V neděli skončil prestižní a celosvětově vyhledávaný milánský týden designu. Co nejlepšího přinesl letošní ročník, kterého se zúčastnilo přes dva tisíce značek a designérů a tři sta tisíc návštěvníků z celého světa? Projděte se s námi – alespoň virtuálně – po těch nejlepších instalacích a novinkách letošního ročníku.

Konvičky Loewe

Abyste je viděli, bylo třeba si vystát před Palazzo Citterio dlouhou frontu. Řeč je o konvičkách, které během Salone del Mobile vystavoval španělský módní dům Loewe (součást LVMH), který v podobném duchu minulý rok prezentoval umělecké pojetí svítidel.

Letos značka oslovila na 25 umělců, designérů a kreativců z celého světa a dala jim jednoduchý úkol: vytvořte autorskou konvičku s vlastním rukopisem. Výsledkem je série originálních čajových konvic odrážející jedinečnost rukopisu jednotlivých umělců.

Naším favoritem je jednoznačně konvička japonského keramického umělce Sakiyamy Takayukiho připomínající cukrovou pusinku, nádoba s usměvavými dětskými obličeji od amerického umělce Dana McCarthyho nebo květinová konvička japonského designéra Naota Fukusawy.

Marimekko a Laila Gohar 

Jak to dopadne, když se spojí finská módní značka proslulá nepřehlédnutelnými potisky a egyptsko-americká umělkyně Laila Gohar známá především pro svůj globálně úspěšný brand Gohar World, který od roku 2020 prodává jedny z nejbláznivějších a nejvíce dekadentních tablewear kolekcí vůbec?

O tom se mohli návštěvníci milánského týdne designu přesvědčit v prostorách Teatro Litta, kde značka představila kapsulovou kolekci ložního prádla, pyžam, spacích masek a dalších textilních nezbytností do ložnice. Za pozornost stály nejen samotné produkty, ale i hravá instalace tvořená hned několika vzájemně propojenými postelemi.

„Trávit čas v posteli je luxus, který miluji. Podstatnou část víkendu trávím v pyžamu a přesouvám se z postele do kuchyně, na pohovku a zase zpátky do postele,“ řekla ke kolekci vizuální umělkyně. Dostupná bude od září tohoto roku.

Polský design

Téměř všechny výběry toho nejlepšího z milánského týdne designu neopomínají zmínit expozici Romantic Brutalism, povedenou přehlídku současných a talentovaných designérů z Polska, která se odehrála v prostorách milánského textilního studia Penta.

Za výstavou stojí vydavatelka polského Vogue Katarzyna Jordan a její nově založená nadace Visteria Foundation. Ta si klade za cíl podporovat polské designéry a umělce nejen doma, ale zejména na mezinárodní scéně. V Miláně bylo k vidění 24 z nich a bylo co obdivovat.

Skulpturální kovové lavice od Jana Ankiersztajna nebo svítidla od studia Dérive potvrdily, že polský design má nejen předpoklady, ale i ambici být skutečně světový. Že jste ho nestihli v Miláně? Vydejte se za ním do Varšavy, kde bude vystaven ve vile Gawroński.

Alcova

Pokud se na milánský týden designu chystáte v následujících letech, nezapomeňte na svůj to-see list zařadit projekty platformy Alcova. I letos ukázala tváře designu z celého světa, a to rovnou na čtyřech neokoukaných lokacích ve městě.

Vystavovalo tu newyorské studio Forma Rosa, které tu představilo organická keramická svítidla, londýnská šperkařská značka Completed Works se svou vůbec první nábytkovou kolekcí, ale třeba i slovenský designér Štefan Sekáč, který pracuje převážně s médiem keramiky a porcelánu.

Židle od Jil Sander

Pedro Almodóvar pro francouzskou značku Roche Bobois, japonský architekt Kengo Kuma pro Glandia Blasco a mnoho dalších. Salone del Mobile se už tradičně neslo v duchu mezioborových spoluprací. Jednou z výraznějších byla ta Jil Sander, německé módní návrhářky, s nábytkářskou značkou Thonet.

Legenda minimalismu přetvořila ikonickou židli S 64 a sadu stolků B 97 z ohýbaných trubek od designéra Marcela Breuera. Slovo dostala burgundy, zelená, ale i modrá barva, stejně jako klasický výplet a kůže.

„Design a základní konstrukce židle prošly zkouškou času a dnes si zaslouží současné pojetí. Spolupracovat s jedním z nejvlivnějších designérů Bauhausu byla zábavná výzva. Mým cílem bylo uchopit židli tak, jak ji Breuer zamýšlel, a přenést ji do současnosti,“ řekla Jil Sander.

Marc-Antoine Barrois

Vstoupíte do zrcadlové krychle, projdete magickým lesem a nakonec dojdete na mýtinu v srdci instalace, kterou osvětluje sloup světla. To vše za doprovodu na míru vytvořené hudby a samozřejmě všudypřítomné vůně.

Vítejte v instalaci pařížského módního návrháře Marca-Antoina Barroise, který si z letošního Salone del Mobile odvezl prestižní cenu Fuorisalone (tu minulý rok získal novoborský Lasvit). Svůj milánský debut pojal tento kreativec stylově: prostřednictvím velkolepé instalace Mission Aldebaran vytvořil snový, až filmový svět inspirovaný jeho novým parfémem.

Na podobě historického prostoru Salone dei Tessuti, někdejšího centra milánského textilního obchodu z třicátých let, spolupracoval s francouzským designérem Antoinem Bouillotem. Společně tu představili i limitovanou kolekci nábytku, a zaslouženě tak vzbudili zájem nejen médií, ale i návštěvníků.

Longchamp

Nejen Loewe. Na letošním milánském týdnu módy se tradičně prezentovaly i jiné módní značky (viděli jste vlak od Prady nebo novou kolekci od Hermès?). Longchamp tu představil vůbec první nábytkovou kolekci vzniklou s francouzským designérem Pierrem Renartem, který vytvořil hned dva modely: lavici Wave a sadu židlí Ruban.

Tato spolupráce navazuje na předchozí projekty mezi Renartem a značkou Longchamp, které začaly v roce 2021 při redesignu butiků značky. Pro Renarta je tato kolekce nejen debutem na milánském týdnu designu, ale i splněním dlouholeté ambice pracovat s kůží.

Jeho cílem bylo – a po zhlédnutí kolekce třeba konstatovat, že stejně jako ve svých jiných autorských projektech ho splnil – vytvořit takový nábytek, který díky ohýbanému dřevu evokuje plynulý, nikde nekončící pohyb. Pokud se vám jeho návrhy líbí, doporučujeme sledovat jeho tvorbu i nadále. Je to pastva pro oči.

Kinetická instalace Es Devlin

V rámci Salone del Mobile se letos pořádalo bienále Euroluce věnované světelnému designu a u jeho příležitosti dalo vzniknout monumentální kinetické instalaci britské umělkyně Es Devlin. Její nejnovější dílo bylo inspirované výrokem Umberta Eca, že „knihy jsou kompasem mysli, ukazují na nespočet světů, které teprve čekají na prozkoumání“.

Její světelné dílo bylo umístěné v srdci milánské galerie Pinacoteca di Brera, přičemž barokní nádvoří Cortile d’Onore ožilo díky osmnáctimetrovému rotujícímu válci tvořenému osvětlenými knihovnami ukrývajícími celkem 3200 svazků knih.

Monumentální socha nejen propojila tři kulturní instituce, ale také symbolicky poukázala na světlo, které přináší vědění. Zkrátka, Es Devlin tímto dílem dokázala, že světlo, prostor a myšlenka mohou společně vytvořit nezapomenutelný poetický zážitek.