Tenhle cíl v dáli svítí jako nejjasnější hvězda. Ona to taky hvězda je. Možná vzdálená, ale pro Kristínu Nemčkovou na rozdíl od mnoha jiných šéfkuchařů ne v řádu světelných let. Jde totiž o hvězdu udělovanou inspektory slavného michelinského průvodce, pro kterou si mladá kuchařka sebejistě kráčí.
Vyber pár míst, kam bys vzala kamaráda, když za tebou přijede. Tak zní plán. S Kristínou Nemčkovou se v polovině října potkáváme kousek od londýnského nádraží Liverpool Street Station. Máme před sebou jeden a půl dne.
Na ochutnávání. A na kuchařský příběh, který Kristína píše deset let, jež utekla okamžiku, který jsme oba prožili prakticky stejně. Já jsem si doma vyprosil disneyovskou Kuchařku malých svištů, Kristína pro změnu od rodičů dostala Kuchařskou knihu pro princezny.
Zatímco já jsem se nedostal přes sušenky, Kristína to dotáhla do dvouhvězdové michelinské restaurace v Londýně. Zatím.
„Prostě jsem našla něco, co mě bavilo. Bavilo mě to hodně a rodiče mě v tom maximálně podporovali,“ vypráví nad talířem šakšuky v bistru Spitalfields Yotama Ottolenghiho, šéfkuchaře s izraelskými kořeny, který nad Temží rozjel už sedm podniků.
Její cestu nakopla televizní soutěž MasterChef, kterou před třemi roky vyhrála bez ohledu na to, že když se do ní hlásila, smlouvu za ni podepsali rodiče, protože ještě nebyla plnoletá.
„Po MasterChefovi jsem začala dostávat nabídky od různých investorů, abych si otevřela vlastní podnik. Věděla jsem však, že je to nesmysl, protože na to zdaleka nejsem připravená,“ vzpomíná a zdůrazňuje přitom fakt, který během následujících 36 hodin v několika mírných obměnách vysloví ještě několikrát.
Vedle našlapaného Instagramu a rozjetí několika komerčních spoluprací dala společně s babičkou dohromady kuchařku pojmenovanou Upgrade, postavenou na vlastních variantách tradičních česko-slovenských receptů. Její výroba spolkla čtyřsettisícovou výhru plus část peněz z rodinného rozpočtu.
Ale vyplatilo se, doteď se jí prodalo přes devatenáct tisíc kusů. Nikdo by Kristíně nevyčítal, kdyby vydělané peníze vzala a ještě jako teenager si vyrazila udělat dlouhé prázdniny kamkoli do světa.
Jenže ona šestimístnou sumu vzala a zaplatila s ní roční školné na prestižní londýnské škole Le Cordon Bleu, kde se rovnou zapsala na dva obory – vedle vaření si přibrala ještě cukrařinu. Ne že by plánovala být cukrářkou, ale…
„Když jednou budu vést tým lidí v kuchyni nebo budu mít vlastní restauraci, tyhle základy mi pomůžou k tomu, aby přesně věděla, co a jak tam vzniká,“ vysvětluje. Ještě než Le Cordon Bleu úspěšně zakončila, začala řešit, co dál.
A Londýn, který je na rozdíl od Prahy podniky michelinskými hvězdami doslova posetý, byl i díky jazykové výbavě jasná volba. V Kristínině diáři vznikl seznam restaurací, kde měla v plánu požádat o práci. Na prvním místě byla dvoumichelinská restaurace Story.