Jet do Slovinska a minout Lublaň je hřích, kterého jsem se dopustila několikrát. Pak letos na jaře konečně přišel čas zúčtovat se špatnými životními rozhodnutími.
Tři dny strávené ve slovinské metropoli stačily k mému velkému veřejnému pokání: Ó Lublani krásná, slibuji, že už nebudu jezdit jen okolo, nýbrž vždy když mé kroky zamíří na Balkán, spočinu ve tvé milostivé náruči.
Ale ať nezním jako uctívaný slovinský romantický básník Franc Prešeren (mimochodem současník Karla Hynka Máchy, který za ním do Lublaně jednou šel několik týdnů pěšky přes Linec, Salzburg, Brenner, Benátky a Terst). Řeknu to narovinu: Lublaň je boží.
Jedna z nejmalebnějších metropolí starého kontinentu je plná parků, stromů, historie a skvělých míst, která musíte vidět, ochutnat, zažít. A abyste si ji užili naplno, tady je návod. A protože jsme do Slovinska nešli pěšky jako Mácha, ale vyrazili nabušeným elektrickým Porsche Taycan GTS, máme tipy nejenom na to, kde dobít baterky sobě, ale i vašemu elektroautu.
Co vidět
Město. A z něj Alpy. Lublaň je živoucí metropole, které tepe kulturou, festivaly, mladou energií. A zároveň láká k tomu jen tak lenošit, potulovat se v malebných kulisách těch nejlepších časů rakousko-uherského mocnářství a kochat se.
Nejlepší výhled je z Nebotičniku, mrakodrapu ze 30. let s prosklenou střešní terasou, a potom z lublaňského hradu. Když na skálu tyčící se nad městem vyrazíte jako my tiše předoucím elektrickým Taycanem GTS, mile vás nahoře překvapí – kromě famózního výhledu na Alpy, které jsou odsud jako na dosah ruky – taky elektrická dobíječka.
Vlastně nepřekvapí – jednak je na elektromobily 300tisícová Lublaň připravená a má relativně hustou síť dobíječek, navíc si tu svoji vždycky můžete dopředu najít v Porsche navigaci. Díky tomu bude Taycan vědět, že se má připravit na dobíjení a optimalizovat teplotu baterií tak, aby se dobíjely nejrychleji.
S maximálním nabíjecím výkonem 270 kW a stejnosměrným proudem je pak Taycan z pěti na 80 procent dobitý za 22,5 minuty, u 50 kW nabíječek to potrvá 90 minut. Nás ale čas netlačí, a tak ho necháme dobít do plna, až na jeho 624 kilometrů dojezdu ve městě.
Centrum Lublaně, kterou před pár lety vyhlásili zelenou perlou Evropy, je stejně pro auta zavřené. A tak máte možnost uctít Máchovu památku a zrekonstruovat vlastními kroky aspoň poslední část jeho cesty za básnickým souputníkem Prešernem.
Křivolaké uličky starého města jsou upravené, kavárny na prosluněném nábřeží Lublanice zvou k posezení, na architekturu Joži Plečnika, který dal městu nezaměnitelnou tvář, se dobře dívá. Od jeho slavného Trojmostí je to pár kroků k historické městské tržnici, kde bývá zeleninový trh, oblíbený cíl místních.
I když zrovna neužijete rudou salátovou čekanku přezdívanou růže z Gorizie, kupte si aspoň tolminské sýry nebo med. A pak vyrazte pěšky strmou stezkou nebo pohodlně designovou prosklenou lanovkou zpátky nahoru, na hrad.
Kde jíst
Na lublaňském hradě se totiž nejenom citlivě potkává středověká architektura s moderní, ale taky místní i přespolní gurmáni. Je tu michelinský Strelec, kde vás šéfkuchař sedmichodovým degustačním menu vezme na rafinovanou cestu po různých částech Slovinska a jeho historie.
Michelinská restaurace Strelec.
Gostilna Grajska je pak pro fandy méně formálního stolování, ale plných chutí a jídla navazujícího na tradici – zkuste třeba hovězí jazyk s květákem. A příjemné posezení na terase s krásným výhledem na noční Lublaň najdete taky na hradě, v místní vkusné vinotéce.
Zpátky v centru města pak stojí za zastávku bistro pop-up Ana in Slon, za kterým je jedna z nejlepších šéfkuchařek světa Ana Roš. Ta taky dostala Slovinsko na mapu jako gastronomickou destinaci – i díky ní dnes v Lublani chybu neuděláte, i když se půjdete najíst skoro kamkoliv.
Plečnikova tržnice
Otestovat to můžete každý pátek, to se před Plečnikovou tržnicí koná pravidelná akce „odprta kuhna“– otevřená kuchyně, kdy se pod čirým nebem sejdou nejlepší slovinské restaurace.
Co zažít
Jen tak se protloukejte kolem řeky, prohlédněte si město z vodní hladiny z paluby vyhlídkové lodi, rezervujte si prohlídku Lublaně po stopách Joži Plečnika. Když budete mít štěstí, natrefíte na studentku češtiny Kseniji jako my a kromě Plečnikova domu a ikonické národní knihovny, na kterou spadlo letadlo, a tak ji stavěli nadvakrát, vám ukáže taky souvislosti české a slovinské historie, které vás ve škole neučili.
Věděli jste třeba, jaký byl vztah mezi architektem přestavby pražského hradu a prezidentskou dcerou Alicí Masarykovou? Ne? Jeďte do Lublaně, tam vám to vysvětlí.
Ve slovinské metropoli můžete taky objevovat tradiční řemesla, třeba v poslední poctivé knihtiskařské dílně u charismatického Marko Drpiće si zkuste natisknout vlastní plakát a nechte si popovídat o jeho úspěších na mezinárodní grafické scéně. Nebo se objednejte k Christophovi Steidlovi, zlatníkovi, který vás naučí, jak si vyrobit vlastní prsten jako vzpomínku na Lublaň. A taky jak se můžete hodinu v kuse smát kovotepeckým vtípkům, o kterých jste ani netušili, že existují.
Nebo prostě buďte, jen tak obyčejně, a nasávejte atmosféru pohádkově zelené metropole pod horami. Nakonec se mezi nejhezčí vzpomínky stejně prosmýknou ty, co nenaplánujete. Stačí zaparkovat poblíž autobusové zastávky, kde se zrovna schází děti na školní výlet.
Za kolik to dá z nuly na sto? 3,7 sekundy, když zapnete launch control. Jak daleko to dojede? Z Prahy do Lublaně jsme nabíjeli dvakrát a vždycky do půl hodiny. Kolik to má koní? Bez dvou šest set, jen nejsou pod kapotou, ale na obou nápravách – tohle auto pohání hned dva elektromotory. A kolik to stojí? Tři a půl milionu, děti.
Kde spát
V Intercontinentalu, kde si ráno ještě před snídaní můžete zaplavat s výhledem na město a Taycana vám se vší pompou odvezou a dobijí v podzemní garáži (luxusních aut tu sice portýr přebírá i několik desítek denně, stejně se na elektrické Porsche vyptává podobně podrobně, jako ti nadšení školáci a školačky).
A jestli máte raději menší a butikovější hotely, tak vyberte Vander Urbani Resort. Pod hradem, za historickou fasádou čtyř středověkých domů propojených útulnou terasou v jeden designový celek, tohle místo je tím nejlepším pro jógu za západu slunce.
Hotel Intercontinental.
Článek je součástí projektu Nabitá jízda, který vzniká ve spolupráci Forbes Česko a značky Porsche v ČR. V následujících měsících vás budeme na 16 cílových destinacích ve čtyřech jízdách směřujících na jih od Česka inspirovat, abyste necestovali pouze po dálnici, ale nebáli se odbočit do krajiny. Nepůjde o rychlost, jak by se dalo čekat. Půjde o prožitek z cesty.
Jak probíhá cestování elektrikou mimo hlavní tahy Evropou? Kde a jak na cestách v horách a průsmycích načerpáte energii vy i vaše auto? Trvá nabití baterie opravdu tak dlouho? Každý měsíc vás pozveme do dvou nových destinací, které jsme dobyli elektrickým Taycanem. Díky nabitým jízdám zjistíte, proč má někdy smysl odbočit z cesty.
