Akviziční senzace v herním sektoru nekončí. Vše odstartovala firma Take-Two Interactive nákupem zlevněné Zyngy, následovaná megadealem Microsoftu: za neuvěřitelných 69 miliard dolarů koupil dalšího giganta Activision Blizzard.
Teď na miliardovou smršť navazuje japonský konglomerát Sony, který v pondělí oznámil, že za necelé čtyři miliardy dolarů kupuje herní studio Bungie. Co má Sony za lubem a proč se Bungie, tvůrci veleúspěšných sci-fi stříleček Halo nebo Destiny, vzdávají své tvůrčí svobody?
Novinka přichází trochu nečekaně, ale ne bez kontextu. Minimálně na konzolovém hřišti je pro Sony hlavní konkurencí Microsoft, který se v posledních letech silně soustředil na posilování obsahu svého předplatného Game Pass – herní on-demand service (služby na vyžádání) ve stylu Spotify nebo Netflixu.
Historický deal Microsoftu v podobě akvizice Activisionu Blizzard sice momentálně přezkoumává Federální obchodní komise Spojených států, ale není pravděpodobné, že by nakonec neproběhl. Není to navíc poprvé, kdy Microsoft od začátku pandemie nakupuje v herním segmentu.
Společnost před dvěma lety za 8,1 miliardy dolarů získala americký herní holding ZeniMax Media stojící za prestižními „áčkovými“ herními studii jako Bethesda Softworks nebo id Software. V letech před pandemií navíc Microsoft koupil šest dalších herních studií.
Sony sice během této doby také úplně nezahálela – jen během loňského roku přidala do svého portfolia Nixxes Software, Housemarque, Firesprite Studios, Bluepoint Games a Valkyrie Entertainment –, nicméně s posledními akvizicemi Microsoftu se poměřovat nemohla.
Nákup Bungie tak představuje demonstraci síly a rozčeření vod vysokorozpočtových titulů. Jen těžko se věří prohlášení šéfa PlayStationu Jima Ryana, který v rozhovoru pro Gamesindustry.biz prohlásil, že odkup Bungie nebyl reakcí na letošní již oznámené velké herní akvizice.
Ostatně to byl právě Microsoft, kdo Bungie až do roku 2007 vlastnil – obě společnosti se rozešly údajně kvůli tomu, že Microsoft nedával studiu dostatek prostoru svobodně tvořit.
Jaké mohou být další důvody akvizice? „Je to trochu záhadná transakce. Bungie se před lety vyvázalo z područí Microsoftu, aby získalo tvůrčí svobodu, a nyní přechází pod Sony. Proto nepřekvapí, že kreativní volnost byla v tiskové zprávě explicitně zdůrazněna,“ říká matador herní novinařiny Mikoláš Tuček z magazínu Score.
„Microsoft do konzolových válek nasazuje Game Pass, který dostane po akvizici Activision Blizzard další masivní boost. Sony jde evidentně jiným směrem, protože další tituly Bungie mají zůstat multiplatformní, tedy dostupné nejen na jejich PlayStationu,“ dodává.
„I proto vnímám, že hlavní důvod transakce může být zkušenost Bungie s provozováním hry jako služby. To je ostatně trend současnosti, hru si koupíte jednou a leckdy ani nemusíte, protože je zdarma, ale postupně platíte za herní výhody a rozšíření,“ vysvětluje Tuček.
„Bungie umí vybudovat značku, tak se jako hráč těším, co chystají do budoucna. Evidentně bych neměl být limitovaný tím, co mám v obýváku za konzoli,“ doufá.
Sony ale možná míří dál, než je jen herní segment: „Smysl koupě Bungie je vidět spíše v širším měřítku, než je jen to herní. Sony stojí nejen proti Microsoftu nebo Nintendu, ale hlavně proti Disney, Netflixu a dalším velkým hráčům zábavního průmyslu. Koupě Bungie přinese možnosti propojování značky Destiny se seriály nebo filmy a zároveň posílí pozici Sony v herní branži,“ myslí si vydavatel časopisu Level Martin Bach.
Bach se tak
domnívá, že akvizice bude výhledově znamenat konec Bungie her pro Xbox. „Tomu,
že by Bungie zůstalo multiplatformním studiem, které dělá hry i pro Xbox,
navzdory současným proklamacím nevěřím. U současných a dodělávaných titulů se
už nic nezmění, ale nemyslím, že by třeba za 5 let Bungie dále tvořilo hry pro
platformy Microsoftu,“ dodává.
Je otázkou, jestli Sony na rozdíl od Microsoftu zvládne nezávislé Bungie ukočírovat a přetvořit akvizici v dlouhodobý přínos pro svou značku. Bungie úspěšně vyvíjí herní tituly, ke kterým se hráči vracejí dlouhodobě, což se Sony momentálně úplně nedaří. Studio má však zároveň pověst silně neposlušného dítěte a toxické pracovní kultury.
Vyváží první aspekt negativa toho druhého a nedojde k prudkému nárazu asijské kultury subordinace a volnomyšlenkářského studia? Uvidíme. Je však téměř jisté, že akvizicí Bungie nákupní horečka Sony nekončí.
„Měli bychom rozhodně očekávat víc. Pokud jde o PlayStation, je před námi ještě dlouhá cesta,“ naznačuje šéf PlayStationu ve výše citovaném rozhovoru. Potíž zůstává v tom, že Sony nemá ve své herní části tak hluboké kapsy jako její konkurence.
Pravděpodobnější jsou tedy akvizice menších asijských herních společností. A vlastně ani nemusejí být vyloženě malé – lze si představit, jak by vody rozčeřil nákup třeba takového Square Enix.
