Forbes Newsletter
04.03.2026

Bitcoin v noci na 4. března v dolarovém páru vzrostl z 66 200 USD na více než 71 000 USD za pouhých 10 hodin a během dne pak poprvé za celý měsíc překročil hranici 74 000 dolarů. A přestože se sentiment na kryptotrhu nepatrně zlepšil, utrpěné trauma zůstává pořád v živé paměti obchodníků, a kdekdo se tak ptá, nejde jen o učebnicovou úlevnou rally před dalším ponorem?

Před odpovědí na tuto otázku bude nejprve možná dobré si uvědomit, co náhlému obratu předcházelo. Likvidační data platformy CoinGlass, kterou zde čas od času cituji, nám poskytují jednu možnou interpretaci. Prvotní růst ceny, který mimochodem nyní koreluje i s úlevnou akciovou rally, se nápadně shoduje s koncentrovaným ukončováním shortařských pozic na trzích s bitcoinovými perpetuálními futures, které tvořily drtivou většinu likvidací. Šlo tedy hlavně o vynucené krytí shortařských pozic, což je na nějaké velké jásání zatím trochu málo.

Divokou kartu pro bitcoin pak představuje eskalace konfliktu na Blízkém východě. Ta může vedle klasických negativních scénářů (další výprodej rizikových aktiv, strach z růstu inflace kvůli energiím a oddálení snižování sazeb ze strany Fedu) vést naopak i ke zvýšené poptávce po bitcoinu coby potenciálně nekorelovaném aktivu, které si udržuje svou hodnotu a umožňuje, aby si jej kdokoli stáhl do vlastní péče.

Viděli jsme to v minulosti opakovaně například v Turecku, nemusíme ale pro příklady chodit až tak daleko. Prudké nárůsty výběrů bitcoinů z íránských kryptoburz jako ty na začátku lednových protivládních protestů (na aktuální se podíváme v dnešním grafu) také mohou cenu naopak hnát vzhůru (i když jde o relativně malý trh). Stejně tak by mohl ceně pomoci i konfliktem uspíšený obrat v měnové politice Fedu.

„Čím déle se Trump bude zabývat extrémně nákladnou činností budování íránského národa, tím vyšší bude pravděpodobnost, že Fed sníží sazby a zvýší množství peněz na podporu nejnovějšího dobrodružství Pax Americana na Blízkém východě,“ uvedl na toto konto spoluzakladatel a bývalý šéf BitMEX Arthur Hayes.

A pak je zde ještě jeden možný pohled. Po šesti po sobě jdoucích týdenních poklesech (a pěti ztrátových měsících v řadě) je možná již jen bitcoin neskutečně přeprodaný. To je i náhled Vetle Lundeho, vedoucího výzkumu v analytické a makléřské společnosti K33, podle něhož se bitcoin aktuálně nachází v jedné ze svých nejvíce přeprodaných týdenních úrovní za celou svou historii.

„Chcete-li se mýlit, sledujte masy,“ prohlásil v aktuální zprávě Lunde, podle něhož může za velkou část nedávného poklesu prodej dlouhodobých držitelů a institucionálních investorů, přičemž obojí již značně polevuje. Přesto ovšem podle něho, hlavně na derivátovém trhu, přetrvává pesimismus. My se ale již vrhneme na novinky.

Právě se děje

Přes půl miliardy dolarů z krypto podvodů, konkrétně 580 milionů dolarů v kryptoaktivech, zabavily či zmrazily americké federální úřady v souvislosti s činností čínských mezinárodních zločineckých organizací v rámci koordinované tříměsíční operace, která běžela od loňského listopadu.

Vyplývá to z prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti vydaného minulý čtvrtek, 26. února. Operaci vedla právě loni v listopadu založená pracovní skupina Scam Center Strike Force a na paškál si vzala hlavně off-shore krypto podvody typu „pig butchering“, se kterými se v posledních letech doslova roztrhl pytel, a to i u nás v Česku. Jen v USA mají ročně generovat americkým občanům ztráty téměř 10 miliard dolarů.

V pig butchering schématech se podvodníci nejdříve se svou obětí naoko spřátelí a zahrnují ji komplimenty nebo dokonce domnělou láskou (fáze vykrmování). Jakmile je oběť dostatečně důvěřivá, přichází na řadu ždímání peněz, nejčastěji v podobě pohádky o výhodném investování (porážka prasete).

Iniciativa sdružuje Úřad prokurátora Spojených států pro okres Columbia, trestní oddělení Ministerstva spravedlnosti, Federální úřad pro vyšetřování, Tajnou službu Spojených států a Úřad pro trestní vyšetřování daňových trestných činů. Přestože Číňané tvoří hlavu těchto zločineckých aktivit, fakticky operují podobné  organizace hlavně z Barmy, Kambodže a Laosu.

– Americký prezident Donald Trump zveřejnil 3. března na sociální síti Truth Social příspěvek, ve kterém vyzval Kongres k přijetí kryptoregulačního zákona Clarity Act (Crypto Regulation for Actively Trading Entities) a ostře se přitom opřel do amerických bankovních lobbistů, kteří se podle něho snaží zákon blokovat.

Banky totiž prý drží zákon jako rukojmí kvůli ustanovením o výnosech (úročení) z držení stablecoinů a americký senátní bankovní výbor dosud ani nestanovil termín pro projednání zákona. Na Clarity Actu je do značné míry závislý také loni schválený stablecoinový zákon Genius Act, a protože je americký prezident   zaangažovaný  v americkém stablecoinovém ekosystému skrze World Liberty Financial, má na schálení zákona zjevně i osobní motivaci.

„USA musejí co nejdříve dokončit reformu tržní struktury. Američané by měli na svých penězích více vydělávat. Banky dosahují rekordních zisků a my jim nedovolíme, aby podkopávaly naši silnou kryptoměnovou agendu, která nakonec skončí v Číně a dalších zemích, pokud se nepostaráme o zákon Clarity Act. Zákon Genius Act byl prvním velkým krokem USA k tomu, aby se Spojené státy staly kryptoměnovou metropolí světa, a přijetí zákona Clarity Act je dalším krokem k dokončení této práce,“ uvedl Trump.

„Banky by se neměly snažit podkopat zákon Genius Act nebo držet zákon Clarity Act jako rukojmí. Musejí uzavřít výhodnou dohodu s krypto průmyslem, protože to je v nejlepším zájmu amerického lidu,“ dodal ještě.

Když si přizveme na pomoc „moudrost davu“ v podobě predikčních trhů, jsou dnes podle Polymarketu šance na přijetí zákona do konce letošního roku 72 procent, což je signifikantní pokles z 85–90 procent na začátku ledna, ale pořád překvapivě hodně. Polymarket mimochodem také čerstvě stáhl kontroverzní trh, který umožňoval sázet na to, zda bude letos odpálená jaderná zbraň. Před archivací se pravděpodobnost zastavila na 22 procentech.

Evropská centrální banka znovu straší stablecoiny. Podle úterního pracovního dokumentu od ekonomů  ECB, který se zabývá výzkumem dopadu stablecoinů, by jejich rozšíření v evropském hospodářském prostoru mohlo oslabit účinnost měnové politiky, odčerpat vklady z bank a snížit poskytování úvěrů v reálné ekonomice.

Podle ekonomů rychlý růst adopce stablecoinů může vést ke snížení bankovních vkladů a mít dopad na bankovní úvěry. Přesun peněz z retailových bankovních vkladů do digitálních aktiv by totiž vedl k tomu, že si banky budou muset peníze pro poskytování úvěrů obstarávat dráže na trhu, co by mohlo omezit zprostředkovatelskou kapacitu bank.

„Stablecoiny mohou snížit objem úvěrů, které banky poskytují reálné ekonomice,“ vysvětluje dokument.

To je ale celkem předvídatelný dopad, zajímavější je očekávaný dopad přijetí stablecoinů v cizí měně (například těch stále dominantních dolarových) na měnovou suverenitu. Zahraniční měnová politika by totiž mohla být do eurozóny prostřednictvím stablecoinů uměle importována. Z přílohy dokumentu pak vyplývá, že by evropské fondy mohly držením stablecoinů nepřímo financovat USA, protože dolarové stablecoiny jsou z velké části kryté prostřednictvím amerických státních dluhopisů. Tím by se ještě více otevíraly nůžky mezi kapitalizací USA a Evropy.

Adopce stablecoinů podle dokumentu také ovlivňuje transmisi měnové politiky, konkrétně míru, v jaké se promítají změny úrokových sazeb. Zpráva totiž zjistila, že v eurozóně hrají banky zásadní úlohu v přenosu změn sazeb domácnostem i firmám. To by ale s přesunem vkladů do stablecoinů zmizelo, „což by potenciálně oslabilo předvídatelnost politických opatření,“ uvádí se v dokumentu.

Dokument, jak také jinak, tvrdí, že důstojnou alternativu představují digitální měny centrálních bank (CBDC), které zachovávají měnovou suverenitu a zároveň podporují inovace (pokrokům s digitálním eurem jsme se v Cryptoshotu letos opakovaně věnovali v lednu). Samotné stablecoiny ale zároveň ani úplně nezatracuje: „Důležité je, že tyto účinky jsou nelineární a kriticky závisejí na rozsahu přijetí stablecoinů, jejich konstrukčních prvcích a jejich regulačním zacházení,“ uvedli autoři ve shrnutí zprávy.

– Blízký východ má teď bezprostředně trochu jiné starosti, to ale nezabránilo úřadu pro regulaci finančních služeb v Abú Dhabí – Abu Dhabi Global Market (ADGM) – schválit historicky první místní obchod s tokenizovanými cennými papíry. Ten běží v rámci lokálně regulované platformy burzy Binance (FSRA-regulated Multilateral Trading Facility) a zprostředkovává jej DeFi platforma Ondo Finance, která se zabývá tokenizací reálných aktiv, především tokenizací amerických akcií a ETF.

„Nabídkou tokenizovaných akcií na Binance rozšiřujeme přístup ke stovkám milionů investorů,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident platformy Ian de Bode.

Úřední razítko je hlavně signálem pro finanční instituce, zprostředkovatele a protistrany se sídlem v Emirátech, kterým odemyká možnost obchodovat s tokenizovanými verzemi veřejně kótovaných akcií. Model se ze všeho nejvíce blíží tradičnímu obchodování lokálně nekótovaných akcií. Ondo produkty buduje jako akciové dluhopisy, které jsou vázané na podkladové akcie. To platformu trochu odlišuje od nejrůznějších „tokenových akciových wrapperů“, se kterými se roztrhl pytel v loňském roce v USA i Evropě.

Ondo údajně od svého spuštění před necelými šesti měsíci stihlo zpracovat kumulativní objem obchodů ve výši přes 11 miliard dolarů. Loni v listopadu mimochodem platforma získala schválení prospektu svých základních cenných papírů v celé Evropské unii.

První krypto burza získala v USA přímý přístup k platební infrastruktuře Fedu, americké banky ale nesdílejí její nadšení. V praxi to znamená, že společnost získala skrze svou dceřinku možnost provádět vypořádání přímo na síti Fedwire (systém okamžitých mezibankovních převodů velkého rozsahu) a snížit tak svou závislost na často neochotných korespondenčních bankách.

„S potěšením oznamujeme, že Kraken Financial, naše banka registrovaná ve státě Wyoming, získala hlavní účet u Federálního rezervního systému. Díky tomuto schválení se Kraken Financial stává první bankou zabývající se digitálními aktivy v historii USA, která získala přímý přístup k platební infrastruktuře Federálního rezervního systému,“ uvádí burza ve středeční tiskové zprávě.

„Rozhodnutí představuje významný milník a podtrhuje roky trvalého zapojení do regulace, provozní přísnosti a úzké spolupráce s orgány dohledu v USA a Wyomingu. Dále posiluje jednotný model infrastruktury Payward tím, že integruje připojení k Federálnímu rezervnímu systému přímo do vrstvy vypořádání a plateb platformy,“ dodává s tím, že krok představuje sblížení kryptoměnové infrastruktury a suverénních finančních systémů.

Americká lobbistická bankovní skupina Institut pro bankovní politiku rozhodnutí kritizoval vyjádřením, že je hluboce znepokojen tím, že schválení přišlo předtím, než Fed dokončil svůj rámec politiky pro tzv. omezené hlavní účty, o který se nejspíš jedná. Podobné obavy zaznívají i od dalších oborových organizací.

Prezidentka Independent Community Bankers of America Rebeca Romero Rainey krok například komentovala slovy: „ICBA a komunitní banky v celé zemi jsou velmi znepokojeny schválením hlavního účtu pro společnost Kraken Financial (…) Poskytnutí přístupu k hlavním účtům (které jsou tradičně vyhrazeny přísně regulovaným pojištěným depozitním institucím) nebankovním subjektům a kryptoměnovým institucím představuje riziko pro bankovní systém.“

Partner Forbes Cryptoshotu
Dorazte 11. 3. na Startup Festival na VŠE a načerpejte inspiraci z praxe. Čekají vás přednášky a inspirativní diskuse s šéfredaktorem Zdravkem Krstanovem a podnikatelem Zdeňkem Cendrou, kteří otevřeně promluví o cestě k úspěchu, a nejen to.

Graf týdne

Hodinové odlivy z íránských kryptoburz po americko-izraelských útocích vzrostly oproti letošnímu průměru o 873 procent. Mezi 28. únorem a 2. březnem odsud odešla kryptoaktiva zhruba za 10,3 milionu dolarů (v rámci celkového íránského ekosystému to ale není zase tak dramatická částka, za loňský rok se zde protočilo krypto za 7,8 miliardy dolarů). Vyplývá to z analýzy provedené forenzní blockchainovou společností Chainalysis, která patří k nejstarším a největším hráčům ve své oblasti.

Podle společnosti nárůst kopíruje již zažitý vzorec, kdy jak objemy obchodů, tak pohyby na burze mají tendenci prudce vzrůst při každém náznaku větších geopolitických otřesů i domácích potíží. Koktejl sahající od dlouhodobých sankcí a kolapsů rialu přes bombové útoky v Kermánu na začátku roku 2024 a nekonečné střety s Izraelem až po první loňskou americkou intervenci a protivládní protesty vytvářely již v minulosti silnou motivaci jak pro stát, tak pro běžné Íránce, aby se obrátili na krypto a především bitcoin a stablecoiny coby nástroj pro uchování a přenos hodnoty.

Podle Chainalysis většina finančních prostředků, které nyní míří z íránských burz, je zasílána do peněženek, kterými by mohly být osobní peněženky íránských občanů (výběry bitcoinu z íránských burz do osobních peněženek v minulosti prudce vzrostly například těsně předtím, než se během protivládních protestů íránská vláda uchýlila k vypnutí internetu), stejně tak dobře ale může jít o výběry státních aktérů. Nemalá část prostředků zamířila také na zahraniční burzy a další lokální íránské směnárny a burzy. Proč právě tam?

Tento poslední krok je asi nejzajímavější a hezky dokládá osvědčenou praxi, kdy krypto firmy v sankcionovaných jurisdikcích velmi často přesouvají finanční prostředky do nových peněženek, aby zamaskovaly svou on-chain aktivitu právě kvůli uvaleným sankcím.

Aktivita, kterou můžeme na íránských burzách vidět nyní, po leteckých útocích z 28. února, prudce vyskočila a během několika hodin se přiblížila k hranici dvou milionů dolarů, nebo ji překročila. Do 2. března dosáhly celkové odlivy od začátku bombardování přibližně 10,3 milionu dolarů. Kumulativní objemy odlivů ale stabilně rostly dlouho před prvními údery, Íránci tedy tentokrát rozhodně nebyli nepřipravení. /Zdroj: Chainalysis

Top Story

Další podivný nápad Marka Karpelèse

Mark Karpelès, bývalý generální ředitel svého času největší bitcoinové burzy světa, tedy japonského Mt. Gox, nikdy nebyl, alespoň pokud jde o fungování bitcoinu, nejostřejší tužka v penále, absurdita jeho posledního požadavku si ale v ničem nezadá s nedávnými požadavky a tvrzeními od bývalého kryptomiliardáře Sama Bankmana-Frieda.

Karpelès v pátek 27. února předložil návrh na změnu bitcoinového protokolu, jehož smyslem je získat zpět 79 956 bitcoinů (bitcoiny za více než 5,2 miliardy dolarů při současných cenách) spojených s hacknutím burzy v roce 2011. V původní Karpelesově anabázi s krachem Mt. Goxu nalezneme prakticky všechno, co mohlo být v éře 2010-2014 teoreticky špatně na provozování kryptoburzy.

Máme zde nepovolené obchodování se zákaznickými fondy (vesměs prodělečné), za které by se nemusel stydět ani zmiňovaný Sam Bankman-Fried, diletantské zabezpečení vedoucí k sérii hacků i elementární nepochopení toho, jak fungují bitcoinové transakce a následkem toho zaměňování vrácených bitcoinů na change adresy s novými přítoky na burzu, a tím pádem umělé nafukování množství bitcoinů v držení burzy a ke konci už vlastně takové, byť trochu nedobrovolné, provozování Ponziho schématu. Zdá se ale, že se o fungování Bitcoinu příliš nepoučil dodnes, a to chtěl před dvěma lety zakládat novou kryptoburzu.

Zpět ale k aktuálnímu návrhu a proč je problematický. Karpelès má zálusk na jednu konkrétní bitcoinovou adresu 1FeexV6bAHb8ybZjqQMjJrcCrHGW9sb6uF, která obdržela téměř zmiňovaný počet bitcoinů po potvrzeném narušení bezpečnosti burzy Mt. Gox v červnu 2011. Zde zůstaly finanční prostředky ležet nedotčené dodnes.

Karpelès žádá de facto o hard fork bitcoinové sítě (změnu konsenzuálních pravidel), který by přesměroval bitcoiny zpět věřitelům prostřednictvím soudně dohlíženého rehabilitačního procesu. Jde o to, aby software, který bitcoinovou síť řídí, byl upraven tak, aby rozpoznal novou, jednorázovou metodu autorizace dané konkrétní transakce (bez vlastnictví privátních klíčů). Jeho hlavní argument, proč by měla změna projít, je, že jde jednorázovou výjimku, která údajně nevytváří obecný rámec pro vrácení transakcí nebo zpětné získání ukradených bitcoinů.

Jenže to je asi první věc, o které lze s úspěchem pochybovat, pokud by vývojáři bitcoinového klientského softwaru Karpelèsův návrh vyslyšeli a ostatní uživatelé sítě jej odhlasovali. Návrh explicitně útočí na jedno ze základních pravidel bitcoinového blockchainu, a tím je jeho neměnnost (čím dále je blok od svého vytěžení, tím bezpečnější by měl být a transakce nezvratnější), která je zásadní součástí hodnoty sítě.

Navíc jde o precedens, na který se lze v budoucnu snadno odvolat například při každém větším hacku nějaké centralizované burzy (v minulosti i budoucnu) nebo při nepohodlné transakci. Ten by ostatně vznikl i na úrovni bitcoinové „governance“. Síť totiž funguje trochu anarchisticky bez autority, která by měla právo rozhodovat o tom, které události splňují podmínky pro intervenci protokolu.

Vývojáři klientů (jako dominantní Bitcoin Core či alternativní Bitcoin Knots) mohou navrhovat do protokolu změny (ideálně na základě uživatelského konsensu), které by se jim v síti líbily, ale pak stejně svým hlasováním rozhodují uživatelé a těžaři o tom, jestli se změna zavede.

V obou případech jsou uživateli míněni provozovatelé bitcoinových nodů, burzy a mineři (ti u některých změn ještě před jejich zavedením hlasují o připravenosti skrze takzvanou signalizaci), kteří „hlasují“ tím, že na svých uzlech zavedou, nebo nezavedou novou verzi softwaru, která změnu přináší. Uživatelé, kteří jen drží bitcoin, pak hlasují takzvaně nohama, tím že na síti zůstávají, nebo své prostředky rotují jinam.

To alespoň platí pro soft-fork změny, tedy zpětně kompatibilní změny, které pouze přidávají či zpřísňují dosavadní pravidla, ale nemění ta stará. U těch hard-forkových, což je Karpelèsův případ, je to ještě trochu komplikovanější. Hard forky totiž představují zpětně nekompatibilní změny, které vyžadují, aby všichni uživatelé souhlasili se změnou pravidel k přesně stanovenému datu a uznali novou sadu pravidel jako nový Bitcoin. Pokud by se tak nestalo, došlo by k permanentnímu rozdělení sítě a obě si mohou (teoreticky) nárokovat dědictví Bitcoinu.

To se ostatně stalo v roce 2017, když se po vyostření sporů o velikost bloku, původně v rámci takzvaného boje o SegWit (zastánci velkých bloků chtěli navýšit velikost bloku z 1 MB na 2 MB a později na 8 MB a 32 MB za účelem umožnění rychlejších a lépe škálovatelných transakcí), z Bitcoinu oddělila Bitcoin Cash a několik dalších bitcoinových forků – došlo tehdy k situaci, která se minimálně na nějaký čas ukázala jako lose–lose pro většinu zúčastněných.

K podobnému, byť zdaleka ne tak vyhrocenému schizmatu ohledně povahy bloků a jejich efektivního využívání ostatně dochází i nyní v rámci takzvaného boje o bitcoinový návrh BIP-110 (Bitcoin Improvement Proposal 110). Zde se jádro sporu týká pokusu omezit typ dat, která mohou být ukládána do bitcoinových bloků, s cílem chránit síť před „datovým přetlakem“, který vznikl masivnějším využíváním transakcí k „netransakčním“ záznamům (od primitivních časových razítek pro různé dokumenty po „bitcoinová NFT“ Ordinals a Runy).

Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že jde o pokus o zavedení cenzury, která přinese více zla než užitku (opět jde o pokus o útok na neměnnost bitcoinu a byl by to problém pro minery, kteří již ve svých ekonomických modelech počítají s poplatky z datového balastu, který díky tomu vznikl).

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.

avatar
Karel Wolf
Forbes

Copyright © 2026 MediaRey, SE, všechna práva vyhrazena. Tento email jste obdrželi na základě souhlasu se zařazením do naší emailové databáze.
MediaRey, SE, Revoluční 1082/8, Nové Město, 110 00 Praha, Česko