Až ze Španělska přijely na Hradčanské náměstí u Pražského hradu jedny z prvních kamionů se vzácným nákladem: píšťalami pro nové svatovítské varhany. Jejich instalace potrvá několik měsíců a po důkladném ladění by se měly naplno rozeznít v červnu následujícího roku.
Na Hradě je už několik hodin rušno. Po dlouhé cestě z katalánské varhanářské dílny Gerhard Grenzing, sídlící v obci El Papiol nedaleko Barcelony, přijely do Prahy první kamiony s komponenty nových, pro katedrálu v pořadí už čtvrtých, varhan.
Už několik let se na jejich podobě pracovalo ve vzpomínané španělské dílně vyhlášeného německého varhanáře, podle kterého jde o jedny z největších varhan postavených na Pyrenejském poloostrově. Jeho firma dala dohromady přes 130 nových varhan a uskutečnila více než 90 rekonstrukcí či restaurování historických nástrojů.
„Všechny součásti jsme nejprve vyrobili a otestovali u nás ve Španělsku, teď je přepravíme jako obrovskou skládačku a znovu sestavíme přímo v srdci katedrály. Je to jako stavět hudební katedrálu uvnitř té kamenné,“ uvedl Frank Ulrich, zástupce varhanářské dílny Gerhard Grenzing.
Varhany jsou třináct metrů vysoké, jedenáct metrů široké, se skleněnými komponenty váží 45 tun a mají více než šest tisíc píšťal. Jednotlivé části rozebraného hudebního nástroje nyní postupně míří do české metropole, kde je v následujících týdnech bude sestavovat tým odborníků přímo na kůru (kruchtě) katedrály.
Právě kruchta musela kvůli vyšší hmotnosti nových varhan projít v minulých letech zpevněním, aby o poznání těžší nástroj unesla. Komplikace v procesu výroby a následné instalace přinesla i covidová pandemie, která celý proces zbrzdila.
Podle Jakuba Skřejpka, místopředsedy správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany, pak konstrukci a umístění varhan nečekaně zpozdil i požár v katedrále Notre-Dame. „Požár přinesl nejen ohromnou škodu pro Paříž, ale také uvědomění, že při konstrukci varhan potřebujeme přísnější protipožární opatření,“ uvedl pro Forbes Life.
Dodává, že i kvůli poloze pražských varhan, které se nacházejí nad hlavním únikovým východem z katedrály, museli konstruktéři vyřešit otázku bezpečnosti. Především to, aby v případě požáru vydržely varhany hořet alespoň patnáct minut, aniž by z nich cokoli spadlo. „Vyřešilo se to pomocí nehořlavých nátěrů a speciálních výztuh,“ dodává.
Instalace varhan v katedrále sv. Víta potrvá několik měsíců a měla by být hotová během letošního léta. Na samotnou stavbu pak naváže intonace nástroje, která bude kvůli akustice probíhat mimo návštěvní dobu katedrály.
Ladění varhan by mělo být dokončeno do konce tohoto roku a jejich samotné slavnostní uvedení je plánováno na svátek sv. Víta, tedy na 15. června 2026. Bezprostředně na něj naváže týden koncertů pro veřejnost.
Nové varhany nahradí stávající a zvukově nevyhovující boční Melzerovy varhany. Tento hudební nástroj, který v katedrále zní od roku 1932, podle odborníků technicky neodpovídá velikosti prostoru chrámu. Už v době svého vzniku byl považován za provizorní.
Foto se souhlasem Nadačního fondu Svatovítské varhany
Foto se souhlasem Nadačního fondu Svatovítské varhany
Foto se souhlasem Nadačního fondu Svatovítské varhany
Foto se souhlasem Nadačního fondu Svatovítské varhany
O podobu nového hudebního nástroje se postaral nejen tým španělské dílny, ale i Lasvit a designér Peter Olah, který se při jeho návrhu inspiroval Panskou skálou, nacházející se mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem. Té se díky jejímu unikátnímu tvaru přezdívá právě „varhany“.
Kamenický Šenov a Nový Bor nezmiňujeme náhodou – nové svatovítské varhany budou podle návrhu Petera Olaha dekorovány křišťálovými komponenty. Ty by podle Jakuba Skřejpka měly vzniknout v následujících měsících v novoborské sklárně Ajeto.
„Dělali jsme si rešerše a nevíme o žádném podobném pokusu kombinovat píšťaly se sklem. Vymýšleli jsme, jak skleněné elementy upevnit, ale řešili jsme i jejich vibrace, nasvícení. Kovové píšťaly se budou střídat v nepravidelném rytmu se skleněnými elementy, stejně jako na skále. Z nich by pak mělo vycházet světlo a odrážet se v cínových píšťalách,“ řekl v minulém roce Forbesu Peter Olah.
Nové varhany, o jejichž realizaci se mluví už od doby císaře Ferdinanda I., vznikly díky celostátní veřejné sbírce zaštítěné Nadačním fondem Svatovítské varhany. Tomu se od jeho vzniku v březnu 2014 povedlo vybrat přes 106 milionů korun. Do sbírky se zapojila Sazka, mladoboleslavská Škoda Auto, ale i energetická Skupina ČEZ.
„Po staletích čekání konečně začala stavba nástroje, na který katedrála tak dlouho čekala. Je to výsledek neuvěřitelné solidarity a štědrosti lidí. Jsme velmi blízko cíli – věříme, že i poslední chybějící finance se podaří doplnit díky veřejnosti, která za celým projektem od počátku stojí,“ dodává Jakub Skřejpek.
