Počátek 90. let byl hektická doba, kdy se lidé po hlavě vrhali do podnikání, ideálně v tom, co je bavilo. To byl i případ Milana Gelnara, jeho tehdejší manželky Hany Gelnarové a Jiřího Michka.
Všechny tři je bavilo číst. Jejich kamarád Lubor Maťa měl distribuci. Tak proč nezkusit vydat knihu. Takovou, která by je samotné zajímala, řekli si.
„Začínali jsme v raných devadesátkách jako banda naivních knihomilů a láska ke knihám a krásnému dobrodružnému povolání většinu z nás neopustila dodnes,“ říká Milan Gelnar, výkonný ředitel Arga, dnes už jednoho z nejvýznamnějších tuzemských nakladatelství.
Zdaleka ne vše je ale zalité sluncem. Cena tisku za poslední roky násobně vzrostla a celý nakladatelský trh momentálně prochází značnou krizí, kterou, zdá se, jednoznačně nevyřeší ani nulová DPH na knihy. Problémem je u některých nakladatelství i ohromná nadprodukce vydaných titulů. Jaký byl loňský rok pro Argo? A jaká bude jeho budoucnost?
„Loňský rok, co se prodejů týče, byl rokem mizerným. Ceny knih vysoké, mezi kupujícími nejistota, co všechno důležitého ještě zdraží – byla zkrátka vidět změna chování čtenářů. Naprosto rozumím tomu, že ne každý si v současné době může dovolit kupovat knihy v takovém množství jako donedávna,“ vysvětluje Gelnar.
„Domnívám se, že se přehřátá nadprodukce knižních titulů postupně uklidňuje a počty nově vyprodukovaných knižních novinek klesají. My jsme zredukovali počet novinek ze zhruba 220 předcovidových titulů za rok na současných 180 novinek v loňském roce. Předpokládám, že letos ještě poklesneme na zhruba 160 novinek,“ vypočítává Gelnar.
„Knižní trh by to mohlo paradoxně ozdravit, prodá-li se v důsledku menší nabídky novinek více výtisků, budeme moci realizovat vyšší průměrné náklady knih a třeba i lépe zaplatit kolegy: překladatele a redaktory,“ doufá.
Nejen o tom, co všechno nás v letošním roce čeká, jsem si povídal s programovou ředitelkou Arga, Hanou Gelnarovou.
Na které tituly, jež se letos Argo chystá vydat, se vy osobně nejvíce těšíte?
Osobně na novou knihu Miloše Urbana, Dr. Alz. Každá Milošova kniha má v sobě zvláštní kouzlo, takové to nepojmenovatelné je ne sais quoi, kvůli kterému je pro mě každá jeho kniha čtenářské potěšení. Podobně je to s Laurentem Binetem – každá kniha je úplně jiná, ale každá člověka pohltí a nutí číst dál.
A jeho nová kniha Perspektivy je navíc detektivka z renesanční Itálie, takže se těším dvojnásob. Komiks Cesta podle románu Cormaca McCarthyho jsem četla v korektuře a je úžasný, takže se těším, jak budou vypadat kresby Manu Larceneta pořádně vytištěné, a ne na výjezdu z laserové tiskárny.
Těším se i na počátek fantasy série Alana Moora Velký Londýn. Kdo zná Moorovy komiksy či četl jeho povídky Iluminace, tuší proč. A protože jsem vystudovala historii a miluji Francii, těším se na další svazek edice Paměť středověku, Deník pařížského měšťana, kroniku života v Paříži v době stoleté války.
A jaké knihy z vašeho nakladatelství, které mají letos vyjít, budou podle vás „hity“ ceněné i literární kritikou? Budou to třeba právě Perspektivy od Bineta?
Pevně doufám, Binet zatím neměl jedinou slabou knihu a čtenáři to ocenili. Věřím, že i v tomto případě se opět sejde čtenářský zájem s nespornou kvalitou knihy. A doufám, že hitem bude i nová kniha Sally Rooney, Intermezzo. Je to teď jedna z nejprodávanějších britských autorek nejen na ostrovech, ale i ve světě a velký úspěch slaví i u nás.
Právě jste na veletrhu knih ve Francii. Jak přesně takový veletrh probíhá, jezdíte na ně primárně s vizí zajistit si překlady do následujících let?
Přesně tak. Na veletrzích představují nakladatelé své novinky i své plánované tituly a snaží se na ně prodat práva. A my si je naopak zajistit. Zároveň je to ale o utužení kontaktů, protože mnoho zástupců nakladatelství či literárních agentů jsou našimi partnery už mnoho let a člověk si tak vybuduje přátelské vztahy.
Velký věhlas má vaše edice angloamerických autorů AAA. Můžete trochu přiblížit proces výběru zrovna těchto autorů? Jak těžké bylo získat práva třeba na Cormaca McCarthyho?
Tipy se scházejí z různých stran – zahraniční nakladatelé posílají rukopisy, stejně tak literární agenti. Naši redaktoři tak často zajímavé věci načítají ještě v rukopisech před vydáním. A pak samozřejmě sledují i to, co vychází, co je nominované na různé literární ceny, protože občas prorazí něco naprosto nečekaného, skrytý poklad.
Co se týče jednoho z nejprodávanějších autorů „áček“, Cormaca McCarthyho, toho jsme začali vydávat ještě ve staré edici. První kniha vyšla v roce 1995, dávno před tím, než získal za Cestu Pulitzerovu cenu. I když zpočátku byly prodeje malé, věrnost se cení a práva na McCarthyho nám tak zůstala, i když se stal slavným autorem. Tento měsíc u nás vyjde česky jeho poslední kniha, Stella Maris.
Zajímavá je i vaše poměrně nová série Argo Crossover s přesahem do politiky, ekonomie a sociologie.
Crossover je naše nejmladší populárně naučná řada, věnuje se aktuálním celospolečenským trendům, které ovlivňují nebo už brzy začnou ovlivňovat životy všech lidí – digitalizace, překotný vývoj umělé inteligence, geopolitické turbulence, boom dezinformací a podobně.
Z letošních titulů bych čtenářům doporučila třeba poměrně zábavnou knihu o tom, jak odolávat dezinformacím – Tohle je bullshit. Nebo o něco vážnější, ale vůbec ne chmurnou studii s názvem Období konců, o tom, jak mají velké společenské a ekonomické krize svou relativně sledovatelnou periodicitu.
Jak funguje vybírání knih, na které zakoupíte práva? Stává se vám často, že na některé z nich nedosáhnete a někdo vás předběhne?
Samozřejmě, o velké očekávané tituly, zatím jen v rukopisech, a někdy dokonce ani ne dokončených, se konají aukce. Ty někdy vyšplhají do nesmyslných částek. A občas se ukáže, že to byla jen nafouknutá bublina, a my si říkáme: ještě že jsme tu aukci nevyhráli…
Proměnila se nějak vize Arga za posledních několik let? Soustředíte se třeba záměrně více na určité žánry nebo na domácí autory?
Trefil jste to naprosto přesně. Je to hodně o lidech – Argo třeba vydávalo jen okrajově sci-fi a fantasy, i když do našeho portfolia patřil třeba J. R. R. Tolkien a Douglas Adams. Na palubu Arga ale naskočil Martin Šust a vybudoval úžasnou řadu Fantastika.
Richard Klíčník rozjel komiksový Argomiks. A víc a víc se soustředíme i na vydávání českých autorů. Protože čeští čtenáři se víc zajímají o původní českou prózu. A jsme pyšní, že už několik našich autorů získalo Magnesii Literu za prózu.
Jaká „konkurenční“ nakladatelství nejvíce sledujete?
Mám ráda knížky z Paseky, je to podobná krevní skupina. Hodně knížek v knihovně mám právě od nich, takže sleduji jejich produkci. A ano, stane se, že o nějakou knihu projevíme zájem, ale práva už koupila právě Paseka.
Ale to je v pořádku, trochu mě to mrzí, ale zároveň vím, že kniha vyjde v dobrém překladu a v hezké úpravě (dobrým příkladem je třeba Strašlivá závrať od Benjamína Labatuta, fascinující kniha, kterou Hana Gelnarová v loňské anketě Lidových novin zařadila mezi knihy roku – pozn. red.). Podobně to mám s Hostem. V poslední době vzniklo několik zajímavých žánrových nakladatelství v oblasti fantastiky, které dělají knížky moc hezky jako Gnóm, Planeta 9 nebo Carcosa.
Funguje podle vás v Česku dobře literární kritika? Máte nějaký svůj oblíbený časopis, web či podcast?
Tak tohle je bolavé místo. Literární kritika z novin a časopisů mizí, kulturní rubriky se smrskávají. Třeba Hospodářky už naprosto vyklidily pole, a přitom jejich páteční příloha bývala skvělá.
Drží se Orientace v Lidovkách. Výborná je iLiteratura. Čtu Deník N, příležitostně Respekt. Čtenáři se tak dnes o knihách dozvídají spíše ze sociálních sítí, takže i pokud mě zajímá, jak na naše knihy čtenáři reagují, sleduji hodně čtenářské skupiny na Facebooku.
Kteří autoři Arga patří mezi ty komerčně nejúspěšnější?
Historicky samozřejmě ti autoři, kteří patří mezi nejprodávanější i ve světě – Dan Brown, Paulo Coelho, J. R. R. Tolkien, George R. R. Martin. A samozřejmě autor dětských knih David Walliams. Když jsme kdysi koupili práva na Babičku drsňačku, netušili jsme, jaký fenomén se z něho stane. A myslím, že to nečekal ani tento herec.
Jak úspěšná v prodejích musí být třeba nová kniha od skvělé, ale ne moc známé Lucie Berlin, aby si na sebe vydělala? Existují knihy, které jsou třeba i prodělečné, vydáváte je spíše pro radost a živí je vlastně jiné tituly?
Jsou knihy, které jsou srdcovky, a člověk je tedy chce dělat za každou cenu a jen doufá, že se nakonec zaplatí. Lucie Berlin byla sice srdcovka, ale věřili jsme, že si tu své čtenáře najde, že se bude prodávat.
A to měla dva velké hendikepy – jsou to povídky, které se obecně prodávají hůř, a autorka je mrtvá, takže nešlo nijak podpořit vydání rozhovorem s autorkou či její návštěvou. Ale ty povídky jsou natolik výborné, že čtenáři to ocenili. Knihu jsme několikrát dotiskovali. A letos vydáme další sbírku jejích povídek Večer v ráji, opět ve skvělém překladu Martiny Knápkové.
Říká se, že aby byl spokojený knihkupec, distributor i překladatel, měla by kniha stát zhruba osm set korun. Myslíte si, že tohle společnost přijme? A ovlivní to nějak vaše nakladatelství?
Problém knižního trhu je, že už nyní lidé zvažují, zda vydat peníze zrovna na knihu, a budou-li stát knihy ještě víc, ještě se sníží poptávka. Takže vyšplhá-li se cena knihy na osm set korun, ještě se sníží prodej a problém to tak nevyřeší.
Snížení DPH na nulu byl určitě krok správným směrem, teď hlavně potřebujeme, aby se ozdravila ekonomická situace v České republice. Loňský rok byl v našem oboru opravdu zatím nejhorší. Vánoční prodeje, které se dřív začínaly projevovat už v říjnu, se tentokrát smrskly na dva týdny v prosinci.
Ale tento trend jen kopíroval obecnou situaci v ekonomice, takže nezbývá než se přizpůsobit a počítat s tím, že dokud nenastane ekonomické oživení, musíme být opatrnější ve výběru titulů, ve stanovování nákladů a cen. Takže u několika zajímavých, ale na přípravu náročných titulů jsme si museli říct, že koupi jejich práv vzhledem k situaci na knižním trhu zatím odložíme.
