Kdo je tajemný Satoši Nakamoto, ideový tvůrce bitcoinu? Tato otázka, která nejen, že dnes není pro fungování bitcoinové sítě nijak podstatná, ale dokonce by bylo lépe, kdyby zůstala jednou provždy nezodpovězená (už kvůli fyzické bezpečnosti autora/autorů protokolu a jejich blízkých), některým lidem nedá ani po 17 letech spát.

V roce 2024 vzbudil docela slušný rozruch mimořádně nepovedený investigativní dokument HBO Money Electric: The Bitcoin Mystery, ve kterém platforma slibovala odhalit nejpravděpodobnější entitu stojící za vynálezem bitcoinu. Jako jeho nejpravděpodobnějšího autora určila (tehdy ještě velmi mladého) kanadského vývojáře samouka Petera Todda.

S Peterem jsem v minulosti absolvoval dva rozhovory, a i když patří mezi ty bitcoinery, kterým nedělá problém přicházet s kontroverzními, ale věcnými návrhy týkajícími se evoluce protokolu (například jak dlouhodobě zabezpečit bezpečnostní rozpočet sítě za cenu malého ústupku z bitcoinové vzácnosti), rozhodně bych si na něj jako na Nakamota nevsadil. Je ostatně docela dobře známo, že se do vývoje bitcoinu aktivně zapojil až v roce 2014 a první bitcoiny (pokud mi nelhal) vlastní až od roku 2011.

Mezi zpovídanými v dokumentu byl však i o něco větší cypherpunkový matador, britský (ale dnes v Salvadoru žijící) kryptograf a ředitel/zakladatel bitcoinové společnosti Blockstream Adam Back. S tím jste ještě před „bublinou všeho“ během covidové pandemie, kdy investoři vytlačili Blockstream mezi dolarové jednorožce, každý rok bez problémů mohli pokecat na chodbách La Fabriky během Hackers Congressů Paralelní Polis. Dnes se k němu bohužel nejspíše jako běžný smrtelník blíže než na deset metrů nepřiblížíte, i když na bitcoinové konference jezdí přednášet stále.

Náhoda tomu chtěla, že byl při zpovídání trochu nervóznější, a americký deník The New York Times kolem této nervozity vystavěl celou vlastní teorii, podle níž je Nakamotem právě Back. Vychází mimo jiné z toho, že Back i Nakamoto byli aktivní v cypherpunkovém hnutí a že Back přišel s návrhem vlastní formy privátní elektronické hotovosti (otázkou by ale spíše bylo, kdo z cypherpunkového mailing listu o něco takového neusiloval).

Další argumenty deníku jsou již přesvědčivější, to ale, myslím, není podstatné, ostatně stejně tak dobře by se daly vymyslet přesvědčivé protiargumenty. Od rozdílného Nakamotova a Backova postoje k velikosti bloků přes to, že Adam Back navzdory svým zásluhám a vědomostem neměl v době publikování dokumentu Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System (odkaz je na český překlad) celé potřebné know-how k sestavení dokumentu. Samozřejmě mu s tím mohl někdo pomoci a faktem zůstává, že dokument využívá jeden z Backových nápadů (Proof of Work v projektu Hashcash).

Pro mne je dalším silným protiargumentem fakt, že Nakamoto z dokumentu působí spíše jako akademický outsider, což se moc neslučuje s Backovým doktorátem z distribuovaných systémů. Bitcoinový whitepaper totiž ignoruje, nebo přinejmenším nepřiznává kredit některým akademickým nápadům z 80 a 90. let, které mu mohly značně ušetřit práci, a občas trochu znovu objevuje kolo. Zajímavé je, že jiné akademické zdroje ale naopak přiznává.

Na druhou stranu to ale dělá dost bystře a brilantně. To je také důvod, proč mu akademická sféra nemohla řadu let přijít na jméno, a dokonce v prvních letech jeho fungování někteří vědci tvrdili, že „nemůže fungovat“, a původní větev akademické literatury o proof-of-work jako by odmítala existenci bitcoinu uznat.

Abych ale tento úvod nějak uzavřel, pro mne především není důležité, kdo se skutečně za identitou Satošiho Nakamota skrývá, a myslím, že stále platí, že pátrat po něm není dobrý nápad s ohledem na bezpečnost jak jeho samotného, tak jeho okolí. Není to navíc úplně ideální ani pro samotnou síť, i když dopady by již nebyly tak dramatické jako v prvních letech bitcoinové existence. A v poslední řadě je to neúcta k jeho vlastnímu přání zůstat v anonymitě.

– Francouzská centrální banka – Banque de France – chytrým trikem (v USA prodala, v Evropě koupila stejný objem zpět) přesunula zbytek svých zlatých rezerv (129 tun) ze Spojených států, což nejspíše dobře udělala. Ostatně na transakci kvůli pohybu ceny zlata dokonce pár miliard vydělala. Nás ale více zajímá přeci jenom krypto a tím pádem i nový návrh zákona „Mined in America Act“, který z v něčem trochu obdobných pohnutek předložili američtí senátoři Bill Cassidy a Cynthia Lummis.

Jde o překvapivě komplexní legislativní rámec, který si klade za cíl posílit těžbu kryptoaktiv na půdě USA. Připomeňme, že od velkého čínského zákazu v roce 2021 jsou už i tak USA v tomto směru hlavním hráčem (jen u bitcoinu aktuálně zodpovídají odhadem za 37-38 % hashpower).

Zákon ale také řeší jinou důležitou otázku, a tou je formální začlenění strategické bitcoinové rezervy. A co přesně se v zákonu řeší? Ve zkratce navrhuje dobrovolný federální certifikační program pro těžbu kryptoaktiv s tím, že by zařízení, která splňují podmínky pro označení „Mined in America“, měla oproti ostatním výhodu, která by motivovala k jejich provozu v USA. To by mělo dovést certifikované minery k tomu, aby postupně vyřazovali hardware pocházející od „zahraničních“ soupeřů.

V této souvislosti připomeňme, že většinu trhu s těžebními zařízeními stále ovládá čínský Bitmain, jehož cesta k dominanci mezi výrobci ASIC zařízení pro krypto mining proběhla již mezi léty 2015-2018. A právě na rozbití této dominance, kterou se na trhu samo o sobě nikomu nepodařilo prorazit (zuby si zde vylámal dokonce Intel), zákon cílí. Tvůrci citují hlavně obavy z narušení dodavatelského řetězce, protože z Číny stále pochází okolo 97 procent těžebního hardwaru.

Druhou částí zákona, která se již nedotýká jen Ameriky, je ale také kodifikace výkonného nařízení prezidenta Donalda Trumpa z roku 2025, kterým se zřizuje strategická bitcoinová rezerva. Převedením nařízení do právní podoby vznikne trvalý rámec pro správu bitcoinů, které drží americká vláda.

– Mezi top korporátními držiteli bitcoinů došlo k několika rošádám. Zatímco těžařský kolos MARA Holdings se prodejem více než 15 tisíc bitcoinů v minulém měsíci propadl na čtvrté místo, japonská společnost Metaplanet, jedna z první korporátních krypto pokladen kráčejících ve stopách Michaela Saylora, v prvním čtvrtletí roku nakoupila 5 075 bitcoinů (akvizice za 400–405 milionů dolarů), což ji pro změnu posunulo na pozici třetího největšího korporátního držitele bitcoinu na světě.

Celková hodnota kryptoaktiv, které Metaplanet drží, tak vzrostla na 40 177 BTC a kumulativní náklady na jejich pořízení přesahují 4 miliardy dolarů. Na Metaplanet je zajímavé, že nespoléhá jen na pasivní investování do bitcoinu a na to, že bude fungovat jako reflexní bitcoinová beta (nástroj, který se chová podobně jako pákový nákup, protože má tendenci zesilovat hodnotové pohyby v obou směrech), což je zjednodušeně hlavní strategie Michaela Saylora, ale kombinuje akumulaci s aktivním generováním příjmů.

Pro jejich generování společnost provozuje samostatný podnik založený na bitcoinových opcích, zisky nicméně opět (z větší části) reinvestuje do bitcoinových nákupů. Kombinovaná strategie firmě umožňuje rozšiřovat portfolio i v nepříznivé fázi tržního cyklu a zároveň si udržovat provozní cash flow. Neznamená to nicméně, že je Metaplanet vůči bitcoinové volatilitě imunní. Dokazuje to ostatně průměrná pořizovací cena jejích bitcoinů (asi 97 500 dolarů za BTC), která zůstává nad současnými cenami bitcoinu zhruba o 27 %.

–  Nová zpráva Rady ekonomických poradců Bílého domu tvrdí, že úročení stablecoinů pravděpodobně významně neohrožuje bankovní úvěry ani širší úvěrové podmínky. Vyvrací tak dlouhodobé obavy amerického bankovního sektoru, kvůli jehož lobbistům se stále protahuje přijetí kryptoregulačního zákona Clarity Act (Crypto Regulation for Actively Trading Entities).

Banky drží zákon jako rukojmí právě kvůli ustanovením o výnosech (úročení) z držení stablecoinů. Snaží se přitom dosáhnout toho, aby zákonodárci zpřísnili formulaci tak, aby se efektivně zablokovala možnost využívat pro stablecoiny mechanismy nepřímých výnosů – včetně programů odměňování nabízených prostřednictvím zprostředkovatelů, tedy nikoli jen samotných stablecoinových emitentů.

Problém je, že bez přijetí Clarity Actu je do určité míry bezzubý i loni přijatý stablecoinový zákon GENIUS, což vytváří efektivní brzdu pro řadu nově vznikajících stablecoinových byznysů.

Ekonomičtí experti Bílého domu došli k závěru, že omezení výnosu stablecoinů by pro banky přineslo pouze marginální zisky. V analyzovaném základním scénáři by zrušení výnosu mělo zvýšit bankovní úvěry o přibližně 2,1 miliardy dolarů, což je zhruba jen 0,02 % celkových úvěrů, a to za cenu zbytečných nákladů pro spotřebitele.

– Bitcoin dál dobývá tradiční úvěrové trhy. Ratingová agentura Moody’s udělila dluhopisu v hodnotě 100 milionů dolarů, který je krytý čistě bitcoinem, ratingové hodnocení Ba2. Rating je tak dva stupně pod investičním stupněm, který by umožnil do produktu investovat i konzervativním institucím, jako jsou penzijní fondy či pojišťovny. Je to vůbec první podobný počin v historii Moody’s a druhý v historii „velké ratingové trojky“ (první byla letos v únoru S&P).

Vydání dluhopisu pro na Nasdaqu obchodovaného bitcoinového těžaře CleanSpark připravuje Úřad pro financování podnikání v New Hampshire. Dluhopis získal od agentury Moody’s prozatímní rating a instrument bude vydáván prostřednictvím státního finančního úřadu a zajištěn 160% bitcoinovým krytím. Dluhopis je přitom postavený tak, aby se nespoléhal na peněžní toky z obchodních aktivit, ale čistě na samotnou hodnotu bitcoinového kolaterálu.

To s sebou přináší i jednu specifickou technikálii, která bitcoinové držitele možná nepotěší – výplaty majitelům dluhopisů se budou realizovat prostřednictvím likvidace bitcoinů, ty budou v mezičase v úschově u společnosti BitGo. K likvidacím bude docházet (automaticky) také v okamžiku, kdy se poměr úvěru k hodnotě zhorší natolik, že by hrozila nesolventnost.

Způsob, jak je celý produkt koncipován, je ale zajímavý i z jiného důvodu, ten souvisí právě s metodikou (poměry, spouštěče likvidací, pravidla úschovy) pionýrského kroku S&P. Agentura v únoru ohodnotila dluhopis krytý bitcoinem na BBB-, což již představuje investiční stupeň. Jenže metodika byla na rozdíl od přístupu Moody’s příliš benevolentní, což se během medvědího trhu, kdy se bitcoin propadl zhruba o 27 % své hodnoty vůči dolaru, vymstilo a nucené likvidace odmazaly čtvrtinu krytí.

Metoda S&P se tak pod reálným zátěžovým testem rozpadla. K tomu by tentokrát docházet nemělo. Tak budeme doufat, pokud se ale chcete raději řídit heslem důvěřuj,  ale prověřuj (což by měl každý správný bitcoiner), můžete se na celou metodiku podívat sami.

Na blockchainu postavený predikční trh Polymarket letos v březnu překročil další symbolický milník. Objemy obchodů přesáhly hranici 10 miliard dolarů. Nakonec se zastavily kousek za polovinou cesty k 11miliardové hranici a zakončily měsíc na částce 10,57 miliardy dolarů.

Oproti situaci v únoru to představuje 33% nárůst. Pro širší srovnání jde dokonce o 2,5násobek tehdy rekordních objemů v době finišující kampaně amerických prezidentských voleb v říjnu 2024. Celkový objem za první kvartál letošního roku dosáhl asi 26,2 miliardy dolarů, což je více než 90% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí.

Do hodnot se nicméně nezapočítávají objemy loni ke konci roku spuštěného trhu Polymarket US, který je pouze na pozvánky a omezený na sportovní sázení. I ten nicméně navzdory pozvánkové bariéře svůj podíl od začátku roku více než zdvojnásobil a v březnu se na něm prosázelo více než 700 milionů dolarů.

Centralizovaná a o něco regulovanější protiváha Polymarketu, Kalshi, je na tom nicméně stále o něco lépe. V únoru vygenerovala sázkové objemy 10,44 miliardy dolarů a za březen dokonce 12 miliard dolarů.

Predikční trhy, jejichž popularita stále extrémně rychle stoupá, představují nejen v USA čím dál větší regulatorní oříšek. Některé americké státy jako Arizona, Connecticut a Illinois je považují za formu nelegálního hazardu a snaží se jejich působení omezit tím, že je jejich fungování začlení pod zákony o hazardu nebo regulaci finančních derivátů.

Arizona například usiluje o to, aby predikční trhy spadaly pod zákony o sázení, což by pro ně znamenalo buď dohled a speciální licence, nebo zákaz činnosti ve státě. V této souvislosti není bez zajímavosti, že americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC) minulý týden podala proti všem třem zmiňovaným státům za jejich postup proti predikčním trhům žaloby.

A jaký status mají predikční trhy u nás? Formálně zatím žádný, co se týče praxe advokát Radim Kozub z právní kanceláře Blockchain Legal pro Forbes Česko uvedl: „V českém právu neexistuje zvláštní právní úprava, která by se predikčními trhy jako samostatným fenonénem výslovně zabývala. Zároveň je potřeba otevřeně říct, že vzhledem k ekonomické podstatě predikčních trhů existuje reálné riziko, že české orgány budou takovou platformu posuzovat jako internetovou hazardní hru / sázkovou hru podle zákona o hazardních hrách.“

Dodává ovšem i následující: „Současně ale platí, že platformy typu Polymarket nejsou primárně postaveny na klasické konstrukci „sázky proti bookmakerovi“, nýbrž na obchodování kontraktů mezi uživateli (peer-to-peer), často s prvky orderbooku, „shares“ a možností pozici uzavřít ještě před vyřešením události. To je právně relevantní rozdíl, který může – podle detailů nastavení a způsobu nabídky – posouvat argumentaci směrem k jiným kvalifikacím než čisté sázení.“ /Zdroj: The Block (Data & Insights)

Morgan Stanley Bitcoin Trust je live, proč to může být větší terno než celý IBIT?

A je to venku, přesněji řečeno ne to, ale spotový bitcoinový burzovně obchodovaný fond (ETF) Morgan Stanley Bitcoin Trust, který se ve středu začal obchodovat na burze NYSE Arca pod tickerem MSBT. Možná si říkáte, proč by to mělo cokoli znamenat. Spotové bitcoinové ETF jsou zde již dva roky, bitcoinový trh není zrovna v růstové fázi cyklu a vůbec, nálada mezi fanoušky rizikových investic, kam se zatím bitcoin stále řadí, není zrovna ve vrcholové kondici.

Jenže pokud je to tak, pak vám možná pár důležitých detailů uniká. Za prvé, investiční banka Morgan Stanley je trochu jiná liga, než většina ostatních hráčů na poli spotových bitcoinových ETF fondů, poměřovat se s ní může de facto jen správce aktiv BlackRock. Ten má dnes pod svojí správou více než dvojnásobek klientských aktiv Morgan Stanley, která v případě banky tvoří zhruba 6,2 bilionu dolarů. V čem je tedy krok Morgan Stanley přelomový a kde leží jeho největší potenciál?

Začít můžeme třeba tím, co je na první pohled očividné. Jde o historický milník – první produkt bitcoinového spotového ETF, za kterým přímo stojí velká americká banka. Také je to produkt s nejnižší poplatkovou politikou mezi bitcoinovými ETF vůbec, což je na již docela přeplněném trhu (více než 10 podobných ETF fondů) asi tak trochu nutnost.

Takzvaný delegovaný sponzorský poplatek činí pouhých 0,14 %, což je o 0,01 % méně, než je nejbližší konkurent (Grayscale Bitcoin Mini Trust) a 0,11 procenta (nebo chcete-li 11 bazických bodů) méně, než kolik si účtuje v případě právě BlackRock u svého ETF iShares Bitcoin Trust, který momentálně dělá se zhruba 63 miliardami dolarů pod správou největší objemy na trhu.

Tak, a teď konečně můžeme přejít k tomu méně zjevnému. V Morgan Stanley čeká asi 16 000 finančních poradců na příležitost začít klientům doporučovat (omezenou) expozici do bitcoinu právě skrze vlastní spotové ETF. Hlavní ETF analytik Bloombergu Eric Balchunas před měsícem v této souvislosti uvedl, že se banka pyšní největší sítí finančních poradců mezi investičními domy a spuštění bitcoinového ETF by tak mohlo být rekordní.

Předpověděl, že by ETF po prvním roce fungování mohl mít ve správě aktiva za 5 miliard dolarů a udělat 30 milionů dolarů v prvním dni. V době, kdy budete číst tento newsletter, si první předpověď budete moci již sami ověřit.

Jenže ono hlavně vůbec nejde jen o samotný burzovně obchodovaný bitcoinový fond. Pokud čtete Cryptoshot pravidelně, již asi tušíte, že banka, pokud jde o krypto, zdaleka nespoléhá jen na bitcoinové ETF, ve skutečnosti staví hned několik „krypto vrstev“ současně.

Na začátku roku jsem psal o podání pro další spotové krypto fondy (pro ether a solanu), u koncových produktů to ale nekončí. Banka má také podanou žádost u amerického Úřadu kontrolora měny (OCC) o národní bankovní svěřenskou chartu pro „Morgan Stanley Digital Trust National Association“. Pokud jí dostane, bude moci sama provozovat kryptoměnový depozitář (takže už žádná placená úschova u Coinbase nebo jiné krypto firmy) a dokonce kryptoměnový staking.

A nakonec je tu vlastní trading desk, respektive obchodování krypta prostřednictvím platformy E*Trade, které by se mělo rozeběhnout v 1. pololetí letošního roku a které zpřístupní bitcoin a další kryptoaktiva více než sedmi milionům aktivních klientů.

Možná si říkáte, že je to sice zajímavé, ale pořád tam nevidíte ten wow moment. Tak co třeba takhle. Kolik z uvedených krypto vrstev má podle vás kterýkoli z hypotetických konkurentů? Napovím, jeden a možná ve výjimečných případech dva.

Z uvedených krypto želízek v ohni je asi vůbec nejzajímavější právě Morgan Stanley Digital Trust neboli trustová banka, která by umožnila, že se Morgan Stanley stane federálně dohlíženým subjektem úschovy a bude tak moci napřímo držet digitální aktiva a tokenizované verze cenných papírů.

Má to ale zatím háček. Národní bankovní svěřenské charty pro krypto, stablecoinové společnosti a fintech jsou totiž trnem v oku americké bankovní lobby. Bank Policy Institute, lobbistická skupina, v jejíž správní radě zasedají například zástupci JPMorgan, Goldmanů a Bank of America, se rozhodla přejít od slov k činům a chystá se zažalovat OCC kvůli chartám uděleným různým krypto společnostem (schválně, jestli najde odvahu do toho zahrnout i na Trumpovic rodinu napojenou World Liberty Financial).

Celé je to součást širšího amerického bankovního odboje oproti rozvolňující se regulatorní politice vůči krypto firmám. V prvním březnovém Cryptoshotu jsem například zmínil, že když první krypto burza získala v USA přímý přístup k platební infrastruktuře Fedu, silná nevole Bank Policy Institute a dalších lobbistických bankovních skupin na sebe nenechala dlouho čekat.

Pokud by k podání žaloby došlo, budou všechny žádosti o chartu podrobeny soudnímu přezkumu. A to (ať už je to záměrem nebo ne) se nedotkne jen krypto firem, ale právě i snah Morgan Stanley.  A to ještě vůbec neřešíme scénář, kdy by žaloba náhodou uspěla.

To je pro dnešek vše a budu se těšit na další shledání ve vašich mailboxech zase za týden.