I když bitcoin zažil v polovině srpna zmrtvýchvstání, teď už se zase pomalu třetí týden obchoduje v poměrně úzkém cenovém pásmu. To je momentálně alespoň na dolarovém páru ohraničené částkami 77 100 až 81 300 dolarů a odtud to nějak nejde ani nahoru, ani dolů. V době psaní se cena drží okolo 78 tisíc dolarů a vypadá to, že v této nudné zóně ještě nějaký čas pobudeme, sentiment je totiž celkem vyrovnaný oběma směry.

Bitcoinová nuda ale tentokrát skvěle svědčí altcoinům, což je jev, který tu nebyl již dlouho. Dvacet devět největších likvidních párů vzrostlo podle Bitfinexu mezi 1. a 8. zářím s mediánem zisku 10,2 procenta. Bitcoin si přitom za stejné období připsal jen 1,4procentní zisk. Bitcoinová dominance, tedy podíl kryptoměny na celkové kapitalizaci krypto trhu, od začátku měsíce klesla z 60,4 na 59,2 procenta. Roste také otevřený zájem (open interest) na altcoinových perpetuálních kontraktech a v tomto týdnu poprvé od předloňského prosince překonaly bitcoin.

Co z toho můžeme vyčíst? Pokud čekáte, že vám poradím, na jaké nejrychlejší koně nyní vsadit, tak vás pochopitelně zklamu. Investiční rady nedávám. Pro mě je na tom hlavní sdělení, že se na kryptotrh vrátila ochota podstupovat z nudy na bitcoinovém trhu mnohem vyšší riziko tam, kde je potenciál mnohem vyšší bety.

Rostoucí otevřený zájem pak znamená, že část této rally je poháněná deriváty a pákovým efektem. A to je potenciálně problém, čím víc páky totiž v systému bude, tím méně prostoru má trh pro chybu a stává se křehčím. Problematická je přitom i samotná rotace z bitcoinu. Obchodníci, kteří sázejí na vysoké altcoinové zisky, totiž odlévají prostředky z bitcoinu, zároveň ale doufají, že cena ze současného úzkého pásma nevypadne.

Avšak to je docela odvážný předpoklad. Jestli totiž bitcoin, který momentálně přichází o likviditu, prorazí pásmo směrem dolů, může nastat kaskádový efekt a silně napákované altcoiny opět popadat jako hrušky ve větru. Taková situace nastala například v prosinci 2024, kdy altcoinový open interest poprvé překonal ten bitcoinový. Krátce nato 9. prosince dorazil výprodej, který zlikvidoval kryptopozice za 1,7 miliardy dolarů. Altcoiny tehdy nepřekvapivě tvořily 91 procent ztrát.

Přestaňme už ale malovat čerta na zeď a podívejme se raději na novinky.

– Společnosti Strategy Michaela Saylora nevydrželo obnovení bitcoinových nákupů moc dlouho. V týdnu začínajícím 31. srpna a končícím 7. září nepřidala tato bitcoinová pokladna žádný další bitcoin a místo toho investovala 176,3 milionu dolarů hotovosti do zpětného odkupu vlastních prioritních akcií. Firma odkoupila 1 810 885 kusů prioritních akcií STRC (prioritní akcie Perpetual Stretch s variabilní úrokovou sazbou). Žádné odkupy ostatních tříd cenných papírů, jako jsou akcie STRF, STRK, STRD či samotné kmenové akcie MSTR, neproběhly.

Co je ale možná zajímavější, je samotný fakt, že představenstvo ještě zvýšilo limit programu odkupu celé kategorie svých kontroverzních Digital Credit Securities z původně avizované jedné miliardy dolarů na dvě miliardy dolarů. V praxi tak po již uskutečněných odkupech zbývá v programu ještě 1,19 miliardy dolarů „střeliva“ a velký manévrovací prostor, pokud management firmy dojde k závěru, že jsou akcie příliš levné nebo dává zpětný odkup strategický smysl.

Po transakci firmě zůstaly rezervy v hodnotě 5,1 miliardy dolarů, z toho 1,44 miliardy v hotovosti. Firma tak zjevně pokračuje v optimalizaci své kapitálové struktury, což, ať už si o Strategy můžeme myslet cokoli, je spíše pozitivní signál.  K 7. 9. také společnost držela 845 050 bitcoinů s celkovými pořizovacími náklady 63,73 miliardy dolarů a průměrnou nákupní cenou 75 412 dolarů za bitcoin.

– Blockchainová síť, která funguje již sedm let a svého času byla jedním z vyzyvatelů Etherea, L1 blockchain Harmony, se rozhodla to zabalit a svůj vlastní nativní token ONE raději přesunout právě na Ethereum.

Tedy, trvalé vypnutí přesněji momentálně navrhuje jeho vlastní vedení a odhlasovat jej musejí další aktivní účastníci sítě. Vypnout decentralizovanou blockchainovou platformu totiž není tak jednoduché jako například zavřít společnost.

Vedení projektu tvrdí, že již dlouhodobě nedokáže efektivně bránit síť proti stále sofistikovanějším útokům. „Hrozby ze strany státních aktérů a AI agentů jsou příliš velké,“ uvádí doslova ve svém prohlášení s tím, že po letech provozu nastal čas síť definitivně ukončit.

Požadavek má ale jeden zcela konkrétní spouštěč. Tím byl srpnový incident, při němž útočník vytvořil obrovské množství falešných ONE tokenů (údajně až čtyři miliardy, tedy zhruba 26 procent celkové zásoby). Není to navíc první velký průšvih v posledních letech. V roce 2022 došlo k prolomení cross-chain bridge Horizon, který opět patřil pod Harmony, hackeři tehdy ze sítě odcizili tokeny za 100 milionů USD.

Pokud jde o současný nešťastný minting, síť nejprve zvažovala takzvaný rollback, tedy návrat v historii před blok, kdy k nešťastné události došlo, ale takový krok by zneplatnil více než 109 tisíc transakcí + rollbacky obecně nejsou v blockchainové komunitě příliš oblíbené, protože narušují představu o neměnnosti blockchainové historie, takže se od plánu upustilo.

Současné plány jsou takové, že by Harmony přestala existovat jako samostatný blockchain a z posledního „snapshotu“ síťového stavu by se odvodilo, kolik tokenů ONE komu náleží a následně podle nich vznikly nové tokeny vydané na Ethereu ve formátu ERC‑20.

Navrhovaná změna zní zdánlivě jednoduše, jenže ne každý drží tokeny v peněžence, ve staking pozicích nebo na burze. Problém s identifikací vlastníka mohou představovat scénáře, kdy se tokeny nalézají v různých DeFI službách, jako jsou pooly likvidity, v chytrých kontraktech, nebo dokonce jen v peněženkách využívajících multisig podpisová schémata.

Kromě technické migrace tokenu ale projekt plánuje ještě jednu velkou změnu, a tou je úplně nové zaměření, a sice na „platformu související s AI generovaným videem“. Být participantem, je tohle pro mne problematičtější krok než samotná migrace. Ale možná jsem jen přehnaně skeptický, protože jsem jednu zpackanou kryptotranzici sám zažil, když se projekt anonymní kryptoměny ShadowCash rozhodl v roce 2017 přetransformovat na decentralizované digitální tržiště Particl.

– Britská nadnárodní banka Standard Chartered, světový lídr v operacích s čínským jüanem a vlastně tak nějak obecně transakčním bankovnictvím, si připsala netradiční zářez. Je první globálně systémově významnou bankou (G-SIB), která otevřela vlastní kryptoměnový trading desk ve Spojených arabských emirátech (SAE).

Jde o regulovanou nabídku určenou institucionálním klientům a zatím nabízí jen přístup ke spotovému obchodování bitcoinu a etheru, a to prostřednictvím kanálů integrovaných přímo do stávajících devizových platforem banky.

Z pohledu krypto trhu je to jednak pozitivní signál opět zvětšující důvěryhodnost trhu a krom toho usnadňuje přímý (nederivátový) vstup velkým investorům, kteří vyžadují bankovní standardy v oblasti správy rizik, compliance a úschovy. Tu mimochodem banka v SAE pro krypto nabízí již od roku 2024.

– Politické meme coiny se vracejí, tedy přinejmenším to zkusil jeden. Druhý syn bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, americký právník a podnikatel Robert Hunter Biden, tuto středu zkusil štěstí s vlastním memecoinem ($)LAPTOP, který byl vydaný v počtu jedné miliardy tokenů na L2 ethereové síti Base, za níž stojí americká kryptoburza Coinbase. Samotný obchodovatelný freefloat dělá 350 milionů tokenů.

Název memecoinu odkazuje na Hunterovu kauzu s notebookem, který byl svého času ponechán v opravně v Delaware a jehož obsah se kvůli tomu stal během prezidentské kampaně v roce 2020 středobodem mediálních a politických sporů.

To už je ale každopádně minulost. Token byl spuštěn ve středu ráno, k jeho avizování došlo o dva dny dříve a nepřekvapivě sledoval známou pump and dump trajektorii. Cena tokenu v dolarovém páru během prvních minut po spuštění vystřelila až na zcela absurdních 199,50 dolaru (vycházím z dat serveru Coingecko), jen aby se následně zřítila zhruba o 99 procent. Výprodejovou vlnu přitom umocnila velmi slabá likvidita.

Nic, co by nikdo soudný nečekal. Přesto, nebo spíš právě proto je ale zajímavé, jak jej sám Biden obhajuje. Tvrdí, že jeho kritici trpí „PTSD“ kvůli memecoinům Trumpa, Melanie nebo Andrewa Tatea. Od začátku jej také prezentuje jako pokus „vzít si zpět narativ“ okolo aféry s notebookem a proměnit symbol, který jeho kritici používali proti němu, v krypto značku. Pokud chtěl být spojovaný s kryptoměnovým pump and dump modelem, tak se mu to rozhodně povedlo.

Zajímavé bude každopádně ještě sledovat, co se vyplní ze slibu, že se významná část výtěžku rozdělí formou airdropů lidem, kteří prodělali na memecoinu ($)TRUMP.

Sledování korelace bitcoinu k různým třídám aktiv patří odedávna k oblíbeným kratochvílím nejen jeho spotových a derivátových obchodníků. Pomáhá jim to odhadovat další vývoj a zároveň je to prubířským kamenem, jak moc pravdivé jsou populární bitcoinové narativy – funguje bitcoin skutečně jako sázka proti inflaci, jde o asymetrickou pojistku, nebo je to spíš rizikový instrument podobně jako rychle rostoucí technologické akcie?

Otázky jsou správné, ale odpověď na ně nikdy není tak přímočará. Problém je, že míra korelace ceny bitcoinu vůči dynamice dalších aktiv se v čase mění, a to tak že hodně. To, co platí jednu část cyklu, nemusí být v další pravda a to se už vůbec nebavíme o porovnávání jednotlivých cyklů jako takových. Jednou vám bitcoin vyšlapuje takřka unisono s indexem S&P 500, podruhé se chová mnohem více jako zlato, potřetí si investoři myslí, že je to jen jiná alternativa k dynamice dravého technologického trhu. Právě teď nejstarší kryptoměna svléká odrostlou kůži a opět mění svou makroekonomickou identitu. Jak se vyvíjela v průběhu let? Na to se podíváme v dnešním grafu.

V posledních několika letech, zhruba od představení spotových bitcoinových ETF v USA, silně vzrostla korelace bitcoinu k technologickým akciím, jejichž cena podobně intenzivně reaguje na míru likvidity v systému, úrokové sazby a ochotu riskovat.

V druhé části léta se ale v dlouho neviděné intenzitě začala vracet výrazná korelace se zlatem, které bylo před loňskou rally vnímané hlavně jako uchovatel hodnoty a ochrana proti znehodnocování měny. Devadesátidenní klouzavá korelace se zlatem na úrovni +0,56 to nyní důkazuje docela výmluvně. Zajímavé je, že korelace s (převážně) technologickým akciovým indexem Nasdaq 100 naopak klesla téměř na nulu. Podobně si ale bitcoin stojí i k relativní síle amerického dolaru, kde by se dala čekat spíš korelace negativní.

Jinými slovy, dlouhá léta deklarovaný, ale často zavádějící narativ bitcoinu jako digitálního zlata dnes platí víc než dřív, naopak bitcoin coby „další spekulativní technologické aktivum“ prakticky zmizel, pravděpodobně hlavně díky mnohem dynamičtější sázce na infrastrukturní boom okolo AI.

Ještě zajímavější ale je, že bitcoin začal opět růst i navzdory relativně vysokým reálným úrokovým sazbám amerického dolaru. Podle učebnice by totiž měly vyšší výnosy naopak atraktivitu aktiv, která sama žádný výnos nenesou (což bitcoin rozhodně je), snižovat.

Pes bude nejspíš zakopaný v tom, že v USA dnes táhnou dvě těžké váhy (americká centrální banka a ministerstvo financí) zcela opačnými směry. Zatímco opatření amerického ministerstva financí na podporu dluhopisového trhu (navýšení zpětných odkupů dlouhodobých státních dluhopisů) je pro bitcoin jednoznačně pozitivní, Fed svou opatrnou protiinflační politikou a udržováním sazeb další růst bitcoinu zpomaluje. Silná data z amerického trhu práce mu v tom navíc momentálně docela nahrávají.

Otázky se zde nabízejí dvě – kdo tahá za výrazně kratší konec (osobně bych vsadil na amerického ministra financí, ale nejde o investiční radu) a co zde má jen krátkodobý a co naopak dlouhodobý dopad. Koktejl strachu z rychle bobtnajícího dluhu největší světové ekonomiky, fiskální deficit i oslabování kupní síly dolaru tvoří pro bitcoin téměř ideální koktejl. Uvidíme ale, jak dlouho se ještě bude podávat. /Zdroj: Talos CM Market Data

Nelikvidní Liquid Network

Představte si, že jste bitcoinová firma s valuací přes tři miliardy dolarů, která zaměstnává až pět procent současné bitcoinové vývojářské elity. V roce 2018 spustíte jeden z mála životaschopných bitcoinových sidechainů, údajně institucionální kvality, který se postupně stane standardem pro meziburzovní přesuny likvidity, a vše funguje růžově až do září 2026, kdy se objeví hacker a vysaje vám odtud čtyři tisíce bitcoinů. 

Tak přesně tento velmi nepravděpodobný scénář tento týden potkal společnost Blockstream, kterou v roce 2014 spoluzaložil Adam Back (jeden z adeptů na Satoshiho Nakamota), Pieter Wuille, Gregory Maxwell a Erik Svenson. Respektive on potkal hlavně jeden z jejích dnešních vlajkových produktů – institucionální bitcoinový sidechain Liquid Network, odkud hackeři ukradli již uvedené bitcoiny v hodnotě zhruba 320 milionů dolarů. Větší část (až na zhruba osminu) se sice vrátila, jenže pachuť již možná zůstane.

Hlavní problém je v tom, že incident zasáhl samotnou základní premisu sítě – každý token L-BTC (Liquid Bitcoin) je vždy krytý skutečným bitcoinem v rezervě federace. Útočníci totiž dokázali vytvořit nekryté L-BTC a následně je směnit za reálné bitcoiny z rezerv. Celkem tak vysáli neuvěřitelných 95 procent dostupných rezerv, a i když byla nakonec větší část prostředků vrácena, je to pro síť velká reputační rána, protože je nyní jasné, že selhání softwaru může narušit krytí 1:1, na kterém celý model Liquidu stojí.

Pak je tu ale ještě jedna věc, možná ještě více technická. Chyba byla totiž nalezena v Elements, což je ve stručnosti open-source kód tvořený z větší části právě Blockstreamem. Vznikla tak (oprávněná) pochybnost, jak kvalitní audity, testovací procesy a bezpečnostní kontroly u tohoto projektu doopravdy jsou. Blockstream je v bitcoinovém ekosystému silná a oblíbená značka a nikoho nejspíš do této chvíle ani nenapadlo jeho kompetentnost zkoušet zpochybnit.

Jak přesně se ale celý incident vlastně odehrál? O víkendu skupina hackerů, která se sama označuje za zástupce white-hat útočníků, odhalila v síti Liquid Network slabinu, která umožnila něco, co nemělo být technicky možné. Vytvořili nekryté L-BTC tokeny a následně proti nim vyčerpali zhruba čtyři tisíce z 4200 skutečných bitcoinů držených v rezervách sítě.

Představit si to můžete třeba jako chybu na straně backendu vaší banky, která umožňuje vstoupit na váš účet, navýšit na něm zůstatek, aniž byste skutečně vložili na účet nějaké prostředky a následně je někde vybrat jako skutečnou hotovost. Banka na to nicméně časem přijde a zůstatek vám upraví podle toho, kolik peněz na účtu skutečně bylo, takže jste najednou v těžkém minusu.

Zranitelnost využila způsobu, jakým protokol sítě ukládal do mezipaměti výsledky kryptografického ověření. Útočníci díky tomu mohli nastavit neplatná data transakcí tak, aby odkazovala na dříve schválený výsledek uložený v mezipaměti. To pak umožnilo obejít úplnou ověřovací rutinu a vytvořit L-BTC bez odpovídajícího krytí.

Hackeři nejprve nechali ověřit a uložit do mezipaměti platná data, ale poté odeslali jiná (neplatná), která ovšem ukazovala na stejný výsledek v mezipaměti. Síť je přijala bez nového ověření a problém byl na stole. Hackeři mohli vytvořit nekryté tokeny a vyměnit je za skutečné bitcoiny.

Po převodu bitcoinů hackeři přes blockchain (pomocí funkce OP_RETURN) kontaktovali Blockstream, prohlásili se za white hat hackery a nabídli, že většinu prostředků vrátí, pokud Blockstream chybu opraví. To se následně také stalo a hackeři skutečně ve středu poslali větší část bitcoinů zpět.

Ona větší část nicméně stále představuje jen 85 procent ukradených prostředků (3500 bitcoinů), takže útočníkům zůstaly bitcoiny za 47 milionů dolarů, což je celkem daleko za běžnou bug bounty a spíš to vypadá na snahu prostředky zlegalizovat, respektive se vyhnout jejich flagnutí a blacklistování na burzách. Diskuse s hackery stále pokračují, takže kauza zdaleka ještě nekončí.

Jenže o samotnou částku, byť rozhodně není malá, zde zdaleka nejde. Hlavní otázky nyní znějí následovně: Odhalil incident jednorázovou programátorskou chybu, nebo hlubší strukturální slabinu federovaného modelu, na kterém Liquid stojí? A co nám to vypovídá o současné bezpečnosti kryptoměnových protokolů?

A protože víc hlav víc ví, zkusil jsem se na ně zeptat těch, pro které jsou blockchainové protokoly (ať již na straně vývoje, nebo aktivní účasti) denní chleba.

„Z našeho pohledu šlo o čistě softwarový problém. Uspěchaná oprava přinesla ještě větší chybu, která otevřela hackerům dveře. Takový přešlap by se neměl stávat, zvláště když spravujete stovky milionů v bitcoinu. Liquid má ještě štěstí, že se většina prostředků vrátila. U spousty nedávných útoků na protokoly aktiva zmizela nadobro a prakticky neexistuje cesta k jejich vrácení. U nás bereme všechno, co umí mintovat, přesouvat nebo odemykat prostředky, jako produkčně kritické. U projektů, kde se počítá s velkými obnosy, kód prochází externím auditem vždy ještě před nasazením,“ prohlašuje Ondřej Macháček, ředitel vývojářské společnosti CleevioX.

„Jako zásadní vnímám jasně oddělit riziko samotné sítě Bitcoin a riziko infrastruktury postavené kolem ní. Multisig na straně Liquidu fungoval přesně podle návrhu, jedenáct z patnácti stran podepsalo výběr, který podle pravidel sítě vypadal validně. Kryptografie tedy držela a selhal kód kolem. Bitcoin jako síť incident vůbec nezaznamenal, problém byl ve vrstvě, která jej ‚zabaluje‘,“ rekapituluje incident Roman Panuška, manažer kryptofondu Dopamine Investments.

„Bezpečnost klíčů a bezpečnost systémů jsou dvě různé věci a nejdražší chyby ve světě blockchainu téměř vždy vznikají spíš ve validaci, v mostech a provozu. Kód, který na Liquidu obsluhuje podepisování, vyvíjí Blockstream jako technický dodavatel sítě neveřejně a jeho veřejnou kopii nikdo neupravil od jara 2024, což vzhledem k rozsahu projektu vidím jako problém. Nikdo zvenku totiž nemůže ověřit, co ty podpisy vlastně hlídá. Samotnou ztrátu navíc odhalil nezávislý audit mempool.space, oficiální dashboard Liquidu ji ukázal až později,“ připomíná a dodává ještě:

„Každý, kdo dnes provozuje infrastrukturu s cizími prostředky, by měl počítat s tím, že jeho kód právě teď někdo strojově prochází. Útoky s pomocí AI probíhají v obrovské míře, a pokud v systému existuje díra, s každou další generací modelů masivně roste šance, že ji někdo objeví. Platí to ale i naopak, stejné modely mají k dispozici vývojáři, kteří s nimi své systémy a protokoly auditují a dělají je robustnějšími než kdy dřív.“

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.