Stanovte si cíl a řekněte o něm co největšímu množství lidí kolem vás. Třeba vás to nakopne tak, že i vy dokážete to, co se možná zdálo jako nemožné. Katarína Kývalová to tak má. A i proto závodí na těch nejslavnějších závodních okruzích světa v autech, o kterých ostatní jen sní.
Působí to dojmem, jako kdybyste na závodní okruh chtěli vyjet s traktorem. Nebo ne, je to možná ještě absurdnější. Se stodolou, které do rohů vsadíte čtyři kola, do útrob schováte motor, nahoru přiděláte volant, dvě sedačky a až nečekaně velkou rychlostí se vydáte bojovat proti aerodynamickým speciálům, které se více či méně úspěšně po trati prodírají kolem vás. Ta stodola je Bentley 4,5 Litre z roku 1928.
Člověk tak nějak automaticky čeká, že v typicky testosteronovém světě si takový ďábelský stroj osedlá chlap. Chlap, který ho dokáže zkrotit. Chlap, který se v něm zvládne nezabít, což vzhledem k absenci jakýchkoli bezpečnostních prvků není zas tak jednoduchý úkol… Chlap, který v něm ideálně dokáže vítězit.
Jenže vy už vidíte fotografie související s tímto textem a víte, že roli předválečného automobilového kovboje tentokrát obsadila žena s dlouhými blond vlasy. Katarína Kývalová, československá rodačka, usídlená napůl v Hamburku a uprostřed Mallorcy, která v prostředí automobilových závodů působí jako zjevení. Alespoň pro ty méně poučené.
Foto Ondřej Kroutil
Kdo totiž někdy narazil na její Instagram, ani stodola od Bentley ho nerozhodí. Katarína Kývalová si na něm žije svůj sen milovnice aut a automobilových závodů. Závodů, kde prohání za volantem bentley z roku, kdy se narodil Che Guevara nebo Andy Warhol, Ferrari 275 GTB, za které sběratelé aut rvou ruce a bez velkého smlouvání vysypávají obsahy peněženek, ale i moderního a o to brutálnějšího okruhového speciálu Mercedes-AMG GT4.
S tím vším souvisejí místa, kde se všechna tahle krása prohání. Francouzské Le Mans Classic, britský Goodwood Festival of Speed, italská Mille Miglia, švýcarský The Ice St. Moritz, Daytona na Floridě… Je to jako přehlídka toho nejlepšího, co můžete ve světě automobilových závodů zažít. Výkon, adrenalin, krása, šampaňské a samozřejmě bohatství.
S tím je spojené, že k účasti na takových závodech je potřeba mít nejdřív dostatečně vyděláno. Katarína si peníze zajišťuje tím, že už víc než dvě dekády spravuje portfolio nemovitostí pro čínské rodiny ze Šanghaje, které potkala během doby, kdy střídavě žila a pracovala v Německu a Asii pro firmu Kyosho, specializovanou na výrobu automobilových modelů.
„Asi to není nic nového, když si řekneme, že se řada Číňanů snaží zčásti vyvést kapitál do zahraničí. Často investují právě do nemovitostí. V případě mých klientů jde o mix privátních objektů pro vlastní použití a investičních nemovitostí v různých evropských zemích. Vyhledávám ty správné příležitosti a starám se o už existující portfolio.“
Původně jsme začali v malém, ale teď se již bavíme o investicích v řádu desítek milionů eur.
„Původně jsme začali v malém, ale teď se již bavíme o investicích v řádu desítek milionů eur,“ vypočítává Katarína během rozhovoru, který se odehrává v karavanu vedle prašné cesty v kempu u okruhu slavné čtyřiadvacetihodinovky Le Mans, odkud i přes zavřená okna bez ohledu na světlo či tmu dovnitř neustále proniká řev nedaleko kroužících aut.
Tady je vidět, že její Forbes Life má i skutečnou a o poznání syrovější tvář. „Když se rozhlédneš, nemá to nic společného s glamour životem,“ směje se závodnice se slovenským pasem potom, co mě vpustí do složitě udržovatelného prostoru dva krát tři metry, kde hlavní roli hraje závodnické vybavení, jemuž vévodí na ramínku schnoucí kombinéza.
Kdyby na stejné místo vkročil malíř a skvělý automobilový závodník Theodor Pištěk, okamžitě by mohl načrtnout skicu obrazu nazvaného Žena a závodnické zátiší.
„Tohle bych měla dávat na Instagram. Ty chvíle, kdy se trénuje, kdy se zpocená po závodě dávám dohromady nebo když pak ještě sedím hodiny u počítače a analyzuju si jízdní data, abych věděla, jak jet příště líp. Aspoň by bylo vidět, jaká je realita.“
„Není to prostě tak, že si sednu do auta, odjedu si závod, jdu na party do drivers clubu, odkud udělám pár fotek pro sociální sítě, a je hotovo,“ dodává poté, co má za sebou dva dny traťových soubojů, během kterých střídavě skáče za volant dvou veteránů, aniž by řešila, jestli je zrovna den nebo noc.
Na letošním Le Mans Classic je to v jednom případě už zmíněné bentley, ve druhém elegantní Jaguar E-Type 161.
Právě to, že řídí a vlastní obrovité bentley, je něco, co okolí nejvíc fascinuje. Katarína k tomu sama s úsměvem říká, že je určitě nejlehčí závodník v nejtěžším autě. Předválečném autě, které by laik navíc nedokázal ani nastartovat, natož v něm zařadit rychlost a jet. Klasické zapalování s klíčem tady není.
Zato v něm je kolem volantu spousta tlačítek a páček, které je potřeba ovládat ve správném pořadí. Teprve když se to povede, ta majestátní stodola se probudí, začne vrčet tak hlubokým zvukem, až člověk radši podvědomě udělá krok zpátky, a překvapivě rychle vyráží do závodu.
Ettore Bugatti kdysi řekl, že tohle bentley je nejrychlejší traktor na světě. A nebyl daleko od pravdy. Tady se posměch s úctou sešly přesně na půli cesty.
Foto Ondřej Kroutil
„Každý se mě ptá, jak rychle se s tím dá jet. To ale při závodu neřešíte. Člověk prostě jede tak rychle, jak se jen dá. Tady v Le Mans jsem se na konci hlavní rovinky podívala a ukazovalo to 160 kilometrů za hodinu, což je v autě, které nemá žádné bezpečnostní prvky, pocit, asi jako kdybys jel 250,“ vysvětluje mi Katarína dojem z jízdy autem, které má na veteránském trhu hodnotu někde kolem 400 až 500 tisíc eur.
Ta otázka je namístě: Jak se vůbec žena, jejíž otec pocházel z Čech a matka učila na základní škole v malém městě poblíž Bratislavy, dostane za volanty závodních aut a s nimi pak i na ty nejslavnější závodní okruhy?
Začala jako navigátor ve veteránských autech svých přátel během závodů na běžných silnicích. Jenže když milujete závodění, tahle role vám obvykle brzy přestane stačit. A přestanou vám stačit i obyčejné cesty. Katarína si proto koupila úplně první klasický vůz, kterým byl ledově modrý Austin-Healey 3000. A první jízda v něm byl ten okamžik, kdy to všechno odstartovalo naplno.
Další zásadní zlom přišel zhruba před deseti lety ve Skotsku, kdy už měla i obrovité bentley. Tehdy se totiž po jedné z běžných rallye večer na baru s ostatními závodníky vsadila, že v něm odřídí čtyřiadvacetihodinovku na okruhu v Portugalsku.
A aby toho nebylo málo, sežene ještě další tři závodnice a pro závod postaví čistě ženský tým. „Dám si nějaký vysoký cíl a povím o něm každému. To mě nutí k tomu, abych si ho po měsíci nerozmyslela,“ odhaluje Katarína Kývalová svůj návod na úspěch.
I když ve chvíli, kdy uzavřela sázku, neměla ponětí, kdo by další závodnice mohly vlastně být, s pomocí přátel tým nakonec složila. A pojmenovala ho Bentley Belles. Závodní tým, který samozřejmě vzbudil velké pozdvižení, tehdy na trati poblíž Algarve skončil na pátém místě. Skvělý výsledek.
Foto Ondřej Kroutil
Už jenom vzhledem k tomu, že tři nové parťačky se s autem poprvé seznámily jen den před startem. „Svět závodních aut je jednoznačně mužský. Bojovat ale musí každý bez ohledu na pohlaví, protože autu je jedno, kdo sedí za volantem. To je to, co mě na tom baví,“ říká Katarína způsobem, z něhož je jasné, že na trati nikomu zadarmo nic nedává.
