Chce to buď velkou představivost, nebo aplikaci v mobilním telefonu. A pak můžete místo kostry spatřit dvaadvacet metrů dlouhého plejtváka myšoka „naživo“ a ještě v oceánu. Přesně takovou možnost nově nabízí Národní muzeum v Praze.
Exponáty mohou návštěvníci vidět a zažít v reálném prostředí. A jako bonus si je i vyfotit. Aplikaci vyvinula česká technologická firma Futured, vznikala rok a kromě rozšířené virtuální reality dokáže provést celým muzeem a nasměrovat přesně tam, kam návštěvník chce. Třeba ke konkrétní expozici, na toaletu nebo do kavárny.
„Cílem je nabídnout komplexní zážitek, kdy si lidé v aplikaci koupí a načtou nejen vstupenku, ale nechají se expozicemi také provést. O některých exponátech si mohou přečíst nebo poslechnout zajímavosti, které do aplikace přidávají přímo naši odborníci,“ uvádí ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Pro každou ze čtyř nově otevřených výstav bude navíc dostupná i komentovaná prohlídka. Dohromady je v aplikaci připraveno více než osm hodin mluveného slova v českém i anglickém jazyce.
Po muzeu je rozmístěno přes tisíc bluetooth low energy beaconů, díky kterým je aplikace schopná přesně rozpoznat, kde se právě návštěvník pohybuje. A když narazí na kostru velryby zavěšenou u stropu, jednoduše na ni namíří telefonem a pak už jen sleduje, jak se obaluje masem a kůží.
Modul, který obstarává rozšířenou realitu plejtávka, jež je také symbolem muzea, vytvořilo studio More.is.More a funguje díky technologii Slam. Inspirací byly třeba mobilní aplikace nizozemského muzea Rijskmuseum, Art Institute of Chicago nebo American Museum of Natural History.
Podle George Pinkavy ze studia More.is.More bylo nejsložitější vyřešit ukotvení modelu do virtuálního světa tak, aby se plejtvák zjevil na správném místě a návštěvník nemusel hledat značku, přes kterou si ho zobrazí.
„Pro nás bylo důležité, aby mohl jen namířit telefon odkudkoli z místnosti a přes kameru se mu jako kouzlo objeví velryba. Takže můžete kostru obcházet ze všech stran a prohlížet si ji z různých úhlů,“ popisuje vývojář. Kostra se obalí masem a kůží okamžitě, do budoucna je ale možné, že budou mít lidé šanci podívat se třeba i na její svaly, „sloupávat“ postupně všechny vrstvy a nahlédnout do útrob plejtváka.
Studio pracovalo na modelu zhruba čtyři měsíce. Vývojáři vycházeli z obrazových podkladů, které jim dodali pracovníci muzea a společně ladili konečnou podobu velryby.
„Museli jsme napasovat plejtváka na tu kostru, která není úplně správně anatomicky zavěšená. Má trochu více zvednutou hlavu než by měla mít. Museli jsme najít kompromis. Řešili jsme také model kostic a musím říci, že jsem se dozvěděl o velrybách opravdu spoustu informací,“ dodává George Pinkava.
Aby mořského savce zasadili do jeho přirozeného prostředí, nahradili ve virtuálním světě strop vodní hladinou. Návštěvník si tak připadá, jako když stojí v oceánu. Kolem plejtváka se navíc zobrazí informační pointy, které v sobě po rozkliknutí skrývají dodatečné informace o životě tohoto nádherného tvora.
Do budoucna navíc nemusí být plejtvák posledním exponátem, kterého muzeum do virtuálního světa převede. A nemusí jít vždy jen o kostry, vývojáři v něm mohou pomocí animace nechat rozběhnout třeba geparda.
