Na českém trhu působí značka řemeslných ciderů F. H. Prager už dvanáct let. Před dvěma lety přešla do inkubátoru nápojářské společnosti Kofola, který podporuje projekty startupového charakteru.
Tým F. H. Prager vedou dva mladí nadšenci Alexandros Samaras a Petr Musila, kteří stojí za velkými změnami – produktovými, vizuálními i strategickými. Co všechno nově F. H. Prager přináší, jaká je tradice pití ciderů v Česku nebo jak vzniká jejich nealkoholická varianta? Na to odpovídá v rozhovoru Alexandros Samaras.
První várka řemeslného cideru F. H. Prager vykvasila už v roce 2010. Jakou cestu za tu dobu značka F. H. Prager ušla? Co se nejvíc změnilo, a co naopak zůstává stejné po celých dvanáct let?
Značce se podařilo spoluvytvořit kategorii řemeslných ciderů na tuzemském trhu, na kterém od té doby drží své právoplatné místo. V posledních letech došlo k větším změnám a inovacím. Ve spolupráci s původními i novými dodavateli surovin jsme vyladili a stabilizovali recepturu, zúžili jsme portfolio výhradně na cidery, které však kromě alkoholických variant nabízíme nově v nealkoholických verzích.
Tyto změny také doplňuje nová vizuální identita značky. Co však zůstává stejné, je jednoznačně naše filozofie k řemeslnému přístupu k výrobě a touha inovovat a přinášet na trh nové a neobvyklé produkty.
Jak jste se k této jablečné vášni dostali?
S Petrem se známe odmala a věděli jsme, že spolu jednou něco podnikneme. Jedna z věcí, kterou máme společnou, je, že nejsme příliš velkými konzumenty piva a oba jsme tak vždycky byli nuceni hledat na trhu alternativu.
Cider, se kterým jsme se oba v minulosti setkali v Anglii, byl naší první volbou. Bohužel mainstreamové značky ciderů nenabízely dostatečnou kvalitu a řemeslné značky tady nebyly tolik rozšířené. Petrova potravinářská expertiza z Vysoké školy chemicko-technologické a moje znalost marketingu ze studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy byla ideální kombinace pro takový projekt.
Když mluvíte o cideru, často zdůrazňujete slovo řemeslný. Co znamená řemeslný cider, jaké jiné jsou na českém trhu k dostání, a v čem jsou rozdílné?
Podle nás se nedefinuje řemeslná výroba počtem vyrobených kusů produktu, ale na základě přístupu k samotné výrobě a důrazem na kvalitu. Prioritou není tlačení ceny výrobních nákladů dolů pomocí levných koncentrátů, sladidel, barviv a konzervantů.
Řemeslný výrobce je pro nás každý, kdo se snaží vyrobit kvalitní produkt, nešidí spotřebitele a nehledá kličky v legislativě, která je u nás dost volná. Těchto poctivých výrobců je bohužel v celém segmentu malé procento, velkou část trhu si totiž ukously značky velkých pivovarů, které nabízí příznivou cenu a širokou distribuci.
V jiných evropských zemích, jako je například Anglie nebo Francie, má pití cideru na rozdíl od Česka silnou tradici. Přitom jablka jsou typicky českým ovocem. Čím si vysvětlujete, že se tady cider nikdy v minulosti nevyráběl?
Jsou to čistě spekulace, ale jako nejsnazší vysvětlení se nabízí silná pivovarnická tradice, která na území českých zemí sahá až do středověku. Určitě je to ale také více faktorů, jakými mohou být historický vývoj legislativy a zdanění alkoholických nápojů.
V různých evropských zemích můžeme pozorovat zajímavé experimenty s kvašenými alkoholickými nápoji různých základů. Některé se uchytily a jsou tu s námi dodnes, některé zůstaly zapomenuty v kronikách.
Jak odhadujete, že bude dlouho trvat, než si konzervativní Češi najdou cestu k řemeslným ciderům? Myslíte, že někdy nastane doba, kdy se bude ve společnosti cider pít více než pivo nebo víno?
Je naším dlouhodobým cílem budovat kategorii ciderů jako kvalitní a plnohodnotnou alternativu piva. Sentiment, že se jedná pouze o sladký alkoholický drink pro ženy, který se zde snaží velké značky budovat, je podle mě oportunistický a škodí celé kategorii.
Těžko říct, jak dlouho bude trvat, než se nám podaří pohled na cider u českého spotřebitele změnit. Byla by však škoda se o to nepokusit, když máme produkt, kterému věříme. V některých částech Anglie nabízejí hospody a bary cider a pivo v poměru čtyři ku jedné. Kdo ví, jak to za deset nebo dvacet let bude vypadat v českých provozovnách.
Jako první v Česku nabízíte nealkoholický cider ve třech variantách – jablečný originál, zázvor nebo černý bez. Dokonce jste si svou nealko verzí získali evropskou ciderovou komunitu a vyhráli bronz na mezinárodní soutěži International Cider Challenge. Proč jste se rozhodli pro jeho výrobu a na koho tím cílíte především?
Trávili jsme spoustu času laděním jablečného hořkosladkého základu pro naše alkoholické varianty cideru a nakonec jsme si řekli, proč bychom si tuto chuť nemohli dopřát i v nealkoholické verzi. Vnímáme fermentaci jako zušlechťování základního produktu, proto jsme si poté začali hrát s její nealkoholickou variantou.
Nealkoholicky kvašený cider u nás na trhu nikdo nedělal a vedle unikátní chuti se nám také líbila myšlenka větší inovace v segmentu ciderů, který je opět kvůli velkým značkám poněkud konzervativní.
Pyšnit se můžete i dalším prvenstvím: jste jedinými výrobci ciderů v Česku i na Slovensku s vratnými lahvemi. Jak moc složité bylo nastavit proces vracení lahví? Máte představu, kolik procent lahví se vám vrací zpět do oběhu?
Systém vratných lahví byl jedním z obrovských benefitů, které nám poskytuje spolupráce s Kofolou. Ta už má tento proces nastavený pro své gastroportfolio, má také technologie, které umožňují láhve vymývat a posílat opět do oběhu. Celkově se vratnost láhví pohybuje okolo 98 procent.
Podporujete lokální zemědělce, znamená to tedy, že berete jablka a další suroviny pro výrobu pouze od českých dodavatelů, nebo nějakou část i dovážíte?
Mít výhradně české dodavatele na všechny naše vstupní suroviny bohužel není možné. Například speciální kvasinky pro nealkoholickou fermentaci musíme odebírat od zahraničního dodavatele vzhledem k unikátní povaze materiálu.
Od českých dodavatelů máme lokální odrůdy jablek. Navíc se sady Úsovsko spolupracujeme na vypěstovaní specifických hořkých a hořko-sladkých odrůd jablek, které jsou specifické pro podnebí Anglie a Francie. Právě z Anglie aktuálně bereme tyto odrůdy, které bychom si ideálně v budoucnu pěstovali sami.
Celá značka aktuálně prošla změnou své image. Novou vizuální identitu vám pomohlo vytvořit ilustrátorské duo Tomski&Polanski. Jak k této spolupráci došlo?
V první řadě jsme chtěli, aby vizuální stránka značky reflektovala hodnoty lidí, kteří se na projektu podílejí. Objevování nových cest, inovace a ambice posunout značku i kategorii na novou úroveň. Ne nadarmo naše interní motto zní: „Cesta je cíl.“
Je to trochu klišé, ale my touto filozofií opravdu dýcháme. Společně s reklamní agenturou Acamo, se kterou jsme už dlouho před začátkem projektu udržovali přátelský vztah, jsme dlouhé dny ladili celý koncept značky, jehož vizuální zpracování bylo na míru šité ilustracím od dua Tomski&Polanski.
Ty jsme trochu nesměle oslovili s naší vizí, která se jim zalíbila natolik, že jsme se hned vrhli do spolupráce. Byla báječná a vyplodila skvělé ilustrace, které jsme si odsouhlasili prakticky na první dobrou.
Dokážete vypnout, nebo se vám o jablečných odrůdách zdají i sny? Jak nejraději relaxujete?
Petr jako šťastně ženatý chlap a otec dvou malých dětí má těch možností snít v noci o jablkách určitě omezené množství. I tak si ale najdeme sem tam čas a zahrajeme si nějakou videohru, u které se můžeme bavit i o něčem jiném, než je kvašení a prodeje. Oba jsme také fanoušci aut – já ještě děti nemám, tudíž jsem si mohl s čistým svědomím pořídit auto, které teď opravuju. Ale taky mi občas nedá spát.
