenci působí legálně jako stablecoinový emitent také v Evropě.

Když už je řeč o Circle, tak ještě dodám, že společnost tento týden oznámila více než desítku zakládajících externích validátorů pro svůj EVM kompatibilní (používá stejný standard jako Ethereum) L1 blockchain Arc. Ten má sloužit jako rychlá a bezpečná vypořádávací síť pro finance postavené na stablecoinech a tokenizovaných reálných aktivech (RWA). Mezi validátory najdeme zvučná jména jako BlackRock, The Depository Trust & Clearing Corporation (DTCC), Standard Chartered, Mastercard, Visa či MoneyGram.

Payward, mateřská společnost americké krypto burzy Kraken, mění svůj postoj k právům u tokenizovaných reálných aktiv v podobě xStocks. Držitelé tokenizovaných akcií v této formě mají nově získat právo podílet se na správě a řízení společností, které skrze své tokeny vlastní (podobně jako držitelé skutečných akcií). Otočku umožnila nová spolupráce s americkou fintech společností Broadridge Financial Solutions, která poskytuje infrastrukturu pro fungování kapitálových trhů.

„Cílem tokenizace nikdy nebylo jen budování rychlejších a programovatelných kapitálových trhů. Jde o to, dát lidem na celém světě vše, co souvisí s vlastnictvím podílu ve společnosti, včetně hlasu, který dává právo podílet se na tom, jak je společnost řízena,“ prohlásil obchodní ředitel Paywardu Mark Greenberg ve středeční tiskové zprávě.

Až dosud držitelé xStocks žádná hlasovací práva k podkladovým akciím nedrželi, xStocks tak umožňovali hlavně rychlou spekulaci na cenu podkladových aktiv, pre-IPO spekulaci (pracuje s investorským zájmem a samotné akcie se nakoupí až po samotném IPO) a (pokud to burza dovolila) obchodování bez omezení burzovními hodinami, tedy 24/7. Nová spolupráce s Broadridge umožní oprávněným investorům předkládat preference pro hlasování.

xStocks vznikly jako společný projekt právě Krakenu a společnosti Backed Finance, a zatímco ve světě tokenizovaných reálných aktiv patří stále k těm menším projektům, jako forma tokenizace akcií jsou dnes pravděpodobně tržní jedničkou (dalším populárním modelem jsou například Backpack Securities). Model xStocks trochu připomíná stablecoiny, funguje tak, že emitent nakoupí a v licencovaném depozitáři uschová akcie společnosti nebo ETF a proti nim vydá blockchainový token.

–  Největší správce aktiv na světě, společnost BlackRock, v pondělí spustil dva nové tokenizované produkty peněžního trhu. V prvním případě se jedná o tokenizované akcie jeho likvidity fondu Select Treasury Based Liquidity Fund (BSTBL) postaveného na Ethereu, ve druhém jde o nový produkt Daily Reinvestment Stablecoin Reserve Vehicle (BRSRV), který umožňuje denní reinvestování stablecoinových dividend napříč více blockchainy.

V obou případech jde o institucionální produkty a oba fondy mají v plánu se kvalifikovat jako způsobilá rezervní aktiva pro v USA povolené emitenty stablecoinů podle loni schváleného zákona GENIUS. Jako převodní agent a poskytovatel tokenizace pro BRSRV působí dnes již také burzovně obchodovaná společnost Securitize (SECZ).

Svůj vůbec první tokenizovaný fond, BlackRock USD Institutional Digital Liquidity Fund (BUIDL), spustila firma v roce 2024 právě se Securitize. Fond byl jakýmsi pilotem, který měl otestovat chod tradičního fondu peněžního trhu přímo na blockchainu (využívá ERC-20 security tokeny) a umožnit institucionálním investorům držet výnosová aktiva jako americké státní pokladniční poukázky, hotovost a repo operace on-chain. Dnes se ale také na krypto trzích využívá pro zajištění půjček a obchodování s pákovým efektem. Pod správou má v současné době okolo 2,5 miliardy dolarů.

Partner Forbes Cryptoshotu

Graf týdne

Na bitcoinovém blockchainu je opět živo, transakční aktivita dokonce vzrostla na letošní rekord. Pěkně je to vidět na rostoucím počtu nepotvrzených transakcí ve „vyrovnávací paměti“ bitcoinového blockchainu, tedy v mempoolu. To je během probíhající hluboké fáze medvědího trhu a obzvláště s ohledem na historicky rekordně nízký veřejný zájem o nejstarší kryptoměnu věc dost nevídaná.

Tradičně je rostoucí síťová aktivita chápána jako jeden z klíčových ukazatelů životaschopnosti a popularity sítě a zohledňována v oceňování bitcoinu „s malým b“ (kryptoměny) jako jeden z fundamentálních faktorů. Jedinou vadou na kráse je, že za současnou aktivitu může jedna dost nestandardní událost – hack vícero modelů hardwarové peněženky Coldcard, který odstartoval 30. července a stále probíhá. Hack totiž vedl k  panickému i preventivní přesouvání bitcoinů na burzy a diverzifikaci do jiných peněženek.

Počet čekajících transakcí v mempoolu se v úterý podle blockchain exploreru Blockchain.com přiblížil na dosah 99 tisícům nepotvrzených transakcí, což je rekord neviděný od loňského února. Podle blockchainové analytické firmy Santiment (sic) dosáhl počet aktivních adres tříměsíčního maxima 712 000 a transakce od velkých držitelů se dokonce vyšplhaly na pětiměsíční maximum 61 800.

Na trh orientovaná analytická firma K33 Research pak uvedla, že za posledních sedm dní se na bitcoinovém blockchainu přesunulo téměř 890 000 BTC, což je opět letošní rekord.

Zajímavé je, že navzdory výrazně zvýšené aktivitě zůstávají transakční poplatky relativně dost nízko, respektive jsou nejnižší za poslední dva roky. To je pěkně vidět na detailnějším grafu z Jochen-hoenicke.de, který si můžete prohlédnout v dnešním Cryptoshotu. Jak rovněž zmiňuji v úvodu, pohyb starých bitcoinů také nevyvolal prakticky žádný další prodejní tlak.

Zmiňovaný graf ukazuje nejen to, jak se mempool a jeho zahlcení mění v průběhu času, ale také čekající transakce barevně odlišené podle sazby poplatku, který uživatelé platí za virtuální bajt (transakční poplatky se totiž u bitcoinu nevypočítávají podle hodnoty transakce, ale podle její datové velikosti).

Transakce s nejvyšším poplatkem jsou těženy prioritně, naopak transakce s poplatkem výrazně nižším mohou v mempoolu zůstávat hodiny i celé dny až týdny a nemusí dokonce vůbec projít. Řada těžařů ale aktuálně v praxi běžně akceptuje i poplatky až desetkrát nižší, než je dnes doporučované minimum 1 sat/vB (satoshi za virtuální bajt). /Zdroj: Blockchain.com, Santiment, K33, Jochen-hoenicke.de

Top Story

Horké drama studené karty

Když jsem se v roce 2018 na Hackers Congressu dnes již neexistující Paralelní Polis bavil s bitcoinovým analytikem, maximalistou a bývalým derivátovým obchodníkem Tone Vaysem (možná to bylo ještě o něco dříve na jednom z jeho školení, ale na tom teď koneckonců moc nezáleží), doporučoval mi tehdy přechod na tehdejší novinku mezi pokročilými hardwarovými peněženkami. Jmenovala se Coldcard (model dnes označovaný jako Mk1) a stála za ní prakticky neznámá kanadská společnost Coinkite.

Vcelku nevzhledná hardwarová peněženka měla něco, co tehdy mezi výrobci HW krypto peněženek nenabízel nikdo jiný, ani český Trezor. Byla takzvaně air-gapped, tedy zcela izolovaná od internetu, s malou hardwarovou numerickou klávesnicí, LED obrazovkou s nízkým rozlišením a s doslova transparentním designem, takže bylo perfektně vidět, co vše se skrývá uvnitř. Uživatel tak mohl podepisovat transakce, aniž by musel zařízení spojit s počítačem přes USB, což je u počítače připojeného k internetu vždy potenciální bezpečnostní risk.

Krom toho peněženka obsahovala jeden secure element čip, což v té době ještě nebylo vůbec samozřejmé, a jeden zdroj entropie (náhodnosti) pro bezpečné vygenerování seedu. Tehdy jsem odolal a zůstal u dnes podobně zastaralé a ještě mnohem nedokonalejší (například bez vlastního secure element čipu) hardwarové peněženky KeepKey a později se vydal jinou cestou. Kdybych tak neučinil, možná dnes používám pozdější modely Coldcard a v těchto chvílích hořce lituji.

Je každopádně trochu ironie, že dnes je právě  zastaralý model Mk1 dost možná jediným modelem Coldcard peněženek, u kterého mohou jeho uživatelé mít relativně klidný spánek. Netýká se jej totiž kritická chyba v ne tak úplně náhodném generátoru náhody při generování seedu, která vedla k dost zásadní zranitelnosti a k dnešnímu dni ukradeným bitcoinům za více než 130 milionů dolarů, pokud můžeme věřit odhadům společnosti Galaxy Research.

Co se přesně stalo?

Minulý čtvrtek společnost Coinkite upozornila na „přetrvávající problém ovlivňující seedy generované na zařízeních Coldcard model Mk3“ a varovala uživatele, kteří vygenerovali seed pomocí Mk3 ve verzi 4.0.1 nebo jakékoli následné verze, že jejich finanční prostředky mohou být ohroženy, a doporučila migraci. Nic ale ještě nenasvědčovalo, že je tu ve skutečnosti masivní bezpečnostní průšvih daleko přesahující tento konkrétní model peněženky.

Společnost, která si od začátku zakládá na hardcore bezpečnostních přístupech, dokonce obrušovala hrany svého prohlášení tvrzením, že na problém upozorňuje jen „z důvodu mimořádné opatrnosti“.

Později firma své varování rozšířila na další verze firmwaru Mk4, Mk5 a Coldcard Q a vydala nouzové aktualizace pro všechny uvedené modely. Mezitím v pátek 31. 7. analytická společnost Galaxy Research přišla s tvrzením, že z téměř 1200 adres uživatelských peněženek zmizelo více než 1000 BTC v hodnotě přibližně 70 milionů dolarů, a spojila událost se zranitelností ovlivňující hardwarové peněženky Coldcard.

Rodolfo „NVK“ Novak, generální ředitel Coinkite, se následně omluvil a uvedl, že společnost převzala „plnou odpovědnost za chybu firmwaru“. Počet úspěšných útoků na peněženky nicméně od té doby narůstá a vše nasvědčuje tomu, že vícero hackerů zneužívá stejné zranitelnosti.

Novak dále zmínil, že zranitelnost mohla být odhalena pomocí AI, a označil incident za „střízlivou realitu nového paradigmatu umělé inteligence“. Varoval, že kontrola kódu pomocí AI dokáže identifikovat skryté chyby mnohem rychleji než zkušení bezpečnostní experti, což útočníkům umožňuje zneužívat slabiny, zejména ve veřejně dostupném kódu. U společnosti, která si u svých produktů tolik zakládala na doslova paranoidním bezpečnostním přístupu, je to ale stejně docela ironie.

Problém lze dostopovat až do roku 2021, kdy se do firmware Coldcard peněženek dostala chyba v procesu generování seedové fráze. Spočíval v tom, že výsledná entropie (náhodnost) byla mnohem slabší, než se myslelo, což teoreticky (a jak se nyní ukazuje, také prakticky) umožňovalo zpětné odvození privátních klíčů.

Trik byl v tom, že zatímco měla peněženka generovat seed za pomoci hardwarového generátoru náhodných čísel, kvůli chybě nebo lajdáctví od března 2021 používala místo tohoto jen náhradní softwarový generátor, který „náhodnost“ stavěl jen na sériovém čísle čipu, časovači od zapnutí a hodinách (jejich oscilátor byl navíc údajně u nejzranitelnějšího modelu, tedy Coldcard Mk3, vypnutý).

Výsledkem bylo, že místo původně předpokládaných 128 až 256 bitů entropie dodávala jen 40 až 72 bitů, a hlavně výrazně snížená náhodnost výstupu. V praxi tak bylo možné na současném výkonném hardwaru projít všechny možné kombinace v řádu několika dnů. A někdo to zjevně zkusil a nebyl sám.

Mezi lety 2021–2026 uživatelé vytvářeli své nové peněženky na problematických verzích. A protože blockchain veřejně ukazuje zůstatky adres, útočníci mohli zpětně identifikovat peněženky se slabším seedem, na které se vyplatí zaútočit. Na samém konci července 2026 pak útočníci začali systematicky útočit na peněženky, přičemž první velká vlna útoků měla proběhnout ve čtvrtek 30. července a měla trvat zhruba 41 minut.

Začátek srpna 2026 pak přinesl pokračování útoků a nárůst škod. Snadné to neměl ale ani nový nouzový firmware, například uživatelé modelu Mk4 si stěžovali na „bricknutí“ (znefunkčnění) peněženky po aktualizaci. Zároveň připomeňme, že ohrožení prostředků závisí na firmwaru, který byl spuštěn v době vytvoření seedu, nestačí tedy provozovat novější verzi firmware, ale je potřeba zranitelné prostředky přemigrovat na nový seed.

Zajímavé je, že prehistorická peněženka Coldcard Mk1 z úvodu článku se katastrofě zcela vyhnula. Trik opět leží v software. Firmware peněženky se totiž přestal aktualizovat někdy v roce 2019 s verzí firmwaru v3.0.6. Díky tomu ji zranitelnost, která se do repozitáře kódu dostala až v březnu 2021 s verzí 4.0.0, nikdy nepotkala. Protože Mk1 tuto aktualizaci nikdy neobdržel, jím generované seedy jsou paradoxně bezpečnější, respektive zůstávají strukturálně v pořádku.

I když jde v daném případě o celkem kuriózní selhání jednotlivců a potažmo celé jedné firmy, hack Coldcard představuje i reputační ránu pro segment self custody hardwarových peněženk pro běžné koncové uživatele jako takový. A prach z něj si bude sedat ještě dlouho. Uživatelé se totiž nyní začnou mnohem více ptát a je možné, že řada z nich tuto dosud doporučovanou praxi self custody alespoň dočasně opustí.

A i když počáteční panika časem pomine, výrobci hardwarových peněženek se budou muset rychle přizpůsobit AI zrychlenému tempu objevování zranitelností.

Selhání Coinkite připomíná způsob, jak se německá armáda za druhé světové války vypořádala se slavným francouzským opevněním, Maginotovou linií. Špičkové opevnění jednoduše obešla, podobně jako dnešní hackeři celý dlouhý seznam paranoidních bezpečnostních postupů výrobce Coldcard, a zaútočila jednoduše tam, kde žádná obrana nebyla, respektive v našem případě byla silně nedostatečná.

Hackeři zneužili slabinu v jediné funkci, kterou měla Coldcard mít dokonale opevněnou, a ani k tomu peněženku nepotřebovali nikdy držet v ruce. Žádný malware ani phishing, jen čistá matematika.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.

avatar
Karel Wolf
Forbes

Copyright © 2026 MediaRey, SE, všechna práva vyhrazena. Tento email jste obdrželi na základě souhlasu se zařazením do naší emailové databáze.
MediaRey, SE, Revoluční 1082/8, Nové Město, 110 00 Praha, Česko