Americká herečka, která se v roce 2018 provdala do nejslavnější rodiny světa a které byla k dispozici všechna privilegia a veškerá péče a servis, na jaký si jen pomyslela, si nepřipadala dostatečně „vyslyšena“.
To je hlavní poselství údajně přelomového interview, které vévoda a vévodkyně ze Sussexu v noci na pondělí poskytli nejslavnější moderátorce světa Oprah Winfrey.
A pak je tu ještě pár dalších poselství. O údajných myšlenkách na sebevraždu kvůli zprávám v bulváru. O tom, že jejich malý syn prý nikdy neměl dostat titul prince, protože „nikdo z královské rodiny nevěděl, jak moc bude tmavý“. O tajné svatbě, která prý proběhla tři dny před svatbou skutečnou. O vzpomínání, kdo kdy koho v rodině rozbrečel.
Zkrátka bylo evidentní, jak hluboce byla tato žena po celou dobu „své služby“ u královské rodiny nešťastná a jedinou možností skutečně bylo odejít. Kam se hrabe chudák Popelka.
Tím, kdo všechna tato sdělení pronesl, kupodivu nebyla Kim Kardashian a její eufemisticky řečeno emotivní rodina, nýbrž vévodkyně Meghan – a její muž, mladší syn příštího britského krále.
Stalo se na stanici CBS a dvouhodinovou talkshow sledovaly po celém světě desítky milionů lidí v přímém přenosu. Zatímco královská rodina v čele s panovnicí slavila v neděli Dny Commonwealthu a vyzývala slovy své královny k jednotě, respektu, úctě, přátelství a smíření, Harry s Meghan se rozhodli k „několika šokujícím svědectvím“, jak televize poutala na jejich show v trailerech.
A tato slova dodrželi. Jak se říká, každý svého štěstí strůjcem.
Bezprecedentní
vystoupení „nových amerických royals“, vévody a vévodkyně
ze Sussexu, se těší už řadu týdnů velké pozornosti
bulvárních, ale i veřejnoprávních médií celého světa.
Americký Forbes upozornil příkladně před pár dny na to, že vévodovi a vévodkyni ze Sussexu možná nezbývá nic jiného než podobné rozhovory poskytovat – jejich ostatní příjmy rapidně klesají, což kolegové z americké redakce důkladně zmapovali v podrobné ekonomické analýze.
Jak je to ve skutečnosti? Těžko říct. Každopádně pro Harryho, který se médií posledních téměř 30 let vysloveně straní, ba jimi otevřeně opovrhuje, šlo v souvislosti s dobrovolným výstupem u Oprah skutečně o převratný krok.
Média se od Harryho léta držela zpět (pokud si zrovna nenaběhl skandálem, jako byla nacistická uniforma na studentském mejdanu) a také sám mladý princ si novináře většinu života drží na distanc. Vědělo se, že bojuje se svými soukromými démony, vědělo se, že nejpozději od svého mládí a dospívání tento mladý muž, jenž nikdy nebude králem, média vysloveně nesnáší.
Má k tomu ostatně dobrý a velmi pochopitelný důvod – byl to tým bulvárních fotografů, kdo v Paříži na konci srpna 1997 doslova uštval jeho matku, princeznu Dianu. Teprve s Meghan po boku ale Harry bulváru vyhlásil válku.
Těžko říct, kdy přesně se to stalo. V nákladně renovovaném Frogmore Cottage, placeném z peněz daňových poplatníků? Na nechvalně proslulém baby shower večírku se Serenou Williams, kam Meghan odfrčela tryskáčem a s ochrankou placenou z peněz každého obyčejného Brita poté, co zkritizovala neschopnost společnosti bojovat s globální chudobou?
Začalo to jejím vlastnoručně psaným soukromým dopisem, který bulvárním médiím dobrovolně předal otec vévodkyně, nešťastný Thomas Markle? Nebo snad útočnými komentáři Meghaniných amerických přátel, kteří vytáhli do médií neblahou rasovou kartu?
Vévodkyně Meghan byla dle svých aktuálních vyjádření zjevně od samého počátku přesvědčena, že ji Britové nepřijmou, protože ji nepochopí. Obě strany se v tom případě mohly „snažit“, jak jen chtěly – tohle nemohlo fungovat.
Pokud nově přivdaná mladá žena nabyla dojmu, že její emancipovaný, feministický přístup k věci není pochopen, pokud jí chyběla diverzita a přebývalo pravidel, jimž se coby nová vévodkyně musela podřídit, nezbývá než opravdu pokrčit rameny a popřát mladé dámě štěstí tam, kde bude vyslyšena dle jejího názoru lépe.
Připomeňme, že královně, nyní téměř pětadevadesátileté, bylo jen málo přes dvacet, když se musela usadit na trůn a převzít vládu nad největší říší tehdejšího světa. Dodnes ji považuje za svou hlavu státu 2,4 miliardy lidí na naší planetě – a jsou to kupodivu poměrně dobře kulturně, společensky, národnostně i rasově diverzifikované 2,4 miliardy lidí.
Ano, tato královna věru neměla čas na přemýšlení, zda je její latté dostatečně organické a zda ten či onen komentář v novinách nasvěcuje její aktivity v dostatečně pozitivním světle. Královna musela prostě pracovat, nehledě na své pocity.
Také se nezabývala tím, zda ji někdo lichotivě či nelichotivě zabírá během jejího těhotenství a zda jí kdo dopřává dost času na to, co chce světu sdělit. Své čtyři děti královna porodila jako tvrdě pracující žena, prakticky za pochodu, a záhy se vrátila ke svým povinnostem – což je služba vlasti.
Emancipaci vévodkyně ze Sussexu tuto rodinu s tisíciletou tradicí opravdu učit nemusí. Už v 16. století se s ní poprala Alžběta I. Tudorovna, v 19. královna Viktorie. A samozřejmě i maminka současné panovnice, Elizabeth, později zvaná královna matka, která neváhala zůstat ve válkou rozbombardovaném Londýně a osobně navštěvovala rodiny zasažené útoky luftwaffe.
Ať už to byl, či nebyl záměr, z rozhovoru s Oprah nyní vyplývá především to, že vévodkyně Meghan vždy toužila po publicitě. Po velké publicitě. Ale nesnese publicitu negativní. Chce být viděna, avšak nechce být viděna v negativním světle. Chce být slyšet, ale nesnese žádnou kritiku.
Princ Harry, ten skutečně dělá, co umí, a dělá to poctivě a bezelstně. Snaží se ochránit svoji rodinu a zajistit jí spokojený život. Kéž se mu to povede a najdou v Americe svoje štěstí. Může se jim to podařit. Svých královských rodin nemá Amerika věru mnoho.
Windsorové prostě nejsou Kardashianovi. Netočí o sobě talkshow plné šokujících prohlášení, nepromují kosmetiku na Instagramu, nekontrolují každý záběr, který se dostane do médií, nemají potřebu všechno komentovat. Není drama queen, kdo je prostě jen skutečná queen. Bohužel – nebo spíš bohudíky.
Bůh ochraňuj
královnu.
