Robert Lešnik se s láskou k designu aut snad už narodil. Jinak si nejde vysvětlit jeho houževnatost a vytrvalost jít za svým snem. Ani po třetím neúspěšném pokusu složit talentové zkoušky na Akademii výtvarných umění a designu ve svém rodném Slovinsku svůj záměr nevzdal.
Emigroval do zahraničí, získal prestižní titul z návrhu vozidel v Německu a svou praxi zdokonalil ve třech různých automobilkách světového formátu. Dnes určuje design exteriérů Mercedesu a jak sám říká, navrhovat vzhled aut ho zdaleka ještě neomrzelo. Naopak se těší na nové výzvy spojené s nástupem elektromobilů.
Kde se vzala ta ohromná láska k designu aut?
Vždycky jsem ho miloval. Věděl jsem, že je pro mě tím pravým, i když to ze začátku nebylo jednoduché. Tehdy byla doba úplně jiná než dnes. Počátek devadesátých let ve Slovinsku znamenal mnoho změn a chaosu, neexistoval internet ani mobilní telefony. Těžko jsem hledal informace, kde by se dal design aut vůbec studovat.
Nejblíže tomu byla slovinská Akademie výtvarných umění a designu, ale na ní nebyl obor rozvinut. Nicméně zkoušel jsem to tam. Když mě odmítli, studoval jsem chvíli strojírenské technologie – ta znalost se mi dodnes hodí, technici mi nemůžou jen tak něco namluvit. (smích)
Ale nikdy jsem se necítil být skutečně technikem, odmala jsem rád kreslil skici. Po třetím neúspěšném pokusu studovat design u nás ve Slovinsku jsem si řekl – a dost, pokud to chci dokázat, musím jít pryč do zahraničí. Jinak nikdy nebudu dělat to, co skutečně chci.
Kam vedly vaše kroky?
Nejdříve do Itálie. Slovinsku je blízko, je tam slunce, dobré jídlo a vyrábějí kvalitní auta.
Ale studoval jste nakonec v Německu…
To jsou ty náhody, které jsou v životě důležité, když jste připravený. Kamarádka mi řekla o prestižním oboru designu dopravních prostředků, který se vyučuje na univerzitě v Phorzheimu. Ihned jsem vyrazil a splnil se mi můj sen.
Obor tam měl výbornou úroveň. Musel jsem samozřejmě studovat i návrhy jiných strojů, než jsou automobily. Moji kolegové se mi smáli, že mi jdou jen ty auta, zatímco oni jsou mnohem více všestranní. Dnes někteří pracují jako moji podřízení. (smích)
To je tedy cesta k úspěchu – zacílení?
Ano, přesně tak. Dneska u mladých lidí vidím přílišnou roztěkanost, a to není nikdy dobré. Nikdy nemůžete být dobří v mnoha věcech najednou. Vyberte si svůj milovaný obor a tomu se věnujte, chcete-li opravdu uspět.
Co přesně vás na designu aut tak fascinuje?
Děláte užitné věci krásnými. Kdybychom kladli důraz pouze na nejlepší technické vlastnosti vozů a zohlednili nejlepší aerodynamiku, nejnižší spotřebu a podobně, vypadala by všechna auta úplně stejně.
Takže je to kompromis mezi krásou a funkcí? Jak probíhají debaty s konstruktéry?
Je to boj. Říkám, že úspěch designéra je prosadit si co nejvíc svého. Čím víc vám do toho vstoupí technici, tím víc jste prohrál. Na druhou stranu mám technické vzdělání a rozumím, že finální produkt nemůže být z říše snů, ale musí bezpečně jezdit na silnici. Nepřicházím s nemožným, ale nenechám si namluvit, že něco nejde, když vím, že jde.
Diskusemi s techniky a hledáním kompromisu trávím většinu svého pracovního dne. Ladíme detaily, diskutujeme varianty a dlouze hledíme do obřích monitorům s 3D návrhy. Je to střet dvou rozdílných úhlů pohledu. Občas je ďábel skryt v detailu.
K čemu by lidem bylo super technicky užitečné auto, když bude ošklivé? Koupil by si ho někdo? Určitě ne tolik lidí, aby se nám vyplatilo taková auta vyrábět. Mercedes by ztratil svou jiskru. To je moje vize.
Navrhuje se vám pro luxusní Mercedes lépe než pro předchozí automobilky?
Ano, mám víc prostoru pro krásu designu. Zejména u luxusních aut, kde se tolik nehledí na výrobní náklady a spotřební parametry. Každá automobilka má své vlajkové prvky, ty musím respektovat. A velkou roli hraje samozřejmě typ auta a trh, pro který je určen.
U luxusních aut je to mnohem jednodušší, máte větší míru tvůrčí svobody, protož nejste tak rozpočtově omezen. Nemusíte tolik dbát na průzkumy klientské poptávky. Mezinárodní vkus na luxusní zboží je víceméně stejný. Bohatí většinou vědí, co je krásné, ať jsou z Evropy, USA, nebo Číny.
Také si můžete dovolit více experimentovat, předvídat, co se může líbit za čtyři roky, protože nenavrhujete auto pro masový trh, kde je obrovský tlak na výši prodejů.
Za čtyři roky?
Ano, tolik trvá celý cyklus, než se z původního skeče stane auto. Není dobré to uspěchat, dobrý návrh neuděláte během dvou týdnů. Hodně věcí se v tak krátké době nedomyslí. I když se některé automobilky snaží produkční cyklus zkrátit na tři roky a méně, já tomu rozhodně nefandím. Kvalita chce svůj čas a krásný design je vždy určitým způsobem nadčasový, byť v sobě nese prvky inovací.
A jak je to návrhem áčkových typů dostupných pro vyšší střední třídu?
Tady platí vlastně opak, co jsem říkal pro luxusní vozy. Naše diskuse s techniky jsou více přiostřené. Musíme se vejít do určitého budgetu. Klienti mnohem více hledí na praktickou užitnost než na vzhled. Přesto jako Mercedes chceme a musíme zaručit určitou kvalitu designu.
Mnohem více sledujeme poptávkové trendy v jednotlivých zemích. Evropa, Amerika a Čína mají jiné preference, a když chceme prodávat určitý typ auta globálně, musíme dělat kompromis. Udělat model vhodný do města i na víkendy, do kterého se vejde nákup, lyže i pes, ale není problém s ním ve městě zaparkovat. A abyste mohl jako majitel sedět pohodlně vzadu, pracovat na PC a vezl vás řidič.
Jak se liší čínská, evropská nebo americká poptávka?
V Číně neprodáte kabriolet. Otevřít si za hezkého počasí střechu a projet se autem, užít si ten zvuk motoru a vítr ve vlasech, to není jejich kultura. Naopak, když máte v Číně na mercedes, byť nižší třídy, už si najmete řidiče.
Proto musíme vnitřek vozu navrhnout pro pohodlné sezení na zadních sedadlech, včetně chytrých obrazovek, přípojek, stolečku nebo stojánku na kávu. Zatměná skla jsou samozřejmostí. Když vás někdo v Číně vidí řídit auto, jste pro něj automaticky řidič.
Nemáte strach, že vás to někdy přestane bavit?
Jak se mění technika, požadavky zákazníků, spotřební parametry, je pořád mnoho nových věcí, které musíte zohlednit. Musíte přijmout zadání, jeho limity a pak se snažíte auto udělat co nejkrásnější. Do roku 2030 máme přejít z klasických automobilů na pohonné hmoty na elektromobily a čeká nás nová éra, což s sebou přináší další designérské výzvy.
